Články

26.03.2004 13:59 František Martinek Kosmonautika

Detektory života poletí na Mars

Na tiskové konferenci v úterý 23. 3. 2004 byly představeny veřejnosti informace o přítomnosti vody na povrchu Marsu na základě údajů, které předal na Zemi robot Opportunity. Z informací vyplývá, že některé kameny na Marsu se formovaly jako depozity (usazeniny) na dně moře za pozvolného proudění slané vody rychlostí 10 až 50 cm za sekundu.

26.03.2004 13:55 redakce Ostatní

Žeň objevů 2003

V pondělí 29. března 2004 se přibližně od 19:00 koná tradiční přednáška RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Žeň objevů 2003. Přednáška se bude konat v posluchárně M 1 na Matematicko fyzikální fakultě v budově děkanátu, ulice Ke Karlovu 3, Praha 2 (asi 8 minut pěšky od metra C na I. P. Pavlova.

Všechny zájemce srdečně zveme.

26.03.2004 13:52 František Martinek Kosmonautika

NASA připravuje družici k výzkumu Slunce

Goddard Space Flight Center (NASA) připravuje astronomickou družici nové generace, která bude určena ke sledování Slunce. V současné době předává na Zemí včasná hlášení o slunečních erupcích družice SOHO (Solar and Heliospheric Observatory, start 2. 12. 1995). Během dlouholeté činnosti došlo na družici již k několika delším výpadkům a blíží se také konec její životnosti. Proto NASA začala připravovat její náhradu.

24.03.2004 20:41 František Martinek Kosmonautika

MESSENGER se připravuje ke startu

Dne 20. 3. 2004 se ze startovací rampy SLC-17B kosmodromu na Cape Canaveral uskutečnil start rakety Delta II, která vynesla na oběžnou dráhu kolem Země družici navigačního systému GPS. Bezprostředně po startu byla na startovací rampě zahájena příprava na start další. Příprava startu začíná "úklidem" rampy od následků předcházejícího startu. Tato etapa obvykle trvá dva týdny. V tomto případě si úklidová četa "dala závazek" uklidit rampu za 10 dnů. Důvodem je připravovaný start americké kosmické sondy MESSENGER k planetě Merkur, který se má podle plánu uskutečnit 11. 5. 2004.

24.03.2004 20:02 redakce Ostatní

"Z Litomyšle do NASA"

Česká astronomická společnost, Město Litomyšl a Tiskový odbor AV ČRsrdečně zvou na tiskovou konferenci "Z Litomyšle do NASA" (světově proslulý astronom Zdeněk Kopal by se letos dožil 90 let), která se uskuteční v pondělí 29. března 2004 v 10:00 h v místnosti 206 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.

24.03.2004 19:59 redakce Ostatní

pozvánka na Slavín

Česká astronomická společnost a město Litomyšl si Vás dovolují pozvat na pietní shromáždění k uctění památky prof. Zdeňka Kopala, jež se uskuteční na vyšehradském hřbitově Slavín v Praze v pondělí 29. března 2004 od 14 hodin.

24.03.2004 19:45 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Marsova polární čepička

Díky snímkům, které pořídila evropská kosmická sonda Mars Express, víme, že jižní polární čepička na Marsu obsahuje mnohem více zmrzlé vody, než se předpokládalo, ale mnohem méně zmrzlého oxidu uhličitého (suchého ledu). Podle článku v americkém odborném časopise Nature se planetolog Timothy Titus z U.S. Geological Survey ve Flagstaffu (Arizona, USA) domnívá, že tato skutečnost snižuje šance na život na planetě Mars.

23.03.2004 07:05 Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Vyřešil Integral třicet let starý problém?

Observatoř Integral pravděpodobně vyřešila problém difuzního gamma záření vycházejícího z centra Galaxie. Vysoká citlivost a přesnost navádění umožnily rozlišit jednotlivé zdroje záření. Ostatní teleskopy pozorují pozue "mlhu" gamma paprsků.

22.03.2004 14:34 František Martinek Kosmonautika

PHOENIX - cesta k evropskému raketoplánu

Na letišti Lemwerder v blízkosti německého města Brémy se uskutečnila série pojížděcích zkoušek automatického bezpilotního raketoplánu Phoenix. Jedná se o model prototypu budoucího evropského dopravního prostředku mnohonásobného použití. Výrobcem raketoplánu je společnost EADS SPACE Transportation. Zkoušky byly zahájeny 1. 3. 2004.

22.03.2004 07:37 František Martinek Kosmonautika

Nové kosmické sondy k Měsíci

V současné době míří k Měsíci první evropská kosmická sonda s názvem SMART-1 (Small Missions for Advanced Research in Technology-1). Byla vypuštěna pomocí nosné rakety Ariane 5 dne 27. 9. 2003. Pro navedení na dráhu k Měsíci a k "usazení" na oběžné dráze kolem Měsíce je na sondě instalován iontový raketový motor. K 1. 3. 2004 se sonda nacházela na vzdalující se oběžné dráze kolem Země v rozmezí 20 684 až 66 916 km. Od startu uskutečnila již více než 230 oběhů kolem Země. Při každém oběhu je v perigeu dráhy asi na 1,5 hodiny v činnosti iontový motor. Předpokládá se, že na oběžnou dráhu kolem Měsíce bude navedena pravděpodobně v březnu 2005.

