V atmosféře exoplanety 51 Peg b nalezena voda

Astronomové detekovali přítomnost molekul vody v atmosféře blízké exoplanety typu horkého Jupitera, známé jako 51 Pegasi b (zkráceně 51 Peg b). Objev vrhnul nové světlo na původ atmosféry tohoto tělesa mimo Sluneční soustavu a naznačil také, že systém hvězda-planeta je binární spektroskopickou soustavou.

Dočká se kráter Jezero napodruhé v případě Mars roveru 2020?

V kalifornské Monrovii probíhá třídenní kongres vědců, jenž má za úkol zpřesnit, které cíle na povrchu Marsu se dostanou do nejužšího výběru pro místo přistání chystaného amerického roveru plánovaného zatím na rok 2020. Mezi nejžhavějšími kandidáty nyní zůstávají Mawrth Vallis, kde by měla být v minulosti hydrotermální aktivita (horké podzemní prameny), dále známý kráter Eberswalde s říční deltou. Ještě výše v seznamu se nyní zdá být severovýchodní část Syrtis, nejznámějšího tmavého albedového útvaru, kde měla v minulosti též probíhat hydrotermální aktivita. No, a nejnadějnějším kandidátem se momentálně jeví kráter s pěkným, slovansky znějícím názvem Jezero. Ne náhodou, neboť v minulosti sem ústily vodní kanály a je zde patrná výrazná delta. Kráter Jezero leží poblíž Syrtis a splňuje téměř dokonale všechny podmínky, které mise Mars Rover 2020 potřebuje. Geologicky je navíc velmi pestrý.

Cumulonimbus nad Afrikou vyfotografovaný z ISS

Publikovaný snímek oblaku typu cumulonimbus vyfotografovala posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS nad africkým kontinentem. Mnoha meteorology je tento mrak považován za jeden z nejúchvatnějších oblačných útvarů. Oblaka typu cumulonimbus vznikají v důsledku silného dynamického tepelného proudění (konvekcí) teplého, vlhkého a nestabilního vzduchu. Vzduch ohřívaný od povrchu zahřátého Sluncem stoupá vzhůru s kapičkami vody zkondenzovanými během vzestupu při setkání se studeným vzduchem ve větších výškách. Masa stoupajícího vzduchu rovněž expanduje a ochlazuje se vzhledem ke klesajícímu atmosférickému tlaku. Tento typ konvekce (stoupavých proudů) je běžný v oblastech pozemských tropů.

Kdy tedy vlastně poletí Andrew Feustel potřetí do vesmíru?

Podívejme se na tak trochu chaotické posunování amerického kosmonauta Andrewa Feustela, který je ústřední postavou našeho vzdělávacího projektu „Do kosmu s Krtkem 2018“, posádkami připravujícími se ke startu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Poslední dobou se poměrně hojně hovoří o jeho třetím letu do kosmu, ovšem zda to bude až v březnu 2018 nebo už v prosinci letošního roku, je nejisté. Proč tomu tak je?

7. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 13. 2. do 19. 2. 2017. Měsíc bude po úplňku. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Kometa 45P byla v první únorové dekádě vidět jen obtížně, uvidíme, zda si ji vůbec prohlédneme po úplňku na obloze pozdně večerní. Podíváme se ještě na komety 2P a 73P. Slunce i přes nízkou aktivitu nabízí drobné skvrny. Pokračujeme v nabídce 100 pozorování: Sirius B, Venuše, planetka Irene, galaxie M81 a M82. SpaceX na přestavěné floridské rampě chystá statický zážeh a posléze i start rakety Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Startují také silná evropská a indická raketa.

