Články

17.12.2004 12:49 František Martinek Kosmonautika

Astronomická družice Gravity Probe-B zahájila výzkum

Dne 7. 9. 2004 informovala NASA o ukončení etapy zkoušek na oběžné dráze a postupném uvádění do provozu vědecké družice Gravity Probe-B a o zahájení hlavní fáze letu - plnění zadaného vědeckého úkolu. Ve skutečnosti k tomu došlo poněkud dříve - 27. srpna - čili 129 dnů po navedení družice na oběžnou dráhu kolem Země.

17.12.2004 09:58 Jiří Dušek Ostatní

Triedr - nejjednodušší dalekohled I

Je to k nevíře, ale tahle soustava čoček a skleněných hranolů, jejichž základní konstrukce se od počátku dvacátého století příliš nezměnila, je dosud nejdostupnější kvalitní astronomický dalekohled. Samozřejmě, triedr má jistá omezení, ale jinak je s ním na co koukat. Posuďte sami.

17.12.2004 08:37 Tomáš Metelka Kosmonautika

Druhý blízký průlet okolo Titanu

Kosmická sonda Cassini úspěšně dokončila další blízký průlet nad Saturnovým měsícem Titan. Jde o poslední těsný průlet před vypuštěním evropské sondy Huygens, ke kterému má dojít o Štědrém dni. Obrazové a radarové informace nashromážděné během tohoto blízkého průletu umožní srovnání se snímky získanými 26. října během prvního blízkého průletu.

Obrázek pochází z druhého průletu okolo Titanu. Snímek byl pořízen z výšky 125 900km, rozlišení je 735m/pixel.

16.12.2004 17:42 František Martinek Kosmonautika

Nový plán výstavby Mezinárodní kosmické stanice ISS

Výstavba Mezinárodní kosmické stanice ISS byla přerušena po tragické havárii raketoplánu Columbia 1. 2. 2003. Starty raketoplánů byly zastaveny, obsluhu stanice zajišťují pouze ruské Sojuzy a Progressy. V současné době se počítá s obnovením startů raketoplánů v květnu 2005, i když zde může ještě nastat posun na pozdější datum. Teprve po uskutečnění letu STS-114 bude definitivně jasno, jak bude výstavba ISS dále probíhat.

16.12.2004 16:56 Miroslava Hromadová Kosmonautika

Sonda Deep Impact připravena ke startu ke kometě Tempel

Dne 30. prosince 2004 by měla z mysu Canaveral na Floridě odstartovat sonda "Deep Impact" ("Drtivý dopad"). Ale podle NASA se start neuskuteční dříve než 12. ledna 2005, kdy startovací okno je od 19:08:20 do 19:48:04 SEČ. Ke svému cíli - kometě Tempel 1 doletí sonda 4. července 2005.

14.12.2004 22:55 Jan Urban Ostatní

Zemřel zakladatel vlašimské hvězdárny Jan Zajíc

V úterý 7. prosince 2004 se vydal na svoji poslední pouť mezi hvězdy nestor vlašimské hvězdárny Jan Zajíc. Za svůj dlouhý život vykonal obdivuhodné dílo a ovlivnil dvě generace amatérských astronomů na Podblanicku. V lednu 2005 by se dožil pětadevadesáti let.

13.12.2004 10:36 František Martinek Sluneční soustava

CASSINI odhaluje krásu Saturnových prstenců

Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Zde ji čeká základní mise výzkumu Saturna v trvání 4 roků; předpokládá se však, že výzkum druhé největší planety ve sluneční soustavě bude prodloužen. Kromě samotné planety bude velká pozornost věnována výzkumu početné rodiny měsíců, a také Saturnových prstenců. Během dosavadního výzkumu bylo již předáno na Zemi velké množství zajímavých informací, a také zajímavých fotografií.

12.12.2004 22:31 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze v 51. týdnu (13. - 19. prosince 2004)

Přehled astronomických úkazů na 51. týden (13.12.-19.12.2004).

10.12.2004 13:37 Libor Lenža Ostatní

Knižní svět astronomie a fyziky

Celkový soubor alespoň těch základních knih o astronomi, fyzice a také meteorologii jsme jen stěží hledali přehledně uspořádané na jednom místě. Tuto službu nyní zajišťuje Nakladatelství Aldebaran - www.nva.cz. Chcete-li sami pro sebe nebo někomu z blízkých udělat radost astronomickou knihou, můžete si prohlédnout nabídku téměř 60 titulů.

10.12.2004 08:22 Libor Lenža Sluneční soustava

Nové důkazy o dopadu planetky před 2,63 miliardami let

Dopady velkých těles zanechávají na zemském povrchu stopy v podobě impaktních kráterů, které však zub čas v řádech desítek miliónů let většinou smaže. Zanechávají však i stopy v usazeninách v podobě nejrůznějších anomálních vrstev, které můžeme studovat i s odstupem miliard let.

