První světlo do nového jihlavského dalekohledu pronikne ve čtvrtek 22.
února 2007. Jihlavská astronomická společnost jej slavnostně otevře pro
veřejnost na Bráně Matky Boží v Jihlavě, Věžní 1, kde provozuje veřejná
pozorování oblohy. Slavnostní otevření proběhne od 18 hodin a je přístupné
veřejnosti.
Nejrychleji rotující neutronová hvězda XTE J1739-285 - kresba.Pomocí mezinárodní astronomické družice Integral byla zjištěna rychlost rotace neutronové hvězdy. Tento nepatrný hvězdný objekt rotuje rychlostí 1122krát za sekundu! Jestliže se tento objev potvrdí, pak poskytne astronomům možnost podrobněji nahlédnout do nitra již „mrtvé“ hvězdy.Miroslava HromadováSluneční soustava
Šestý největší Saturnův měsíc Enceladus je podle astronomů z univerzity ve Virginii i dalších institucí „kosmickým grafitovým umělcem“.František MartinekVzdálený vesmír
Mlhovina NGC 2440 na fotografii z HST.Tato publikovaná fotografie, kterou pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA), představuje vybarvený „poslední výkřik“ hvězdy jako je naše Slunce. Taková hvězda na konci svého života odhodí své vnější plynné vrstvy, které vytvoří jakýsi rozpínající se chomáč (kokon) kolem obnaženého jádra. Ultrafialové záření umírající hvězdy tento materiál intenzivně zahřívá. Vyhořelá hvězda, tzv. bílý trpaslík, to je ta bílá tečka uprostřed obrázku. Podobný osud potká i naše Slunce, avšak nedojde k tomu dříve než asi za 5 miliard roků.Miroslava HromadováHvězdy
Supernovy typu Ia mají na obloze postavení kosmických majáků a astronomům slouží k určování vzdáleností ve vesmíru. Astrofyzikové nyní objasnili rozdíly v jasnostech těchto supernov.František MartinekSluneční soustava
Objev hornin bohatých na vodu v hlubinách Země díky seismologii.Komplexní analýza výsledků seismického sondování Země umožnila skupině vědců, jejichž vedoucím je Michael E. Wysession, seismolog a profesor Washington University in St. Louis, publikovat závěr o tom, že pod východní částí euroasijského kontinentu, přesněji řečeno v jeho plášti, v hloubce kolem 1000 km, se nachází obrovský vodní rezervoár.František MartinekVzdálený vesmír
Snímek mlhoviny Helix, který pořídil Spitzer Space Telescope.Ke vzájemné srážce komet došlo v blízkosti „mrtvé“ hvězdy, což vedlo k uvolnění velkého množství prachu do jejího okolí. Vyplývá to z nových pozorování, uskutečněných pomocí kosmického dalekohledu Spitzer Space Telescope (NASA), který provádí sledování vesmíru v oboru infračerveného záření. Tato hvězda, která již ukončila svůj aktivní život, se nachází v centru snad nejčastěji fotografované mlhoviny Helix, svítícího oblaku plynů, který má podobu tajemného obřího oka.František MartinekHvězdy
HST: snímek hvězdokupy NGC 602 v MMM.Tento snímek, který byl pořízen pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, zachycuje jasné, modré, nedávno vzniklé hvězdy, které vytvořily dutinu uprostřed oblasti v Malém Magellanově mraku, v níž se postupně rodí hvězdy. V srdci této „hvězdné porodnice“ leží otevřená hvězdokupa NGC 602, jejíž stáří bylo určeno na 5 miliónů roků.Miroslava HromadováVzdálený vesmír
Tři „sloupy stvoření“, které HST v roce 1995 vyfotografoval v Orlí mlhovině, možná již neexistují. Důkazy přinesl Spitzerův dalekohled.Petr HorálekÚkazy
Na letošní jaro se mnoho astronomů i laiků chystá v souvislosti se zatměním Měsíce (3./4. března) a s dvěma zákryty Saturnu (2. března ráno a 22. května večer). Vězte ale, že Měsíc není jediným středem pozornosti. Kromě každoročního roje Lyrid se nám navíc ukáží dvě komety, z nichž jedna by mohla být pozorovatelná i loveckým triedrem. Exaktní zážitek však nabízí v obou případech korńograf LASCO C3, který je součástí družice SOHO. V průběhu dubna jeho zorným polem projdou po sobě komety 96P Machholz 1 a 2P Encke.
