Mapa oblohy 16. dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 14. 4. do 20. 4.
Měsíc je kolem úplňku. Večer je vysoko planeta Jupiter, později stoupá výše také Mars. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše velmi nízko nad jihovýchodní obzor. Aktivita Slunce je stále zvýšená. Přelety stanice ISS můžeme nyní pozorovat na večerní obloze.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. dubna ve 22:00 SELČ.
Kámen Millenium Falcon v oblasti Kimberley na Marsu Autor: NASA/JPL-CaltechPojízdná marsovská laboratoř Curiosity postupně putuje po různých částech kráteru Gale, kde přistála v srpnu 2012. Nyní už má za sebou více než 6 km jízdy a právě zastavila u kamene, který trochu vypadá jako Austrálie. Ten se navíc nachází v oblasti, kterou vědecký tým nazval Kimberley podle oblasti v západní Austrálii. Tím ale spojitost končí. Nicméně místo je to velmi zajímavé a laboratoř se zde chvíli zdrží.
Vesmírné a pozemské dalekohledy náhled Autor: NASAOko astronoma bylo po generace spoutáno se zemí a filtrováno její atmosférou. Dnes už běžně hovoříme o rentgenových a gama observatořích, zkoumáme chladná molekulární mračna pomocí radioteleskopů, přitom ještě před padesáti lety byla tato okna do vesmíru oku astronoma zčásti nebo úplně zapovězena.
Intaragující galaxie NGC 1316 a NGC 1317 Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (011/2014): Nový snímek pořízený dalekohledem MPG/ESO, který pracuje na observatoři La Silla v Chile, zachycuje dvojici interagujících galaxií. NGC 1316 a její menší souputník NGC 1317 (vpravo) jsou k sobě tak blízko, že při pohybu prostorem dochází ke gravitačnímu narušování jejich tvaru. Tento pomalý kosmický tanec však pravděpodobně skončí tragédií – po komplikované kolizi větší galaxie tu menší úplně pohltí.
Délka téměř 73 metrů a rozpětí křídel skoro 80. Dolet více než 15 000 kilometrů. Cena téměř půl miliardy dolarů. To je Airbus A380-841, největší současné dopravní letadlo světa se dvěmi palubami. Ty v maximální verzi pojmou až 885 cestujících.
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářCentrum studentských aktivit České kosmické kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku v měsíci dubnu 2014.
Gejzíry vody na Europě v představě výtvarníka Autor: NASA/ESA/K. Retherford/SWRIHubblův kosmický dalekohled HST pozoroval oblaka vodní páry nad ledovými oblastmi v okolí jižního pólu Jupiterova měsíce Europa. Astronomové předpokládají, že se jedná o první zřetelný důkaz výtrysků vody nad povrch tohoto měsíce.
Jedna z fotografií bolidu Příbram Autor: Astronomický ústav AV ČR Ondřejov
Letošního 7. dubna si připomeneme 55 let od události, která dokázala, že československá astronomie patří mezi špičku ve svém oboru. Ten večer prolétl nad naším územím mimořádně jasný bolid a jeho pozůstatky byly později nalezeny východně od Příbrami. Českým vědcům se podařilo vypočítat mimo jiné i původní dráhu ve sluneční soustavě a tak poprvé na světě bylo možné držet v ruce meteorit, u kterého byl zjištěn jeho původ.
Mapa oblohy 9. dubna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 7. 4. do 13. 4.
Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vysoko planeta Jupiter, později stoupá výše také Mars. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše nízko nad jihovýchodní obzor. Aktivita Slunce je stále zvýšená. Přelety stanice ISS můžeme nyní pozorovat na večerní obloze.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. dubna ve 21:00 SELČ.
Astronomická olympiáda Autor: ČASVe dnech 20. a 21. března se uskutečnilo v areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava první ze čtyř celostátních kol 11. ročníku Astronomické olympiády. Do ostravského finále kategorie AB (studenti 3. a 4. ročníků středních škol) se ze 427 řešitelů školních kol kvalifikovalo přes krajské kolo celkem 16 studentů z celé České republiky.
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 4. dubna 2014.
