Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jakub Koukal Sluneční soustava

Výzkum Lyrid v síti EDMONd

Meteorický roj Lyrid je známý dosti drastickým rušením drah jednotlivých meteoroidů roje, a to hlavně díky gravitačnímu působení planety Saturn. Kromě zjištění střední dráhy proudu Lyrid, který protíná dráhu Země, je tedy možné díky využití citlivé videotechniky provést analýzu jednotlivých vláken meteorického roje, případně zjistit rezonance oběžných dob jednotlivých vláken s planetami Sluneční soustavy. 

Marek Biely Sluneční soustava

Nově objevené komety v březnu 2015

I když s měsíčním zpožděním, přinášíme Vám informace o tom, že i další měsíc roku 2015, březen, nám přinesl několik zajímavých nově objevených komet. Bohužel žádná z nich nebude vidět očima bez dalekohledu. Chcete se i tak o nich dozvědět více? Čtěte v tomto článku…

Miloš Podařil Ostatní

Návrhy na cenu Littera Astronomica pro rok 2015

U příležitosti konání již 25. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (9. a 10. října 2015) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera Astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. 

Karel Halíř Multimédia

Progres nezadržitelně míří k Zemi. Uvidíme hořící trosky?

V úterý 28. dubna 2015 v  07:09:50 UT se uskutečnil z kosmodromu Bajkonur start zásobovací lodi Progres M-27M. Jejím úkolem bylo dopravit na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) 2,5 tuny zásob. Progressu se ovšem nerozevřely vysílací antény, což zablokovalo komunikaci s pozemním řídicím střediskem. Navíc se kvůli poruše nosné rakety Sojuz loď ocitla na nesprávné oběžné dráze, na níž se podle expertů bez povelů ze Země udrží jen několik dní. Neovladatelná zásobovací loď tak míří zpět do zemské atmosféry a někdy mezi 5. a 11. květnem chystá nezvyklou nebeskou show.

Sylvie Gorková Sluneční soustava

Pozorujte prach z Halleyovy komety – Eta Aquaridy

Již v průběhu zítřejší noci můžete pozorovat maximum meteorického roje Eta Aquarid. Nejlepší příležitost letos bude v noci z 5. na 6. května v ranních hodinách, kdy nastává tzv. maximum roje.  V tu dobu můžeme spatřit 8 až 10  meteorů za hodinu. Meteory tohoto roje však můžeme pozorovat i několik dní před maximem a po něm. Meteory vylétají ze souhvězdí Vodnáře. Pozorování však letos bude rušit svit Měsíce, který je těsně po úplňku.  

Petr Horálek Multimédia

Tomáš Tyc hostem Show Jana Krause

Ve středu 29. dubna 2015 byl hostem populárního pořadu "Show Jana Krause" mladý český profesor Přírodovědecké faktulty Masarykovy univerzity v Brně, Tomáš Tyc. Ačkoliv moderátor nedal mimořádně inteligentnímu a nadšenému fyzikovi prostor pro představení sebe sama, bylo dost času pro zábavné a pro mnohé zasvěcené dnes již legendární fyzikální experimenty, které zejména studenti brněnské univerzity znají z nadmíru oblíbeného předmětu (a následně významného inspirativního projektu) "Zajímavá fyzika". Záznam výstupu si můžete spustit v článku.

František Martinek Vzdálený vesmír

Astronomové objevili uprchlické galaxie

Astronomové znají přibližně dvě desítky hvězdných uprchlíků vyvržených z galaxií, objevili také jednu kulovou hvězdokupu nadobro unikající z mateřské galaxie. Nyní spatřili 11 unikajících galaxií, které byly vymrštěny z jejich původních působišť na věčnou cestu prázdným mezigalaktickým prostorem.

Martin Gembec Úkazy

19. vesmírný týden 2015

Přehled událostí na obloze od 4. 5. do 10. 5. 2015. Měsíc je po úplňku. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihozápadě. Končí večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět lépe až v druhé polovině noci.

Martin Gembec Multimédia

Vesmírná videa: březen a duben 2015

Další díl našeho seriálu je tradičně věnován astronomii i kosmonautice. Videa nás zavedou ke kometě a Merkuru. Ohlédneme se za úžasným nebeským divadlem v podobě zatmění Slunce. V kosmonautice nahlédneme do příprav rakety Sojuz, testu nové soukromé rakety a kosmické lodi společnosti Blue Origin a dalšímu pokusu o přistání prvního stupně rakety Falcon 9.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Trojrozměrný pohled na Pilíře stvoření

S použitím přístroje MUSE a dalekohledu ESO/VLT se astronomům podařilo vytvořit první celkový trojrozměrný pohled na slavný útvar známý jako Pilíře stvoření, který se nachází v nitru Orlí mlhoviny (M 16). Nová pozorování ukazují, jak jsou jednotlivé prachové sloupy rozloženy v prostoru. Podařilo se rovněž odhalit řadu nových detailů, například dosud nepozorovaný výtrysk u mladé hvězdy. Intenzivní záření a proudy částic vytvářené jasnými členy hvězdokupy sice přispěly ke vzniku Pilířů stvoření, ale během následujících tří milionů let zapříčiní rovněž jejich zánik.

