Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Kubala Ostatní

Reportáž: přednáška Jiřího Grygara v Ostravě

J. Grygar při přednášce v Ostravě dne 20. září 2008. Autor: P.Kubala
J. Grygar při přednášce v Ostravě dne 20. září 2008.
Autor: P.Kubala
O tomto víkendu zavítal na sever Moravy náš přední popularizátor astronomie a čestný předseda České astronomické společnosti dr. Jiří Grygar. Na jednu z jeho přednášek jsme se vydal i já…

Ivo Zajonc Ostatní

Teleskopie – díl sedmý (Centrování dalekohledů a nastavení paralaktických montáží)

Obr. 3: centrování hlavního zrcadla; pohled do tubusu při nevycentrovaném zrcadle (A), pohled do tubusu při vycentrovaném zrcadle (B); 1 - objímka sekundárního zrcadla, 2 - okulárový tubus, 3 - objímka sekundárního zrcátka, 4 - hlavní zrcadlo
Obr. 3: centrování hlavního zrcadla; pohled do tubusu při nevycentrovaném zrcadle (A), pohled do tubusu při vycentrovaném zrcadle (B); 1 - objímka sekundárního zrcadla, 2 - okulárový tubus, 3 - objímka sekundárního zrcátka, 4 - hlavní zrcadlo
Teleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.

Jakub Vošmera Kosmonautika

MAVEN - opět zaostřeno na Mars

Sonda MAVEN určená k výzkumu atmosféry Marsu
Sonda MAVEN určená k výzkumu atmosféry Marsu
Z celkem 20 návrhů misí k rudé planetě vybrala NASA projekt nazvaný Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN (MAVEN). Již z názvu vyplývá, že hlavním předmětem zkoumání tentokrát bude atmosféra Marsu a její vývoj. Start sondy je naplánován na konec roku 2013 a již od podzimu 2014 by měla na Zemi posílat cenná data o marsovské atmosféře.

Jana Tichá Ostatní

Velké stěhování - započala další významná fáze modernizace teleskopu KLENOT.

Velké stěhování – započala další významná fáze modernizace teleskopu KLENOT.
Velké stěhování – započala další významná fáze modernizace teleskopu KLENOT.
Velké astronomické zrcadlo o průměru 106 centimetrů se ve středu 17.září 2008 vydalo na dlouhou cestu z Kleti do německé Jeny, kde jej odborníci-optikové vyčistí a pokryjí novou odraznou vrstvou. Zrcadlo je nejdůležitější a nejcennější součástí teleskopu KLENOT, který na Kleti už sedm let slouží ke studiu planetek a komet, zejména planetek pohybujících se v blízkosti Země. Mohutné parabolické zrcadlo ze sklokeramiky váží 270 kilogramů, proto na jeho vyjmutí z tubusu dalekohledu a následný transport z kopule hvězdárny bylo třeba jak šikovných rukou pozvaných odborníků i místních hvězdářů, tak velký jeřáb.

Petr Kubala Kosmonautika

Raketoplán se vydá naposled k Hubblovu kosmickému dalekohledu

Logo mise STS-125
Logo mise STS-125
Jen málokterý člověk nikdy neslyšel o Hubblově kosmickém dalekohledu. Legendární astronomický přístroj se stal minimálně stejně slavný jako muž, jehož jméno nese. Obíhá okolo Země už od dubna 1990 a na svém kontě má řadu významných i méně významných objevů. O to, aby jich bylo víc, se má postarat posádka raketoplánu Atlantis při misi STS-125. Jejím cílem je prodloužit životnost Hubblova dalekohledu nejméně do roku 2013. Start nejsledovanější mise za poslední léta je naplánován na 10. října.

redakce Sluneční soustava

Seminář Planeta Země - dnes a zítra

Planeta Země - dnes a zítra
Planeta Země - dnes a zítra
V lednu 2006 byl na základě spojené iniciativy IUGS, Mezinárodní unie geologických věd a organizace UNESCO vyhlášen na Valném shromáždění OSN rok 2008 jako Mezinárodní rok planety Země. Tato iniciativa je svým rozsahem zcela mimořádná pro oblast věd o Zemi.

Cílem této iniciativy je připomenout a přiblížit opomíjený význam geověd pro celosvětový udržitelný rozvoj, omezení přírodních rizik, racionalizaci výstavby a optimální využívání přírodních zdrojů.

Martin Lehký Sluneční soustava

Ztracená kometa D/1896 R2 (Giacobini) znovunalezena

Jedna z komet objevena Michelem Giacobinim
Jedna z komet objevena Michelem Giacobinim
Příběh komety začíná večer 4. září 1896, kdy ji na observatoři v Nice vizuálně objevil úspěšný francouzský lovec komet Michel Giacobini. Nacházela se v souhvězdí Hada, vzhledem připomínala poměrně malou kruhovou mlhovinku (průměr 1') a její jasnost se pohybovala okolo 11 mag. Na svou dobu tedy patřila k slabším kometám a i přesto, že v následujícím období nadále slábla a stávala se difúznější, dařilo se ji sledovat až do 5. ledna 1897, kdy zmizela z dosahu největších přístrojů.
Petr Kubala Multimédia

První fotografie exoplanety a hned problém

Exoplaneta u hvězdy 1RXS J160929.1-210524
Exoplaneta u hvězdy 1RXS J160929.1-210524
Astronomové mají v rukou první fotografii exoplanety, obíhající okolo hvězdy podobné Slunci. Tato zpráva sama o sobě aspiruje na titul události roku v oblasti výzkumu exoplanet. Vše je ale daleko zajímavější. Exoplaneta obíhá v poněkud netypické vzdálenosti od své mateřské hvězdy.