Enceladus model oceánu pod vrstvou ledu Autor: NASANASA pomocí sondy Cassini a sítě radioteleskopů Deep Space Network dokázala, že na Saturnově měsíci Enceladu se nachází velký oceán pod vrstvou ledu. Potvrzuje se tak definitivně domněnka, kterou měli vědci na stole poté, co byly v roce 2005 objeveny výtrysky ledu a páry v oblasti jižního pólu tohoto ledového měsíce. Rozšiřuje se tím naše představa o obyvatelných zónách ve sluneční soustavě.
Američtí astronauté musí nyní spoléhat na ruské lodě Sojuz Autor: NASADnes něco malinko o světové politice a jejím vlivu na kosmický výzkum. V posledních dnech mezi zaměstnanci NASA koluje interní oběžník, který jim zakazuje kontakty s Ruskem kvůli situaci na Ukrajině a oficiálnímu postoji americké vlády k ní. Jedinou výjimkou budiž zajištění provozu Mezinárodní kosmické stanice. Jak naznačuje šéf NASA, na ISS jsou totiž Rusko i USA na sobě závislé navzájem.
bolid 31. 3. 2014 z kamery na Churáňově, malý výřez Autor: AsÚ AV ČR, Pavel SpurnýKrátce po půl jedenácté večer místního času začal svítit pro pozorovatele na území České republiky relativně nízko nad západním až jihozápadním obzorem velmi jasný meteor-bolid, který postupně zvyšoval svou jasnost a stal se po dobu více než 30 sekund velmi poutavým pohybujícím se objektem na jinak temné bezměsíčné obloze. Podle našich pozorování se jedná o velmi unikátní případ.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 3. dubna 2014.
Tomáš Gráf v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.Pořad TV Noe Hlubinami vesmíru pokračuje druhým dílem cesty světla s dr. Tomášem Gráfem. Tentokrát se vydáme za hranice Sluneční soustavy. Premiéra pořadu je v sobotu 5. dubna ve 20:00.
Video: Astronomický ústav AV ČR. Autor: ČAS.Astronomický ústav AV ČR má dvě působiště - v Praze na Spořilově a v Ondřejově. Jaký výzkum na obou pracovištích probíhá? Co všechno ústav ukrývá a nabízí? A kdy jej můžete navštívit a vše si prohlédnout? Nejen na tyto otázky vám zodpoví zbrusu nové video o Astronomickém ústavu. Pořadem provází Pavel Suchan.
Erupce X5 na Slunci 25.2.2014 Autor: SDO/NASAČeští vědci poskytli detailní trojrozměrný popis sluneční erupce
Sluneční erupce a kosmické počasí, to je také výzkum ve Slunečním oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Přinášíme informaci o velmi zajímavé erupci, kterou společně zpracovali astronomové z několika evropských institucí. Studie byla publikována v prestižním časopise The Astrophysical Journal v březnu tohoto roku a také v online verzi časopisu Science.
Kosmická slunečnice může fotografovat povrchy exoplanet Autor: NASA, JPLKosmický dalekohled, který vypadá jako obří vesmírná slunečnice, může být jednoho dne použit k pořízení fotografií kamenných planet podobných Zemi, které obíhají kolem blízkých hvězd. Prototyp konstrukce schopné použití, tzv. koronograf (stínítko hvězd), vyvíjí NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie.
Profesor Zdeněk Kopal Autor: Česká astronomická společnostČeská astronomická společnost, Město Litomyšl a Astronomický ústav Univerzity Karlovy vás srdečně zvou na pietní shromáždění k uctění památky prof. Zdeňka Kopala, které se uskuteční na Vyšehradském hřbitově Slavín v Praze v pátek 4. dubna 2014 od 10 hodin (v den 100. výročí narození Zdeňka Kopala).
František Nušl Autor: archiv
Cena Františka Nušla České astronomické společnosti je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla za rok 2014 lze dle statutu Ceny podávat do konce dubna.
Dráhy nejvzdálenějších známých těles Sluneční soustavy Autor: Scott Sheppard a Chad Trujillo Ve Sluneční soustavě bylo objeveno nové velmi vzdálené těleso, které posunulo její vnější hranice do středu pozornosti. Nová práce, kterou publikovali Scott Sheppard (Carnegie Institution for Science) a Chadwick Trujillo (Gemini Observatory), informuje o objevu vzdáleného tělesa, které dostalo označení 2012 VP113. Bylo objeveno za hranicí známého vnějšího okraje Sluneční soustavy. Jeho průměr se odhaduje na 450 km. Kolem Slunce obíhá v periodě 4274 roků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4