Vědci z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS), Georg August University of Göttingen a Sonneberg Observatory objevili 18 planet za hranicemi Sluneční soustavy, které jsou velikostí srovnatelné s průměrem Země. Tyto světy jsou tak malé, že při dřívějších průzkumech byly přehlédnuty. Jedna z těchto exoplanet je druhou nejmenší známou planetou; další by zase mohla nabídnout podmínky přátelské pro život.
Od středy 5. června do pátku 7. června proběhne Fulldome Festival Brno. Tedy přehlídka nejnovějších vzdělávacích pořadů pro digitální planetária. Půjde přitom pouze o horké novinky, pořady, které ve světě vznikly v posledním roce. Ke zhlédnutí bude 49 dokumentů, mnohé ve světových anebo evropských premiérách. Na odbornou část plynule naváže DigiFest v sobotu 8. června a v neděli 9. června, během něhož může i veřejnost spatřit ty nejlepší pořady.
21. srpna 2018 Amerika slavila. Přes celé území Spojených států přecházel pás úplného slunečního zatmění a na mnoha místech pozorovatelům skutečně přálo. Tak tomu bylo i poblíž městečka Stanley ve státě Idaho, kde si pozorovací stanoviště v nadmořské výšce téměř 1906 metrů zřídila polská expedice. Ta cílila na hledání známek vysokofrekvenčních oscilací v koróně, možných agentů ohřevu této vrstvy atmosféry.
Země je unikátním tělesem ve Sluneční soustavě: má velké množství vody a relativně velký Měsíc, který stabilizuje rotační osu naší planety. Oba parametry jsou nezbytné pro vývoj a udržení života na Zemi. Vědci nyní dospěli k závěru, že se podstatné zásoby vody dostaly na naši planetu právě v době vzniku zemského souputníka.
Přehled událostí na obloze od 27. 5. do 2. 6. 2019. Měsíc směřuje od poslední čtvrti k novu. Mars je vidět večer jen velmi nízko. Zhruba od půlnoci je dobře vidět Jupiter a nad ránem Saturn. Na přechody měsíců Jupiteru bude bohatá noc na středu 29. května. Slunce je opět velmi málo aktivní. Mise Starlink 1 společnosti SpaceX odstartovala a budí rozpaky mezi astronomy. Úspěšný start si připsala Indie a neúspěšný naopak Čína. Před 100 lety proběhlo úplné zatmění Slunce, při němž Sir Eddington zachytil snímky hvězd, které potvrdily ohyb světla v gravitačním poli Slunce, jak předpověděl Einstein několik let před tím.
S extrasolárními planetami se v minulých letech doslova roztrhl pytel. Dnes jsou známy již tisíce potvrzených planet obíhajících jiné hvězdy a další tisíce čekají na potvrzení svých objevů. Nové světy jsou s pomocí sofistikovaných metod váženy a měřeny. Planety Sluneční soustavy však nejsou jen různě rozměrnými koulemi, ale jsou často obklopeny atmosférami. Právě na možnost charakterizace exoplanetárních atmosfér se zaměřila studie vedená Petrem Kabáthem z ASU.
Výzkum nepatrných zrníček kosmického prachu – starších než Sluneční soustava – vrhnul nové světlo na problematiku vzniku našeho planetárního systému. Mezihvězdné částice velikostí srovnatelné s mikroby, které mají svůj původ v explozi novy před více než 4,5 miliardami roků, byly objeveny uvnitř meteoritu nalezeného v Antarktidě skupinou vědců z NASA (National Aeronautics and Space Administration).
Cesta od prvního zatmění v Maďarsku až k fotografiím sluneční koróny, která nabídla vědě nový pohled na Slunce, krádež jedné z jeho fotografií a domnělé hackerství vedoucí profesora Druckmüllera ke spolupráci s Havajskou univerzitou a americkou NASA. Zákulisí mezinárodní expedice za zatměním Slunce v USA 2017 a nové objevy. To a mnohem víc nabídne připravovaný dokumentární film věnovaný neobyčejné práci Miloslava Druckmüllera a jeho týmu. Pokud se na něj vyberou peníze!
Na podzim 2019 se na hvězdárně v Pardubících a v Oblasti tmavé oblohy v Beskydech budou konat workshopy věnované krajinářské astrofotografii, které povede astrofotograf Petr Horálek. Termíny jsou tři, z toho dva kurzy se odehrají v Beskydech, jeden v Pardubicích.
Výzkumníci z University of California, Santa Barbara, společně s pracovníky UCSB Experimental Cosmology Group (ECG) pracují v současné době na způsobu, jak realizovat sen mezihvězdných letů. Pod vedením profesora Philipa Lubina skupina vědců věnovala značné úsilí na vytvoření mezihvězdné mise poháněné pomocí energie světla (laseru) a představující tenkou sondu WSS (wafer scale spacecraft).
Přehled událostí na obloze od 20. 5. do 26. 5. 2019. Měsíc po úplňku úbývá k poslední čtvrti. Mars je vidět večer, míjí hvězdokupu M35. V druhé polovině noci je nejlépe pozorovatelný Jupiter a nad ránem Saturn. Slunce ukazovalo skvrny i pěkné protuberance. Mise Starlink 1 společnosti SpaceX zatím čeká na start. Čína má za sebou další úspěšný start. Sonda LRO vyfotografovala na Měsíci místo dopadu sondy Beresheet. Očekáváme také indický a čínský start. Před 185 lety se narodil John Tebbutt, objevitel Velké komety 1861.
Češi se budou podílet na hledání „druhé Země“. Skupina výzkumu exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR pod vedením Dr. Petra Kabátha se za podpory MŠMT stala oficiálním členem vesmírné mise Evropské kosmické agentury PLATO. Jedná se o první přímou českou účast na výzkumu exoplanet.
Jak Mikuláš Koperník vypadal, víme z kopií jeho autoportrétu. Je známý hlavně díky své práci, která výrazně změnila náš pohled na Sluneční soustavu a s ní i na celý tehdy známý Vesmír. Koperníka můžeme směle pokládat za jednu z největších postav polské historie a světové vědy. S tím, jak je polský národ na svého rodáka hrdý, se v Polsku můžeme setkat téměř na každém kroku.
V sobotu 18. 5. bude v pražských Modřanech probíhat slavnostní akce k otevření Parkového muzea. V rámci této akce proběhne v 15 hodin za účasti České astronomické společnosti odhalení památníku tohoto významného českého vědce a proběhne přednáška Štěpána Kováře o tom nejzajímavějším ze života Karla Anděla.
Tým astronomů pod vedením výzkumníků z Institute of Cosmos Sciences of the University of Barcelona (ICCUB, UB-IEEC) a Besançon Astronomical Observatory analyzoval data z družice Gaia a zjistil, že před 3 miliardami roků nastalo v Mléčné dráze explozivní formování nových hvězd. Během tohoto procesu se zrodilo více než 50 % hvězd, které vytvářejí galaktický disk. Tyto závěry byly odvozeny na základě kombinace vzdáleností, barev a jasností hvězd, které byly změřeny družicí Gaia a počítačových modelů, které předpokládají jejich rozložení v naší Galaxii. Studie byla publikována v časopise Astronomy & Astrophysics.
Hvězdárna v Ondřejově bude opět otevřena všem zájemcům, a to ve dnech 17. až 19. května. K dispozici vám budou odborná pracoviště s výkladem pracovníků, dále historické kopule hvězdárny a samozřejmě bude možné navštívit i kopuli dvoumetrového Perkova dalekohledu nebo vedlejší pracoviště 65cm Mayerova dalekohledu. Vřele můžeme doporučit též návštěvu muzea V. Šfaříka a podle počasí se můžete těšit i na pozorování oblohy.
Temná hmota je jedním z největších tajemství současné astrofyziky a kosmologie. Podle názoru astronomů zahrnuje 90 % veškeré hmoty vesmíru, avšak její existence byla prokázána pouze nepřímo a v poslední době se objevily určité pochybnosti o její existenci. Nové výzkumy uskutečněné mezinárodní školou SISSA (Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati) však odstranily nedávné pochybnosti o přítomnosti temné (skryté) hmoty uvnitř galaxií vyvrácením empirických vztahů na podporu alternativních teorií.
Devatenáct badatelů se od 8. do 10. května sjelo do Opavy prozkoumat hvězdný trojúhelník, dešifrovat vesmírnou morseovku, připravit se na návrat vzorků z Jupiterova měsíce Europa a vyřešit další úkoly ústředního kola kategorie CD Astronomické olympiády. Ve finále zvítězila studentka Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia v Olomouci, která si hravě poradila i s pozorováním oblohy za ztížených podmínek blížící se okluzní fronty.
Přehled událostí na obloze od 13. 5. do 19. 5. 2019. Měsíc spěje od první čtvrti k úplňku. Večer je vidět Mars, který se blíží k hvězdokupě M35. V druhé polovině noci je nejlépe pozorovatelný Jupiter a nad ránem Saturn. Slunce se překonává, když na povrchu jsou dokonce dvě velké skvrny. Nákladní loď Dragon zakotvila u ISS. Blue Origin prezentovala, jak by se chtěla dostat na povrch Měsíce pomocí přistávací platformy Blue Moon. V týdnu je v plánu statický zážeh rakety Falcon 9 a zřejmě i start s družicemi sítě Starlink. Před 50 lety startovala mise Apolla 10 a sondy Veněra 5 a 6 zkoumaly atmosféru Venuše.
V sobotu 20. dubna 2019 se ve věku 85 let vydal na svou cestu ke hvězdám ostravský popularizátor astronomie Tomáš Pertile. Připomeňme si jeho životní pouť a působení na ostravské hvězdárně.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4