Jiří Dušek Ostatní

Květnové přednášky brněnské hvězdárny

Výjimeční hosté, nečekaná témata, podivuhodné souvislosti - to všechno připravuje Hvězdárna a planetárium Brno. Jelikož milujeme vědu, zveme k nám na odborné přednášky nejen známé popularizátory prezentující některé z mnoha vědeckých témat, ale také špičkové odborníky, s nimiž se v menším počtu diváků ponoříte hlouběji do problematiky a dokonce se dle zájmu můžete zúčastnit i rozsáhlejší diskuze.

Tomáš Přibyl Kosmonautika

Dočkáme se pilotovaných startů z Kourou?

Pokud bude Evropa disponovat vlastní pilotovanou kosmickou lodí, bude bezpochyby startovat z Kourou ve Francouzské Guayaně. Tato lokalita ovšem klade před případné pilotované mise nejednu výzvu. Jsou odtud vůbec zvládnutelné – a jsou tedy případné vlastní evropské pilotované lety reálné? O kosmodromu v Kourou (přesně CSG ­ Centre Spatial Guyanais, Guayanské kosmické středisko) se v souvislosti s pilotovanými misemi hovoří už od doby projektu francouzského raketoplánu Hermés, který ve druhé polovině osmdesátých let minulého století vzala pod svá křídla ESA a následně jej několik roků intenzivně připravovala. Když byl projekt „pozastaven“, mohla jej nahradit jednodušší loď CTV (Crew Transfer Vehicle). Ani ta se ovšem nestala realitou, stejně jako pokročilejší verze „kosmického náklaďáku“ ATV, které měly vyvrcholit pilotovanou verzí. Ovšem od okamžiku, kdy se v Kourou objevily ruské rakety Sojuz používané již desítky let pro vynášení stejnojmenných lodí, se možnost pilotovaného startu velmi přiblížila. Teoreticky stačí na raketu posadit loď – a může se letět. Praxe je ale trochu složitější.

Josef Chlachula Multimédia

Astro.cz oslaví 20 let. Jak se měnil vzhled?

Po zaregistrování své domény  mohla Česká astronomická společnost na začít poskytovat internetové služby. První stránky v tehdy ještě mladé službě WWW (World Wide Web) byly spuštěny 15. května 1995. Rozběhly se na počítači s linuxovou distribucí Slackware s nainstalovaným serverem CERN httpd. Právě v CERNu pár let předtím tato služba vznikla.

Martin Mašek Ostatní

Zveme všechny pod květnové hvězdné nebe

V průběhu května proběhne několik tradičních víkendových akcí, během kterých můžete pomocí dalekohledů a zkušených pozorovatelů nahlédnout do blízkých i vzdálenějších končin vesmíru. V rámci astronomických dnů v Beskydské a Jizerské oblasti tmavé oblohy si také můžete poslechnout zajímavé přednášky na různá astronomická témata.

Michal Švanda Sluneční soustava

Výzkumy v AsÚ AV ČR (35): Mateřské těleso meteoritu Čeljabinsk opět neznámé

Průnik a následný dopad meteoritu Čeljabinsk 15. února 2013 byl nepochybně astronomickou událostí roku, ne-li desetiletí či dokonce století. Stovky záznamů z palubních kamer umožnily velmi přesné určení dráhy tohoto přibližně 20metrového tělesa jak v atmosféře, tak v meziplanetárním prostoru. J. Borovička z AsÚ a jeho kolegové si již v článku vydaném v roce 2013 v prestižním časopise Nature všimli, že trajektorie meteoroidu Čeljabinsk je nápadně podobná trajektorii planetky (89039) 1999 NC43 a usoudili, že Čeljabinsk by mohl být odštěpkem tohoto tělesa. Široký mezinárodní tým, jehož součástí byli i pracovníci AsÚ, tuto hypotézu podrobně otestoval a s vysokou statistickou věrohodností vyvrátil.

Martin Gembec Úkazy

18. vesmírný týden 2015

Přehled událostí na obloze od 27. 4. do 3. 5. 2015. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihozápadě. Pokračuje večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »