O víkendu 14. – 15. 4. 2007 se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí bude konat 17. sjezd České astronomické společnosti – jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 40 delegátů jednotlivých složek společnosti a několik hostů. Jednání sjezdu bude přítomen předseda Rady vědeckých společností České republiky prof. MUDr. Ivo Hána, CSc., čestný předseda společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc., zástupce Slovenské astronomické společnosti RNDr. Ladislav Hric, CSc., ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., ředitel Astronomického ústavu Slovenské Akademie věd Doc. RNDr. Ján Svoreň, DrSc. a předseda Sdružení hvězdáren a planetárií Ing. Marcel Grün. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další tři roky.
Astronomové poprvé nalezli důkaz přítomnosti vody v atmosféře exoplanety (extrasolární planety). Objevili ji při nové analýze dat z Hubble Space Telescope. Tento výsledek byl již dříve teoreticky předpovězen, ale nikdy nebyl pozorován. A ne všichni vědci se s ním ztotožňují. Někteří jsou přesvědčeni, že se jedná o přístrojovou chybu.Ladislav ŠmelcerOstatní
V rámci projektu "Pod společnou oblohou" proběhne začátkem května setkání astronomů a zájemců z řad mládeže. Hlavním tématem bude využití spektroskopie ve stelární astronomii. V současnosti se tato technika dostává i do rukou amatérských astronomů. Z tohoto důvodu budou přednášky věnovány využití této techniky i sestavení pozorovacího programu. Přesný program bude zvěřejněn na našich webovských stránkách.
Polovina dubna nabízí zajímavé astronomické divadlo již po západu Slunce. Jakmile totiž naše mateřská hvězda zapadne, můžeme být svědky oslnivého jasu planety Venuše poblíž hvězdokupy Plejády a za lepších podmínek uvidíme zvířetníkové světlo a dalekohledy Enckeovu kometu.Jiří KordulákÚkazy
Na přelomu března a dubna proletěl v blízkosti naší Země PHA asteroid typu Apollo. I když se nejednalo o rekordně těsný průlet – asteroid se přiblížil na minimální vzdálenost 8.8 LD ( lunar distance t.j. průměrné vzdálenosti Země – Měsíc ) - byl vzhledem k předpokládanému rozměru 1.5 kilometru nezvykle jasný.
Nebeský cestopis - Speciál o MěsíciOsm českých astronomů hovoří o Měsíci od historie až po současnost, od zatmění až po měsíční základny. Jedinečná příležitost slyšet názory slavného českého astronoma Zdeňka Kopala o životě na Měsíci. Pět článků o Měsíci na internetu. To bude sobotní Měsíční speciál Nebeského cestopisu. Český rozhlas Leonardo ho vysílá 7. dubna ve 20 hodin.Miroslava HromadováSluneční soustava
Vztah měsíce Encelada a jeho mateřské planety Saturnu je stejný jako Davida a Goliáše. Malý Enceladus natolik ovlivňuje magnetické pole obřího Saturnu, že rotuje pomaleji než samotná planeta. Proto je pro astronomy téměř nemožné změřit u Saturna skutečnou délku dne.Marcel BělíkMultimédia
Česká astrofotografie měsíceMilí přátelé české astrofotografie a milovníci oblohy. Fotografická soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ (ČAM) si za rok své existence získala mnoho příznivců. Každý měsíc je z došlých fotografií vybrána jedna vítězná, která je i s popiskem zveřejněna na serveru České astronomické společnosti a přebírána Českou tiskovou kanceláří spolu s dalšími médii.
Předání certifikátu Astrofotograf roku 2006 M. Druckmüllerovi na Hvězdrárně v Brně27. března tohoto roku v 17 hodin ožil sál velkého planetária brněnské hvězdárny hned třemi významnými astronomickými akcemi. Doktoři Jiří Grygar a Zdeněk Pokorný zde pokřtili svou novou knihu „Zlaté století astronomie“ a doktor Grygar pak proslovil přednášku o nejvýznačnějších astronomických objevech roku předešlého. Vyprodaný sál však shlédl ještě jednu, pro nás velmi významnou akci. Předsedkyně České astronomické společnosti doktorka Eva Marková předala profesoru Miloslavu Druckmüllerovi diplom s oceněním „Astrofotograf roku 2006“.
