Články

18.12.2007 19:38 Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Astronomové hledají galaktické teenagery

V celém vesmíru se několik miliard let po Velkém třesku začaly srážet malé galaxie a způsobily, že plyn, prach, hvězdy a černé díry uvnitř galaxií se spojovaly – začaly vznikat nové hvězdy a centrální černá díra se stala „nenasytnou“. Ve formující se galaxii bojují o galaktický plyn dvě skupiny - „hvězdné školky“ a „hladové“ černé díry.

18.12.2007 19:25 Pavel Příhoda Úkazy

Vánoční nebe ovládá Mars

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., číslo 105 z 18. prosince 2007

Současné noční nebe zdobí nápadná planeta Mars. Mezi planetami nemá v této době konkurenci. Nejlépe bude vidět o Vánocích. Naproti Slunci je právě na Štědrý den, 24. prosince – astronomové a astrologové říkají, že Mars je v opozici se Sluncem. Tehdy svítí celou noc. Na obloze je Slunce toho dne velmi nízko, proto je Mars naopak v noci velice vysoko a vrcholí nad jihem o půlnoci. Svítí v souhvězdí Blíženců, nad známým souhvězdím Orion.

18.12.2007 09:12 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze v 51. týdnu -

od 17. do 23. prosince 2007

17.12.2007 11:50 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jak staré jsou Saturnovy prstence?

Saturnův recyklovaný prstenec. Kredit: NASA/JPL/UC-Boulder

Saturnovy prstence pravděpodobně nevznikly v době dinosaurů (235 až 65 miliónů let), ale už před 4,5 miliardami let - tedy v době, kdy vznikala Sluneční soustava.

16.12.2007 22:26 Miroslava Hromadová Ostatní

Arthur C. Clarke oslavil devadesátiny

Jeden z nejznámějších spisovatelů literatury sci-fi, vynálezce a popularizátor vědy, autor románu „2001: Vesmírná odysea“ Sir Arthur Charles Clarke se narodil 16. prosince 1917 v Mineheadu (Velká Británie).

16.12.2007 01:44 Michal Václavík Ostatní

Ohlédnutí za Setkáním českých a slovenských odborníků v kosmickém výzkumu

První československá družice Magion 1 a první amatérská družice czCube.

V úterý 27. listopadu 2007 se konalo v zasedacím sále Ministerstva kultury České republiky unikátní Setkání českých a slovenských odborníků v kosmickém výzkumu [1]. Organizaci a záštitu nad celou akcí mělo Národní technické muzeum a již předem musím poznamenat že šlo o setkání velmi podařené. Měl jsem to štěstí, že jsem byl mezi téměř 80 pozvanými účastníky a mohl si tak vychutnat setkání s významnými vědci jak z České republiky, tak i ze Slovenska.

15.12.2007 23:55 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Rentgenové jety u Slunce

Z celého povrchu Slunce tryská obrovské množství rentgenových jetů. Japonská kosmická observatoř Hinode vyfotografovala Slunce jako „ježatou“ kouli.

15.12.2007 14:00 František Martinek Sluneční soustava

Sluneční soustava je obklopena „zmáčknutou“ bublinou

Tvar heliosféry kolem Sluneční soustavy.

Americká kosmická sonda Voyager 2 následovala svoje dvojče Voyager 1 a pronikla do poslední „vrstvy“ naší Sluneční soustavy – rozsáhlé oblasti na jejím vnějším okraji, kde se sluneční vítr střetává s řídkým mezihvězdným plynem.

14.12.2007 18:35 Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Vnější halo naší Galaxie rotuje v protisměru

Galaktické halo – sférická část naší Galaxie - není jednotná, ale skládá ze dvou částí, které vůči sobě rotují opačnými směry.

13.12.2007 20:59 Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Extrémní mezigalaktický jet

Byl objeven mimořádně dlouhý, intergalaktický výtrysk částic (jet). Se svým více než miliónem světelných let je nejdelší, jaký byl dosud spatřen. Tento rekordman by mohl pomoci odhalit, jak hmota v jetech drží pohromadě a to i na tak velké vzdáleností.

13.12.2007 09:16 Petr Horálek Úkazy

Z pátka na sobotu nás překvapí meteorický roj Geminidy

Geminida z roku 2006. Autor: Brian Emfinger. — Geminida z roku 2006.
*Autor: Brian Emfinger.*

V noci 14./15. prosince nastává maximum meteorického roje Geminid. Geminidy patří k nejaktivnějším rojům v roce a pokud na daný rok není předpovězen nějaký meteorický déšť, či zvýšená aktivita jiného roje, jsou Geminidy na druhém místě (hned po lednových Quadrantidách). Jejich ZHR (zenitová hodinová frekvence) dosahuje kolem 110 meteorů, někdy i více.