Jakub Vošmera Vzdálený vesmír

GRB 080319B aneb přímý zásah

GRB 080319B zachycený družicí Swift
GRB 080319B zachycený družicí Swift

V březnu tohoto roku ohromil astronomy z celého světa extrémně energetický gama záblesk. Během následujících týdnů se na pozorování jeho dosvitu zaměřilo velké množství pozemních i na oběžné dráze pracujících přístrojů. Po zpracování jimi získaných dat teď mohou vědci předložit první výsledky: podle nich byl výtrysk gama záblesku namířen téměř přesně ve směru Země.

Roman Mikušinec Sluneční soustava

Rosetta a Šteins

Snímok asteroidu Stein
Snímok asteroidu Stein
Stretnutie európskej sondy Rosetta s asteroidom Šteins dopadlo nad všetky očakávania. Prvé snímky, ktoré boli získané ráno 6.9.2008 z kamery OSIRIS a z infračerveného spektrometra VIRTIS sú viac ako vynikajúce.

Jakub Vošmera Vzdálený vesmír

Objevena horní mez hmotnosti černých děr?

Galaxie ESO 325-G004 v jejímž centru se pravděpodobně nachází hmotná černá díra
Galaxie ESO 325-G004 v jejímž centru se pravděpodobně nachází hmotná černá díra
Astronomové věří, že se jim podařilo objevit horní hranici pro hmotnost supermasivních černých děr, jejichž existence se předpokládá v centru skoro každé galaxie včetně té naší. Podle nového průzkumu ovšem tyto objekty nemohou nabývat hmotností vyšších, než 10 miliard hmotností Slunce. To odpovídá přibližně jednomu procentu hmotnosti galaxie v jejímž centru se černá díra nachází.

Tomáš Mohler Vzdálený vesmír

Galaxie tisíce rubínů

Galaxie M81
Galaxie M81
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (025/2008): Ve tmě září podivuhodný větrník

Přístroj Wide Field Imager nám nabídl pohled do záludných vírů spirální galaxie M83, která je svým vzhledem podobná naší Galaxii. Přezdívá se jí Jižní větrník a jde o krásný příklad spirální galaxie zářící světlem miliard hvězd a rudou rubínovou září vodíkového plynu. Dramatický snímek galaxie M83 byl pořízen na observatoři La Silla, která se nachází vysoko v horách Chilské pouště Atacama. M83 je od nás vzdálena přibližně 15 miliónů světelných let a na jižní obloze ji najdeme v rozlehlém souhvězdí Hydry. V průměru má přes 40 000 světelných let a je zhruba 2,5 krát menší než naše Galaxie. V některých směrech se přesto podobá naší Galaxii. Obě dvě mají galaktické jádro (husté sférické centrální seskupení hvězd) protnuté příčkou.

Jiřina Marešová Ostatní

Co je hurikán?

Hurikán Ike, 12. září 2008, zdroj: NOAA
Hurikán Ike, 12. září 2008, zdroj: NOAA
Hurikán je označení pro tropickou cyklonu, která vzniká v oceánech. V Atlantickém ji nazýváme hurikán, v Pacifiku pak tajfun.

Obr.: Hurikán Ike 12. září v 8:45 našeho času. Zdroj: NOAA.

Petr Smolák Ostatní

Urychlovač částic LHC v tunelu pod Ženevou

Urychlovač  LHC
Urychlovač LHC
Ve Švýcarské světoznámé laboratoři CERN se pomalu probouzí k životu nový supravodivý urychlovač částic LHC (Large Hadron Collinder). Velmi jednoduše řečeno má zařízení na výrobu a urychlování mikročástic a výzkumu jejich struktur a energií za úkol mimo jiné například potvrdit názor S. Hawkinga o vzniku a následném vypařování černých děr. Energie urychlovaných částic jsou skutečně úctyhodné. Čísla jdoucí až do tisíců GeV(gigaelektronvoltů) jsou jistě příčinami fám a "zaručených" prognóz vědeckého bulváru o zničení naší planety, sluneční soustavy nebo dokonce celého vesmíru. Ať už věříte čemukoli, pravdu se dozvíme 21. října 2008, kdy má být v zemi Helvétského kříže LHC slavnostně uveden do provozu.

Ivo Míček Ostatní

Výsledky expedice LEPEX 2008

Příprava na pozorování  - orientace ve slepé mapě.
Příprava na pozorování - orientace ve slepé mapě.
Společnost pro meziplanetární hmotu, o. s. uspořádala ve dnech 23. - 31. 8. 2008 na meteorologické stanici Maruška (Hostýnské vrchy) letní pozorovatelskou expedici LEPEX 2008. Jejím cílem bylo především sledování aktivity meteorického roje α Aurigidy (AUR), upevnění pozorovatelských návyků a otestování pozorovatelů. Denní program se skládal z odborných prezentací pozorovacího programu a zpracování získaných dat.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »