Články

28.09.2004 13:10 Tomáš Metelka Kosmonautika

Mars Global Surveyor dokáže vyfotografovat Spirit

Mars Global Surveyor vstupuje tento týden už do třetí fáze své prodloužené, sedm roků trvající mise na oběžné dráze okolo rudé planety. Za tu dobu pořídila sonda více než 170.000 snímků povrchu a ukazuje se, že je schopna pořídit mnohé další, ještě mnohem lepší než byly ty předchozí. Za posledního jeden a půl roku, totiž rozvinuly týmy obsluhující kameru sondy nové snímací techniky, prostřednictvím kterých lze získat obrazy až o trojnásobně vyšším rozlišení než na které byla kamera původně navržena. V některých případech tak je možné pořídit opravdu velkolepé záběry. Jedním z takových případů jsou snímky označené jako MOC2 - 862b, snímky na kterých je vidět sonda Spirit na povrchu Marsu. Stalo se tak 85 marsovského dne práce Spiritu v kráteru Gusev.

27.09.2004 18:51 Pavel Suchan Kosmonautika

Opět přilétá americký astronaut Eugene Cernan

Po dvou letech do České republiky opět přilétá americký astronaut Eugene Cernan, kterému nakladatelství Academia v loňském roce vydalo jeho knihu Poslední muž na Měsíci.
Setkání s ním a jeho hosty doc. RNDr. Helenou Illnerovou, DrSc., předsedkyní Akademie věd České republiky, a Ing. Marcelem Grünem, ředitelem Hvězdárny a planetária hl. města Prahy, se koná ve středu 29. září 2004 v 17 hodin v knihkupectví Academia na Václavském náměstí 34 a je přístupné veřejnosti.

27.09.2004 16:21 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Planetka Toutatis "v těsné" blízkosti Země

Ve středu 29. září 2004 proletí "v těsné" blízkosti Země jedna z velkých planetek Toutatis. K Zemi se přiblíží nejvíce v 15:37 SELČ, a to na vzdálenost 1.549.719 km. Na noční obloze bude viditelná dalekohledem, ale bohužel jen na jižní polokouli.

27.09.2004 10:51 František Martinek Vzdálený vesmír

Družice Chandra vyfotografovala pulsar s ohonem

Obrázek pulsaru G359.23-0.82 vznikl sloueením dat z družice Chandra a z radioteleskopu VLA.

Tuto fotografii pulsaru pořídila americká astronomická rentgenová družice Chandra, která byla vypuštěna 23. 7. 1999. Její celý název je Chandra X-ray Observatory. Studovaný pulsar je obklopen částicemi o vysokých energiích, které pulsar při svém rychlém pohybu mezihvězdným prostředím hrne před sebou, podobně jako obří buldozer. Obrázek byl vytvořen kombinací získaných dat v oboru rentgenového a radiového záření. Pulsar se na publikovaném obrázku pohybuje zprava doleva rychlostí 2,1 miliónu km/h (tj. 583 km/s), přičemž odmrštěné částice vytvářejí v jeho dráze útvar podobný kometárnímu chvostu.

25.09.2004 00:00 Jana Tichá Sluneční soustava

Vzácná planetka nebo spící kometa?

Astronomové řadí malá tělesa ve sluneční soustavě do různých kategorií. Znají typické planetky hlavního pásu kroužící na jen málo protáhlých drahách mezi Marsem a Jupiterem, asteroidy přibližující se k Zemi, komety na protáhlých drahách charakteristické oblakem plynu a prachu kolem jádra komety případně i ohonem či tělesa za drahou Neptunu. Jen velmi výjimečně najdou těleso, které nezapadá jednoznačně do žádné z těchto skupin a existuje na jejich rozhraní.

24.09.2004 15:33 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Nový prstenec u Saturnu

Poprvé po 25 letech objevili astronomové nový prstenec Saturnu. Vidět je na snímcích ze sondy Cassini. Oznámil to profesor Carl Murray z londýnské univerzity na konferenci v západoanglickém Exeteru (hrabství Devon).

24.09.2004 12:31 Miroslava Hromadová Ostatní

Geografický střed České republiky

Geografický střed České republiky leží v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Pomocí analytické geometrie to vypočítal Ing. L. Fofonka. Geometrický střed republiky je těžištěm plochy ohraničené státními hranicemi.

