Hvězdárna a planetárium České BudějoviceHvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích pro Vás připravila na období školních prázdnin od pondělí 12. března do pátku 16. března 2012 zábavný a poučný program nejen pro děti.
Odhodlat se vkročit do neznáma, odpoutat se od povrchu zemského a vydat se za dobrodružstvím do víru hvězd a vesmírných zákoutí. Touha poznat naše nebeské sousedy, Měsíc, Slunce, planety a jiné kosmické objekty. Tak by se dala charakterizovat motivace k účasti na naší každoroční Astronomické expedici.
Autor: Jan ZahajskýO současné zvýšené sluneční aktivitě jsme psali dnes ráno. V průběhu včerejska a v noci na dnešek ovšem nám ještě navíc dorazilo i několik zdařilých fotografií slunečního kotouče se zmíněnou velkou skvrnou AR1429. Skvrna bude pozorovatelná následujících přibližně devět dní. Na pozorování či fotografování se nezapomeňte vybavit bezpečným filtrem. Do té doby se můžete na tvář Slunce podívat prostřednictvím této fotogalerie. Za zaslané snímky autorům děkujeme.
Polární záře 24. října 2011 z Minnesoty. Autor: Travis NovitskyOd konce minulého týdne se astronomové i nadšenci vybaveni malými dalekohledy a bezpečnými filtry mohou těšit z výrazné skvrny na Slunci. Oblast označená AR1429 je tak velká, že bychom do ní nasoukali do přímky asi 9 Zemí, a její aktivita je už nyní překvapivě vysoká. Právě v tuto chvíli k nám od ní míří oblak koronální hmoty, který by dnes mohl vykouzlit vzácné divadlo v podobě polárních září zejména nad USA, Kanadou a východním Ruskem, večer možná i nad severním českým obzorem. Zájemci o spatření výjimečných polárních září by ovšem měli být ostražití nejen dnes, ale i v následujících dnech. Samotná skvrna bude pozorovatelná ještě asi 9 dní.
Exponáty v technickém muzeu v Mnichově. Autor: Josef JíraZápadočeská pobočka ČAS ve spolupráci s oddělením fyziky FPE pořádá v termínu 21. dubna 2012 exkurzi do Německého muzea v Mnichově. Sbírku tohoto muzea tvoří více než 100 000 exponátů ze světa vědy a techniky. Právě díky velkému množství originálních exponátů je řazeno k nejzajímavějším muzeím techniky na světě. Sbírky jsou velmi rozsáhlé a natolik pestré, že zde každý návštěvník nalezne to, co ho zajímá. K vidění jsou exponáty spojené s lodní dopravou, těžbou surovin, replikou lidských buněk či expozice moderní fyziky, naleznete zde modely aut, letadel. Muzeum nabízí skutečné originální exponáty jako je V2, řez skutečnou ponorkou a další.
Kometa Hale-Bopp nad italskou Cortinou v roce 1997. Autor: Diego Gaspari a Giuseppe MenardiObyvatelé jižní polokoule měli opět štěstí a mohli na obloze spatřit pouhým okem velice jasnou kometu s nádherným ohonem: C/2011 W3 (Lovejoy). My, obyvatelé severní polokoule, jsme bohužel tuto podívanou mohli zažít jen zprostředkovaně na našich monitorech. Není to ale „ono“. Ovšem dlouholetý půst po velice jasné kometě severní oblohy může mít v dohledné době konec. Kometou, která by mohla splnit naše toužebná přání, se může stát loni objevená C/2011 L4 (Panstarrs).
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010. Autor: Zbyšek PrágrMinulý týden česká „kosmická scéna“ přišla o svoji snad největší osobnost – po těžké nemoci zemřel pan Antonín Vítek, popularizátor kosmonautiky, který jistě oslovil vícero generací zájemců a pro spoustu lidí (včetně mne) byl velikým vzorem. Dovolte mi tedy, abych zde panu Vítkovi věnoval pár osobních vzpomínek.
Mapa oblohy 5. března 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 5. 3. do 11. 3.
Měsíc je kolem úplňku. Večer pozorujeme seskupení jasných planet, Venuše a Jupiteru. Poblíž západního obzoru je Merkur. Mars je viditelný celou noc, na Saturn počkejme až na druhou polovinu noci.
Mapa zobrazuje oblohu v pondělí 5. března v 19:00 SEČ.
John Glenn v kabině Mercury-Friendship 7Uplynulý měsíc byl bohatý na úrodu zajímavých videoukázek. Bylo také významné výročí 50 let
od prvního obletu Země americkým astronautem. Opět ale nechybí ani videa, která prostě jen chytí za srdce.
ČAM 2012.02: Od Persea do Berana
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2012 obdržel snímek
"Od Persea do Berana", jehož autorem je Pavel Pech.
Uběhl již další měsíc roku 2012 a s ním i další kolo soutěže "Česká astrofotografie měsíce" pořádané Českou astronomickou společností. Stejně jako během předchozích 74 měsíců i tentokrát porota vybrala z mnoha zaslaných fotografií oblohy tu vítěznou. Podíváme se s ní opět do barevného světa jasných či méně jasných hvězd, mezihvězdného prachu či zářících vodíkových a prachových mlhovin.
Vybraný snímek Zdeňka Bardona s Mléčnou dráhou nad observatoří s Dánským teleskopemKoncem února 2012 byla podepsána trojstranná dohoda mezi Astronomickým ústavem AV ČR, Kodaňskou univerzitou a Evropskou jižní observatoří o spolupráci při pozorování na dánském teleskopu na observatoři Evropské jižní observatoře La Silla v Chile. Podpis dohody definitivně otevřel České republice možnost využívat velký teleskop ve vynikajících pozorovacích podmínkách na observatoři ESO v poušti Atacama.
Michal Prouza. Autor: TV NoeV sobotu 3. března 2012 ve 21:15 bude pokračovat na TV Noe pořad Hlubinami vesmíru. V tomto díle je hostem pořadu RNDr. Michael Prouza, Ph.D., pracovník Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, mladý vědec a specialista na astročásticovou fyziku. Je také předsedou sdružení Astropis, která vydává popularizační astronomický časopis.
Rotující pec. Autor: Ray Bertram/Steward ObservatoryV lednu 2012 se začalo tavit 21 tun skla v rotující peci pod fotbalovým stadionem Arizonské Univerzity v Tucsonu (stát Arizona). Roztavené sklo se přibližně dva měsíce ochlazuje a potom rok leští. A výsledek? Druhé zrcadlo pro 25 metrový Giant Magellan Telescope (GMT).
Zrníčko prachu z asteroidu Itokawa dopravené na Zemi japonskou sondou HayabusaJe to podobné, jako kdyby se jednalo o kosmickou verzi ruské dřevěné panenky - matrjošky, kterou lze rozložit a která v sobě skrývá několik dalších čím dál menších panenek. Drobounká zrníčka prachu, odebraná z povrchu planetky (25143) Itokawa, jsou ve skutečnosti pokryta na povrchu ještě menšími částicemi a krátery - jizvami způsobenými vysokorychlostními srážkami s impaktory nanometrových rozměrů (1 nanometr = 1 miliardtina metru).
Pozorování 8. června 2011V minulém díle jsem shrnul všechny druhy nadoblačných výbojů a možnosti jejich pozorování. V dnešním díle vás zasvětím do samostatného procesu detekování těchto úkazů a především představím veškerá svá pozorování v minulém roce.
A jak tedy na lov TLE? Výboje jsou tak krátké, že při své vzdálenosti a výšce nad obzorem si jich očima povšimneme jen těžko. Nejlépe je odhalí vysokocitlivá kamera snímající velkou frekvencí snímků za sekundu. Doporučuju osvědčený systém. Nejcitlivější černobílou kameru na trhu Watec 902H2 Ultimate s 8mm objektivem o světelnosti kolem 1,0. Převodník Dazzle DVC 100, který převede analogový signál z kamery na digitální...
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Na konci února a zejména pak v první polovině března budeme moci na večerní obloze spatřit neobvyklou "šňůru" postupně všech pěti nejjasnějších planet Sluneční soustavy. Večer od západního obzoru najdeme Merkur, Venuši, Jupiter a Mars. V pozdějších hodinách, po západu Merkuru, na východním obzoru přibude Saturn. Všechny planety budou bez obtíží vidět očima, zejména Jupiter s Venuší pro jejich velkou jasnost nepřehlédneme. Celou scenérii doplní Měsíc a také malými dalekohledy pozorovatelná kometa. Naposledy jsme všech pět planet pozorovatelných očima mohli na večerní obloze vidět v roce 2004. Podobně neobvyklou přehlídku znovu zažijeme v roce 2015, či za lepších podmínek až v roce 2036.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 167 z 28. 2. 2012
Antonín Vítek. Zdroj: TV Noe V úterý 28. února 2012 zemřel skvělý popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek. Jeho jedinečnost spočívala v obrovském přehledu v aktuálním i historickém dění v kosmonautice a ve schopnosti srozumitelně vysvětlit složité věci široké veřejnosti. Vzpomínáme na něj nejen formou článku, ale rovněž galerií na jeho konci.
Pozorování 22. června 2011Před několika lety mě inspirovala pozorování Joszefa Bora z Maďarské Šoproně, kdy pomocí citlivé kamery natočil vzácné nadoblačné blesky typu Red sprites nad ČR. A tak jsem v roce 2011 začal prohlídku vzdálených bouří. Za období 15. května - 31. června a 16. července - 17. září jsem zaznamenal 136 případů Red Sprites ze 14 tzv. MCS bouří. To mě příjemně překvapilo a odsunulo tyto původně vzácné jevy na úkazy běžnější. Z typu nadoblačných blesků to byly v drtivé většině typy Red sprites a v menším počtu pak Tendrils, Sprites halo, Elves, Upward lightning a Infracloud lightning. O co vlastně jde a jak úspěšný jsem byl v pozorování těchto jevů, vám přiblížím ve svém článku.
Umělecká představa toulavé planety putující mezihvězdným prostoremNaše Galaxie může být doslova zaplavena planetami-bezdomovci, které putují mezihvězdným prostorem místo toho, aby spořádaně obíhaly kolem mateřských hvězd. Ve skutečnosti zde může být těchto planetárních "tuláků" až 100 000krát více než samotných hvězd. Vyplývá to z nové studie vědců z Kavli Institute for Particle Astrophysics and Cosmology (KIPAC), Stanford University a SLAC National Accelerator Laboratory.
Slavný pozůstatek Mayské civilizaceZajímají Vás otázky a údajné záhady kolem mayského kalendáře? Pak přijďte na přednášku Dlouhý počet a kalendáře předkolumbovských civilizací. Přednáší doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D. 28. února 2012 od 15 hodin v Zasedací místnosti
Fakulty informačních technologií, Thakurova 9, Praha 6 (Nová budova techniky za Národní technickou knihovnou, 3. patro).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
