Přechod Venuše přes Slunce a oblačnost. Autor: Pencho MarkishkyProfesionální i hobby astronomové s napětím očekávají významnou událost na obloze, přechod Venuše přes sluneční disk ráno ve středu 6. června 2012. Tento úkaz je velmi vzácný, protože se opakuje v intervalu 121,5 roku, resp. 105,5 roku, a vždy potom jednou v intervalu 8 let. Naposledy jsme transit Venuše mohli velmi dobře pozorovat na jasné obloze v červnu 2004, nyní přichází opět, aby se na 105,5 roku odmlčel.
Úkaz začne v době, kdy v ČR bude Slunce pod obzorem, a na naší obloze budeme moci pozorovat jen poslední 2 hodiny. I tak se bude jednat o unikátní a pro nás i poslední příležitost něco takového vidět. I z toho důvodu nás zajímá, jaké bude počasí a zda nám oblačnost neznemožní výhled na oblohu.
Mapa světa ukazuje průměrnou oblačnost za měsíc červen. Černé linie, které jsou do ní zakreslené, a oblasti mezi nimi se shodují s viditelností kontaktů a přechodu Venuše přes Slunce, jak je zobrazeno na předchozích stránkách. Procentuální zastoupení mrakMezi velmi vzácné úkazy na obloze patří bez pochyby přechody planet (Merkur a Venuše) přes sluneční disk. Přechod Venuše je o to vzácnější, že ho člověk za svůj život může spatřit nejvýše dvakrát. Od vynalezení dalekohledu bylo možné těchto úkazů pozorovat pouze sedm, přičemž minulý nastal v roce 2004. V tomto století poslední z nich budeme moci sledovat z 5. na 6. června tohoto roku.
Pohled na planetu Neptun z povrchu měsíce TritonNa kompozitním obrázku NASA je v horní části znázorněná planeta Neptun, jak bychom ji viděli z povrchu jejího měsíce Triton. Jižní pól Neptunu je vlevo; zřetelně je na jižní polokouli planety viditelná tzv. Velká tmavá skvrna - velká anticyklona v atmosféře planety. Tento pohled byl vytvořen na základě snímků pořízených v roce 1989 americkou sondou Voyager 2.
Částečná fáze úplného zatmění Měsíce v roce 2000. Autor: Fred EspenakV pondělí 4. června v dopoledních hodinách našeho času nastane jediné výraznější zatmění Měsíce tohoto roku. Půjde o částečné zatmění o velikosti 37 procent měsíčního průměru, kterým se náš kosmický soused ponoří do zemského stínu svou jižní polovinou. Z našeho území bohužel nespatříme ani část úkazu – ten končí ještě před východem úplňku nad český obzor. Úkaz, který se odehraje nad širokou plochou Pacifiku, však můžete sledovat na internetu. Další, vskutku neobvyklé částečné zatmění Měsíce, ovšem z České republiky spatříme už za necelý rok.
Ing. Jan Vondrák. Autor: Tv NoePři dalším setkání v pořadu Hlubinami vesmíru v sobotu 2. června se budeme pohybovat především v blízkosti planety Země. Hostem pořadu je totiž Ing. Jan Vondrák, DrSc., současný předseda České astronomické společnosti, který je specialistou na tzv. kosmickou geodézii a astrometrii. Pořad začíná ve 22:05 na Tv Noe.
Černý kotouček Venuše před Sluncem při přechodu 8. června 2004. Autor: David CortnerPoslední přednáška před letními prázdninami na hvězdárně v Pardubicích bude zasvěcena již na mnoha místech avizovanému vzácnému přechodu Venuše přes Slunce. Přednášející Petr Horálek z Astronomického ústavu AVČR v Ondřejově a člen Astronomické společnosti Pardubice nám ukáže ve svém povídaní nazvaném "Úkaz století aneb Poslední přechod Venuše přes Slunce" něco o historii úkazu i o tom, jak si jej naposledy vychutnat. Přednáška se uskuteční v pátek 1. června 2012 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.
Přechod Venuše s rybáři a pelikánem. Autor: Jim TillerNa časné ranní obloze ve středu 6. června 2012 budou Češi moci spatřit přibližně poslední dvě hodiny vzácného astronomického úkazu - přechodu Venuše přes Slunce. Za použití bezpečných filtrů se při pohledu na Slunce bude na jeho pravém horním okraji promítat pomalu se sunoucí temný kotouček planety Venuše. Dalšího přechodu Venuše přes Slunce se pravděpodobně nikdo v současnu žijící již nedočká - nastane až v prosinci roku 2117.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 170 z 31. 5. 2012
Kosmický dopravní systém PegasusV NASA vrcholí přípravy na vypuštění astronomické družice s názvem NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array), jejímž úkolem bude mj. pátrat po "neviditelných" černých dírách. Start je naplánován na 13. června 2012 z atolu Kwajalein (Marshall Islands). Vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země zajistí společnost Orbital Sciences Corporation prostřednictvím rakety Pegasus, která bude při startu upevněna pod trupem letounu L-1011 "Stargazer".
Letecký transport raketoplánu Discovery
Co se stane s raketoplány po skončení jejich letů do vesmíru, se začalo řešit již několik let před tím. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v roce 2008 vyhlásil soutěž, do které se mohli přihlašovat zájemci, kteří by rádi některý z exemplářů získali. Této možnosti využila celá řada institucí, které chtěly mít kosmické plavidlo ve své sbírce. Není se čemu divit, dá se očekávat, že možnost vidět raketoplán, který byl skutečně ve vesmíru, bude mimořádně velkým lákadlem, které přitáhne velké množství návštěvníků.
