Start desáté posádky ISS již podruhé odložen
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Věřte nebo ne, ale naše sluneční soustava má také svůj ochranný štít. Štítem sluneční soustavy je obrovská magnetická bublina, které se říká heliosféra. Jde o součást slunečního magnetického pole. Nikdo zatím nezná její opravdu přesné rozměry, jedno je ale jisté - je mnohem větší než oběžná dráha Pluta. Všech devět planet tedy leží uvnitř tohoto slunečního štítu.
![]() |
Astronomové řadí malá tělesa ve sluneční soustavě do různých kategorií. Znají typické planetky hlavního pásu kroužící na jen málo protáhlých drahách mezi Marsem a Jupiterem, asteroidy přibližující se k Zemi, komety na protáhlých drahách charakteristické oblakem plynu a prachu kolem jádra komety případně i ohonem či tělesa za drahou Neptunu. Jen velmi výjimečně najdou těleso, které nezapadá jednoznačně do žádné z těchto skupin a existuje na jejich rozhraní.
Kosmologie vysvětluje vznik a následný vývoj vesmíru pomocí teorie velkého třesku... pokračování článku.
Článek je převzat z časopisu Astropis.
Celoroční série obrázků pořízená řeckým fotografem Anthony Ayiomamitisem názorně objasňuje, proč máme roční období. Snímek zachycuje pozici Slunce na obloze každý týden po celý rok. Takto vzniklý vzor, vytvořený Sluncem byl pojmenován Analema.
Kosmologie vysvětluje vznik a následný vývoj vesmíru pomocí teorie velkého třesku. Vesmír měl být původně vyplněn velmi žhavou ionizovanou hmotou plazmou, která díky rozpínání prostoru chladla, až se stala průhlednou pro elektromagnetické záření. Jednotlivé fotony od této chvíle putují nerušeně vesmírem a jako pozůstatky (relikty) rané epochy vesmírného vývoje přinášejí jedinečné informace z doby, kdy ještě neexistovaly hvězdy ani galaxie. Právě jejich zkoumání vedlo k obrovskému zpřesnění hodnot základních kosmologických veličin během posledních let. Podívejme se například na stáří vesmíru: z loňských výsledků sondy WMAP plyne, že vesmír existuje 13,7 miliard let plus mínus pouhých 200 miliónů let. Tak přesné tvrzení si nemůžeme dovolit vyřknout ani o věku jedné starší dámy, která pobývá v nedalekém brněnském muzeu. Vždyť Věstonické Venuši se daří ukrývat svůj věk mnohem úspěšněji a dnes jej známe stále s téměř desetiprocentní chybou, kdežto vesmír schoval své stáří před lačnými pohledy kosmologů již jen za nepřesnost šestkrát menší! Obdržené výsledky jsou navíc kompletně kontrolovány nezávislými měřeními a k velké radosti vědců spolu velice dobře souhlasí. Proberme si tedy jednotlivé úspěchy a očekávaný vývoj v této oblasti kosmologického výzkumu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu