Mapa oblohy 26. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 3. do 30. 3.
Měsíc je po poslední čtvrti, nov nastane v neděli večer. Večer je vysoko planeta Jupiter. Mars je viditelný před půlnocí, Saturn v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše jako jasná jitřenka. Aktivita Slunce je zvýšená. Startuje další posádka k ISS. V neděli se mění čas.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. března ve 20:00 SEČ.
Exkurze dětí na Hvězdárně v Úpici. Autor: Archiv Hv. v Úpici.Hvězdárna v Úpici hledá pracovníka do oddělení popularizace astronomie. Nástup je možný po 15. dubnu 2014.
Autor: Národní technické muzeum, Kateřina UksováV neděli 30. března Pražská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Národním technickým muzeem opět pořádají společnou akci pro širokou veřejnost: „Den s PP ČAS v Národním technickém muzeu“. Přijměte naše pozvání a spojte návštěvu muzea s přednáškami a pozorováním dalekohledy.
Friedrich Wilhelm August Argelander Autor: http://kids.britannica.comPři vyslovení jména tohoto německého astronoma se těm, kteří někdy vizuálně pozorovali proměnné hvězdy, pravděpodobně vybaví pojem "Argelanderova stupnice". Pomocí ní se určují rozdíly v jasnosti sledované hvězdy vůči tzv. srovnávacím hvězdám.
Friedrich Argelander, od jehož narození uplyne 22. března 215 let, se zajímal o různá odvětví astronomie. Vytvořil například rozsáhlý katalog, který obsahoval údaje o více než 324 000 hvězdách, studoval jejich pohyby a také se zabýval fotometrií.
Čtyři z patnácti známých „starých“ galaxií v mladém vesmíru Autor: Caroline Straatman Mezinárodní tým astronomů objevil nejvzdálenější příklady galaxií v období raného vesmíru, které již v té době byly dospělé a hmotné a prakticky penzionované jako „galaktické babičky“. Nejednalo se tedy o galaxie se vznikajícími novými hvězdami.
Soutěž ke 160. výročí barona Artura Krause. Autor: Hv. Pardubice.Zapojte se do projektu „Rok Artura Krause“, který pořádá Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice, Hvězdárna barona Artura Krause, Klub přátel Pardubicka, Česká astronomická společnost a další subjekty pod záštitou Magistrátu města Pardubic. Ty zvou širokou veřejnost k oslavám 160. výročí narození zakladatele první lidové hvězdárny v Čechách. V průběhu celého roku 2014 budeme v rámci projektu „Rok Artura Krause“ veřejnost seznamovat s tím, kdo byl Artur Kraus a jaký odkaz nám zde zanechal. V plánu jsou veřejná pozorování oblohy, přednášky i mimořádná vzpomínková setkání a samozřejmě soutěž o zajímavé a hodnotné ceny probíhající od března do listopadu 2014, určená opravdu pro všechny.
Na animaci jde dobře vidět zadní nákladní oddíl Dragonu Autor: Redorbit.comAsi bychom nespočítali, kolikrát jsme v dětství slyšeli od rodičů věty typu „Umyj si před jídlem ruce!“ nebo „Ukliď si po sobě ten svinčík!“ Uklízet se samozřejmě musí i v kosmonautickém řemeslu, o čemž se na vlastní šroubky přesvědčila soukromá loď Dragon, které byl minulý týden zapovězen start k ISS kvůli kontaminaci, jež by mohla ohrozit vědecké přístroje.
Nejde navíc o jedinou očekávanou misi, kterou nyní stihl odklad.
Skvrny na zapadajícím Slunci. Autor: Martin GembecRok co rok se opakuje diskuse nad začátkem jara. Nejinak tomu zajisté bude i letos. Ze školních lavic má většina populace jako začátek jara zažité datum 21. března, a proto jsou mnozí v posledních letech zaskočeni informací, kterou jim poskytuje kalendář, uvádějící, že jaro začíná již o den dříve. A bude tomu tak i v letošním roce, kdy se jara dočkáme již v tento den. Ti, u nichž tato informace vzbudí další zájem, se dokonce dopracují ke zjištění, že jaro nezačíná 20. března obecně, ale přesně v 17h 56m SEČ. Jak to tedy s tím jarem skutečně je?
Leták k baronu Krausovi - předek Autor: ČAS.Mimořádně již předposlední pátek v měsíci, tedy 21. 3. 2014, Vás zve Astronomická společnost Pardubice na přednášku nazvanou stručně „Baron Artur Kraus“. Přednášet bude historik a znalec historie pardubického regionu Jiří Kotyk. Přednáška začíná v 19 hodin ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice (odloučené pracoviště DELTA na Dukle), ul. Gorkého 2658.
Detail centrálních vrcholků v kráteru Hausen na Měsíci Autor: Lunar Reconaissance Orbiter, NASAAčkoli poslední lidé se na Měsíci procházeli již před 42 roky, také dnes si můžeme udělat alespoň nějakou představu, jakou asi zažívá astronaut procházející se po kopcích na měsíčním povrchu. Je to díky šikmým detailním záběrům lunární oběžnice LRO.
