Cestičky Perseid Autor: Petr Horálek
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2013 obdržel snímek
„Cestičky Perseid“, jehož autorem je Petr Horálek.
Je jich více než šedesát, těch cestiček, které vypálily do srpnové oblohy úlomky komety 109P Swift-Tuttle na svém posledním průletu kolem Země. Během několika nocí je zobrazil fotoaparát českého astrofotografa Petra Horálka. Nezachytil ovšem pouze tyto pomíjivé stopy, nýbrž i objekty mnohem robustnější, třeba tisíce hvězd našeho hvězdného domova i vzdálené galaxie. Ani to však není vše.
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářCentrum studentských aktivit České kosmické kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Hvězdy nad Polskem. Autor: Lubomír Slenár.
Slovenská ústredná hvezdáreň a Česká astronomická společnost ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlásily letos v únoru 3. ročník mezinárodní Česko - Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění.
Drakonidy Autor: Universe TodayMeteorický roj Drakonidy je bežne pomerne nenápadným meteorickým rojom, ktorý dosahuje nízke zenitové frekvencie. Je však známy výskytom silných meteorických dažďov a najmä v minulom storočí prekvapil frekvenciami niekoľko tisíc meteorov za hodinu.
Mapa oblohy 11. září 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 7. 10. do 13. 10.
Měsíc dorůstá k první čtvrti. Večer je vidět Venuše, během noci Neptun a Uran, ráno Jupiter a Mars. V sobotu jsou tři stíny na Jupiteru. Vyhlížet můžeme ranní
zvířetníkové světlo. Slunce se trochu probudilo k vyšší aktivitě. Ráno je vidět několik zajímavých komet. Máme tu zajímavé podzimní meteorické roje. Začnou večerní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. října ve 20:00 SELČ.
Dráhy hvězd. Autor: Jan SienczakV sobotu 5. října 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem bude tma jako ohrožený druh.
Porovnání exoplanety Kepler-7b s Jupiterem Autor: NASAAstronomové použili data ze dvou astronomických družic NASA (Kepler a Spitzer Space Telescope) a zhotovili první mapu rozložení oblačnosti na planetě nacházející se mimo Sluneční soustavu. Exoplaneta má označení Kepler-7b; jedná se o tzv. horkého Jupitera, který obíhá kolem hvězdy ze souhvězdí Lyry.
Snímky bolidu z policejní kamery Autor: RCMP & http://news.nationalpost.comTo, že kamery umístěné v autech poskytují informace nejen o dění na silnici, ale v některých případech mohou posloužit dokonce i astronomům, jsme se v nedávné době přesvědčili několikrát. Pomocí těchto kamer se například podařilo získat řadu informací během letošního přeletu mimořádného bolidu nad Čeljabinskou oblastí Ruské federace, další velmi jasný meteor zachytil americký policista během své práce v únoru 2012. I v níže popisovaném případě sehrála významnou roli kamera umístěná v policejním vozidle.
odevzdání poslední antény observatoři ALMA - eso1342 Autor: ESO/M. MarchesiVšech 66 antén bylo předáno observatoři ALMA
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (042/2013): Poslední parabolická anténa pro projekt radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) byla předána observatoři. Vyrobilo ji evropské konsorcium AEM a jedná se zároveň o poslední 25. anténu vyrobenou v Evropě. Výroba těchto zařízení byla dosud největším realizovaným kontraktem ESO.
François Jean Dominique Arago Autor: https://www.repository.cam.ac.uk/Druhého říjnového dne letošního roku uplynulo již 160 let, co v Paříži zemřel francouzský fyzik, matematik, astronom a politik F. J. D. Arago. Byl to všestranně zaměřený vědec, zkoumal například polarizaci či refrakci, přednášel matematiku a geodézii, snažil se popularizovat astronomii, přispěl k objevu planety Neptun a zajímal se i o další obory.
Pavel Toufar v roce 2011. Autor: Svět knihy, Wiki.V pátek 4. října 2013 se od 19 hodin na Hvězdárně v Úpici uskuteční přednáška populárního českého spisovatele a popularizátora kosmonautiky Pavla Toufara. Vzácný host bude povídat na téma „4. října 1957 – nejen první družice“. Ve svém povídání tak zrekapituluje kosmonautiku od prvních významných milníků až po současnost. Že si vybral právě takové téma na takový den, není vůbec náhoda – 4. října uplyne 56 let od vypuštění legendární družice Sputnik na oběžnou dráhu Země. Po přednášce bude pochopitelně následovat beseda a autogramiáda.