22.03.2004 07:26 František Martinek Sluneční soustava

Seminář - Nebezpečí vesmírné apokalypsy fakta a mýty

Hvězdárna Valaské Meziříčí pořádá ve spolupráci s Valaskou astronomickou společností ve dnech 2. a 4. dubna 2004 v přednákovém sále hvězdárny seminář na téma Nebezpečí vesmírné apokalypsy fakta a mýty.

18.03.2004 23:07 Kamil Hornoch Hvězdy

Ještě jedna nova v M31

Večer 14. března se mi podařilo objevit jedenáctou novu v galaxii M31. Jedná se o třetí letošní novu objevenou v této galaxii a zřejmě poslední pro tuto pozorovací sezónu. Všechny 3 letošní novy v M31 byly objeveny z ČR.

18.03.2004 13:22 Petr Scheirich Sluneční soustava

Rekordně blízký průlet dnes večer

Malá blízkozemní planetka, kterou objevil v pondělí vyhledávací program LINEAR,proletí večer 18. března v zatím nejmenší vzdálenosti, jaká kdy byla při průletechzatnamenána - 43 000 km nad zemským povrchem.

17.03.2004 08:04 Petr Scheirich Sluneční soustava

Byla objevena desátá planeta Sluneční soustavy?

To rozhodně ne! V pondělí 15. 3. oznámil Dr. Michael Brown na tiskové konferenci v NASA objev nového velkého objektu za drahou Neptuna, který je zároveň zatím nejvzdálenějšímtělesem, jaké kdy bylo objeveno. Protože konference byla oznámena již v pátek, a běhemvíkendu "prosákly" od astronomů některé detaily, začaly se v tisku objevovat zprávy o objevu desátéplanety, které vyvrcholily v pondělí večer. Co je tedy na objektu, který dostal (zatímneoficiální) název "Sedna", podle Inuitské bohyně moře, tak zajímavého?

17.03.2004 08:00 Karel Mokrý Multimédia

Zajímavý snímek Slunce

V pátek března Slunce vyvrhlo podivuhodnou protuberanci. Tento jev zaznamenala sluneční observatoř SOHO.

Protuberanci tvoří "chladná" plazma o teplotě pouze 80 000° Celsia. Tato plazma je opravdu chladná - pokud ji porovnáme s teplotou koróny, jejíž teplota přesahuje dva miliony stupňů Celsia.

15.03.2004 22:52 Karel Mokrý Sluneční soustava

Sedna - první známé těleso Oortva oblaku?

Pomocí Spitzerova teleskopu bylo objeveno velké těleso pravděpodobně patřící do Oortova oblaku. Objekt s označením 2003 VB12 je označován jako "Sedna", podle inuitské (eskymácké) bohyně oceánu.

2004.03.16 - opravy: odkaz na cirkular MPEC, upresneno oznaceni (je 2003 VB12, ne 2003 VB16)

15.03.2004 12:35 František Martinek Ostatní

Největší dalekohled na jižní polokouli

V Jihoafrické republice, 200 km severovýchodně od Cape Town, je dokončována výstavba největšího dalekohledu na jižní polokouli. Nachází se poblíž malého městečka Sutherland v pouštní oblasti Karoo. Velký jihoafrický dalekohled SALT (Southern African Large Telescope) bude vybaven objektivem o průměru 11 m, který se bude skládat z 91 zrcadel ve tvaru šestiúhelníku, které společně vytvoří obří šestiúhelník.

15.03.2004 09:07 Roman Maňák Ostatní

Albert Einstein (1879 - 1955)

V letošním roce (konkrétně 14.3.) uplyne 125 let od narození jednoho z největších fyziků všech dob - Alberta Einsteina. Jistě nemusím připomínat, jak moc zasáhl do vývoje astronomie, když zveřejnil svou teorii relativity, ke které se nejdříve tehdejší svět stavěl odmítavě a skepticky. Její platnost však byla později potvrzena nejen na objektech vzdáleného vesmíru, ale také zde, na Zemi.

12.03.2004 14:18 Petr Sobotka Úkazy

Mimořádná viditelnost pěti planet v druhé polovině března

Tiskové prohlášení ČAS číslo 58

Ve sluneční soustavě je devět planet. Na jedné z nich žijeme, takže na obloze jich můžeme sledovat přirozeně jen osm. Jen pět z nich je natolik jasných, že je můžeme spatřit i bez použití dalekohledu. Jedná se o planety Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Zbývající tři - Uran, Neptun a Pluto - jsou již velmi daleko od Slunce a odrážejí zpět k Zemi jen malé množství slunečních paprsků. K pohledu na všech pět planet najednou budeme muset pod oblohu přijít večer, dokonce hned za soumraku, protože Merkur zapadá brzy po západu Slunce. Zatímco nejníže nad západem bude planeta Merkur, západnímu večernímu nebi bude vévodit Venuše. Jupiter najdeme zvečera na východě. Vysoko nad jižním obzorem bude svítit Saturn a také Mars.

12.03.2004 09:28 František Martinek Sluneční soustava

Saturn známý i neznámý

Planeta Saturn je zřetelně viditelná na obloze i pouhým okem. V dalekohledu spatříme její neodmyslitelnou "ozdobu" - soustavu prstenců. V současné době směřuje ke druhé největší planetě ve sluneční soustavě americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997). S postupným přibližováním k Saturnu sonda vysílá na Zemi snímky planety. Poslední snímek byl pořízen 16. 2. 2004 ze vzdálenosti 66,1 miliónu km.

Vyhledávání v článcích