Plakát ke Dni otevřených dvěří 22. března 2014 v Úpici. Autor: Archiv Hv. v Úpici.V sobotu 22. března 2014 od 16:30 otevře úpická hvězdárna dokořán své dveře široké veřejnosti. Bohatý program k sobotnímu podvečeru chystají pracovníci hvězdárny při příležitosti nadcházejícího Světového dne meteorologie. V rámci programu se tak návštěvníci budou moci podívat na vybavení hvězdárenské meteostanice, zatřást zemí nedaleko seismické stanice, prohlédnout si sluneční observatoř a samozřejmě všechny další prostory hvězdárny. V průběhu večera pak bude odhalena nová fotografická výstava s krásami Islandu, přednesena přednáška o Sluneční soustavě a v případě jasného počasí je naplánováno i pozorování objektů noční oblohy, zejména planet Jupiter a Mars, a to až do 22. hodiny.
Vozítko Jutu na měsíčním povrchu Autor: XinhuaMnozí to už třeba nečekali, ale čínský „Nefritový králík“ na povrchu Měsíce přežil i třetí lunární noc (kdy si zřejmě opět nesprávně zazimovaný užíval 14 dní teplot kolem -180 °C) a koncem minulého týdne se opět ozval řídícímu středisku a navázal na své předchozí operace. Byť se stále potýká s vážnými poruchami a prakticky už nemůže jezdit, Čína počítá s jeho činností nad plán.
Mlhovina Opičí hlava - detail HST Autor: NASA / ESAPokud jste někdy v poslední době brouzdali oblohou v oblasti zimní Mléčné dráhy, možná vás mezi Orionem a Blíženci zaujala nápadně jasná malá mlhovina, která možná překvapila, jak snadno šla spatřit například v porovnání s nedalekou "duchařinou" v podobě Rosetty. Jedná se o mlhovinu NGC 2174 Opičí hlava a ke 24. výročí vypuštění se na ni zaměřil i známý Hubbleův vesmírný dalekohled.
Nejblížší hvězdy v okolí Slunce Autor: DSS/NASA/JPL-CaltechI přes pozorování stovek miliónů objektů napříč oblohou neobjevila družice NASA s názvem Wide-Field Infrared Survey Explorer (WISE) žádný důkaz existence hypotetického nebeského tělesa ve Sluneční soustavě běžně označovaného jako „Planeta X“.
Mapa oblohy 19. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 17. 3. do 23. 3.
Měsíc je po úplňku. Večer je vysoko planeta Jupiter. V druhé polovině noci jsou nejlépe viditelné planety Mars a Saturn, ráno je Venuše jako jasná jitřenka. Aktivita Slunce je nyní spíše nízká. Začne astronomické jaro.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. března ve 20:00 SEČ.
Fotografická soutěž ESO. Autor: ESO.
Francouzská společnost "Ciel et Espace Photos" ve spolupráci s Evropskou jižní observatoří (ESO) vyhlašuje novou astrofotografickou soutěž "Photo Nightscape Awards (PNA)". ESO, jakožto partner organizující společnosti, věnuje vítězi profesionální kategorie výlet na Paranal, domov velkého dalekohledu ESO (VLT) a součást budovaného komplexu Paranal-Armazones.
Soustava antén radioteleskopu ALMA Autor: NRAO Mlhovina v Oriónu je domovem několika stovek mladých hvězd a dokonce i mladých protohvězd označovaných jako proplydy. Část z těchto vznikajících soustav spěje ke vzniku planet, zatímco v jiných soustavách je jejich stavební materiál – prach a plyn – vyfoukáván pryč nelítostným ultrafialovým zářením, produkovaným horkými hmotnými hvězdami spektrální třídy O, které se nacházejí v blízkém okolí.
Představa žlutého hyperobra HR5171 - eso1409 Autor: ESOKombinací nových a starých pozorování se podařilo odhalit exotický dvojhvězdný systém
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (009/2014): Pomocí interferometru ESO/VLTI (Very Large Telescope Interferometer) se vědcům podařilo odhalit dosud největší žlutou hvězdu a jednu z deseti největších dosud objevených stálic. Ukázalo se, že tento hyperobr má průměr více než 1300krát větší než Slunce. Navíc je součástí dvojhvězdného systému, ve kterém složky obíhají tak blízko sebe, že jsou ve vzájemném kontaktu. Pozorování shromážděná za uplynulých 60 let, některá získaná i amatérskými pozorovateli, také naznačují, že se tento výjimečný a pozoruhodný objekt poměrně rychle mění. Podařilo se jej tedy zachytit během významné ale krátké vývojové fáze jeho života.
Světelná reklama Autor: Jan KondziolkaObecně prospěšná organizace Acta non verba, známá též jako Kverulant.org, občanské sdružení Nechceme billboardy, dopravní policie a Astronomický ústav AV ČR dopisem vyzvaly nového ministra dopravy, aby jeho rezort pokračoval v přípravě novely zákona, která výrazně omezí zejména LED billboardy.
Čeljabinský bolid a nalezený meteorit. Autor: Telegraph.co.uk.Nejmenší planetky se srážejí se Zemí relativně často. Projevy jejich neškodné exploze v atmosféře označujeme jako bolidy, zbytky po těchto explozích mohou dopadnout na povrch Země jako meteority. Větší planetky se do Země trefí (naštěstí pro nás) jen výjimečně. Mnohem více jich však prolétá v blízkém okolí Země. Oba typy událostí se čas od času dostanou do médií, ale zdaleka ne všechny (to by ostatně média nepsala o ničem jiném). O velkém procentu těchto událostí se dokonce nedozvíme vůbec. Malé planetky ve většině případů explodují nad neobydlenými oblastmi, kde nezpůsobí žádný rozruch. Stejně tak i jejich průlety okolo Země naše technika mnohdy nezaznamená. Jak často k podobným událostem dochází se pokusí přiblížit tento článek.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4