posterSpolečná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR, která je od roku 2008
garantem výuky bakalářského studijního oboru "Přístrojová fyzika",
oznamuje otevření nové studijní specializace tohoto oboru počínaje
akademickým školním rokem 2009/10. Vedle stávajících specializací
zaměřených na číslicové měřící systémy, optické a laserové technologie
a lékařskou přístrojovou techniku se nově lze specializovat též na
přístroje pro astronomii a astrofyziku.
Zvažované projekty NASA a ESA k Jupiteru a Saturnu.Na společném setkání zástupců NASA a ESA ve Washingtonu v první polovině února 2009 funkcionáři obou organizací rozhodli realizovat nejprve výzkumnou misi k Jupiteru a jeho čtyřem největším měsícům a do budoucna uvažovat o misi k Saturnu za účelem výzkumu měsíců Titan a Enceladus.
T Leporis a srovnání se SluncemTisková zpráva Evropské jižní observatoře (006/2009): Tým francouzských astronomů pořídil dosud nejostřejší a nejdetailnější záběry vzdálených hvězd. Snímky byly získány pomocí interferometru ESO/VLTI, který poskytuje rozlišení odpovídající teleskopu s objektivem o průměru 100 m! Jedním z takto pozorovaných objektů, se stala nenápadná hvězda T Leporis, u níž se vědcům podařilo odhalit sférickou molekulární obálku. Úhlová velikost hvězdy na obloze je srovnatelná s pozorováním objektu o velikosti dvoupatrového domu na povrchu Měsíce [1].
Ještě tam chvíli vydrž, Discovery!V pátek 20. února se na mysu Canaveral sešli manažeři NASA, aby zhodnotili přípravu raketoplánu Discovery, který má k Mezinárodní kosmické stanici doručit solární panely. Výsledkem byl ne zrovna překvapivý čtvrtý odklad startu, tentokrát dokonce na neurčito.
Rentgenový dosvit gama záblesku GRB 080916C zachycený družicí SwiftHned první gama záblesk, který mohl kosmický dalekohled Fermi detailně zkoumat, se ukázal
být v mnoha ohledech naprosto výjimečným - jeho celková energie předčila zatím všechny dosud
zachycené záblesky. Astronomové nyní doufají, že se jim díky této události podaří zjistit více
o procesech, které jsou příčinami těchto záblesků.
Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii Počátkem letošního roku vznikl v diskusi na portále kosmo.cz smělý nápad založit v České republice muzeum kosmonautiky. To by se mělo podle iniciátorů zabývat nejen českou (potažmo československou) kosmonautikou ale oborem jako takovým.
Nejnovější snímek z Evropské jižní observatoře podrobně odhaluje spletité struktury jedné z největších a nejjasnějších mlhovin na obloze - mlhoviny Carina (NGC 3372). Hvězdný vítr a silné záření mnoha hmotných hvězd zde rozhání rozlehlý rodný oblak prachu a plynu. Rozsáhlý snímek zachycuje celou škálu vesmírných objektů. Od mladých hvězdokup, přes rozlehlou prachoplynnou mlhovinu, prachové pilíře, globule, až po jednu z nejúžasnějších dvojhvězd ve vesmíru. Snímek vznikl na 2,2 metrovém dalekohledu ESO/MPG s přístrojem Wide Field Imager (WFI) a expozicí přes šest různých filtrů. Dalekohled je umístěn na observatoři La Silla v Chile.
Kapky vody na vzpěrách sondy Phoenix?Celý svět předevčírem oblétla zpráva o dalším důkazu přítomnosti vody na Marsu. Na tom by nebylo nic až tak divného, voda pod povrchem rudé planety již byla objevena z oběžné dráhy a definitivně potvrzena sondou Phoenix v loňském roce. Kosmická sonda jenž 26. května loňského roku přistála v severní části Marsu ale tentokrát na vodu na Marsu upozornila trochu jinak, než se původně předpokládalo.
Hubbleův teleskop při servisní misi raketoplánu Columbia v roce 2002Na 12. května letošního roku je naplánován start poslední servisní mise raketoplánu k Hubbleovu kosmickému dalekohledu. Ozývají se však hlasy, které doporučují tuto misi zrušit kvůli velkému množství trosek, zanechaných na oběžné dráze kolizí dvou satelitů minulý týden.