Kresba dalekohledu JWST.Vždy, když astronomové získají kvalitnější pohled do hlubin vzdáleného vesmíru, tím snáze pak skládají dohromady poznatky o prostoru kolem nás. James Webb Space Telescope (JWST), což je nově připravovaný velký kosmický dalekohled, by měl umožnit díky svému velkému objektivu získávání zcela unikátních poznatků. Až bude vyleštěn a smontován v jeden celek, vznikne tak objektiv, jehož plocha bude 7krát větší než u Hubblova kosmického dalekohledu HST.Pavel SuchanÚkazy
Zimní hvězdné nebe je v současné době doplněno jasnými planetami. Hned z večera je možné nad jihozápadním obzorem spatřit velmi jasnou Venuši jako večernici, načervenalý Mars najdeme na ranní obloze velmi nízko nad jihovýchodním obzorem a o něco výš je ráno pozorovatelný také jasný Jupiter. Přibližně do poloviny února je možné těsně po západu Slunce spatřit nízko nad jihozápadním obzorem i planetu Merkur, která se nikdy od Slunce nevzdaluje příliš daleko a období její pozorovatelnosti jsou tudíž vzácná. Skutečnou dominantou vrcholící zimy je ale planeta Saturn. V jedné noci tedy můžeme přehlédnout všech pět planet pozorovatelných očima!
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR č. 94 z 9. 2. 2007
Kresba dráhy sondy Ulysses.Evropská kosmická sonda ULYSSES pokračuje ve výzkumu Slunce. „Včera, tj. 7. 2. 2007, dosáhla sonda na svém dalším obletu kolem Slunce maximální jižní heliografické šířky 80° a prolétla tak téměř nad jižním pólem Slunce,“ říká Arik Posner, sluneční fyzik NASA, který se podílí na projektu sondy Ulysses.redakceÚkazy
Tisková zpráva Astronomického ústavu Akademie věd České republiky,v.v.i. ze dne 8. února 2007
Těsně před půlnocí v noci z neděle na pondělí 4. února ozářil po dobu 3 sekund oblohu nad velkým územím střední Evropy mimořádně jasný meteor, tzv.bolid. Průlet bolidu vyvolal následné zvukové efekty (podobné hřmění), slyšitelné z rozsáhlého území jihovýchodní a střední Moravy, západního Slovenska a severovýchodního Rakouska. Tento vzácný a mohutný přírodní úkaz pozorovalo velké množství náhodných svědků a tudíž vzbudil mimořádný zájem veřejnosti a médií. Těmito jevy se mj. zabývá ve své profesionální náplni i Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., a protože se nám tento konkrétní úkaz podařilo plně objasnit, podáváme následující vysvětlení.
2006.02.09 doplněny fotografie
Tým amerických vědců zjistil, že měsíční povrch může být nabitý statickou elektřinou až na několik tisíc voltů. Měsíční „osadníci“ by mohli dostávat nepříjemné rány – a to doslova. Mohlo by je ohrožovat vysokonapěťové jiskření statické elektřiny.František MartinekVzdálený vesmír
Kupa galaxií Abell S0740 vyfotografovaná pomocí HST.Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu bylo pořízeno již velké množství fotografií blízkých i vzdálených vesmírných objektů. Tento snímek zachycuje „sbírku“ rozmanitých galaxií v kupě galaxií Abell S0740, která je od Země vzdálena více než 450 miliónů světelných roků a nachází se v souhvězdí Kentaura (Centaurus).Miroslava HromadováVzdálený vesmír
Jasný proud hvězd na vnějším okraji Andromedy představuje zbytky dávné galaktické srážky, která mohla přispět k formování spirální galaxie.Zdeněk BardonVzdálený vesmír
Mlhovina NGC 2237 Rosette v souhvězdí Jednorožce je velmi velký objekt, který se bohužel nevejde na políčko CCD kamery ST-2000XM. Jedinou možností, jak získat fotografii mlhoviny celé, je použít metodu snímání po částech a ty pak poskládat jako mozaiku. Jednotlivé snímky musejí být nasnímány s přesahem, aby bylo možno jednotlivé části složit na sebe.
Nedávno jsme informovali o velmi jasném bolidu pozorovaném 26.ledna 2007
dokonce za denního světla. Na výzvu veřejnosti se do Astronomického ústavu
AV ČR v Ondřejově scházejí další hlášení o pozorování. V noci z neděle 4.
února na pondělí 5. února 2007, přibližně v 0 hodin 2 minuty byl pozorován
další velmi jasný meteor (tzv. bolid), který byl díky jasnému počasí
pozorován z Jižní Moravy, ale také z Prahy nebo Ondřejova. Úkaz trval jen
několik sekund, doprovázel jej výbuch a světelné efekty (svědci hovoří o
oranžovém a světle zeleném odstínu).
Pokud jste bolid pozorovali a máte k dispozici podrobné
údaje, zašlete své hlášení na info@astro.cz nebo přímo vyplňte webový
formulář.
Sonda Cassini vyfotografovala obrovský mrak v blízkosti severního pólu měsíce Titan.Kosmická sonda Cassini vyfotografovala v atmosféře Saturnova měsíce Titan obrovský mrak velikostí srovnatelný s polovinou rozlohy USA. Tento oblak může být zdrojem tekutin, které plní jezera, objevená nedávno pomocí palubního radaru sondy Cassini. Vyfotografovaný oblak zasahuje až k 62. stupni severní šířky, jeho průměr je zhruba 2400 km a pokrývá téměř celou polární oblast Titanu.
Tato nová fotografie byla pořízena 29. 12. 2006 ze vzdálenosti 90 000 km pomocí přístroje VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer), což je zobrazující spektrometr, pracující ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve