Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

Z historie kosmonautiky - dramatický let Sojuzu 5

První start do vesmíru absolvoval Boris Valentinovič Volynov v roce 1969 na palubě kosmické lodi SOJUZ 5 společně s Alexejem Jelisejevem a Jevgenijem Chrunovem. Jejich úkolem bylo spojení s kosmickou lodí SOJUZ 4, která byla vypuštěna o den dříve s kosmonautem Vladimirem Šatalovem na palubě. Po úspěšném spojení lodí přestoupili Jelisejev a Chrunov, oblečení do skafandrů, do kosmické lodi SOJUZ 4 přes volný kosmický prostor. SOJUZ 4 pak přistál s novou posádkou na Zemi, SOJUZ 5 s Volynovem zůstal ještě na oběžné dráze kolem Země, přistání se mělo uskutečnit až následující den. Na dramatické okamžiky návratu vzpomíná Boris Volynov.

Radek Kraus Kosmonautika

Luna 3 - pohled do minulosti výzkumu Měsíce

luna_3.jpg

Po úspěšných startech Sputniků (1957 až 1958) přichází šéfkonstruktér sovětského kosmického programu S. P. Koroljev s iniciativou výzkumu Měsíce. Nezbytný souhlas od ústředních orgánů tehdejšího sovětského svazu získal na základě dopisu zaslaného generálnímu tajemníkovy ÚV KSSS (Ústřední Výbor Komunistické Strany Sovětského Svazu) N. S. Chrusčovovi. V dopise naznačil hlavní cíle programu, zásah měsíčního povrchu a pořízení snímků odvrácené strany Měsíce. Pro realizaci projektu byl schválen výnos pod názvem. "O zahájení prací na automatických lunárních sondách a nosné raketě pro ně". Program byl rozdělen do tří etap pod kódovým označení "E". První fáze programu "E 1" počítala s dopadem na měsíc. Luna 1 - sonda startovala (2. ledna 1959) na palubě upravené nosné rakety R7. Kolem měsíce proletěla ve vzdálenosti 5995 km, ale na jeho povrch nedopadla. Po obletu byla navedena heliocentrickou dráhu. Luna 2 - start proběhl 12. září 1959. Po 33 hodinách letu dopadla sonda na přivrácenou stranu měsíčního povrchu asi 800 km severně od rovníku (1° z.d., 30° s.š nebo 0.00° v.d., 29.10° s.š.). Ve druhá fázi "E 2" měla sonda obletět Měsíc a pořídit snímky odvrácené strany. Poslední fáze "E 3" počítala s dopravením jaderné bomby na měsíční povrch s následným odpálením. Závěrečná část projektu nebyla nikdy realizována.

Tomáš Metelka Hvězdy

Dá se předpovědět supernova?

supernova.jpg
Supernovu je snadné pozorovat - bohužel až tehdy, když vybuchne. Zatím je nemožné ji s určitostí najít předem, můžeme tedy studovat až její velké finále a to ještě ne celé. Astronomové však soudí, že našli příznak toho, že se hvězda chystá vybuchnout.

V krátkém časovém období po sobě detekovala nedávno družice HETE 2 tři různě silné záblesky rentgenového záření. Pokud jsou s tím spojené astronomické modely pravdivé, pak tyto záblesky představují předzvěst mnohem silnějších záblesků gama paprsků, které jsou součástí výbuchu supernovy. Mnoho dalekohledů na celém světě právě teď pozoruje oblasti, kde k rentgenovým zábleskům došlo a doufají, že zachytí supernovu tak říkajíc při činu, v okamžiku exploze.

František Martinek Kosmonautika

Nový robot - nejlepší přítel kosmonautů

ERA-_tracking.jpg
Vědci z kosmického střediska Johnson Space Center (NASA) v Houstonu (Texas) uskutečnili v poušti Utah zkoušky robota, který může astronautům sloužit jako dobře vycvičený pes. Například může doprovázet kosmonauty, putující po povrchu Marsu "vycházkovým tempem", může nosit geologické vzorky či vědecké přístroje. Může se tedy stát nejlepším "přítelem" kosmonautů při průzkumu těles sluneční soustavy.
František Martinek Kosmonautika

Japonská miniraketa Camui-50P

Jedna japonská univerzita navrhla konstrukci malé rakety, určené pro kosmonautické nadšence - amatéry, kteří jsou ochotni za ni zaplatit částku 2,1 miliónu japonských jenů (19 000 amerických dolarů). Na trhu se miniraketa objeví ještě v tomto měsíci (říjen 2004).

Raketu s názvem Camui-50P navrhla a vyrobila skupina vědců univerzity v Hokkaidó. Je schopna dosáhnout výšky 1 km během 3 sekund po startu. Délka rakety je 1,6 m, hmotnost 10,5 kg a nosnost asi 0,5 kg. To znamená, že může nést například malou videokameru.

