Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Horálek Úkazy

Meteorický roj Orionid v plném proudu

Dva meteory křižují mléčnou dráhu, kresba: Petr Horálek
Dva meteory křižují mléčnou dráhu, kresba: Petr Horálek
Pokud se vám kolem 22. října 2007 podaří na časné ranní, nebo na popůlnoční obloze spatřit nějaký meteor, s největší pravděpodobností půjde o jeden z těch, které souvisí s každoročně pozorovatelným rojem Orionid. Tento meteorický roj patří na obloze k deseti nejaktivnějším a upozorní na sebe mimo jiné i tím, že tělíska, která při pádu atmosférou hoří a tvoří tak záblesk lidově zvaný „padající hvězda“, pochází z proudu částic rozdrolených z jádra Halleyovy komety.

František Martinek Úkazy

Když padají meteority

Kráter po dopadu meteoritu v Peru - září 2007.
Kráter po dopadu meteoritu v Peru - září 2007.
Dne 15. 9. 2007, přibližně v 11:45 hodin se objevila velká ohnivá koule nad jezerem Titicaca v Bolívii. Jednalo se o úkaz, který byl větší a jasnější než Slunce. Ohnivá koule se pohybovala velkou rychlostí podél hranic s Peru. Přelétla nad městem Desaguadero, které se rozkládá na území obou států. Mnoho oken se rozbilo, když nad ním ohnivá koule prolétla, což znamená, že se musela pohybovat supersonickou (nadzvukovou) rychlostí. Během několika sekund meteorit narazil do zemského povrchu ve vesnici Carancas v Peru, asi 4 km od hranic s Bolívií. Když meteorit dopadl do mokré půdy, vytvořil kráter o průměru 14 m, hluboký 3 m. Přitom se vyvržený materiál rozlétl všemi směry do vzdálenosti až 150 m.
Petr Sobotka Hvězdy

Symbiotická hvězda AG Dra opět zjasňuje

Historická světelná křivka AG Dra
Historická světelná křivka AG Dra
Známá symbiotická dvojhvězda AG Dra se po roce a půl začala opět zjasňovat. Loni dosáhla hvězda jedné z nejvyšších jasností za uplynulých sto let. Jestli letos svůj loňský výkon zopakuje, se nedá předpovědět. Také proto jsou amatérští astronomové vyzváni k jejímu sledování.
Petr Horálek Úkazy

Jasná kometa je malými dalekohledy vidět po západu Slunce

Fotografie komety C/2007 F1 pořízená Daliborem Hanžlem 15. října 2007
Fotografie komety C/2007 F1 pořízená Daliborem Hanžlem 15. října 2007
Kometa C/2007 F1 LONEOS začíná být pro majitele malých dalekohledů nápadným a tím pádem i lákavým objektem na večerní obloze. Je sice možné ji spatřit jen dvě hodiny po západu Slunce, a to velmi nízko nad obzorem (při ztemnělé obloze kolem 12° a níže), ale její jasnost včerejším dnem (15.října 2007) překročila magickou hranici 6. magnitudy (dle našich vizuálních odhadů). Kometa je navíc nápadná svou kompaktní a výraznou komou a na fotografiích se honosí úzkým, ale poměrně dlouhým ohonem, který se za ideálních podmínek ani nevejde do zorného pole digitálního fotoaparátu.

2007.10.18: doplněna mapka

František Martinek Ostatní

Setkání přátel slunečních hodin

Sluneční hodiny v Bystřici pod Hostýnem.
Sluneční hodiny v Bystřici pod Hostýnem.
Astronomická společnost Hradec Králové, pracovní skupina sluneční hodiny a Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádají ve dnech 20. až 21. 10. 2007 dvoudenní setkání přátel slunečních hodin s praktickou ukázkou, přednáškami pro veřejnost a s okružní jízdou za slunečními hodinami střední Moravy.
Pavel Suchan Ostatní

2. místo na Mezinárodní astronomické olympiádě získal Jan Fait z Prahy

ceska_delegace_iao-jan_fait.jpg
V neděli 7. října 2007 přiletěla zpět do České republiky pětičlenná skupina žáků, která poprvé v historii zastupovala Českou republiku na Mezinárodní astronomické olympiádě. Letošní XII. Mezinárodní astronomická olympiáda se konala na Krymu na Ukrajině. Stříbrnou medaili – 2. místo získal Jan Fait z Prahy. Ostatní řešitelé z České republiky přivezli čestná uznání.

Snímek: Jan Fait – stříbrná medaile na Mezinárodní astronomické olympiádě (dole uprostřed).

Roman Šula Ostatní

Na památku Zdeňka Kvíze

pa060471.jpg
V sobotu 6. října 2007 byla na třebíčské hvězdárně odhalena pamětní deska RNDr. Zdeňku Kvízovi, CSc., významnému třebíčskému rodákovi, u příležitosti 50. výročí založení této hvězdárny právě Zdeňkem Kvízem. Slavnostního odhalení se za přítomnosti představitelů města ujal RNDr. Jiří Grygar, CSc., který pak měl pro přítomnou veřejnost přednášku jednak o samotném významu astronomie pro lidstvo, jednak připomněl význam Zdeňka Kvíze.
Miroslava Hromadová Kosmonautika

Další mise ke kometě Tempel 1

deep_impact_a.jpg
Primárním úkolem mise Deep Impact v červenci 2005 bylo narazit do komety 9P/Tempel 1, vytvořit kráter a nahlédnout „dovnitř“, což mělo vědcům poskytnout první pohled na vnitřní strukturu komety. Ale „my jsme nikdy kráter neviděli, protože ho zakryl silný oblak vyvržených trosek,“ říká Michael New (NASA).
František Martinek Sluneční soustava

Mezinárodní seminář o výzkumu Slunce ve Valmezu

HVM-02.jpg
Ve dnech 12. až 14. října 2007 se bude na Hvězdárně Valašské Meziříčí konat mezinárodní (česko-slovenský) populárně-naučný sluneční seminář, určený široké veřejnosti. Akce je pořádána v rámci Mezinárodního heliofyzikálního roku IHY 2007 (International Heliophysical Year 2007). Seminář pořádá Hvězdárna Valašské Meziříčí ve spolupráci s Českým koordinačním výborem IHY 2007, Astronomickým ústavem AV ČR a Českou astronomickou společností.
František Martinek Exoplanety

To pravé místo pro vznik druhé Země

Vznikající planety kolem hvězdy HD113766.
Vznikající planety kolem hvězdy HD113766.
Planeta podobná Zemi se pravděpodobně může zformovat u hvězdy s označením HD 113766, která se nachází ve vzdálenosti 424 světelné roky v souhvězdí Kentaura. Oznámili to astronomové na základě výzkumu pomocí kosmického dalekohledu Spitzer Space Telescope.
Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2007.09: M31

m31_cam.jpg
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2007 obdržel snímek známé galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy pořízený Ing. Martinem Myslivcem z Hradce Králové.

Je to možná ta nejstarší a nejvzdálenější stařenka, kterou kdy kdo viděl na vlastní oči. Je sice kanibalka, ale je krásná. A je možná také nejfotografovanější a nejportrétovanější na severní polokouli. A nikdo nezná její pravé jméno. Říkáme jí všelijak – "Velká mlhovina v Andromedě", NGC 224 či M 31. Ano, řeč bude o galaxii ležící v úctyhodné vzdálenosti 2 a půl miliónů světelných let, a přesto takřka za humny. Ovšem svou pravou podstatu před námi dlouho skrývala. William Herschel ji umístil do vzdálenosti dvěstěkrát větší, než vzdálenost Síria a jeho syn John poprvé vyslovil domněnku, že se skládá z mnoha hvězd. V roce 1885 zazářila v mlhovině jasná hvězda – supernova S Andromedae. Ta se stala argumentem jak pro skupinu podporující „hvězdné“ složení galaxie, tak paradoxně pro skupinu odpůrců, kteří si nedovedli vysvětlit nepředstavitelnou svítivost nové hvězdy.

Petr Sobotka Multimédia

Sputnik 1 na Youtube

Videa o Sputniku na Youtube
Videa o Sputniku na Youtube
Připomínáme si 50 let od startu Sputniku 1. Dobové materiály se po tak dlouhé době shání těžko, filmové ukázky obzvláště. Jenže je tu nový fenomén, světový video portál Youtube a na něm se dá najít něco i o Sputniku.
František Martinek Kosmonautika

Sputnik 1 – padesáté výročí startu

Sputnik 1
Sputnik 1
První umělá družice Země – Sputnik – byla na oběžnou dráhu vypuštěna 4. 10. 1957, tedy před 50 lety. Její start se uskutečnil v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku. Byla využita pro získání prvních vědeckých výsledků. Ze zkreslení signálu, přijímaného pozemními stanicemi, se určovaly vlastnosti ionosféry a ze změny dráhy hustota atmosféry.
František Martinek Vzdálený vesmír

Z pokladnice Hubblova kosmického dalekohledu

Otevřená hvězdokupa v mlhovině NGC 3603.
Otevřená hvězdokupa v mlhovině NGC 3603.
V archivu snímků, pořízených kamerami na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST, se ukrývá velké množství zajímavých fotografií blízkých i vzdálených objektů. HST se zaměřil také na snímkování obří mlhoviny NGC 3603, v níž jsou doslova „uhnízděny“ tisíce jiskřivých mladých hvězd. Tato hvězdná „klenotnice“ je jednou z nejhmotnějších otevřených hvězdokup v naší Galaxii (Mléčné dráze).


23. vesmírný týden 2025

23. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nový Měsíc

16 hod.20min starý Měsíc.

Další informace »