09.12.2004 15:39 Miroslava Hromadová Úkazy

Vánoční kometa?

V médiích proběhla zpráva, že letos budeme moci pozorovat "Vánoční kometu". Bohužel se nebude jednat o úchvatnou podívanou z minulých let, ale pouze o malý mlhavý obláček na temném nebi viditelný nikoliv v osvětleném městě. Svou jasností bude srovnatelná s mlhovinou M42 v Orionu (4 mag.), bude slabší než nejznámější galaxie M31 v Andromedě (3,4 mag).

09.12.2004 09:08 redakce Ostatní

Sobota na hvězdárně

Na českobudějovické hvězdárně je na sobotu 11. prosince 2004 od 10:00 do 21:00 hodin připraven celodenní program pro malé i velké návštěvníky. Bližší podrobnosti.

08.12.2004 11:51 František Martinek Sluneční soustava

Ovlivnila vývoj sluneční soustavy cizí hvězda?

Američtí astronomové Scott Kenyon (Smithsonian Astrophysical Observatory in Cambridge) a Ben Bromley (University of Utah) značně posílili pozici hypotézy, podle níž byly vnější oblasti naší sluneční soustavy zformovány působením cizí mladé hvězdy, která před 4 miliardami roků "prošla" v těsné blízkosti Slunce.

08.12.2004 09:57 Jan Píšala Ostatní

Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti

Zajímáte se o astronomii, vesmír a vůbec o vše co souvisí s noční oblohou? Chcete zjistit jaké je to být opravdovým pozorovatelem, který se v noci vydává na lov těch nejkrásnějších vesmírných objektů? Pak přesně pro vás je tu Astronomická expedice 2005. Tato "letní škola astronomie" se již po sedmačtyřicáté uskuteční na Hvězdárně v Úpici. Od 29. července do 14. srpna 2005 zaplaví pozemek hvězdárny parta přibližně sedmdesáti stejně smýšlejících lidí, které spojuje zájem o astronomii a přírodní vědy vůbec. Těšit se můžete nejen na krásně temnou noční oblohu, ale i na vlastní středně velký až velký dalekohled a na široké spektrum přednášek od předních českých astronomických kapacit. Spolu s Hvězdárnou v Úpici akci spolupořádá i Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně a společnost Amatérská prohlídka oblohy.

07.12.2004 10:33 František Martinek Kosmonautika

Německý robot poletí na Mezinárodní kosmickou stanici

Pro německého výrobce kosmických robotů se stane nástup nového roku 2005 začátkem významného a dlouho očekávaného zkušebního období. Robot-manipulátor ROKVISS (Robotik-Komponenten Verifikation auf der ISS) o velikosti 50 cm, vybavený dvěma klouby, kovovým "prstem" a dvěma integrovanými kamerami, zahájí o vánocích svoji cestu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Start se uskuteční 24. 12. 2004 z kosmodromu Bajkonur na palubě zásobovací lodi Progress M-51.

06.12.2004 10:02 Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 5/2004

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Nejobsáhlejším článkem tohoto čísla je reportáž Pavla Chadimyo observatořích Astronomického ústavu Slovenské akademie věd.Pavel Uhrin přináší zprávu o pravidelném rokycanském semináři,jehož se účastní inovátoři amatérské astronomické techniky(viz krásný nápad se stabilizátorem triedru).Druhou částí pokračuje astronomický kurz a podesáté seobjevuje rubrika Přečetli jsme si.

06.12.2004 08:36 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze v 50. týdnu (6. - 12. prosince 2004)

Přehled astronomických úkazů na 50. týden (6.12.-12.12.2004).

03.12.2004 09:58 Karel Mokrý Kosmonautika

SOHO - start před devíti lety

2. Prosince 1995 byla vypuštěna sonda SOHO. Při příležitosti "devátých narozenin" byl připraven nový přehled "nejlepších video záznamů".

02.12.2004 22:00 František Martinek Kosmonautika

Osídlí lidstvo Měsíc?

V roce 2019 uplyne 50 let od přistání prvních pozemšťanů na povrchu Měsíce (Apollo 11). Vrátí se do té doby lidé znovu na Měsíc? Současné plány (především) americké kosmonautiky s tím počítají, i když termín tohoto návratu může být poněkud jiný. Jak tedy bude probíhat návrat pozemšťanů na Měsíc?

30.11.2004 12:27 Tomáš Metelka Sluneční soustava

Zhroucené kaňony na Marsu

Záhadná krása mimozemských krajin nepřestává člověka lákat. Mars Express Orbiter nabízí stále nové a nové obrazy podivných geologických formací, třeba v největším kaňonu naší sluneční soustavy, Valles Marineris. Střed a východní části oblasti ukazuje sbírku zhroucených struktur podél příkrých kaňonových svahů.

Vyhledávání v článcích