24.09.2004 09:55 František Martinek Sluneční soustava

Kosmický cukr - klíč ke vzniku primitivního života

Astronomové, kteří využívají ke své práci radioteleskop GBT (Green Bank Telescope), objevili v nejchladnější části oblaku prachu a plynu, který se nachází ve vzdálenosti 26 000 světelných let poblíž středu naší Galaxie, molekuly jednoduchého cukru. Tento objev napovídá, že molekuly cukru mohly sehrát důležitou roli při vzniku stavebních bloků, nezbytných pro vznik života v mezihvězdném prostředí.

23.09.2004 15:24 František Martinek Kosmonautika

Sovětští vojáci a velitelské stanoviště na Měsíci

V dobách studené války sovětské vedení vážně zvažovalo možnost vybudování stálé základny na Měsíci, která by měla strategický význam, a možná by i zajistila Sovětskému svazu převahu nad zaoceánským protivníkem. Sovětští velitelé byli přesvědčeni, že Měsíc je ideálním velitelským stanovištěm, které nemůže být vystaveno jadernému útoku, píše "Novaja gazeta" o rozpracovávaném málo známém vojenském projektu v bývalém Sovětském svazu, na kterém vědci pracovali před více než 30 roky.

23.09.2004 13:11 Miroslava Hromadová Světelné znečištění

Hvězdy jsou nejjasnější v Antarktidě

píprava pro stavbu dalekohledu v Antarktidi

Vyvýšená náhorní plošina, téměř bezvětrná, v centrální oblasti Antarktidy, je na Zemi nejlepším místem pro pozorování hvězd. Svědčí o tom výsledky malého automatického dalekohledu. Výsledky jsou tak skvělé, že toto místa by mohlo být nejlepším pro nové dalekohledy, navržené pro hledání života na jiných planetách.

23.09.2004 12:45 redakce Vzdálený vesmír

Mezinárodní konference "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze" probíhá právě v Praze

Česká astronomická společnost a německá astronomická společnost Astronomische Gesellschaft připravily na tento týden mezinárodní konferenci o galaktické a extragalaktické astronomii, které se účastní významní astronomové a astrofyzikové z řady evropských zemí a Spojených států. Na začátku konference zazněla přehledová přednáška nositele Nobelovy ceny Prof. Riccarda Giacconiho o počátcích a vývoji rentgenové astronomie, jejímž byl zakladatelem. Na konferenci probíhají paralelně semináře na různá témata, např. o exoplanetách, o srážkách galaxií a fyzice černých děr v jádrech galaxií. Kromě toho jsou v programu přehledové referáty, z nichž několik přednášejí také čeští astronomové, např. Prof. Jan Palouš a Dr. Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV. Program konference najdete na internetové adrese http://ag-cas.cuni.cz/

22.09.2004 15:47 Radomír Šmída Vzdálený vesmír

Reliktní záření II

Kosmologie vysvětluje vznik a následný vývoj vesmíru pomocí teorie velkého třesku... pokračování článku.
Článek je převzat z časopisu Astropis.

22.09.2004 07:14 Tomáš Metelka Ostatní

Dnes nastává podzim

Dnes, ve středu 22. září v půl sedmé večer našeho času, dochází ke změně ročního období, vlády se ujímá podzim. Slunce prochází podzimním bodem (v souhvězdí Panny) a přechází ze severní polokoule na polokouli jižní. Den a noc jsou stejně dlouhé, nastává podzimní rovnodennost.

Celoroční série obrázků pořízená řeckým fotografem Anthony Ayiomamitisem názorně objasňuje, proč máme roční období. Snímek zachycuje pozici Slunce na obloze každý týden po celý rok. Takto vzniklý vzor, vytvořený Sluncem byl pojmenován Analema.

