Česká vlajka ve středisku ESRIN v ItáliiVe středu 12. listopadu 2008 se ČR oficiálně stala 18. plnoprávným členským státem Evropské kosmické agentury ESA. České vědě a průmyslu se tak otevřely nové možnosti v přístupu k vědeckým poznatkům a technologiím, dále také v účasti na mezinárodních projektech spojených s kosmonautikou a výzkumem vesmíru. Občané ČR se také od 12. listopadu mohou při náborech ucházet o místo astronauta.
Start raketoplánu Endeavour (STS-126)V noci z pátku 14. na sobotu 15. listopadu v 1:55:34 SEČ odstartoval do vesmíru raketoplán Endeavour. Start jsme vám přinesli online...
Dňa 17.11.2008 nastane maximum meteorického roja Leonidy. Tento roj je známy výskytom meteorických dažďov z ktorých najväčší bol pozorovaný v roku 1866.
Yerkeská observatořZápadočeská pobočka ČAS: Dne 21. října 2008 jsme si připomněli jedno zajímavé výročí. Není sice kulaté, ale přesto stojí za pozornost. Ten den uplynulo přesně 111 let od otevření Yerkeské observatoře. Tato hvězdárna se může pochlubit jedním rekordem, který není všeobecně tolik známý. V její hlavní kopuli je totiž ukryt největší čočkový dalekohled na světě.
Titulní strana čísla 4/2008Čtvrté číslo časopisu o exoplanetách a životě ve vesmíru Gliese je ke stažení na internetu. Z obsahu: První fotografie exoplanety a hned problém * Mlhovina v Orionu není vhodná pro hmotnější exoplanety * Nové návrhy na lovce exoplanet * ETD - Exoplanets Transit Database
* Podpora astrobiologického výzkumu * Američané nedají pokoj
Jeremy R. Waller Astronomical Association of South Australia
MULTIASTRONOMIE je jednodenní mezioborové setkání mezi astronomií a uměním, které proběhne dne 19. prosince. Ve Štefánikově observatoři se bude během dne konat sympózium a večer bude věnován multimediální prezentaci v pražském Planetáriu.
Znak mise STS-126 V noci z pátku na sobotu se očekává start raketoplánu Endeavour na misi STS-126. Cílem je Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Ze startu raketoplánu budeme vůbec poprvé dělat na astro.cz online přenos. Jeho začátek je naplánován na 1:00 SEČ.
David Vokrouhlický, zdroj: http://fykos.troja.mff.cuni.czČeská astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2008 Doc. RNDr. Davidu Vokrouhlickému, DrSc. z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy za nedávné významné výsledky při výzkumu malých těles sluneční soustavy, zejména pak při studiu dynamické historie rodin planetek hlavního pásu. Slavnostní předání ceny proběhne v rámci jubilejní 40. konference o výzkumu proměnných hvězd Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společností na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v neděli 16. 11. 2008 ve 14 hodin. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška "Nové poznatky o finálním formování orbitální architektury velkých planet a době s ní související". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti, zdarma.
Barack ObamaBudoucnost amerického kosmického výzkumu sice nepatřila mezi hlavní témata nedávno skončené prezidentské kampaně. Budoucí prezident USA Barack Obama je znám konzistentností svých názorů. V oblasti kosmického programu NASA ale během velmi krátké doby změnil svůj názor o 180 stupňů. Budoucnost pilotovaného kosmického programu NASA bude navíc jednou z prvních věcí, kterou bude muset nový prezident řešit.
Phoenix skončilKosmická sonda Phoenix už zřejmě definitivně ukončila svou misi na rudé planetě. S koncem mise v těchto týdnech se počítalo od začátku. Slunce se v severních oblastech Marsu dostává už jen velmi nízko nad obzor a své udělaly i prachové bouře a nízké teploty.
