Na čem se pracuje v Ondřejově (1): Objev prvních B[e] nadobrů v Galaxii v Andromedě
Autor: Observatoř Ondřejov
Autor: Observatoř Ondřejov
Autor: Jakub Koukal
V dnešním pokračování našeho malého seriálu se podíváme na další etapu vývoje tohoto projektu a databáze. Soustředíme se na období let 2010 až 2011.
Autor: Maxim Usatov
Skvrny mohou být různé. Můžeme je nalézt na tričku, slavnostní košili i na kravatě. Jsou sladké, voňavé či nelibě vonící. Někdo má skvrny na duši, jiné nalezneme na silnici či chodníku. Takových skvrn je prostě plná Země.
Autor: ESA
Autor: Archiv
Tisková zpráva Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti ze dne 6. července 2014
Autor: Martin Gembec
Měsíc se blíží k úplňku. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Planetky Ceres a Vesta jsou těsně u sebe v souhvězdí Panny. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je zvýšená. Noční svítící oblaka se ukázala v plné kráse.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. července ve 23:00 SELČ.
Autor: NASA
Autor: ESA
Autor: TWAN, The World At Night
Autor: Martin Gembec
Měsíc dorůstá do první čtvrti. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Planetky Ceres a Vesta jsou těsně u sebe v souhvězdí Panny. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je nízká. Noční svítící oblaka se konečně objevila.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. července ve 23:00 SELČ.
Autor: NASA
Autor: NASA/JPL-CALTECH/ASI/Cornell University, image editing via Ian O’Neill/Discovery News
Autor: NASA/JPL-Caltech
Autor: Žofie Milatová
Autor: Nasa
Nad otázkou metanu v atmosféře Titanu si vědci lámou hlavu, protože dopadající sluneční světlo způsobuje, že molekuly reagují okamžitě s jinými chemickými látkami v atmosféře a následně produkují hustý smog. Výpočty ukazují, že množství metanu, které se nyní nachází v atmosféře měsíce může být rozloženo během několika desítek milionů let – tedy okamžiku, v porovnání se zhruba 4 miliardami let života Titanu.
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude kolem novu. Končí viditelnost Jupiteru večer nízko na severozápadě. Mars je o něco výše nad jihozápadem a z jihu k západu se přesouvá Saturn. Planetky Ceres a Vesta jsou blízko sebe v souhvězdí Panny. Kometa 2012 K1 PanSTARRS pomalu slábne. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je spíše nízká. Stále vyhlížíme noční svítící oblaka.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. června ve 23:00 SELČ.
Autor: ESO
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2014): Dne 19. června 2014 se uskutečnil slavnostní ceremoniál u příležitosti dalšího významného milníku při stavbě dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Špička přes 3000 metrů vysoké hory Cerro Armazones byla odstřelena v rámci srovnávání vrcholu při přípravě konstrukčních prací na největším dalekohledu světa pro viditelnou a infračervenou oblast.
Autor: Autor
Autor: NASA
Autor: NASA
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4