Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Horálek Sluneční soustava

Fotogalerie: Obří skvrna AR1944

Skvrna AR1944. Autor: Rocky Raybell.
Skvrna AR1944.
Autor: Rocky Raybell.
Jen, co se starý rok přehoupl v nový, už je dění na obloze opět divoké. Nedávno Zemi zasáhl malý meteorit a už v té době se na východním okraji začala objevovat masivní sluneční skvrna AR1944. Ta je právě v těchto dnech nejblíže centru slunečního disku a dosahuje takových rozměrů, že Země by se do ní vešla asi 17x. Navíc je oblast eruptivně aktivní a opět nejsou vyloučeny silnější polární záře. Pro pohled na skvrnu je pochopitelně nutné mít nějaký vhodný filtr. Skrvna je ovšem krásně viditelná (přes filtr) i pouhýma očima. Do redakce již dorazilo několik zdařilých fotografií. Těšíme se na další.

Aktualizováno: 16. ledna 2014, 12:31 SEČ.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

ALMA zachytila vznik prachu po explozi supernovy

Složený snímek pozůstatků po explozi supernovy SN 1987A (ALMA, HST, Chandra) - ESO1401 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/A. Angelich. Visible light image: the NASA/ESA Hubble Space Telescope. X-Ray im
Složený snímek pozůstatků po explozi supernovy SN 1987A (ALMA, HST, Chandra) - ESO1401
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/A. Angelich. Visible light image: the NASA/ESA Hubble Space Telescope. X-Ray im
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (001/2014): Pozorování provedená pomocí teleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) vůbec poprvé v historii zachytila čerstvě zformované prachové částice v pozůstatcích po explozi nedávné supernovy. Pokud se dostatečné množství tohoto prachu postupně přesune do mezihvězdného prostoru, mohlo by to vysvětlit, jak mnohé galaxie získaly svůj prachem zastřený vzhled.

František Martinek Vzdálený vesmír

Astronomové objevili obří vznikající hvězdokupu

Radioteleskop Submillimeter Array Autor: The Submillimeter Array, Hawaii
Radioteleskop Submillimeter Array
Autor: The Submillimeter Array, Hawaii
W49A může být jedním z nejtajemnějších útvarů v naší Galaxii. Tato oblast s probíhající intenzivní tvorbou hvězd září 100krát jasněji než známá mlhovina v Orionu, a to přesto, že je zahalena do oblaku prachu a jen velmi málo viditelného světla a infračerveného záření z ní uniká.

Zuzana Kuljovská Ostatní

Na cestě do Egypta i za polární kruh na Hvězdárně a planetáriu Brno

Pyramidy a pás Orionu. Autor: Neznámý autor.
Pyramidy a pás Orionu.
Autor: Neznámý autor.
Lednový cyklus přednášek roku 2014 na Hvězdárně a planetáriu Brno nabízí opět nesmírně zajímavá témata. Podíváme se pod pokličku při kuchtění nanotechnologií, zavítáme do Egypta s otázkami zániku nejvyspělejších civilizací a dokonce si položíme odvážnou otázku, zda matematika potvrzuje existenci Boha. Na první přednášku se můžete těšit již 9. ledna.

Martin Gembec Úkazy

2. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 8. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 8. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 6. 1. do 12. 1.

Měsíc je kolem první čtvrti. Venuše se rychle vytrácí z večerní oblohy. Jupiter je těsně po opozici se Sluncem. Po půlnoci vychází Mars a ráno Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná nejlépe nad ránem. Slunce je aktivnější než na konci starého roku. Měla by odstartovat nákladní loď Cygnus k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. ledna v 18:00 SEČ.

Martin Gembec Kosmonautika

LRO vyfotografoval Chang'e 3 a Yutu na Měsíci

Chang'e 3 a Yutu z LRO 30.12.2013 Autor: NASA / GSFC / ASU
Chang'e 3 a Yutu z LRO 30.12.2013
Autor: NASA / GSFC / ASU
Americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) vyfotografovala čínskou sondu Chang'e 3 a vozítko Yutu na povrchu Měsíce. Přistávací modul vypadá jako větší světlý flíček s černým stínem a vozítko pod ním jako malý světlý bod.

Jana Tichá Sluneční soustava

ÚŽASNÝ NOVÝ ROK 2014 aneb střet s čerstvě objeveným a naštěstí malým asteroidem!

