Péter Németh z ASU byl součástí rozsáhlého mezinárodního týmu, který pečlivě studoval pětici horkých podtrpasličích pulsujících hvězd. S využitím rychlé fotometrie z družice TESS získali důležité informace o charakteru nitra těchto hvězd.
Astronomové pozorovali pomocí observatoře Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory (LIGO) nacházející se v USA a detektoru Virgo postaveného v Itálii, signál gravitačních vln ze dvou kompaktních binárních objektů, představujících dvojici černé díry s neutronovou hvězdou. Obě události se vyskytly přinejmenším 900 miliónů světelných roků daleko; v obou případech byla neutronová hvězda pravděpodobně zcela pohlcena jejím partnerem – černou dírou.
Konferencie o úspechoch stelárnej astronómie patria k popredným akciám, ktoré každoročne organizuje Slovenská astronomická spoločnosť pri SAV a Hvezdáreň a planetárium M. R. Štefánikav Hlohovci. Tieto stretnutia tradične umožňovali výmenu skúseností medzi profesionálnymi astronómami a záujemcami o pozorovanie premenných hviezd, ako aj ďalšie oblasti astrofyziky z radov študentovamládeže aktívne pracujúcej v astronomických krúžkoch a tiež pracovníkov hvezdární a planetárií z celého Slovenska.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 7. do 18. 7. 2021. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Počátkem týdne projde jeho srpek na večerní obloze kolem výrazné Venuše a slabého Marsu. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká, ale lepší je to možná na odvrácené polokouli, a navíc se natočila nová skvrna. V neděli 11. července proběhla historicky první mise raketoplánu VSS Unity společnosti Virgin Galactic s piloty a pasažéry do výšky 86 km. Před 100 lety se narodil první Američan, který obletěl Zemi, John Glenn.
Nově objevený bílý trpaslík pojmenovaný ZTF J190132.9+145808.7 (zkráceně ZTF J1901+1458) má hmotnost 1,35 hmotnosti Slunce a průměr 4 280 kilometrů. Je tedy jen nepatrně větší než průměr Měsíce – souputníka Země. ZTF J1901+1458 je od naší planety vzdálen přibližně 130 světelných roků a jeho poloha se promítá do souhvězdí Orla. Bílý trpaslík je starý zhruba 100 miliónů roků a má extrémně silné magnetické pole, téměř miliardkrát silnější než magnetické pole Slunce. Kolem vlastní osy se otočí jednou za 6,94 minuty – což je mimořádně krátká doba pro bílého trpaslíka, protože typické rotační periody těchto objektů se pohybují v hodinách.
Astrofyzikální proGResy z Opavy: Opavští fyzikové opět slaví úspěch. Jejich vědecké práce zabývající se výzkumem vesmíru, především pak fyziky kolem stále záhadných černých děr, patří ve světové vědecké komunitě mezi ty nejcitovanější a pravidelně dosahují nejuznávanějších vysokých hodnocení. Vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě tak patří mezi světovou špičku výzkumníků v oboru stavby a vývoje vesmíru, fyziky exotických kosmických objektů nebo důsledků slavné Einsteinovy teorie relativity.
Máš rád vesmír? Vyprávěj o něm ostatním! Hvězdárna v Praze - Ďáblicích hledá kolegu, který bude lidem ukazovat Slunce i hvězdy, a který se bude podílet na chodu hvězdárny. Jsme malá hvězdárna s velkým výhledem a atraktivní polohou v hlavním městě.
Jasně bílá oblast na připojeném úvodním obrázku představuje ledovou polární čepičku pokrývající oblast v okolí jižního pólu Marsu. Je složená ze zmrzlé vody a z tuhého oxidu uhličitého. Evropská sonda Mars Express vyfotografovala tuto oblast 17. prosince 2012 v infračerveném, zeleném a modrém světle pomocí kamery High Resolution Stereo Camera (HRSC). Nová publikace popisuje radarové záznamy, z kterých vyplývá přítomnost podpovrchových „jezer“, avšak mnoho z nich je v oblastech příliš studených, než aby zde mohla voda zůstávat v kapalném stavu.
Chtěli byste si vyfotit hvězdy, Měsíc nebo Mléčnou dráhu, ale nevíte, jak na to? Nebo už jste to třeba zkusili, ale tápali jste nad tím, jak nastavit správně foťák? Potom právě vám je určen nový videoseriál Hvězdárny a planetária Brno Lovci fotonů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 7. do 11. 7. 2021. Měsíc bude v novu. Večer září nízko nad severozápadem jasná Venuše blížící se do konjunkce se slabým Marsem. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Jas Merkuru po elongaci vzrostl a mohl by být vidět na denní obloze. Sluneční aktivita je nízká, ale mohli jsme pozorovat krásnou skvrnu. K ISS dorazila nákladní loď Progress MS-17. Čínští kosmonauti vykonali výstup do kosmu ze stanice Tiangong. V neděli 11. července má proběhnout první let raketoplánu VSS Unity společnosti Virgin Galactic s piloty i pasažéry do výšky nad 80 km. Před 110 lety se narodil fyzik John Wheeler, mimo jiné autor pojmu černá díra pro gravitačně zhroucený objekt.
