Detail koróny a chromosféry. Autoři: M. Druckmüller, V. Rušin, M. Dietzel a P. Aniol.Na nově zrekonstruované Hvězdárně a planetáriu Brno pokračujeme s cyklem přednášek velmi zajímavých a veřejnosti známých hostů. Přijďte si poslechnout například brněnského matematika pořizujícího nejlepší snímky sluneční koróny na světě, prof. Miloslava Druckmüllera. Jeho poutavé přednášky se dočkáte již příští týden...
NGC 6604 - eso1218a Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (018/2012): Tento nový snímek hvězdokupy NGC 6604 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru objektivu 2,2 m na observatoři La Silla v Chile. Hvězdokupa bývá často přehlížena díky nápadnému sousedovi, kterým je Orlí mlhovina, též známá jako Messier 16 (či M 16), nacházející se jen ‚o rozpětí křídel‘ vedle. Kompozice tohoto snímku, kde je NGC 6604 obklopena krajinou prachoplynových mračen, však ukazuje, že hvězdokupa sama o sobě je velmi krásným objektem.
Fyziku najdeme opravdu na každém kroku. Už jen to, že čtete tato slova, je výsledkem souhry mnoha fyzikálních procesů počínaje mechanikou (psaní na klávesnici a klikání myší) přes optiku, kdy nám fotony přenášejí obraz písmen do očí, a konče elektrochemickými signály v neuronech v mozku. Krása, řád a hluboké souvislosti činí fyziku tak fascinující, že i přes občasnou nálepku nepříjemného školního předmětu dokáže zaujmout opravdu každého, pokud k tomu dostane příležitost. Důkazem toho je i unikátní expozice „Krása fyziky / fyzika krásy“, která je v současné době vystavena na Hvězdárně a planetáriu Brno a za níž stojí především známý český popularizátor a profesor fyziky na brněnské Masarykově univerzitě Tomáš Tyc.
očekávané rozložení temné hmoty v Galaxii - eso1217Nová studie objevila překvapivý nedostatek temné hmoty v okolí Slunce
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (017/2012): Dosud nejpřesnější měření pohybů hvězd v naší Galaxii neprokázalo přítomnost temné hmoty v rozsáhlém prostoru kolem Slunce. Uznávané teorie však předpokládají, že okolí Slunce je naopak temnou hmotou naplněno. Temná hmota je záhadnou nepozorovatelnou substancí, která může být detekována pouze nepřímo prostřednictvím gravitačního působení. Nová studie provedená týmem astronomů v Chile odhalila, že teorie jednoduše nesouhlasí s pozorováním. To by mohlo znamenat, že je nepravděpodobné, aby pokusy o přímou detekci částic temné hmoty na Zemi byly úspěšné.
Přelet ISS přes Slunce 30.4.2012. Autor: Klub astronomů Liberecka (MaG, AlešM, HonzaP
Přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) přes Slunce už propaguji nějaký čas. Kolik lidí to ale zkusilo? Ví vůbec laik, jak je to
s předpovědí takového přeletu? Je obtížné jej pozorovat? Podívejme se na toto téma podrobněji.
Jarní astronomický seminář 2012 v OstravěKulaté narozeniny Evropské jižní observatoře budou hlavním tématem letošního Jarního astronomického semináře, který se koná na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v sobotu 26. května 2012.
Prof. Kulhánek během poutavé přednášky pro Young MBSA na téma Vznik a vývoj vesmíru. Autor: archiv Young MBSA/Daniel ŠimpachPřednáška známého českého popularizátora kosmologie prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. na téma "Co se ukrývá pod horou Gran Sasso aneb Záhada neutrin" se uskuteční v kinosále Hvězdárny a planetária České Budějovice ve čtvrtek 10. května 2012 od 19 hodin.
ČAM 2012.04 : Duben - měsíc konjunkcí
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2012 obdržel snímek
"Březen - měsíc konjunkcí", jehož autorem je Josef Jíra z Rokycan.
Jaro letošního roku nám připravilo několik velkých planetárních představení. Jasné planety se jak na promenádě pohybují po nebi, někdy se potkávají, jindy zase marně dohánějí, aby se však nakonec všechny skryly v oslnivé záři slunečních paprsků.
Paragrafy kolem světelného znečištění...V souvislosti s poslední novelou nařízení č. 261/2007 provedenou nařízením č. 93/2012 se objevily názory, že od 1. dubna 2012 (datum účinnosti novely) se staly normy pro osvětlování pozemních komunikací obecně závazné pro všechny osvětlované silnice.
Mapa oblohy 9. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5.
Po největším úplňku v roce je Měsíc viditelný v druhé polovině noci. Večer stále dominuje na západě Venuše, jih patří Marsu a na jihovýchodě vylézá Saturn. Na Slunci je velká skvrna. Stanice ISS se občas při přeletu na denním nebi přiblíží Venuši, Měsíci nebo Slunci. Start lodi Dragon k ISS nakonec odložen.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. května ve 22:00 SELČ.