Kométa ISON (HST) Autor: NASAUž onedlho by mala našu oblohu skrášliť kométa C/2012 S1 ISON, o ktorej sa predpokladá, že by mohla byť „kométou storočia“. Kométa by mala prejsť perihéliom 28. 11. 2013 a pokiaľ prežije priblíženie k Slnku, mohla by byť dokonca viditeľná aj počas dňa.
Poloha galaxie M60-UCD1 Autor: X-ray: NASA/CXC/MSU/J.Strader et al, Optical: NASA/STScI Astronomové pravděpodobně objevili nejhustější galaxii v blízké části vesmíru. Tento neobvyklý a velmi hustý objekt s nadprůměrným počtem hvězd poskytuje astronomům indicie, jakou měla galaxie netušenou minulost a jak zapadla do řetězce galaktického vývoje.
Mapa oblohy 2. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 30. 9. do 6. 10.
Měsíc bude v novu. Večer je vidět Venuše, během noci Neptun a Uran, ráno Jupiter a Mars. Vyhlížet můžeme ranní zvířetníkové
světlo. Uran je v opozici se Sluncem. ISS zpočátku přelétá na ranní obloze. Kometa ISON prolétá kolem Marsu. Loď Sojuz dorazila
k ISS, Cygnus měřil jinak čas, ale nyní již kotví u stanice. Odstartovala nová raketa Falcon 9 a obnoveny byly lety rakety Proton.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. října ve 20:00 SELČ.
Cygnus na konci robotické paže Autor: TV NASAV tomto článku běžel v neděli 29. září 2013 od 10:45 online přenos orbitálního setkání lodi Cygnus a stanice ISS. Zachycení lodi staniční robotickou paží proběhlo přesně ve 13:00 SELČ po nabitém nedělním poledni.
Počínaje 14:44 SELČ je Cygnus robotickou paží pevně připojen ke stanici.
Sojuz TMA-10M na svém příletu ke stanici Autor: NASAV noci z 25. na 26. září ruská raketa Sojuz FG a stejnojmenná loď s kódovým označením TMA-10M na její špici spojily své síly a možnosti a zase jednou dostaly po nové velmi zrychlené trajektorii posádku nováčků pod velením zkušeného kosmického veterána na palubu Mezinárodní kosmické stanice. Nově příchozí zde čeká nabitých pět a půl měsíce, včetně například provozu soukromých lodí či předávání olympijské pochodně v otevřeném vesmíru.
oblast s probíhající tvorbou hvězd – NGC 6334 - APEX - ArTeMiS - eso1341 Autor: ArTeMiS team/Ph. André, M. Hennemann, V. Revéret et al./ESO/J. Emerson/VISTA Acknowledgment: CambridPrvní 'světlo' pro novou kameru radioteleskopu APEX
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (041/2013): Na radioteleskop APEX (Atacama Pathfinder Experiment) byl úspěšně nainstalován nový přístroj označovaný zkratkou ArTeMiS. APEX je parabolická anténa o průměru 12 m umístěná ve velké nadmořské výšce pouště Atacama. Teleskop pracuje v pásmu milimetrového a sub-milimetrového záření, které tvoří předěl mezi infračerveným a klasickým rádiovým oborem. Pro astronomy je tento přístroj unikátním prostředkem umožňujícím pohlédnout hlouběji do vesmíru. Pomocí nové kamery se již podařilo získat působivý snímek mlhoviny Kočičí tlapka.
Snímek Země z geostacionární dráhy Autor: NASA GSFC Naše Země bude pravděpodobně obyvatelná přinejmenším ještě dalších 1,75 miliardy roků – k tomuto závěru dospěli astrobiologové z University of East Anglia. Objev byl publikován 18. září 2013 v časopise Astrobiology. Doba obyvatelnosti naší planety závisí na její vzdálenosti od Slunce a na teplotě, která umožňuje existenci kapalné vody na jejím povrchu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíČeši a Slováci spojili síly pro rozvoj vzdělávání a výzkum stratosféry
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje a nezisková Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity se sídlem v Bratislavě přistoupily v rámci spolupráce k realizaci velmi nezvyklých vzdělávacích aktivit. Obě organizace spojují vzdělávací programy v oblasti přírodních věd, techniky a technologií se zaměřením na kosmickou techniku a její praktické využívání.
Z několika desítek snímků roveru Curiosity se letos na jaře podařilo poskládat tento unikátní autoportrét vozítka Autor: NASAVědci v NASA, zpracovávající data zasílaná z Marsu robotem Curiosity, minulý týden publikovali v časopise Science Express své ne zrovna optimistické výsledky: rover v marťanské atmosféře nenašel prakticky žádný metan, přestože dřívější pozorování jeho přítomnost naznačovala. Toto malé zklamání nás opět oddálilo od objevu možného života na Rudé planetě.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4