Autorka u 1,5m dalekohledu kterým bylo těleso 2014 AA objeveno Autor: J. Tichá, M. Kočer. M. Tichý
Autorka u 1,5m dalekohledu kterým bylo těleso 2014 AA objeveno
Autor: J. Tichá, M. Kočer. M. Tichý
Jen několik hodin po začátku nového roku 2014 objevili naši planetkoví arizonští kolegové z Mt. Lemmon Survey (pozorovatel R. A. Kowalski) na CCD snímcích pořízených 1,5m reflektorem blízkozemní asteroid typu Apollo. V Minor Planet Center obdržel označení 2014 AA jako první objev roku 2014. Toto první „dítko“ nového roku se ovšem projevilo velmi nekonformně.

Martin Gembec Sluneční soustava

Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A

Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřez z EUVI-195 Autor: NASA / STEREO
Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřez z EUVI-195
Autor: NASA / STEREO
Ne, nic jste nepropásli, žádný přechod Merkuru přes Slunce jsme v poslední době pozorovat nemohli. Jinak je tomu ovšem pro jiné prodloužené oči lidstva, protože tento úkaz nyní nemusí nastat jen pro pozorovatele na Zemi, ale například pro kosmické sondy sledující Slunce. A přesně to se stalo 12. prosince 2013 z pohledu sondy STEREO-A.

Martin Gembec Multimédia

Vesmírná videa: listopad a prosinec 2013

JULO 2 snímá Zemi ze stratosféry při propagačním letu balónu pro O2 Autor: Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity
JULO 2 snímá Zemi ze stratosféry při propagačním letu balónu pro O2
Autor: Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity
V dalším vydání pravidelného seriálu za krásami vesmíru se podíváme na zatmění Slunce, zánik komety ISON, výzkum Marsu a Měsíce a na zážitky kosmonautů cestujících na kosmickou stanici nebo k Měsíci. Snímky pořízené ze Země nám ukáží průběh meteorického roje, západy Slunce a východy Měsíce a také tmavou oblast v polských Bieszczadech. Závěr patří videu ze stratosféry v podání slovenských kolegů.

Václav Kalaš Osobnosti

Prosincové výročí: Viktor Michajlovič Afanasjev

Viktor Michajlovič Afanasjev Autor: www.spacefacts.de
Viktor Michajlovič Afanasjev
Autor: www.spacefacts.de
Poslední den letošního roku oslaví své 65. narozeniny ruský (sovětský) vojenský letec a kosmonaut, 238 člověk ve vesmíru, Viktor Michajlovič Afanasjev. Zúčastnil se celkem čtyř výprav na oběžnou dráhu Země, kde v součtu strávil více než rok a půl (555 dní, 18 hodin a 35 minut). Uskutečnil sedm výstupů do otevřeného kosmu o celkové délce 38 hodin, 33 minut.

Martin Gembec Úkazy

1. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 1. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 1. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 30. 12. 2013 do 5. 1. 2014

Měsíc je kolem novu. Večer můžeme vidět jasnou Venuši. Jupiter je v opozici se Sluncem. Po půlnoci vychází Mars, ráno Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná po setmění a ještě výše je nad ránem. Nastane maximum meteorického roje Kvadrantid. Slunce je pokryto více skvrnami a není zcela klidné. Na Mezinárodní vesmírné stanici byl vyřešen problém s chlazením americké části.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. ledna v 18:00 SEČ.

Martin Gembec Úkazy

52. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 25. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 25. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 23. 12. do 29. 12.

Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večer můžeme vidět jasnou Venuši, celou noc Jupiter a po půlnoci Mars. Ráno začíná být vidět také Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná po setmění a postupně bude ještě lépe viditelná i ráno. Slunce je pokryto poměrně malými skvrnami, aktivita se však zvýšila. Na Mezinárodní vesmírné stanici probíhají opravy chlazení americké části a období její večerní viditelnosti pokračuje.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. prosince v 18:00 SEČ.

Vít Straka Kosmonautika

Záznam online přenosu vypuštění teleskopu Gaia

Vypouštěcí zóna pro rakety Sojuz na kosmodromu Kourou Autor: ESA
Vypouštěcí zóna pro rakety Sojuz na kosmodromu Kourou
Autor: ESA
V tomto článku proběhl přenos ze startu evropské kosmické observatoře jménem Gaia, která má v příštích pěti letech de facto vytvořit atlas naší Galaxie a pomoci vědcům nahlédnout pod roušku tajemství jejího vývoje. Gaia se také zaměří na asteroidy uvnitř sluneční soustavy. Start se uskutečnil v 10:12:19 našeho času, náš přenos začal v 09:45!
Martin Kákona Úkazy

Zpráva o Geminidách 2013: Kdy vlastně bylo maximum?

Geminidy nad Svratouchem. Autor: Vilém Heblík
Geminidy nad Svratouchem.
Autor: Vilém Heblík
Letos bylo maximum meteorického roje Geminid předpovězeno na 14. prosince ráno (IMO), nicméně, z měření některých radiových stanic na našem území vyplývá, že nejvíce meteorů létalo 13. prosince mezi sedmou a osmou hodinou ranní středoevropského času.

František Martinek Sluneční soustava

Záhada jezera Ligeia Mare na Titanu

Ligeia Mare - velké jezero na Titanu Autor: NASA
Ligeia Mare - velké jezero na Titanu
Autor: NASA
Představte si, že stojíte na travnatém břehu jezera – krásná představa. A nyní si představte, že nejste na Zemi. Zmizela veškerá vegetace, teplota klesla na -179 °C a obloha nad vámi má bledě oranžový odstín. Navzdory tomu, že vane ledový vítr, tmavý povrch jezera kupodivu postrádá sebemenší vlnky. Vítejte na břehu velkého jezera Ligea Mare, které se nachází na Saturnově měsíci Titanu.

Martin Gembec Úkazy

51. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 18. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 18. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 16. 12. do 22. 12.

Měsíc je kolem úplňku. Večer září jasná Venuše, téměř celou noc Jupiter a po půlnoci také Mars, ráno také Saturn. Kometa Lovejoy bude nyní nejlépe viditelná po setmění než vyjde Měsíc. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Čína dopravila úspěšně na povrch Měsíce přistávací modul s vozítkem. Stanice ISS, kterou můžeme nyní pozorovat při večerních přeletech, má problém s chlazením americké části. Nastává zimní slunovrat, nejkratší den v roce.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. prosince v 18:00 SEČ.

Vít Straka Kosmonautika

Čínský Králík brázdí měsíční planiny

Animace přistávání Čchang'e 3 Autor: Čínská státní televize CCTV
Animace přistávání Čchang'e 3
Autor: Čínská státní televize CCTV
V sobotu 14. prosince se uskutečnilo první přistání člověkem vyrobeného plavidla na Měsíci po 37 letech (od ukončení sovětského programu Luna v roce 1976), které zařadilo nejlidnatější zemi světa na třetí příčku z existujících tří za Sovětský svaz a USA v disciplíně přistávání na nebeských tělesech. Aneb dosednutí sondy Čchang’e 3 do lunárního prachu bylo dle očekávání docela hladké a malý průzkumný rover se již projíždí po Měsíci.
Martin Gembec Sluneční soustava

Geminidy a kometa Lovejoy nejen na Jizerce

Kometa Lovejoy u M 13 v Herkulu Autor: Martin Gembec
Kometa Lovejoy u M 13 v Herkulu
Autor: Martin Gembec
Sobotní ráno bylo nejspíš ve znamení rojení astronomů po kopcích. Důvodem byla inverze, která přinesla příkrov oblačnosti prakticky do celého Česka. V horách se však dalo pozorovat krásně jasné nebe, nebyl ani takový mráz a co víc, když zapadl Měsíc, bylo se opravdu na co dívat.

Nejpočetnější skupina se nejspíš sešla na Jizerce. A co vy další? Pokud jste také pozorovali, pošlete nám své snímky komety Lovejoy nebo Geminid přes formulář.

Petr Sobotka Multimédia

Umírání hvězd s Petrem Kulhánkem

Pozůstatek po výbuchu supernovy SN 1006.
Pozůstatek po výbuchu supernovy SN 1006.
V sobotu 14. prosince 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. Hlavním tématem budou závěrečná stadia vývoje hvězd - od těch poklidných až po ty vybuchující.

Vít Straka Kosmonautika

Na stanici ISS mají menší „krizovku“: vysadil chladící systém - AKTUALIZOVÁNO

Mezinárodní kosmická stanice, šipkami jsou označeny moduly, jichž se týká částečné vypnutí systémů Autor: NASA
Mezinárodní kosmická stanice, šipkami jsou označeny moduly, jichž se týká částečné vypnutí systémů
Autor: NASA
Včerejšího dne, tj. ve středu 11. prosince, vypověděl službu jeden ze dvou vnějších chladících obvodů americké části Mezinárodní kosmické stanice kvůli neobvyklým podmínkám v jeho útrobách. Přestože život kosmonautů není nikterak ohrožen a v podstatě se ani příliš nezměnil, příčiny a důsledky této události jsou zatím nejasné.


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »