Česká astronomická společnost přeje úspěšný a klidný rok 2004

Oposici Marsu v létě a na podzim 2003 sledovala Východočeská skupina pozorovatelů planet. V čase od 8. června 2003 do 7. prosince 2003 pořídilo 7 pozorovatelů celkem 71 kreseb. Na stránku přispěli: Bohumil Ruprecht, Jan Mocek, Jan Skalický, Kamil Fry, Petr Horálek, Vladimír Kocour a Zdeněk Bleha. S výjimkou 13-cm refraktoru hvězdárny ve Stradouni (pan Ruprecht) byly použity hlavně zrcadlové dalekohledy. Největším použitým přístrojem byl hlavní dalekohled hvězdárny v Pardubicích, Cassegrain o průměru 42 cm. Největší použité zvětšení bylo 270x (s Newtonem 30,5 cm Vladimíra Kocoura).
Jsou vánoce roku 1758 a sedlák Johann Gregor Palitzsch ve vesnici Prohlis nedaleko Drážďan sleduje svým vlastnoručně vyrobeným šestipalcovým dalekohledem oblohu. Ne jen tak pro zábavu, ale s přesně určeným cílem - najít kometu, jejíž návrat předpovědel Edmond Halley. Nakonec je jeho snaha korunována úspěchem - kometu skutečně našel a předběhl tím spoustu jiných (i profesionálních astronomů), kteří se o její nalezení také pokoušeli. Stalo se tak 24.12.1758 (někde bývá uváděno též 25.12.), tedy před 245 lety a kometa, která poté dostala jméno Edmonda Halleyho - Halleyova kometa - tak vešla do dějin jako první kometa u níž byla prokázána periodicita a u níž byl úspěšně předpovězen návrat. Nalezení komety však předcházela řada dalších událostí, bez nichž by se objevení periodicity komet ještě nějkou dobu pozdrželo, takže začneme pěkně od začátku.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 56
Zimní obloha hýří hvězdami. Kdybychom mohli jejich svit převést do tónů, slyšeli bychom bouřící finále hvězdné symfonie v závěru roku. Jeden nový nástroj orchestru bychom letos nemohli přeslechnout. Ozýval by se naléhavě.
![]() |
Dnes ráno došlo k oddělení přistávacího modulu Beagle 2 o sondy Mars Express. Přistání modulu se předpokládá v ranních hodinách 25.12.2003. Mars Express je první evropskou sondou vyslanou k Marsu.
![]() |
Mohutný přístroj pro výzkum vzdáleného vesmíru získali ruští astronomové po dokončení montáže radioastronomického komplexu "Kvazar". Jedná se v podstatě o radiový interferometr, jehož třetí radioteleskop byl dokončen v burjatské osadě Bodary ve východní části Sibiře, poblíž jezera Bajkal. Další dva stejné radioteleskopy se nacházejí poblíž Sankt Petěrburgu a na severním Kavkaze. Průměr jednotlivých radioteleskopů je 32 m, výška 40 m.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu