Fáze VenušePo dlouhé době se jasné planeta Venuše opět vrací na večerní oblohu. Její "návrat" bude doprovázet mnoho zajímavých konjukcí včetně mimořádné viditelnosti 4 planet (Saturnu, Marsu, Venuše a Merkuru) na obloze v jeden okamžik. Toto období nás čeká v první polovině dubna. A jak je to s viditelností samotné Venuše?
Logo mise UlyssesHlavním úkolem sondy Ulysses byl průzkum Slunce z takové dráhy, odkud by se
daly dobře sledovat jeho polární oblasti. Veškeré do té doby získané poznatky
pocházely totiž pouze z úzké oblasti kolem ekliptiky a vědce zajímalo, jaké
údaje zjistí, když sondu vyšlou mimo tuto rovinu. Taková akce je ale energeticky velmi náročná a proto bylo nutné naplánovat složitou dráhu, během které byl úspěšně použit manévr, kterému se říká "gravitační prak".
Paranal - foto ESOV sobotu 27. února 2010 v 7:34 našeho času zasáhlo střední Chile zemětřesní o síle 8,8 stupňů. Epicentrum leželo 115 kilometrů severovýchodně od města Concepción a 325 km jihozápadně od hlavního města Santiago. Zemětřesení v zemi způsobilo oběti na životech, zranění a velké škody.
Teplotní mapa okolí jižního pólu měsíce EnceladusKosmická sonda Cassini, zkoumající planetu Saturn a její soustavu prstenců a měsíců, se v uplynulých letech věnovala i studiu měsíce Enceladus (průměr 504 km). Tento ledový objekt je zajímavý mj. tím, že jeho jižní pól je nejteplejším místem na povrchu měsíce, navíc z objevených prasklin tryskají gejzíry vodní páry, ledových krystalků a dalších sloučenin. Předpokládá se, že se pod ledovým povrchem nacházejí zásoby kapalné vody.
P/2010 A2 (LINEAR) - HST detailNedávno pozoroval Hubbleův kosmický dalekohled kometu prapodivného tvaru písmene X. Ukázalo se, že jde ve skutečnosti o výsledek srážky dvou planetek. Událost se odehrála v hlavním pásu planetek mezi drahou Marsu a Jupiteru. O tom, že se asi nejednalo o první případ a že komet v hlavním pásu obíhá více, hovoří dr. Petr Scheirich z Astronomického ústavu AV ČR.
Americka sonda Juno Jupiter, najväčšia planéta slnečnej sústavy bola v minulosti skúmaná preletovými sondami Voyager a Pioneer. O podrobnejší prieskum planéty a jej mesiacov sa podpísala hlavne sonda Galileo, ktorá na obežnej dráhe Jupitera zotrvala osem rokov. Avšak ani sonda Galileo neodhalila všetky tajomstvá masívnej planéty a vzniku slnečnej sústavy. V súčasnosti má NASA v pláne vniesť viac svetla do teórie vzniku nášho systému skúmaním Jupitera prostredníctvom nového projektu nazvaného Juno.
Průlet sondy Cassini kolem SaturnuPočátkem února 2010 NASA oznámila, že činnost kosmické sondy Cassini zkoumající planetu Saturn se prodlužuje až do roku 2017. Od roku 2011 bude každoročně uvolňováno 60 miliónů dolarů na pokračující výzkum Saturnu, jeho prstence a početnou rodinu měsíců. Cassini bude dále poskytovat zajímavé vědecké informace a ukazovat nám stále nové a nové pohledy na vzdálenou planetu. "Senzační objevy a fotografie způsobily doslova revoluci v našich znalostech o Saturnu a jeho soustavě," říká Jim Green (NASA).
Projekt Globe At Night 2010Celosvětový projekt "GLOBE at Night" nabízí možnost zapojit se do jednoduchého pozorování, které pomáhá mapovat světelné znečištění po celém světě. Stačí se kdykoli mezi 3. a 16. březnem 2010 podívat na souhvězdí Orion a s pomocí přiložených mapek určit, jak slabé hvězdy jste schopni na obloze pozorovat.
Bolid vyfocený z výšky 11 km nad Shetlandy
Že je možné pozorovat meteory i z paluby letadla, není žádné tajemství. Zachytit ale takto bolid v době, kdy není v činnosti žádný výraznější roj je poměrně vzácné. Něco takového se podařilo, i když vlastně úplnou náhodou, anglickému astrofotografovi Petemu Lawrencovi.
Vulkanoida v blízkosti Slunce - kresba.Americká kosmická sonda MESSENGER, jejímž cílem je výzkum planety Merkur, se několikrát dostala do pericentra své dráhy (tj. nejblíže ke Slunci). Členové "zobrazovacího" týmu sondy využili této výhody po přiblížení ke Slunci a zahájili pátrání po tzv. vulkanoidech - po malých kamenných planetkách, jejichž existence se předpokládá na stabilních kruhových oběžných drahách uvnitř dráhy planety Merkur.
Průvodce měsíčními útvary. Zdroj: Prohlídka Měsíce.Měsíc je zdaleka nejsnadněji pozorovatelným objektem na pozemské obloze. K jeho prohlížení nepotřebujeme temné nebe, příliš výkonný dalekohled ani žádné další speciální vybavení. Kolik astronomických nadšenců se však na Měsíci vyzná a kolik z nich dokáže o některých měsíčních útvarech něco povědět? Chcete-li měsíční svět blíže poznat, snad vám pomůže právě dokončený Průvodce měsíčními útvary.
Nový snímek měsíce Deimos, 2009Letošní opozice Marsu je sice afeliová, ale díky vysoké deklinaci je Mars nápadným objektem noční oblohy. V souvislosti s ní se rozpoutaly mezi astronomy-amatéry diskuse o pozorovatelnosti Marsových měsíců Phobos a Deimos malými dalekohledy. Na první pohled jsou tyto diskuse zbytečné, protože Asaph Hall, který je objevil r. 1877, potřeboval dalekohled o průměru 65 cm. A to je přece jen poněkud velký dalekohled pro většinu amatérů. Během minulých opozic se ale amatérům podařilo spatřit Marsovy měsíce i podstatně menšími dalekohledy. V článku se podíváme na to, jak je to vlastně s podmínkami pro pozorování Marsových měsíců.
Kresba předpokládané exoplanety BD+20°1790bAstronomům se podařilo překonat problémy při pozorování velmi aktivní mladé hvězdy podobné Slunci. Byli tak schopni určit, že jimi objevená exoplaneta je doposud nejmladší, jakou známe. Obdržela označení BD+20°1790b a je stará pouhých 35 miliónů roků (stáří Země je zhruba 4,5 miliardy let). Nachází se ve vzdálenosti 83 světelné roky od Země, v souhvězdí Blíženců. Doposud nejmladší exoplaneta byla "stará" 100 miliónů roků (obíhá kolem hvězdy HD 70573). Výzkum těchto mladých exoplanet pomůže astronomům pochopit jejich evoluci.
Pohled na závaží orloje a zadní stranu kalendářového kola Seminář u příležitosti výročí stavby pražského orloje se koná 27. března 2010 od 14 do 17 hod. v Modré posluchárně v Karolínu v Celetné ul. č. 20 ve 2. patře, Praha 1.
ČAM 2009.12: Asteroidy (icon)Nepočítaně lidu prožilo své pozemské bytí v zemi v srdci Evropy. Mnoho jich zůstalo v anonymitě dějin, vytvářejíce podhoubí národa či národů, z něhož vyčnívají osobnosti, které se zapsaly do historie. Někteří z nich, a jej jich dosti, se díky vzpomínce ostatních dostali doslova až na oblohu, mezi téměř nesmrtelná kosmická tělesa. A třicet z nich se dostalo na fotografii slovenských astrofotografů Ivana Majchroviče a Tomáše Marušky.
Rok 2009 se stal Mezinárodním rokem astronomie na návrh Itálie na základě toho, že v roce 1609, tedy o 400 let dříve, byly objeveny Jupiterovy měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Tato soustava představuje hned na první pohled Sluneční soustavu, což tomuto objevu dodalo veliký symbolický význam. Poprvé člověk na vlastní oči spatřil, že někde ve vesmíru reálně existuje něco, co velmi připomíná Koperníkův heliocentrický model. Ačkoli do teoretického potvrzení heliocentrismu bylo ještě daleko, tento objev nebylo možné přehlédnout. Historický význam této planety je umocněn její vysokou a stálou jasností a snadnou pozorovatelností jejích 4 měsíců i malým dalekohledem. I začínající astronom-amatér může bez velké znalosti oblohy snadno pozorovat velké množství astronomických úkazů — právě na planetě Jupiteru a jeho měsících. V tomto směru bývá Jupiter astronomy-amatéry, ale i některými popularizátory astronomie poněkud nedoceňován.
Vladimír Mlejnek12. února 2010 uběhlo 90 let od narození pana Vladimíra Mlejnka, prvního ředitele úpické hvězdárny.
Historie hvězdárny vlastně začala již na počátku února roku 1952, na chodbě závodu TONAVA v Úpici. Předseda závodní rady tehdy oznámil tehdejšímu vedoucímu podnikové účtárny panu Vladimíru Mlejnkovi, že byl zvolen předsedou závodního klubu. Pan Mlejnek miloval astronomii a ihned využil této situace pro založení astronomického kroužku. A již 14. února se konala první schůzka astronomického kroužku pod patronací klubu.
Science Café logoScience Café se uskuteční ve čtvrtek 18. února 2010 od 19 hodin poprvé v Poděbradech v kavárně Viola. Tématem bude výzkum exoplanet, o kterém bude hovořit ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze Jakub Rozehnal a Stanislav Poddaný z Astronomického ústavu MFF UK.
Sluneční vrstvyAstrofyzici z Instituto de Astrofísica de Canarias (Španělsko) a Astronomického ústavu AV ČR změřili střední magnetické pole komplikované vrstvy sluneční atmosféry.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
