Skončila (další) úspěšná mise lodi Dragon, lékařské pokusy jsou doma
Autor: SpaceX
Autor: SpaceX
Autor: ESO/L. Calçada
Autor: Martin Gembec
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Večer zkuste nejprve najít Merkur. Stále ještě můžeme pozorovat Jupiter, nejlépe je vidět Mars a postupně i Saturn. Ráno velmi nízko nad východním obzorem končí viditelnost Venuše. Budou padat meteory ze souhvězdí Žirafy? Večer je opět k vidění kometa 2012 K1 PanSTARRS. Aktivita Slunce je nízká. Přelety stanice ISS se přesouvají na ranní oblohu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. května ve 22:00 SELČ.
Autor: NASA
Autor: ČAS
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 14. května 2014.
Autor: Roman Piffl
Autor: NRAO/AUI/NSF
Autor: Aleš Majer
Tiskové prohlášení Hvězdárny Turnov
Autor: National Solar Observatory / Ruth Kneale
Autor: NASA/JPL-Caltech
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude kolem úplňku. Večer zkuste nejprve najít Merkur. Stále ještě můžeme pozorovat Jupiter, nejlépe je vidět Mars a postupně i Saturn, který je po opozici se Sluncem. Ráno velmi nízko nad východním obzorem končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená. Přelety stanice ISS pokračují na denní obloze, a proto může občas křižovat sluneční disk nebo Měsíc.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. května ve 22:00 SELČ.
Autor: www.astropardubice.cz
Autor: Evžen Brunner
9 000 let před naším letopočtem není tak dávno. Na blízkém východě se formují kultury mladší doby kamenné, je založeno Jericho, tají ledovce a ve střední Evropě máme stále ještě střední dobu kamennou. Ubývá velkých savců a lidstvo se stěhuje na sever. Na celém světě je lidí ještě velmi málo, patrně méně než pět miliónů.
Autor: David A. Aguilar (CfA)
Autor: Penn State University/NASA/JPL-Caltech
Autor: ČAS
Autor: ESO L. Calçada/N. Risinger
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (014/2014): Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT umožnila astronomům poprvé v historii určit rychlost rotace exoplanety. Ukázalo se, že den na planetě Beta Pictrois b trvá pouze 8 hodin a je tedy mnohem kratší než u kterékoliv z planet ve Sluneční soustavě. Rovník této planety se pohybuje rychlostí téměř 100 tisíc kilometrů za hodinu. Tento nový poznatek dále rozšiřuje platnost vztahu mezi hmotností a rychlostí rotace planet, který známe ze Sluneční soustavy, i na exoplanety. Podobná metoda astronomům v budoucnu umožní detailní mapování exoplanet pomocí dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope).
Autor: Václav Ehrlich
Autor: E. Guido, N. Howes, M. Nicolini, B. Mueller, N. Samarasinha
Objekt označovaný astronomy jako 209P/LINEAR je periodickou kometou objevenou 3. února 2004 v rámci programu Lincoln Near-Earth Asteroid Research (LINEAR), na snímcích pořízených pomocí reflektoru o průměru zrcadla 1 metr. Výše uvedené trvalé číslo vlasatice dostala 12. prosince 2008 poté, co byla přesně stanovena její dráha ve sluneční soustavě. Kometa projde poměrně blízko Země, ale nebude zřejmě příliš jasná. Přesto má pro nás možná přichystáno ještě jedno překvapení - silnou meteorickou spršku.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4