Mlhovina Gum 29Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2008): ESO zveřejnila snímek oblasti Gum 29, který zobrazuje úžasně komplikované a rozlehlé hvězdné jesličky. Uprostřed snímku se nachází malá hvězdokupa Westerlund 2, jež hostí nejhmotnější dvojhvězdný systém, jaký kdy astronomové objevili.
Mlhovina M42Asi každý, kdo se trochu zabývá pozorováním oblohy, na ní má svá oblíbená místa nebo objekty. Mohou to být objekty vzdáleného Vesmíru (tedy galaxie, hvězdokupy či mlhoviny), planety, komety, Slunce, Měsíc nebo bezesporu mnohem větší (byť jen vizuální) oblasti nekonečna, souhvězdí. V různých ročních obdobích můžeme na obloze pozorovat také různá, pro dané období typická, hvězdná seskupení. Na jaře se Vám před očima proběhne Lev, v létě přelétává okolo Lyry Labuť s Orlem, na podzim zařehtá bájný Paegas a zamává na něm jedoucí Andromeda a v zimě se opovažte přehlédnout krále nebe … Oriona.
PAMELAMožná se poprvé podařilo zaznamenat zničení částic temné hmoty. V rámci projektu PAMELA, na kterém se podílí Itálie, Rusko, Německo a Švédsko, už více než dva roky pracuje na oběžné dráze okolo Země velmi výkonná sonda, jenž detekuje kosmické záření. Nedávno zachytila velké množství částic s velmi vysokou energií, toto její pozorování se však nepodařilo vysvětlit znalostmi současné fyziky.
Aktívna oblasť 1007 na Slnku
Stalo sa tak 3. novembra, keď magnetické pole slnečnej škvrny 1007 iniciovalo vzplanutie s intenzitou B8. Aj keď sú erupcie triedy B na stupnici slnečného toku zaradené do kategórie "Normál", dala táto explózia o sebe vedieť.
Meteor z 5. listopadu 2008. Autoři: Ivan Majchrovič, Tomáš Maruška a Roman PifflVe středu 5. listopadu 2008 bylo možné z území Moravy a tedy i z Valašského Meziříčí pozorovat zajímavý úkaz. Ve večerních hodinách přeletěl nad našimi hlavami velmi jasný meteor - takzvaný bolid.
Nové 22. dobrodružství Jamese Bonda mělo ve Velké Británii premiéru 31. října. V kinech ostatních států světa bude uvedeno o týden později (6.11.). Klíčovou lokací ve filmu je Residencia, hotel pro astronomy a personál observatoře ESO na Paranalu.
Unikátní pozorování rychlého poblikávání, přicházejícího z těsného okolí černých děr, poskytlo vědcům nový pohled na obrovské množství energie, které jimi protéká. Při srovnávání velmi rychlých změn toku záření ve viditelném a rentgenovém oboru odhalili astronomové jejich vzájemnou souvislost a dokázali, že magnetická pole musí hrát v procesech pohlcování hmoty černými děrami klíčovou roli.
Galaxie Arp 147 na snímku z HST.Hubblův kosmický dalekohled HST je opět zpátky v každodenní výzkumné činnosti. Po čtyřtýdenním výpadku se prezentoval fascinující fotografií dvojice galaxií s názvem Arp 147. V pozorování pokračuje od 25. října 2008, čtyři týdny po tom, co se u něj projevil problém s řídící jednotkou a dalekohled se přepnul do tzv. safe mode ("spícího režimu").
Kometa C/2006 W3 Christensen 22. října 2008. Autor: Alfons DiepvensVzhledem k současné situaci přinášíme mimořádný přehled komet, které jsou vizuálně pozorovatelné v průběhu noci. Na kometu pozorovatelnou pouhýma očima si ještě budeme muset počkat, nicméně už nyní na obloze spatříme alespoň 4 komety, které jsou v dosahu středně velkých (20 cm v průměru) přístrojů, jedna je dokonce pozorovatelná malými binokuláry.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