Dalekohled FRAM. Autor: Jan EbrMartin Mašek z Klubu astronomů Liberecka a člen týmu z Fyzikalního ústavu AV ČR nám připravil zajímavou novinu. Podařilo se mu najít kometu vracející se teprve podruhé ke Slunci. Opět to bylo díky využití českého dalekohledu FRAM v argentinské pampě.
Potenciálně nebezpečné planetky přibližující se ke dráze ZeměPozorování uskutečněná družicí NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) vedla k doposud nejlepšímu určení počtu pro Zemi potenciálně nebezpečných asteroidů ve Sluneční soustavě. Asteroidy známé pod zkratkou "PHAs" (z anglického názvu Potentially Hazardous Asteroids) obíhají po takových drahách kolem Slunce, které je přivádějí do vzdálenosti menší než 8 miliónů km od Země a jsou dost velké na to, aby "přežily" průlet zemskou atmosférou a způsobily při dopadu velké škody v regionálním, případě globálním měřítku. Tato skupina těles je součástí skupiny objektů označovaných jako NEO (Near Earth Object), tj. blízkozemní tělesa.
Mapa oblohy 30. května 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 28. 5. do 3. 6.
Měsíc dorůstá do úplňku. Loučíme se s Venuší, ještě se potká s Merkurem. Pokračuje dobrá viditelnost planet Mars a Saturn.
Stanice ISS má novou návštěvu v podobě lodě Dragon a jejich společný přelet nad ránem můžeme pozorovat i tento týden.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. května ve 23:00 SELČ.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekV pátek 25. května 2012 se v Praze uskutečnilo finále 9. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, kde dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd úlohy řešili na Akademii věd na Národní třídě, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Akademii věd vyslechli přednášku Bc. Jakuba Rozehnala, vedoucího pražské Štefánikovy hvězdárny, na téma Formování Sluneční soustavy, obdrželi diplomy a řadu odměn.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. května 2012
Logo České astronomické společnosti
K uctění památky význačného českého astronoma 20. století Prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DSc. (* Litomyšl, 4. 4. 1914; + Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku jako ocenění českého astronoma/astronomky za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Výkonný výbor České astronomické společnosti na svém jednání 7. března 2012 určil termín, do kterého je možné podávat návrhy na udělení Kopalovy přednášky pro rok 2012. V letošním roce lze nominace zasílat do 30. června 2012.
Exoplaneta 55 Cancri e obíhající kolem mateřské hvězdy - kresbaPomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (Spitzer Space Telescope, NASA) astronomové detekovali vůbec poprvé světlo vyzařované "super-Zemí" daleko za hranicemi Sluneční soustavy. Přestože exoplaneta není obyvatelná, toto pozorování je historickým krokem pro případné hledání stop života na jiných planetách.
Loď Dragon u ISS v představě malíře. Autor: SpaceXV tomto článku jsme vám přinášeli nejčerstvější zprávy z historického letu první soukromé kosmické lodi k Mezinárodní kosmické stanici. Její mise skončila přistáním v Tichém oceánu 31. května 2012.
Hlavní dalekohled na hvězdárně ve VlašimiPro zájemce o astronomii se vlašimská hvězdárna otevírá také v letošním roce v pravidelné pozorovací sezóně pro veřejnost od května do srpna každý pátek od 21 hodin a v září každý pátek od 20 hodin. Pro návštěvníky je připraveno promítání, přednáška a pozorování oblohy astronomickými dalekohledy nebo pouhým okem.
Schema pulsaruNejhustější objekty ve vesmíru mají nového šampióna co do hmotnosti: pulsar tak malý, že by se vešel na ostrov Manhattan, avšak jeho hmotnost 2,04krát převyšuje hmotnost Slunce. Pulsar může pomoci astronomům prověřit platnost Einsteinovy teorie obecné relativity.
Dragon startuje k historické misi. Autor: NASA"Stojíme na počátku nové éry kosmických letů," řekla Gwynne Shotwellová, prezidentka společnosti SpaceX. V úterý 22. května 2012 se podařilo konečně vypustit historicky první loď soukromého sektoru k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože po minulém pokusu bychom asi jen těžko hledali někoho, kdo by si vsadil. Start se uskutečnil v 09:44 SELČ, náš přenos zde začal v 9 hodin.
HST bude pozorovat přechod Venuše přes Slunce odrazem od MěsíceMimořádná astronomická událost - přechod Venuše přes sluneční disk - se velice rychle blíží a přípravy na pozorování úkazu vrcholí. Jen aby přálo počasí! Zahálet nebude ani nejznámější a nejvýkonnější kosmický dalekohled NASA s názvem Hubblův kosmický teleskop HST (Hubble Space Telescope). Možná vám to nepřipadá zrovna jako dobrý nápad, vždyť Hubblův dalekohled je určen především k pořizování snímků těch nejvzdálenějších a neslabších objektů ve vesmíru. Máte pravdu - dalekohled není určen k pozorování Slunce, ale ani v tomto případě se nebude 6. června 2012, kdy nastane přechod Venuše, na Slunce dívat přímo. Využije k tomu povrch Měsíce jako obří zrcadlo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
![\"Částečná](\"/_data/images/news/2010/11/29/zatmeni_2000_espenak.jpg\" "\\"Částečná")
