Astronomie v NP České Švýcarsko. Autor: Radek KříčekČeské Švýcarsko dostalo do vínku pozoruhodné množství krásy a tajemna, které zde může vnímavý návštěvník obdivovat. Ucelený obrázek zdejší přírody však netvoří jen lesy, skály a říční soutěsky, ale také temné noční nebe, které jsme se pokusili přiblížit nejen turistům a návštěvníkům, ale především místním obyvatelům žijícím v oblasti mimo působnost jakékoli instituce zabývající se popularizací astronomie.
Mapa oblohy 25. září 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 23. 9. do 29. 9.
Měsíc bude v poslední čvrti. Večer je vidět Venuše, během noci Neptun a Uran, ráno Jupiter a Mars. ISS přelétá na ranní obloze.
Loď Cygnus má zpoždění. Chystá se start lodi Sojuz TMA-10M k ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. září ve 20:00 SELČ.
Animace příletu lodi Cygnus ke stanici Autor: Orbital Sciences Corp.V tomto článku přinášíme novinky z mise premiérové lodě Cygnus. U Mezinárodní vesmírné stanice zakotvila v neděli 29. září a setrvala zde do 22. října. Mise skončila o den později plánovaným zánikem plavidla v zemské atmosféře.
Magnetar v představách malířeV sobotu 21. září 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. Hlavním tématem budou magnetická tělesa ve vzdáleném vesmíru.
hvězdná porodnice IC 4628 známá rovněž jako mlhovina Kreveta - eso1340 Autor: ESO a Martin PughTisková zpráva Evropské jižní observatoře (040/2013): Změť zářících oblaků plynu na tomto snímku je hvězdná porodnice IC 4628 známá rovněž jako mlhovina Kreveta. Snímek byl pořízen pomocí dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) na observatoři ESO/Paranal v Chile. Docela dobře by se mohlo jednat o nejostřejší záběr tohoto objektu, jaký byl dosud pořízen. Zachycuje shluky mladých horkých hvězd roztroušené mezi oblaky mlhovin.
Start rakety Antares z jedné z okolních pláží Autor: Orbital Sciences Corp.Bylo tomu přesně 42 let, 7 měsíců a 13 dnů, co modul Antares dopravil astronauty Alana Sheparda a Edgara Mitchella na vysočinu Fra Mauro na povrchu Měsíce, 18. září 2013 nesla jméno nejjasnější hvězdy souhvězdí Štír nová raketa soukromého sektoru, která zahájila premiérovou misi nové lodi ke stanici ISS. Start proběhl v 16:58 našeho času, přenos zde začal v 16:00.
Kupa galaxií Abell 1689 na snímku z HST Autor: NASA, ESA, J. Blakeslee (NRC Herzberg Astrophysics Program, Dominion Astrophysical Observatory), andHubblův kosmický dalekohled HST objevil největší populaci kulových hvězdokup – odhadem v počtu 160 000 – rojících se podobně jako včely uvnitř zaplněného jádra obří kupy galaxií s názvem Abell 1689. Pro porovnání: naše Galaxie obsahuje přibližně 150 takovýchto kulových hvězdokup.
Animace příletu lodi Cygnus ke stanici Autor: Orbital Sciences Corp.Ve stopách kalifornského koncernu SpaceX, který se v loňském roce stal první soukromou společností, jež vyslala plavidlo k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), jde další firma z USA. Orbital Sciences Corp. se sídlem ve Virginii má stejně jako SpaceX podepsaný kontrakt s NASA na zásobování ISS bezpilotními loděmi. Její „vlajková loď“ Cygnus (Labuť) k orbitální stanici poprvé vzlétne ve středu 18. září a pokusí se potvrdit, že je schopna odvádět v budoucnu bezpečně svou práci. Půjde tak o další veliký krok soukromníků do vesmíru.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 191 z 18. 9. 2013.
Dalekohledy k pozorování Slunce na Hvězdárně Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíMimořádná akce: 1. ČESKO-SLOVENSKÉ SETKÁNÍ POZOROVATELŮ SLUNCE
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádá ve spolupráci s Krajskou hvězdárnou v Žilině ve dnech 4. až 6. října 2013 odborné přeshraniční setkání pozorovatelů Slunce a všech dalších příznivců této oblasti astronomie a vzdělávání.
Český tým na XVIII. IAO. Autor: ČAS, HaP Johanna Palisy v Ostravě.Český tým přivezl z XVIII. Mezinárodní astronomické olympiády (XVIII. IAO) ve Vilniusu (Litva, 6. – 14. září) tři bronzové medaile.