Fotogalerie: Polostínové zatmění sněžného úplňku 11. února 2017

V sobotu 11. února 2017 v 1:44 ráno se Měsíc přiblížil téměř kontaktně k plnému stínu Země a na pozemském nebi se nabídl pohled na výrazné polostínové, skoro částečné zatmění Měsíce. Tento únorový úplněk, podle tradice nazývaný "sněžný", ovšem nevidělo až tak moc svědků protože celou podívanou na mnoha místech zneprůhlednila oblačnost. Přesto se alespoň v dírách mezi mraky nebo v místech se šťastně rozjasněným nebem úkaz podařilo zaznamenat. Autorům došlých snímků děkujeme a těšíme se na případné další šťastné "cvaky"!

NASA souhlasí se soukromou přechodovou komorou

Mezinárodní vesmírná stanice je bezesporu unikátním projektem, který umožňuje provádět široké spektrum vědeckých výzkumů. Kromě jiného ale slouží i jako nenapodobitelný inkubátor nových technologií, které by se jinak prosazovaly jen komplikovaně. ISS se například používá k vypouštění malých družic, takzvaných cubesatů. NASA se nyní rozhodla tuto spolupráci rozšířit, když přijala návrh firmy NanoRacks, která by ráda vyvinula první přechodovou komoru, jež bude financována z komerčních zdrojů. Nějaký čas se o projektu jen diskutovalo, ale nyní se vše přesouvá mnohem blíže k realizaci.

Vychází Astropis Speciál: Průvodce astrofotografií

Časopis Astropis vydává svůj dlouho očekávaný speciál roku 2016 na téma astrofotografie. Jde o poměrně revoluční počin, neboť astrofotografie je v Česku a na Slovensku čím dál oblíbenějším oborem, ale dostupné literatury je v tuzemském jazyce málo. V tomto speciálním čísle naleznete odpovědi na základní otázky co vlastně astrofotografie je a jak s ní začít. Na celkem 44 stranách tak najdete bohatý úvod pro zájemce o tento krásný, ale náročný koníček.

Astronomická expedice 2017

Hvězdná obloha fascinovala obyvatele naší planety od nepaměti. Vzhlíželi k ní a přemítali o tomto tajemném světě, tak vzdáleném. Technický pokrok z tohoto tajemna postupně ukrajuje, to ale nebrání mnoha nadšencům stále vzhlížet k obloze a nechávat se zatajeným dechem vtáhnout do nekonečného vesmíru. Pokud i vy patříte k těmto pozorovatelům, tak právě pro vás je určena Astronomická expedice v Úpici.

V sobotu 11. února nastane polostínové zatmění Měsíce

V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat.

ČAM za leden 2017: Od protisvitu k falešnému úsvitu

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2017 obdržel snímek  „Od protisvitu k falešnému úsvitu“, jehož autorem je Petr Horálek.

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování světem temných obloh je už asi téměř všeobecně známé, včetně jeho úžasných astronomických snímků a kompozic. O kvalitách tohoto fotografa svědčí ostatně i jeho nový snímek.

Astronomický tábor 2017: Vesmírná odysea – Epsilon Eridani

Astronomický a kosmonautický tábor v Orlických horách je už téměř tradicí. Letos za hvězdami, tajemstvím vesmíru, krásnou přírodou a dobrodružstvím pojedeme už podeváté. A podruhé přitom na chatu Hradečanka ve Zdobnici v Orlických horách, která se nám loni tolik osvědčila. Tábor se uskuteční v termínu 14. - 29. července a své ratolesti můžete přihlašovat už nyní.

Ledové spirály na severním pólu Marsu

Nová mozaika snímků zhotovená podle pozorování uskutečněných evropskou sondou Mars Express ukazuje polární ledovou čepičku v okolí severního pólu planety Mars a její charakteristické tmavé šroubovité spirály.

Země pod palbou v brněnském planetáriu

Sluneční soustava vypadá jinak, než si myslíme, a Země je ve větším ohrožení, než bychom si kdy představili. To je hlavní poselství představení Země pod palbou, které má českou premiéru na Hvězdárně a planetáriu Brno.