22.09.2004 07:11 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Pastevec mezi Saturnovými prstenci

Saturnův měsíc Prometheus působí na vnitřním okraji Saturnova prstence F jako pastýř držící stádo v sevřeném tvaru. Prometheus je poměrně malým měsícem, má jen 102 kilometrů v průměru. Na snímku byl zachycen "z blízka", v době, když byla sonda Cassini naváděna na oběžnou dráhu okolo Saturnu PIA06098.(obrázek je nutno zvětšit)

22.09.2004 07:01 Radomír Šmída Vzdálený vesmír

Reliktní záření I

Kosmologie vysvětluje vznik a následný vývoj vesmíru pomocí teorie velkého třesku. Vesmír měl být původně vyplněn velmi žhavou ionizovanou hmotou plazmou, která díky rozpínání prostoru chladla, až se stala průhlednou pro elektromagnetické záření. Jednotlivé fotony od této chvíle putují nerušeně vesmírem a jako pozůstatky (relikty) rané epochy vesmírného vývoje přinášejí jedinečné informace z doby, kdy ještě neexistovaly hvězdy ani galaxie. Právě jejich zkoumání vedlo k obrovskému zpřesnění hodnot základních kosmologických veličin během posledních let. Podívejme se například na stáří vesmíru: z loňských výsledků sondy WMAP plyne, že vesmír existuje 13,7 miliard let plus mínus pouhých 200 miliónů let. Tak přesné tvrzení si nemůžeme dovolit vyřknout ani o věku jedné starší dámy, která pobývá v nedalekém brněnském muzeu. Vždyť Věstonické Venuši se daří ukrývat svůj věk mnohem úspěšněji a dnes jej známe stále s téměř desetiprocentní chybou, kdežto vesmír schoval své stáří před lačnými pohledy kosmologů již jen za nepřesnost šestkrát menší! Obdržené výsledky jsou navíc kompletně kontrolovány nezávislými měřeními a k velké radosti vědců spolu velice dobře souhlasí. Proberme si tedy jednotlivé úspěchy a očekávaný vývoj v této oblasti kosmologického výzkumu.

Článek je převzat z časopisu Astropis.

21.09.2004 21:37 František Martinek Kosmonautika

Čvachtající družice a studium chování kapalin v mikrogravitaci

Evropská kosmická agentura ESA je připravena vypustit na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici s kapalnými "vnitřnostmi". Družice s názvem Sloshsat-FLEVO (Facility for Liquid Experimentation and Verification in Orbit) bude vypuštěna v říjnu letošního roku během zkušebního startu rakety Ariane 5 ECA 521 s novým urychlovacím stupněm na kryogenní pohonné látky. Dalším nákladem bude telekomunikační družice XTAR-EUR.

21.09.2004 13:22 František Martinek Kosmonautika

Sonda MTO bude komunikovat pomocí laseru

Na rok 2009 plánuje NASA vypustit k Marsu kosmickou sondu s názvem MTO (Mars Telecommunications Orbiter), která bude navedena na vysokou oběžnou dráhu kolem planety (výška nad povrchem Marsu bude asi 5000 km, aby byla zajištěna dlouhodobá "slyšitelnost" přistávacích modulů). Bude se jednat o první kosmickou sondu, vybavenou zařízením pro komunikaci se Zemí pomocí laseru. Použití infračerveného laseru (vlnová délka 1,06 mikrometru) místo radiových vln umožní předávat informace na Zemi z oběžné dráhy kolem Marsu minimálně 10krát (možná až 100krát) rychleji, než jsou schopny současné telekomunikační systémy. Dosavadní maximum přenosu dat ze sondy Mars Odyssey činí 128 000 bitů za sekundu.

21.09.2004 11:15 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Rozložení vody a metanu se na Marsu významně překrývají

Nedávné rozbory dat získaných sondou Mars express (ESA) odhalují, že koncentrace vodní páry a metanu v atmosféře Marsu se významně překrývají. Tohoto výsledku bylo dosaženo průzkumem atmosféry Planetárním Fourierým spektrometrem (PFS).

21.09.2004 08:52 Tomáš Metelka Úkazy

Budeme mít vánoční kometu?

Donald Machholz z Colfaxu v Kalifornii je optik, který se zajímá o astronomii už od svých osmi let a komety vyhledává od roku 1975. V letech 1978 až 1994 objevil devět komet a pak po celých 1.457 hodin prohlídky oblohy neměl štěstí a o další kometu ani nezavadil. Štěstí se na něj znovu usmálo až ráno 27.srpna 2004, když nalezl svoji desátou kometu. Podle svých statistik strávil hledáním komet za 29 let již něco přes 7.000 hodin pozorovacího času.

21.09.2004 07:52 Ivo Míček Ostatní

Španělský zápisník VII

Dokončení reportáže z konference JENAM 2004 v Granadě.

Vyhledávání v článcích