František Martinek Kosmonautika

SPUTNIK 1 - 47. výročí startu

sputnik1.jpg
Právě dnes, 4. 10. 2004, uplynulo již 47 let od vypuštění první umělé družice Země SPUTNIK 1. Tato sovětská družice byla pracovně označovaná jako "SP-1" (Sputnik prostějšij - nejjednodušší družice). První družice byla dopravena na oběžnou dráhu pomocí nosné rakety R-7 při startu z kosmodromu, který později obdržel název Bajkonur.
František Martinek Sluneční soustava

Mars: kam zmizela voda a atmosféra Marsu?

mars_express.jpg
Na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, která od 25. 12. 2003 obíhá kolem rudé planety, je umístěn mj. přístroj ASPERA-3. Jeho úkolem je studovat vzájemnou interakci tzv. slunečního větru s atmosférou Marsu. Vědci předpokládají, že právě částice slunečního větru, které doslova bombardovaly ovzduší Marsu miliardy roků, způsobily současný stav: Mars tak přišel téměř o veškeré zásoby plynů, obklopujících planetu. V současné době je atmosféra Marsu přibližně 100krát řidší než pozemské ovzduší.
Tomáš Metelka Kosmonautika

SpaceShipOne je připraven na pondělní let

ansari_xprize_logo.jpg
Komisaři Ansari ceny X potvrdili, že pilot Mike Melvill se ve středu dostal s letounem SpaceShipOne až do výšky 102.870 metrů, tedy o více než 2 km výše než se původně předpokládalo. První kvalifikační let o cenu X tedy byl úspěšný. Druhý start bude následovat již toto pondělí - 4.října 2004.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Nové exoplanety bude možná odhalovat obrovská Camera Obscura

extrasolar-sm.jpg

Institut NASA vybral Coloradskou universitu (CU) v Boulderu pro rozpracování návrhu jak mohou být použity již existující technologie pro studium planet obíhajících okolo vzdálených hvězd. Navržen byl koncept nejstaršího fotografického přístroje na světě - Camery Obscury - dírkové komory, kterou si staví děti v hodinách fyziky a jejíž princip znal už Aristoteles (384-322 před naším letopočtem).

Tomáš Metelka Úkazy

Seskupení Venuše - Regulus

2004-10-03-venus-lg.jpg

V neděli a v pondělí ráno lze před východem Slunce přímo nad východním obzorem spatřit těsné seskupení planety Venuše a hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva. Zajímavá dvojice vychází nad obzor okolo 3:30 SELČ a nelze ji nad východním obzorem přehlédnout až do doby než se ztratí ve slunečním svitu. (mapku si lze zvětšit)

Libor Lenža Sluneční soustava

Inspirující setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu

Vystoupení Petra Pravce na setkání Spoleenosti pro meziplanetární hmotu na Hvizdárni Valašské Meziíeí ve dnech 1.-3. íjna 2004.
Vystoupení Petra Pravce na setkání Spoleenosti pro meziplanetární hmotu na Hvizdárni Valašské Meziíeí ve dnech 1.-3. íjna 2004.
První tři dny měsíce října byla a jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí vyhrazeny členům a příznivcům Společnosti pro meziplanetární hmotu. Meziplanetární hmota v podobě meteoroidů, meteorů, meteoritů, planetek či komet má celou řadu aktuálních problémů a nezodpovězených otázek, které jsou stále předmětem výzkumu. K poznatkům, které již známe (nebo si to alespoň myslíme), je potřeba přiřazovat poznatky nové. Proto bylo setkání tohoto druhu lákadlem i pro další zájemce.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Globální oteplování by mohlo způsobit dobu ledovou

stav arktického ledovce v roce 1979
stav arktického ledovce v roce 1979
stav arktického ledovce v roce 2003
stav arktického ledovce v roce 2003
Globální oteplování by mohlo zanedlouho v Severní Americe a západní Evropě způsobit dobu ledovou. Tento paradoxní scénář získává stále větší podporu mezi ekology a klimatology. Snímky, které byly pořízeny americkou družicí DMSP (Defense Meteorological Satellite Program), ukazují stav arktického ledu v roce 1979 a 2003.
František Martinek Kosmonautika

Soukromá kosmická sonda k Marsu

archimedes.jpg
Německá organizace AMSAT - svaz německých vědců, inženýrů a techniků - čítající 1200 členů, a Marťanská německá společnost (Mars Society Deutschland) chtějí dokázat, že soukromé osoby a organizace jsou také schopny podílet se na výzkumu a využívání kosmického prostoru.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Start desáté posádky ISS již podruhé odložen

iss_posadka_10.jpg
Vypuštění ruské kosmické lodi s další, tentokrát už 10 posádkou pro mezinárodní kosmickou stanici bylo během posledních čtrnácti dnů již podruhé odloženo.Start, který byl původně naplánován na 9.října, byl napřed odložen o dva dny, aby mohl být vyměněn "pyrotechnický šroub", který spojuje jednotlivé části návratového modulu Sojuzu. Ten náhodně explodoval ještě ve zkušební hale na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Současný odklad je zaviněn netěsností chemického tanku uvnitř velitelského modulu a údajně zdrží vypuštění nejméně o další tři další dny, tedy na 14. října nebo později.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Pane Sulu, vztyčte štíty!

helosphere.jpg
Pokud jste alespoň jednou sledovali některou z epizod seriálu Star Trek, pak jste jistě slyšeli rozkaz kapitána Kirka "Vztyčit štíty!". Ochranné energetické štíty byly lodi Enterprise vždy k dispozici, když na hrdinskou posádku z temnoty kosmu útočili Klingoni nebo jiní nebezpeční vetřelci.

Věřte nebo ne, ale naše sluneční soustava má také svůj ochranný štít. Štítem sluneční soustavy je obrovská magnetická bublina, které se říká heliosféra. Jde o součást slunečního magnetického pole. Nikdo zatím nezná její opravdu přesné rozměry, jedno je ale jisté - je mnohem větší než oběžná dráha Pluta. Všech devět planet tedy leží uvnitř tohoto slunečního štítu.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »