Záznam přenosu startu lodi ATV-3. Autor: ESAV pátek 23. března 2012 brzy ráno z kosmodromu Kourou odstartoval třetí exemplář bezpilotní evropské zásobovací lodě ATV s více než sedmi tunami nákladu ke stanici ISS. Start proběhl hladce a bez problémů, uskutečnil se v 05:34 SEČ, náš přenos začal v 05:00.
Přechod planety Merkur přes sluneční diskAstronomové nově určili poloměr Slunce na 696 342 km s možnou chybou ± 65 km (tzn. že průměr Slunce je 1 392 684 km). Výsledku bylo dosaženo využitím slunečního dalekohledu na palubě kosmické sondy NASA. Taková pozorování nejsou zatížena neostrostí obrazu způsobenou vlivem zemské atmosféry, k čemuž dochází při pozorování prováděných ze zemského povrchu.
Kulová hvězdokupa M 9 na snímku z HSTHubblův kosmický dalekohled HST pořídil velmi detailní snímky vzdáleného objektu Messier 9 (zkráceně M 9), což je kulová hvězdokupa nacházející se poblíž centra naší Galaxie. Tato "koule" hvězd je příliš slabá na to, abychom ji mohli spatřit pouhým okem, bez dalekohledu. Avšak HST zde rozlišil více než 250 000 jednotlivých zářících hvězd.
Bolid ze 17.3.2012 u Sněžky
V sobotu 17. března 2012 přibližně v 19:31 SEČ (18:31 UT) byl
spatřen z území Německa i České republiky pomalu letící velmi výrazný meteor. Jeho jasnost je nejčastěji udávána mezi -5 až -10 mag a směr přeletu přibližně od východu k západu. Jeden ze svědků události poznamenal, že během přeletu byly v okolí na zemi vidět záblesky.
MarsIndie plánuje na období 2013-2015 vypuštění kosmické sondy k Marsu. Informoval o tom G. Madhavan Nair, ředitel Indické kosmické agentury ISRO (Indian Space Research Organisation). Indická vláda schválila rozpočet na rok 2012, který počítá rovněž s financováním indické kosmické sondy určené k výzkumu rudé planety. Pokud se nevyskytnou neočekávané problémy, sonda by měla odstartovat již v listopadu 2013.
Kometa Garradd z 15. března 2012. Autor: Peter PetrechKometa C/2009 P1 Garradd sice není žádnou vysněnou vlasaticí noční oblohy, přesto už skoro tři čtvrtiny roku hrdě "proplouvá" ve stínu zajímavějších nebeských událostí. Se svým obřím kometárním jádrem se od Země pomalu ale jistě vzdaluje, nicméně právě v těchto dnech je pozorovatelná nejlépe. Najdeme ji vysoko nad obzorem v souhvězdí Velké medvědice (v níž leží známé ne-souhvězdí Velký vůz), a to hned po setmění. Zamiřte proto své objetivy k loučící se dvojocasé vlasatici, která je viditelná už v malých přístrojích. Těm, co to již udělali a zaslali do redakce své fotografické úlovky, děkujeme.
Úprava japonské zásobovací lodi HTV - doplnění návratové kabinyJaponská kosmická agentura je velmi iniciativní v oblasti zajištění realizace vlastní pilotované kosmonautiky. Navrhuje modifikaci doposud používané nákladní lodi určené k zásobování Mezinárodní kosmické stanice ISS na pilotovanou kosmickou loď pro dopravu kosmonautů na oběžnou dráhu, a to zhruba do roku 2025.
Testování nového radaru na sledování kosmického smetíNěkolikrát za rok musí Mezinárodní kosmická stanice ISS vykonat úhybný manévr před částicemi tzv. kosmického smetí (Debris Avoidance Maneuvers), aby se vyhnula stále se zvyšujícímu množství kosmického odpadu obíhajícího kolem Země. Naše zvýšená závislost na komunikačních a navigačních družicích rovněž zvyšuje riziko možné srážky s tělesy kosmického smetí. Současné systémy pro hledání a sledování těchto objektů s názvem Air Force Space Surveillance System a VHF Fence jsou v provozu od počátku 60. let minulého století a jejich schopnosti již nedostačují současným potřebám.
Mapa oblohy 21. března 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 19. 3. do 25. 3.
Začíná astronomické jaro. Měsíc je kolem novu, zkoušíme Messiérovský maratón. Večerní obloze nadále kraluje dvojice jasných planet Jupiteru a Venuše. Pokračují ideální podmínky pro pozorování Marsu. Saturn je dobře viditelný již před půlnocí. ISS občas přeletí přímo přes Slunce. Startuje evropská nákladní loď k ISS ATV-3.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. března ve 20:00 SEČ.
Místo přistání Apolla 11 detailně. LROC / NASASonda Lunar Reconnaissance Orbiter má možnost manévrovat, a proto se jí podařilo z výšky
pouhých 24 km nad měsíčním povrchem pořídit dosud nejlepší záběr místa přistání prvních lidí, mise Apollo 11.
Amatérská prohlídka oblohy sekce České astronomické společnosti a Astronomický ústav AV ČR si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@ONDŘEJOV.2012 který se uskuteční 23. až 25. března 2012 v prostorách Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Fotografie Jesliček
Při prohlížení jarní oblohy pouhým okem možná váš zrak upoutá slabý mlhavý
obláček, ležící v oblasti mezi Blíženci a Lvem. Pro rychlé vyhledání poslouží spojnice hvězdy Pollux (β Gem) a Regula (α Leo), v jejíž blízkosti, poněkud blíže Polluxu, se tento objekt nachází. Není to však mlhovina, jak by se mohlo zdát, ale otevřená hvězdokupa, které se u nás říká Praesepe nebo Jesličky, v některých jiných zemích se nazývá Včelín či Včelí roj. Nachází se v nevýrazném souhvězdí Raka, jehož nejjasnější hvězda (β Cnc) má 3,5 mag.
Snímky nasnímané digitální zrcadlovkou na paralaktické montážiPři současném dění na obloze si již každý z vás položil otázku, zda a jak si takové mimořádné úkazy či objekty nafotit. Důkazem Vašeho zájmu jsou krásnými snímky se plnící čtenářské galerie na Astro.cz nebo čím dál větší počet účastníků v České astrofotografii měsíce. V tomto článku se dozvíte jak fotit noční oblohu od nejjednodušších metod až po složitější techniky. Dále si řekneme něco o tom, jak se dají nasnímané obrazy zpracovat, aby vypadaly alespoň trošku k světu. Astrofotografie je něco jiného, než běžné denní focení, takže se vám troška trpělivosti bude určitě hodit! Ačkoliv je tento článek poměrně obsáhlý, berte jej, prosím, jen jako stručný přehled o tom, jak se dá fotit noční obloha. Astrofotografie je totiž obsahově skutečně obří disciplína.
Kometa Lovejoy před rozbřeskem 26. prosince 2011. Autor: Yuri BeletskyBlesk prý do jednoho místa dvakrát neuhodí. Zdá se ovšem, že toto pořekadlo neplatí pro komety Kreutzovy skupiny. Spekulace o tom, že kometa Lovejoy byla možná jen prvním úlomkem dalšího "hejna" větších úlomků Kreutzových komet, začíná nabývat reálnější obrysy. Objekt, který byl objeven na snímcích přístroje SWAN a v současnu prolétá korónografem družice SOHO, se zdá být dalším příslušníkem.
setkání Venuše a Jupiteru na večerním nebi 13.3.2012 (montáž podle fotky)Od 13. do 15. března prochází Venuše 3 stupně od Jupiteru.
Od úterý do čtvrtka, ale i v dalších dnech se máme za příznivého počasí možnost kochat nádherným seskupením dvou nejjasnějších
planet nad západním obzorem. Díky příhodné úhlové vzdálenosti od Slunce budou obě planety viditelné ještě za tmy vysoko na obloze
jako neuvěřitelně jasné hvězdy. Někteří si je možná spletou s UFO, tedy neidentifikovatelnými objekty na obloze. Jiní si určitě rádi udělají pěkný snímek
spolu s okolní krajinou...
Snímek komety od Geralda Rhemanna 1. února 2012 ve 3:05 UT.Kometa Garradd je na naší obloze viditelná malými dalekohledy už téměř 3/4 roku. V únoru nastalo dlouho očekávané maximum jasnosti, oproti očekávání nebyla kometa touto dobou mnoho pozorovatelná. Důvodem byly nepříjemné zimní teploty a viditelnost pouze na ranní obloze. Jen málo lidí tak mělo příležitost kometu pozorovat. Nyní se konečně situace rapidně zlepší.
Autor: Národní technické muzeum, Kateřina UksováPražská pobočka ČAS zve své členy i širokou veřejnost na tradiční Den s PP ČAS v neděli 18. 3. 2012. Letos poprvé bude Den s Pobočkou probíhat ve spolupráci s Národním technickým muzeem. Součásti akce budou přednášky, komentované prohlídky expozic NTM a veřejné pozorování.
Den planetárií v OstravěHvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě zve širokou veřejnost na mimořádný Den planetárií, ke kterému se schýlí v neděli 18. března 2012 od 14. hodin. Možná si řeknete, že s "mezinárodními roky" a "mezinárodními dny" je to jako s tramvajemi nebo pohlednými dívkami, nemá smysl za nimi utíkat, protože za chvíli se stejně objeví další. A budete mít pravdu...
Mapa oblohy 14. března 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 12. 3. do 18. 3.
Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večerní obloze dominuje blízké setkání Venuše a Jupiteru na západě. Mars je viditelný celou noc, Saturn slušně již před půlnocí. ISS přeletuje ve vhodné konstelaci přes Slunce. Opět se můžete zapojit do Globe at Night. Jedno z nejjasnějších těles za dráhou Neptunu, trpasličí planeta Makemake je v opozici.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. března ve 20:00 SEČ.
Sluneční erupce třídy X5.4 ze 7. března 2012, NASAPostupné nabývání aktivity v prvních týdnech roku 2012 vyústilo ve velkou sérii slunečních erupcí ve druhém březnovém týdnu. Stále platí zvýšená pravděpodobnost výskytu polární záře. Aktivita může být v příštím týdnu ještě vyšší.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