11.12.2007 17:31 František Martinek Hvězdy

Hvězda nejpodobnější Slunci objevena

Poloha hvězdy HIP 56948, která je nejpodobnější Slunci.

Peruánští astronomové Jorge Melendez (Australian National University) a Ivan Ramirez (University of Texas, Austin) ohlásili objev hvězdy „nejpodobnější Slunci“. Její průměr, hmotnost, teplota a chemické složení se parametrům Slunce velmi podobají. K pozorování použili dalekohled Harlan J. Smith Telescope o průměru 2,7 m na McDonald Observatory. Jejich objev napovídá, že chemické složení Slunce není zcela unikátní, jak se někdy dříve soudilo.

11.12.2007 15:04 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Marťanské mraky jsou „suché“

Nové laboratorní pokusy ukázaly, že marťanské mraky obsahují mnohem méně vody, než si vědci dosud mysleli.

11.12.2007 12:22 Tomáš Bezouška Ostatní

Vyšel Astropis 4/2007 a Vánoční nadílka Astropisu!

Právě vyšlo letošní čtvrté číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 14 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o předplatném a objednávkový formulář starších čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.

Vánoční nadílka Astropisu!
Hledáte vhodný vánoční dárek? Za cenu běžného předplatného nyní můžete navíc dostat pěkný barevný dárkový certifikát vystavený speciálně na jméno obdarovaného, který mu potom dáte pod stromeček.
A co víc, nyní také každý nový předplatitel (tedy takový, který vloni Astropis neodebíral a nyní začne) obdrží zdarma Hvězdářský kalendář 2008. Akce platí do 31. ledna nebo do vyčerpání (omezených!) zásob. (Kalendář obdržíte k obyčejnému i dárkovému předplatnému).

11.12.2007 10:11 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze v 50. týdnu

- od 10. do 16. prosince 2007

10.12.2007 12:53 Tomáš Bezouška Multimédia

Fotografická soutěž „Moje vánoční kometa...“

Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS)a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje 3. ročník fotografické soutěže „Moje vánoční kometa...“ se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.

09.12.2007 16:49 František Martinek Sluneční soustava

Saturnovy měsíce ve tvaru „létajících talířů“

Dva malé Saturnovy měsíce vypadají na snímcích ze sondy Cassini jako „létající talíře“. Tyto měsíce, které se nacházejí uvnitř prstenců planety, mohly získat své zvláštní tvary postupným nabalováním materiálu z prstence, čímž v oblasti jejich rovníku „vyrostla“ pozorovaná vyvýšenina.

08.12.2007 13:12 Miroslava Hromadová Hvězdy

Obří jet u rodící se hvězdy

Spitzer Space Telescope pořídil infračervený snímek rychle rostoucího výtrysku (jetu) u právě se rodící hvězdy L1157 v souhvězdí Cephea. Hvězda je zahalena do prachové obálky, proto není ve viditelném světle pozorovatelná.

07.12.2007 18:02 František Martinek Sluneční soustava

Byla Venuše sestrou Země?

Dnešní Venuše je doslova pekelné místo ve vesmíru díky vysoké teplotě a obrovskému atmosférickému tlaku na jejím povrchu. Evropská sonda Venus Express (start 9. 11. 2005) však zjistila, že tomu tak nebylo vždycky. Ve vzdálené minulosti byla Venuše pravděpodobně velmi podobná Zemi a obsahovala velké množství vody.

07.12.2007 13:31 Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 6/2007 a S1/2007

Vyšla nová čísla Povětroně - Královéhradeckého astronomického časopisu. V běžném čísle se mimo jiné věnujeme výjimečným kometám 17P/Holmes a 8P/Tuttle. Přinášíme reportáže z několika podzimních akcí, například ve Valašském Meziříčí úspěšně proběhlo setkání slunečních hodinářů, o čemž informuje sám organizátor Jaromír Ciesla.

Povětroň speciál "Galaktická stezka" slouží jako průvodce naučnou stezkou, kterou jsme vybudovali u hradecké hvězdárny v roce 2007. Zobrazujeme na ní jedenáct nejznámějších nebeských objektů v naší Galaxii, a navíc jednu sousední galaxii Velké Magellanovo mračno. Zvolenému měřítku 1 ku 180 biliardám odpovídají vzdálenosti zastávek i rozměry objektů znázorněné na informačních tabulích. Celková délka naučné stezky je 9,5 kilometru. Nejprve vede podél "panoramatické" silnice ke kostelu na Novém Hradci Králové a pak pokračuje hlubokými lesy do malebného Bělečka.

Vyhledávání v článcích