Na konci března 2007 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete např. dva články o letošní události číslo jedna – pozorování komety C/2006 P1 McNaught. Dále pak také téměr devítistránkový vyčerpávající článek o připravovaných sondách pro výzkum těles sluneční soustavy.Marcel BělíkMultimédia
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2007 obdržel snímek jižní oblohy pořízený Miloslavavem Druckmüllerem.
Tak jak se nám s přicházejícím jarem postupně vytrácejí z oblohy zimní souhvězdí, začíná se nám vytrácet z mysli i oslnivá kometa McNaught. Již jen útržkovitě vzpomínáme na kradmé pohledy skrze oblačné pásy probouzejícího se rána s jediným cílem - alespoň na okamžik zahlédnout jasnou kometu dříve, než odlétne provádět své rejdy na oblohu jižní. O jejích divadelních představeních nás přesvědčil nejen Jan Šafář v lednovém kole ČAM, ale i vítěz kola březnového, který se za ní vypravil až na vrcholky argentinských sopek. Tak nás Miloslav Druckmüller, neboť právě on je oním vítězem, ještě na chvíli vrátil do iontově-prachové reality kometárního světa.
Neobvyklý, pravidelný šestiúhelník (hexagon) vyfotografovala sonda Cassini na severním pólu obří planety Saturn. Z útvarů podobného tvaru jsou složeny i včelí plástve nebo zrcadla velkých dalekohledů.František MartinekKosmonautika
Japonská družice AKARI pro oblast infračerveného záření. Doslova fantastické obrázky, zachycující hvězdy v různých etapách jejich vývoje, fotografie mezihvězdného materiálu, černých děr, galaxií apod. vyslala na Zemi nová astronomická družice AKARI, provádějící výzkum vesmíru v oboru infračerveného záření.František MartinekOstatní
Účstníci akce "Vítání jara 2007" na Hvězdárně Valašské Meziříčí.Počasí v předcházejícím týdnu ukázalo, že může být velmi vrtkavé a v době příchodu jara byla krajina zasypána vrstvou nového sněhu. I přes tuto kalamitu se konalo na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve dnech 23. až 25. března 2007 „Astronomické vítání jara“.František MartinekVzdálený vesmír
Detailní pohled na výtrysky plynů v Mlhovině v Orionu.Tato fotografie, která byla publikována před několika dny, byla pořízena dalekohledem o průměru 8 m na Gemini North Observatory. Přináší nový a pozoruhodně detailní pohled na supersonické „projektily“ plynů a na brázdy, vytvořené při pronikání výtrysků přes oblaka molekulárního vodíku ve známé Mlhovině v Orionu (Orion Nebula). Pořízení této fotografie bylo možné díky novému systému adaptivní optiky s laserovou hvězdou, který umožňuje v reálném čase korigovat deformace obrazu, způsobené zemskou atmosférou.Miroslav BrožOstatní
Vyšlo nové číslo
Povětroně
- Královéhradeckého astronomického časopisu.
Po mnoha letech je opět věnováno Měsíci,
ale tentokrát z jiného hlediska: Miloš Boček detailně
popisuje složení a vznik měsíčních hornin a ukazuje pozemské anortozity, bazalty,
troktolity a peridotity, které se těm měsíčním poněkud podobají.
Jako doplněk prezentujeme nově vytvořený model měsíčního
kráteru Tycho a zkoušíme na základě jednoduchých energetických
výpočtů odhadnout, co se tehdy při vzniku kráteru (dopadu planetky)
asi dělo.Miroslava HromadováSluneční soustava
Hinode 13. prosince 2006Ve středu 21. března 2007 uvolnila NASA unikátní snímky Slunce, pořízené mezinárodní kosmickou sluneční observatoří Hinode (dříve Solar B). Odhalila tak nečekané a dosud nikdy nepozorované detaily procesů na Slunci. Snímky ukázaly, že magnetické pole Slunce je mnohem neklidnější a dynamičtější než se předpokládalo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