Fotogalerie: Největší úplněk roku 2012Dnes časně ráno za svítání nastal největší úplněk roku 2012. Měsíc se octl v přízemí jen pár minut před časem úplňku a v průběhu noci na dnešek tak rozzářil oblohu o téměř třetinu větším jasem, než kdyby ležel v odzemí. Za opravdu dobrých podmínek jste si o úkazu mohli počíst v novinách přímo při svitu Měsíce. Do redakce i přes nepříliš příznivé počasí dorazily pěkné snímky nejen samotného úplňku, ale i Měsíce den před tím. Autorům fotografií děkujeme.
polární záře Ole C. SalomonsenPřinášíme dubnovou nadílku zajímavých videoukázek. První polovina dubna patřila v kosmonautice
letu lodi ATV-3 k ISS, druhá stěhování raketoplánů. Z dění na Slunci toho mnoho nemáme, bylo celkově klidnější. Místo toho si budeme
moci vychutnat jedno z nejhezčích time-lapse videí na téma polárních září. Chybět nebudou ani pohledy z kosmické stanice, tentokrát
pro Středoevropana s perličkou na konci. Nechybí ani vzpomínka na výročí HST a na pěkný dokument ČT.
Denní bolid nad Kalifornií
Neobvyklý úkaz spatřilo mnoho lidí v neděli 22. dubna 2012 v 7:51 PDT (pacifický letní čas), tzn. 14:51 UT zejména ze střední a severní části amerického státu Kalifornie a také sousední Nevady. I když už bylo Slunce nad obzorem a obloha byla poměrně jasná, přesto byl na ní velmi dobře vidět přelet mimořádně jasného meteoru.
Největší úplněk 19. března 2011. Autor: Klára KoláčnáA je to tady opět. Pokud si matně vybavujete víkend někdy v půli března minulého roku, určitě vám v paměti visí i pohled či aspoň myšlenka na nějaký velký Měsíc. Přesněji 19. března 2011 večer nastal největší úplněk od roku 1993. Měsíc byl v době kolem úplňku zrovna nejblíže k Zemi a to jej činilo o třetinu jasnější, než když je nejdále. Úhlově se od nejmenšího možného úplňku jevil asi o 14 procent větší. Podobnou příležitost nám příroda připraví o prvním květnovém víkendu. V neděli 6. května časně ráno nastane největší úplněk letošního roku.
Ivana Marková. Autor: TV NoePrvní májovou sobotu 5. května 2012 od 21:05 se můžete těšit na poutavé povídání v dalším pokračování publicistického pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe. Tentokráte naše pozvání přijala pracovnice ostravského planetária PaedDr. Ivana Marková, Ph.D.
Mlhovina M42 v Orionu. Autor: Tony Hallas, APODV pátek 4. května 2012 od 19 hodin zavítá na pardubickou hvězdárnu vzácný host, významný český astrofyzik studující v zahraničí, Ondřej Pejcha. Pro posluchače si připravil přednášku na téma "Měření vzdáleností ve vesmíru", kterou nám mimo jiné představí nejznámější vesmírné ohňostroje - supernovy - jako pomocníky pro určování vesmírných dálek. Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.
Stopy hvězd nad Kokino. Autor: Ljupco IlievskiBlíží se čas dovolených a mnozí z vás vybírají místo, kde strávit letní volné
dny. Tradičním a oblíbeným cílem našich turistů je již dlouhá desetiletí oblast
bývalé Jugoslávie nyní rozdělené do několika menších států. Chtěl bych vám
tímto článkem nabídnout jedno velice zajímavé a dosud málo známé místo ve
vnitrozemí na severovýchodě Makedonie, které by jistě stálo za shlédnutí.
Logo České astronomické společnostiPři příležitosti konání 22. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (19. října 2012) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Návrhy na udělení Ceny lze podávat do 31. května 2012.
Saturn. Autor: NASAPlaneta Saturn je astronomy považována za jeden z neúžasnějších klenotů oční oblohy. Pohled nadchne prakticky kohokoli, a to dokonce i bez ohledu na to, jaký
vztah má k astronomii. Důvodem je odlišnost této planety od jakéhokoliv jiného objektu, který na obloze můžeme spatřit. Unikátní systém prstenců, které ji obtáčejí, ze Saturnu činí zcela mimořádný cíl našich pozorování. Navíc je Saturn zároveň i snadným objektem, který je velmi dobře pozorovatelný i v malých dalekohledech.
Pozorování komet během Malého semináře MPH v Ondřejově. Autor: Martin MašekJiž brzy se můžeme těšit na další akci s názvem "Noc na hvězdárně". Tentokrát se bude konat přímo v Mecce české astronomie - na ondřejovské hvězdárně. Díky shodě termínu 5./6. května 2012 s Dnem otevřených dveří budou přístupná velice zajímavá místa. Pro děti jsme připravili bohatý program plný her, poučných informací a - pokud počasí dovolí - i s nočním pozorováním oblohy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Fyziku najdeme opravdu na každém kroku. Už jen to, že čtete tato slova, je výsledkem souhry mnoha fyzikálních procesů počínaje mechanikou (psaní na klávesnici a klikání myší) přes optiku, kdy nám fotony přenášejí obraz písmen do očí, a konče elektrochemickými signály v neuronech v mozku. Krása, řád a hluboké souvislosti činí fyziku tak fascinující, že i přes občasnou nálepku nepříjemného školního předmětu dokáže zaujmout opravdu každého, pokud k tomu dostane příležitost. Důkazem toho je i unikátní expozice „Krása fyziky / fyzika krásy“, která je v současné době vystavena na Hvězdárně a planetáriu Brno a za níž stojí především známý český popularizátor a profesor fyziky na brněnské Masarykově univerzitě Tomáš Tyc.