Autorský tým pracovníků Slunečního oddělení ASU pod vedením Aleny Zemanové studoval případ uvězněné erupce, která byla doprovázena vzácným typem rádiového vzplanutí. Pozorování ukazují, že historie aktivní oblasti, v níž erupce vzplála, zřejmě zásadním způsobem ovlivnila její průběh a výsledek.
RNDr. Martin Ferus, Ph.D. je fyzikálním chemikem Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského v Praze a je prvním astrochemikem, kterého jsme přivítali v našem pořadu.
A tak se bude naše beseda točit kolem chemie ve vesmíru. Dotkneme se otázek, např: Z čeho se vesmír skládal v raných epochách svého vývoje? Co zkoumají astrochemici a jak? Co nám mohou prozradit spektra mlhovin? Jakou roli hrají supernovy při syntézách prvků?
Konečně jsme se sešli opět osobně a natočili pro vás další díl Rozhovorů o vesmíru. V novinkách probíráme nečekané výsledky projektu Dark Energy Survey a v hlavním tématu se Norbi dělí o příběh nedávno vypuštěného CubeSatu GRBAlpha.
Astronomové z Velké Británie a z USA zkoumali šest nejvzdálenějších galaxií známých v současné době a zjistili, že vzdálenosti těchto galaxií od Země odpovídají pohledu zpět v čase do doby před více než 13 miliardami roků, kdy stáří vesmíru bylo pouhých 550 miliónů roků. Použili data získaná dvěma největšími vesmírnými observatořemi NASA s názvem Hubbleův vesmírný teleskop HST a Spitzerův vesmírný teleskop, a několika pozemními observatořemi. Vypočítali věk těchto galaxií na 200 až 300 miliónů roků, což jim umožnilo odhadnout, kdy jejich hvězdy vznikly.
V červenci a srpnu se můžete na Hvězdárně a planetáriu Brno potkat s obřím modelem planety Mars.
Až velmi bohatý pozorovací materiál pořízený různými nejmodernějšími technikami měření v oboru stelární astronomie umožnil rozklíčovat podstatu proměnné hvězdy ν Geminorum. Petr Hadrava a Mauricio Cabezas z ASU byli členy rozsáhlého mezinárodního týmu, který odhalil, že tato hvězda je ve skutečnosti hierarchickou trojhvězdou, kde vnější složkou je tzv. Be hvězda.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 6. do 4. 7. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer září nízko nad severozápadem Venuše a slabý Mars. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Možná uvidíme ve dne Merkur. Sluneční aktivita je nízká, ale máme na něm pěkné skvrny. Očekáváme start nákladní lodi Progress MS-17 k ISS. Stanice má novou dvojici solárních panelů. Připomínáme si 105 let od narození československé astronomky Ludmily Pajdušákové.
Meteority s rodokmenem představují zcela ojedinělé sondy umožňující mapovat geologické složení i minulost Sluneční soustavy. Jiří Borovička vedl tým, který analyzoval záznamy denního bolidu zachyceného v roce 2019 především nad územím Holandska a Německa, jež vyústil v pád velmi neobvyklého uhlíkatého bolidu.
Na dráze mezi Marsem a Jupiterem obíhá planetka, kterou objevili čeští astronomové Petr Pravec a Lenka Kotková (Šarounová). Planetku s katalogovým číslem 131181 navrhl Jan Florian z Hvězdárny Žebrák (ta je kolektivním členem České astronomické společnosti) jejím objevitelům pojmenovat podle města Žebrák. Právě letos si připomíná 625. výročí povýšení na královské komorní město Václavem IV. Tento návrh byl Pracovní skupinou pro nomenklaturu malých těles při Mezinárodní astronomické unii přijat a nové jméno planetky "131181 Žebrák" bylo právě v Minor Planet Circulars zveřejněno, čímž se stalo oficiálním.
Na Hvězdárně a planetáriu Brno se v pátek 25. června a v sobotu 26. června uskuteční setkání Kurt Gödel Day 2021 věnované brněnskému rodákovi, jednomu z nejvýznamnějších logiků všech dob. Na programu je 24 vystupujících. V průběhu mimořádného setkání bude udělena Cena Kurta Gödela, o které rozhoduje Společnost Kurta Gödela v Brně.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.