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 17. září 2013
Cesta na Mars je stále ještě dalekým cílem. Autor: NASA.Akademie věd České republiky a Velvyslanectví USA v Praze ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR Vás zvou na setkání s planetárním geologem dr. Jamesem Ricem v rámci projektu Na řadě je Mars a na doprovodnou výstavu, kde budou vystaveny meteority z Marsu!
Mapa oblohy 18. září 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 16. 9. do 22. 9.
Měsíc bude v úplňku. Večer pozorujeme Venuši, případně i Saturn, ráno Jupiter a Mars. ISS přelétá na ranní obloze. Hodně
živo je také v kosmonautice a robotickém výzkumu sluneční soustavy. 22. 9. nastává podzimní rovnodennost.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. září ve 21:00 SELČ.
Sonda Voyager 1 Autor: NASANASA oficiálne oznámila, že sonda Voyager 1 sa nachádza v medzihviezdnom priestore. Je to prelomový, historický okamih, nakoľko je to prvý predmet vyrobený ľuďmi, ktorý dosiahol medzihviezdny priestor. NASA spresnila aj samotný vstup do medzihviezdneho priestoru a oznámila, že Voyager 1 opustil našu Slnečnú sústavu už pred rokom.
představa centrální výduti Galaxie - eso1339 Autor: ESO/NASA/JPL-Caltech/M. Kornmesser/R. HurtDalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy centrální výduti Galaxie
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (039/2013): Dva týmy astronomů vytvořily na základě dat získaných pomocí dalekohledů ESO zatím nejlepší trojrozměrnou mapu centrální části naší Galaxie. Astronomové objevili, že vnitřní nejhustější části galaktické výduti mají tvar burského ořechu, na který z určitého úhlu pohledu navazuje řidší útvar připomínající písmeno X. Toto podivné uspořádání se podařilo zmapovat díky veřejně dostupným datům z přehlídkového teleskopu ESO/VISTA a detailnímu měření pohybů stovek velmi slabých hvězd v centrální výduti Galaxie.
James Webb Space Telescope (JWST) - kresba Autor: ESA Evropská kosmická agentura ESA dokončila výrobu přístroje Near-Infrared Spectrograph (NIRSpec, spektrograf pro oblast blízkého infračerveného záření) – jeden ze dvou detektorů, kterými ESA přispívá k realizaci kosmického dalekohledu pojmenovaného James Webb Space Telescope (JWST). Jeho start pomocí evropské nosné rakety Ariane 5 je naplánován na rok 2018.
Kosmická sonda NASA s názvem DAWN Autor: William K. Hartmann Courtesy of UCLA V březnu 2015 doputuje k trpasličí planetě Ceres kosmická sonda NASA s názvem DAWN, která byla vypuštěna 27. 7. 2007. Ceres obíhá kolem Slunce v prostoru mezi drahami planet Mars a Jupiter. Jedná se o unikátní těleso ve Sluneční soustavě, které se v mnohém podobá Jupiterovu měsíci Europa či Saturnovu měsíci Enceladus. Oba jsou považovány za možné nositele jednoduchého života.
Mapa oblohy 11. září 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 9. 9. do 15. 9.
Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nejlépe vidět Venuše, končí viditelnost Saturnu. Ráno je pěkně vidět Jupiter a Mars.
Neptun a Uran jsou vidět během noci. Mars prošel Jesličkami. ISS začne své ranní přelety.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. září ve 21:00 SELČ.
Bipolární planetární mlhovina NGC 6537 - eso1338 Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (038/2013): Astronomové použili dalekohled ESO/NTT (New Technology Telescope) a kosmický teleskop HST (NASA/ESA, Hubble Space Telescope) k přehlídce více než stovky planetárních mlhovin v centrální výduti naší Galaxie. Objevili, že bipolární mlhoviny (s tvarem připomínajícím motýla) jsou v galaxii doslova záhadně uspořádány. A to je vzhledem k jejich různé minulosti a odlišným vlastnostem překvapivý výsledek.
Drakonidy. Zdroj: NASA.V sobotu 7. září 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem budou meteory, malá kosmická tělíska způsobující krásný úkaz v atmosféře.
Robotický dalekohled FRAM při nočním pozorování. Autor: Martin Mašek.Ne všechny hvězdy mají stálou jasnost, ale z nějakého důvodu ji mění. Tyto hvězdy nazýváme proměnné. V Generálním katalogu proměnných hvězd je evidováno už na 48 000 hvězd. Katalog ale neobsahuje objevy robotických přehlídek oblohy, takže počet známých proměnných hvězd se odhaduje na 200 tisíc.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 190 ze 6. 9. 2013
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