Meteorit Innisfree: 40 let od dopadu

Začátkem února si připomeneme 40 let od dopadu třetího meteoritu, který dostal přízvisko „s rodokmenem“. Malá část meziplanetární hmoty se tehdy střetla se Zemí a její zbytky skončily v kanadské provincii Alberta v blízkosti městečka Innisfree. Právě podle něj dostal meteorit své jméno.

6. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 6. 2. do 12. 2. 2017. Měsíc bude dorůstat k úplňku, v sobotu nabídne polostínové zatmění. Planeta Venuše a nedaleko slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu dlouho do tmy. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Ráno se předvádí pěkná kometa 45P. Skvrny na Slunci opět mizí. SpaceX přeložila misi Echostar 23, ale místo ní už chystá start lodi Dragon k ISS. Na Floridu dorazil také již jednou použitý první stupeň. Sonda Cassini má nový výhled na Saturnovy prstence i jeho měsíce. Opportunity i Curiosity na Marsu také nelení. Juno opět prolétla v blízkosti Jupiteru.

Gravitační čočky potvrzují zrychlující se expanzi vesmíru

Hubbleova konstanta – míra rozpínání vesmíru – je jednou z fundamentálních veličin popisujících náš vesmír. Skupina astronomů v rámci spolupráce programu H0LiCOW, jejímž vedoucím je Sherry Suyu, profesorka na Technical University Mnichov (TUM) a Max Planck Institute for Astrophysics v Garchingu, Německo, použila Hubbleův kosmický teleskop HST a další vesmírné observatoře ke studiu pěti galaxií za účelem uskutečnění nezávislého měření Hubbleovy konstanty. Tento výzkum byl prezentován v článku publikovaném v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Pořad Hlubinami vesmíru s prof. Petrem Kulhánkem o gravitaci (1. díl)

Pořad Hlubinami vesmíru TV Noe oslaví letos neuvěřitelných 10 roků od svého prvního dílu. V roce 2007 TV Noe vysílala první cyklus, celkem 12 dílů, v kterém redaktor pořadu Jindřich Suchánek se svým hostem RNDr. Tomášem Gráfem, Ph.D., z Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě, postupně probírali souhvězdí, tělesa Sluneční soustavy i nejznámější objekty hlubokého vesmíru a dotýkali se i některých základních zákonitostí astronomie. Poté se začali stávat hosty pořadu další významní astrofyzici či astronomové, jako například dr. Jiří Grygar, prof. Zdeněk Mikulášek či Kamil Hornoch. V následujícím díle, který je rozdělen na dvě epizody, se podíváme na nejnovější poznatky o gravitaci a gravitačních vlnách s věhlasným popularizátorem kosmologie, prof. Petrem Kulhánkem. Premiéra je již zítra od 20 hodin na TV Noe.

V blízkosti Země proletí „Československá“ kometa

Letos budeme moci na obloze opět spatřit kometu nesoucí jméno československých astronomů. Naposledy tu byla na podzim v roce 2011, kdy jsme ji mohli pozorovat před průletem kolem Slunce. Nyní má opět velice příznivý návrat a začátkem února ji budeme moci spatřit jako jasný objekt noční oblohy triedrem nebo malým dalekohledem. Nejlépe viditelná bude k ránu, když bude na cestě pryč od Slunce prolétat v těsné blízkosti Země, ke které se přiblíží jen na 12,4 miliónu km. Při tomto přiblížení bude nejjasnější. I když se vrací ke Slunci každých 5¼ roku, podobně příznivý návrat v tomto století už nenastane.

100 let ČAS – 100 pozorování

V letošním roce 2017 slaví Česká astronomická společnost mimořádné výročí. 8. prosince uplyne právě 100 let od jejího založení. Takovéto kulaté výročí už si zaslouží řádnou oslavu. A čím jiným uctít stoletou existenci astronomické organizace lépe než astronomickým pozorováním. Proto vám postupně nabídneme 100 tipů na zajímavá pozorování, která byla původně připravena pro Astronomické Informace Hvězdárny v Rokycanech a Plzni, kde si také můžete prohlédnout celý připravený seznam.