Americká kosmická sonda MESSENGER, jejímž cílem je výzkum planety Merkur, se 10. února 2009 dostala do pericentra své dráhy (tj. nejblíže Slunci). Kolem Slunce prolétla ve vzdálenosti 0,31 AU (což odpovídá 46 400 000 km). Členové "zobrazovacího" týmu sondy chtějí využít této výhody, kdy se sonda přiblíží ke Slunci, odkud může pokračovat v pátrání po vulkanoidech - po malých kamenných planetkách, jejichž existence se předpokládá na stabilních kruhových oběžných drahách uvnitř dráhy planety Merkur.
Red dot
Hledáčky jsou pro astronomické dalekohledy po
okuláru pravděpodobně nejrozšířenějším příslušenstvím. Proto jsme připravili malý seriál, ve kterém se seznámíte s jejich typickými zástupci. V této části jsme se podrobněji podívali na vybrané zástupce jejich jedné velké skupiny - na
kolimátorové hledáčky.
Schéma vzniku a zániku planetárních systémů.www.exoplanety.cz: Když se řekne vznik života ve vesmíru, většina z nás si asi představí nějaké ty bakterie či řasy na Zemi v její rané historii, případně zeleného pidimužíka rozličných tvarů, jak obývá planetu tam někde v dalekém vesmíru. Astronomové se ale v posledních letech začali zabývat spíše počátky onoho tajuplného a dlouhého procesu vzniku života…
Kometa C/2007 N3 Lulin z 8. ledna 2009. Autor: Paul MortfieldTiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 127 ze 17. 2. 2009
Na noční obloze máme po nějaké době opět možnost snadno pozorovat kometu. Nejde
o žádnou mimořádně jasnou vlasatici, nicméně na konci února ji za dobrých podmínek budeme moci spatřit i pouhýma očima. Tehdy bude toto těleso označené jako C/2007 N3 Lulin procházet nejblíže k Zemi a díky dobré poloze na obloze bude pozorovatelné celou noc. Nejlepší podmínky ke sledování komety se naskytnou přibližně mezi 20. únorem
a 1. březnem tohoto roku.
Přístrojový seminář v Rokycanech.Téměř po roce Vás organizátoři s potěšením zvou na další ročník rokycanského semináře, pořádaného pro majitele a konstruktéry amatérských dalekohledů a astronomické techniky.
Výstava - letákExteriérovou výstavu Vesmír - dobrodružství objevů, na které se v rámci
Mezinárodního roku astronomie 2009 podílely Akademie věd ČR, Hlavní město
Praha, Národní divadlo a Astronomický ústav AV ČR, můžete shlédnout na
piazzetě Národního divadla v Praze mezi historickou budovou a Novou
scénou, a to do konce března. Výstava je zdarma přístupná 24 hodin denně,
v noci je osvětlena.
Kometa C/2007 N3 Lulin míjí Zubengenelubi. Autor: Mike BroussardPo delší pomlce máme opět příležitost nachystat se na pozorování jasnější komety. Nepůjde pravděpodobně o žádnou jasnou vlasatici, ale bezpochyby je to po roce konečně dost jasná kometa na to, abychom ji mohli spatřit mimo městské osvětlení pouhýma, dalekohledem nevyzbrojenýma očima. Kometa C/2007 N3 Lulin proletí nejblíže k Zemi už za několik dní ...
NuSTAR NASA v pondělí 9. února potěšila nejednoho astrofyzika. Rozhodla se totiž oživit misi družice NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array). Ta by měla od roku 2011 provádět výzkum vesmíru v rentgenové části spektra. Hlavním cílem bude především výzkum černých děr a pozůstatku po výbuchu supernov.
LRO nad Měsícem zatím jen v představě malířeUkončení provozu raketoplánů je otázkou několika málo let, vystřídány budou v roce 2015 kosmickou lodí Orion, konstrukčně odvozenou od Apolla, která dopraví americké astronauty nejen na ISS, ale okolo roku 2020 také zpátky na Měsíc a možná i dál. První krok zpátky na Měsíc ale udělá NASA už 7. května 2009. Z Floridy odstartuje k naší přirozené družici sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Jedním z jeho úkolů bude také výběr vhodných míst k přistání lidí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
