Část oblohy na snímku z družice Planck Autor: D. Clements/ESA/NASA Astronomové objevili čtyři doposud neznámé kupy galaxií, z nichž každá může obsahovat několik tisíc hvězdných ostrovů. Od Země jsou vzdáleny více než 10 miliard světelných roků. Na připojeném obrázku ve falešných barvách představují modrá, zelená a červená barva zdroje infračerveného záření o vlnových délkách 250, 350 a 500 mikrometrů. Zelenou kružnicí je vyznačena oblast, kde se čtyři nově objevené kupy galaxií nacházejí.
Mapa oblohy 19. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 17. 2. do 23. 2.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer pokračuje perfektní viditelnost planety Jupiter. Po půlnoci stoupají výše Mars a Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce obnášela velké množství skvrn a středně silné erupce. Pokračují večerní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. února v 19:00 SEČ.
Galileo Galiei. Autor: Wiki.V sobotu 15. února uplyne přesně 450 let od chvíle, kdy se narodil člověk, jehož jméno je dodnes známé nejen mezi milovníky historie, ale i mezi těmi, kteří si jinak těžkou hlavu s významnými osobnostmi minulosti či současnosti nedělají. Zároveň se však s tímto jménem pojí řada mýtů, z nichž nejznámější je věta „A přece se točí…“.
„Velká kniha přírody je psána matematickou řečí.“ (Galileo Galilei)
Vozítko Jutu na měsíčním povrchu Autor: XinhuaVelikou úlevu a nadšení dnes prožili příznivci kosmonautiky díky zprávě, že čínské vozítko Jutu na povrchu Měsíce i přes zpoždění, s jakým se ozvalo, po extrémně mrazivé lunární noci stále funguje. Nicméně se pořád potýká s technickými potížemi, které jej za poslední dva týdny přímo ohrožovaly na životě, a jejich přesná příčina dosud není známá. Obdivuhodná mise přesto pokračuje.
Most přes neposlušnou sopku. Autor: Petr Horálek.Už je tomu nějaký ten pátek, co jsme slyšeli o poslední opravdu silné sopečné erupci. Takové, aby otřásla prakticky celou Zemí, ovzduší začadila nepříjemným sirnatým popelem, doslova přestavěla k novému obrazu své okolí a sama utrpěla vážnou ztrátu svého vrcholového materiálu a uvolnila místo obří kaldeře a časem i vodě nového jezera. Asi poslední doslova vražednou erupci zažili v roce 1991 Filipínci, kteří s děsem v očích sledovali, jak jim ostrov Luzon ničí vulkanický výkřik sopky Pinatubo. Tento snímek ovšem skrývá tiché napětí, které výrazně uklidňuje pilíř noci v podobě Mléčné dráhy. Neposlušná sopka ne tak daleko na obzoru, v pravé dolní části snímku, prvně vykřikla před asi 150 tisíci lety a svou činností utvořila světem obdivovaný národní park. Už tušíte, nad jakou neposlušnou sopkou je „postaven“ hvězdnatý most?
Dr. Bruno Leibundgut. Autor: ESO.Máme v krvi železo ze supernov? I tomuto tématu se bude věnovat dr. Bruno Leibundgut, přední evropský astronom, který vystoupí se svou přednáškou v prostorách prvního 3D Planetária v České republice. Populárně-vzdělávací přednáška pro širokou veřejnost s názvem „Vznik prvků“ se v areálu plzeňské Techmanie uskuteční již 20. února 2014 od 18:00 do 20:00.
Měsíční zatmění 1996 - 2008. Autor: Tunç TezelPokud otevřete hvězdářskou ročenku nebo se prostě pokusíte na internetu prohledat servery týkající se slunečních a měsíčních zatmění, poměrně rychle narazíte na trošku smutný fakt. Letošní rok je pro Českou republiku zcela \"očesaný\" o jakékoliv zatmění, ať už Měsíce či Slunce. Na celé Zeměkouli se mohou radovat jen obyvatelé USA, jižní Ameriky, Pacifiku, Austrálie či Nového Zélandu. V těchto končinách, nám na hony vzdálených, budou lidé pozorovat dvě nevýrazná zatmění Slunce (prstencové 29. dubna v Antarktidě, částečné v Austrálii a Indonésii; částečné 23. října v USA a Kanadě). No a rovněž dvě krásná úplná zatmění Měsíce (15. dubna a 8. října). S trochou trpělivosti ovšem netřeba příliš zoufat. Rok příští nám to bohatě vynahradí...
Exkurze dětí na Hvězdárně v Úpici. Autor: Archiv Hv. v Úpici.Rada Královéhradeckého kraje vyhlašuje výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky příspěvkové organizace Hvězdárna v Úpici.
Dalekohled na rokycanské hvězdárně. Autor: Neznámý autor.Hvězdárna v Rokycanech pořádá a zve Vás na tradiční Seminář majitelů a konstruktérů amatérských dalekohledů 28. února – 2. března 2014. Po téměř dvouleté pauze mám potěšení vás opět pozvat do Rokycan na další ročník tradičního semináře, pořádaného pro majitele a konstruktéry amatérských dalekohledů a astronomické techniky. Loňské setkání bylo z jarního termínu přesunuto na podzim. Ale ani to bohužel nestačilo a s ohledem na technické problémy spojené se stavebními úpravami probíhajícími v areálu Hvězdárny v Rokycanech, bylo setkání v roce 2013 zcela zrušeno. O to dříve budeme mít možnost se sejít v Rokycanech letos.
ESA vybrala k realizaci kosmickou observatoř PLATO Autor: ESAEvropská kosmická agentura ESA vypustila v roce 2006 družici COROT (COnvection ROtation and planetary Transits), jejímž úkolem bylo mj. pátrat po exoplanetách na základě měření poklesu jasnosti hvězd při jejich „zákrytu“ obíhající planetou. Nyní ESA schválila projekt dokonalejší kosmické observatoře PLATO určené k pátrání po exoplanetách obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce.
Kam postavit dalekohled? Přímo před východ - neunikne ani myška! Autor: Jan KondziolkaV minulých dnech se uskutečnilo několik akciček, které jste mnozí mohli postřehnout pod názvy Guerillaobserving, či Vykoukáme oblohu. Oč šlo? Díky náhlé změně počasí a náhlému přísunu energie na koncích slunečních paprsků jsem dostal chuť zprostředkovat širšímu okolí to, co možná ještě nikdy neviděli. Jupiter s oblačnými pásy a Galileovými měsíci a Měsíc samotný s četnými krátery. Pro astronoma všední pohled, pro laiky však, jak jsem zjistil, něco naprosto úchvatného.
Mapa oblohy 12. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 10. 2. do 16. 2.
Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je ideálně vidět Jupiter. Po půlnoci potom Mars a Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce se projevuje především velkým počtem skvrn. Začínají večerní přelety ISS. Na ranní obloze jsou ještě blízko sebe dvě komety viditelné binokulárem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. února v 19:00 SEČ.
Kráter Clavius. Autor: Vojtěch Nečas.Ačkoliv vítězným snímkem ČAM za leden 2014 se stal hluboký pohled do vesmíru - ke galaxiím M81 a M82 se supernovou, porotu zaujal ještě jeden snímek. Ten sice nevyniká žádnou významnou náročností nebo jedinečností zobrazeného objektu, ale v jistém smyslu prakticky nemá konkurenci. Jeho autorem je totiž v době pořízení snímku teprve 12letý Vojtěch Nečas.
„Reklama na nový obchodní řetězec? Nebo snad reklama na nové doutníky?“ To vše se snad může mihnout myslí letmého čtenáře titulku tohoto článku. Pojďme však nahlédnout hlouběji, nebo raději dále(ji) do hlubin vesmíru. Uvidíme, že „to opravdu není tak, jak to vypadá“.
Muzeum v Mnichově. Autor: Zp ČAS.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti pořádá v sobotu 5. dubna 2014 exkurzi do Německého muzea v Mnichově. Sbírku tohoto muzea tvoří více než 100 000 exponátů ze světa vědy a techniky. Právě díky velkému množství originálních exponátů je řazeno k nejzajímavějším muzeím techniky na světě. Sbírky jsou velmi rozsáhlé a natolik pestré, že zde každý návštěvník nalezne to, co ho zajímá.
Diagram struktury planetky (25143) Itokawa - eso1405 Autor: ESO/JAXATisková zpráva Evropské jižní observatoře (005/2014): Vědci použili dalekohled ESO/NTT (New Technology Telescope) k získání prvního přímého důkazu, že planetky opravdu mohu mít značně různorodou vnitřní strukturu. Na základě mimořádně přesných měření astronomové ukázali, že části planetky Itokawa mají odlišnou hustotu. Odhalení vnitřní struktury planetky poskytuje informace nejen o jejím vzniku, ale také může pomoci porozumět dějům, které se odehrávají, když se dvě planetky srazí. A to je důležité při procesu formování planet.
Robert Daublebský ze Sternecku Autor: WikipedieLetošního 7. února uplyne 175 let od narození rakouského a českého zeměměřiče, vojáka, geofyzika a v neposlední řadě astronoma Roberta Daublebského. Pocházel ze šlechtického rodu a používal přízvisko ze Sternecku. Jeho příjmení bývá někdy uváděno též jako Doudlebský nebo Daudlebský.
Milačik, tam je Velky voz. Autor: Matěj Kováč.Třetí ročník mezinárodní Česko - Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění vyhlásila Česká astronomická společnost a Slovenská ústredná hvezdáreň ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty. Národní organizátory soutěže přivedl ke spolupráci společný zájem o zachování tmavé noční oblohy a kvalitního nočního životního prostředí.
Emblém pilotované manévrovací jednotky Autor: http://www.spacefacts.deJeště před tím, než vůbec vzlétl první člověk do vesmíru, se odborníci zajímali o to, zda bude schopen opustit mateřskou loď a pohybovat se na ní nezávisle. V pozdějších letech se na oběžné dráze Země uskutečnila řada výstupů do volného kosmického prostoru, ale při všech byli kosmonauti nějakým způsobem s lodí spojeni.
První zcela samostatný výstup se uskutečnil až 7. února 1984 z raketoplánu Challenger během americké mise STS-41-B.
Loď Cygnus C. Gordon Fullerton u kosmické stanice v neděli 12. ledna Autor: Spaceflightnow.comJe tomu již pár neděl, co u Mezinárodní kosmické stanice zakotvila první loď Cygnus, spadající do kontraktu o komerčním zásobování stanice mezi NASA a firmou Orbital Sciences Corp. (první operační mise následuje po podzimní demonstrační premiéře Cygnusu). V překladu Labutí loď na stanici přivezla 1460 kg nákladu, z něhož je vedle zásob a výbavy rovná třetina klasifikována jako vědecký náklad. A některé nové experimenty jsou skutečně zajímavé.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
![\"Měsíční](\"/_data/images/news/2010/03/04/lematrixlb_tezel.jpg\" "\\"Měsíční")
