mapa oblohy pro 51. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 20. 12. do 26. 12. 2010.
Měsíc je v úplňku, nastává zimní slunovrat a zatmění Měsíce. Jupiter je vysoko nad jihem večer. Ráno je vidět Venuše a Saturn. Nová posádka dorazila na ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
Složený snímek, obsahující 363 GeminidTak jako každým rokem, i kolem 14. prosince 2010 bylo možné pozorovat meteory zdánlivě vylétající ze souhvězdí Blíženců. Tento roj se jmenuje podle latinského názvu souhvězdí Geminidy a jeho frekvence může za příznivých podmínek přesáhnout 100 meteorů za hodinu.
kulova hvezdokupa M107 - MPG-ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (048/2010): V naší Galaxii známe asi 150 kulových hvězdokup - početných skupin starých hvězd, které společně obíhají kolem jejího středu. Tento nový snímek pořízený kamerou Wide Field Imager na 2,2 metrovém dalekohledu MPG/ESO (La Silla, Chile) zachycuje strukturu kulové hvězdokupy M 107 v nevídaných detailech. Studium těchto 'hvězdných rojů' odhaluje mnoho důležitých informací o historii naší galaxie a vývoji hvězd.
Start Sojuzu TMA-20. Autor: Roscosmos15. prosince večer jsme měli letos naposled možnost vidět vzlet lodi na vrcholku rakety Sojuz z Bajkonuru a její pomalé zmizení v noční obloze Kazachstánu. Na vlastní kůži si vzlet prožila tříčlenná, vskutku mezinárodní posádka. Start se uskutečnil ve 20:09 SEČ, náš přenos začal v 19:30.
Českým pracovištím se opět otevřela možnost snazšího zapojení do aktivit Evropské kosmické agentury (ESA). 8. prosince 2010 byla zveřejněna již druhá Výzva pro podávání návrhů projektových záměrů v rámci pobídkového programu pro česká pracoviště.
Tisková zpráva České kosmické kanceláře z 13. prosince 2010.
Eris se svým měsícem na Astronomickém snímku dne 19. června 2007Na samém začátku listopadu se stalo něco, co může zcela změnit náš pohled na objekty nacházející se v království transneptunů. Pokud se potvrdí předběžné výsledky, bude objekt z pásu transneptunů Eris, považovaný dosud za největší, degradován a na čelo se opět vyhoupne bývalá planeta a představitel celé nové kategorie objektů - trpasličích planet - Pluto.
mapa oblohy pro 50. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 13. 12. do 19. 12. 2010.
Nastává maximum meteorického roje Geminid. Jupiter je vysoko nad jihem večer. Měsíc je v první čtvrti. Ráno je vidět Venuše a Saturn. Na Slunci jsou dvě větší skvrny.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
Bolid z roje Geminid nad Mohavskou pouští. Autor: Wally Pacholka.Meteorickému roji Geminidy, jehož nejvyšší aktivita přichází každoročně kolem 14. prosince, i letos nahrávají poměrně příznivé pozorovací podmínky. Maximum roje je předpovězeno na 14. prosince v poledne, takže v průběhu noci ze 13. na 14. prosince bude aktivita narůstat. Měsíc bude ve fázi po první čtvrti a zapadne krátce po půlnoci. Vyplatí se proto pozorovat především v druhé, bezměsíčné polovině noci, kdy navíc vrcholí radiant (místo na obloze, odkud meteory zdánlivě vylétají) v souhvězdí Blíženců. V té době může na nebi za hodinu zazářit 80 - 100 meteorů.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 150 z 12. 12. 2010.
M. Tjurin na palubě ISS v roce 2007. Autor: NASANa kongresu jsem se velmi těšil na sekci s názvem "Astronauti - ti, kteří to uskutečňují", program sliboval jednak účast legendy kosmonautiky Sergeje Krikaljova ale také velmi zajímavé přednášky o kosmických výstupech a lidském faktoru při kosmických letech. Program sice v plné míře uskutečněn nebyl, silné vzpomínky mi přesto zůstanou, hlavně na setkání s ruským kosmonautem Michailem Tjurinem, kterého jsem přemluvil dokonce i k rozhovoru pro astro.cz.
Pojmem světelný smog (nebo také světelné znečištění) se označuje rozptyl světla z umělého osvětlení na částicích v atmosféře v nočním prostředí. Přemíra světla v noci může mást některé živočichy (hlavně hmyz a ptáky) a potíže může způsobovat i lidem žijícím poblíž velkých zdrojů světla. Velké problémy mají se světelným smogem astronomové, protože prosvětlená noční obloha ztěžuje astronomická pozorování. Billboardy a jiné reklamní plochy sice nepatří obecně k hlavním zdrojům světelného znečištění, přesto v některých lokalitách mohou být alespoň významným místním problémem. Můžeme je rozdělit do 2 kategorií: osvětlované a zářící.
Počítačový model dalekohledu IXO (autor: NASA)V Praze se koná mezinárodní setkání odborníků na rentgenovou optiku v astronomii - AXRO 2010. Právě letos uběhlo 40 let od výroby prvního českého rentgenového objektivu.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze 7. 12. 2010
Otevřená hvězdokupa M 36.Většina hvězd se zrodila jako součást hvězdokupy, nikoliv jako osamocení jedinci. Existuje spousta důkazů, že ani Slunce nebylo výjimkou. Nejprve byl materiál, z kterého se zrodila Sluneční soustava, obohacen materiálem z výbuchu přinejmenším jedné velmi mladé a hmotné hvězdy (15 až 25 hmotností Slunce), která explodovala jako supernova. K explozi došlo ve vzdálenosti menší než 5 světelných roků, ne později než 2 milióny roků po vzniku Slunce. V současné době tak masivní hvězdy nenajdeme do vzdálenosti 300 světelných roků od Slunce. Z toho vyplývá, že mladá Sluneční soustava byla v minulosti těsně obklopena hvězdami.
mapa oblohy pro 49. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 6. 12. do 12. 12. 2010 přinášíme přehled událostí:
Večer na jihu uvidíme Jupiter. Měsíc je po novu. Ráno je vidět jasná Venuše a přelety ISS. Start raketoplánu odložili na únor 2011. Blíží se maximum meteorického roje Geminid.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
Galaxie NGC 660. Poněkud strohé pojmenování, které nezasvěceného spíše odradí. Astronom však ví, že se za tímto katalogovým číslem skrývá zajímavý a vzácný objekt vzdáleného vesmíru - galaxie s polárním prstencem.
Oprava 12:59 po vydání článek obsahoval chybný obrázek.
Kopule u Hvězdárny v BrněHvězdárna a planetárium Brno - ve spolupráci s Domem umění města Brna a Moravskou galerií v Brně - vyhlašuje veřejnou neanonymní soutěž na vytvoření jednotného vizuálního stylu.
Snímek dvojhvězdy M40 a jejího okolíPravděpodobně jste si již někdy prohlíželi Messierův katalog, ať již
v elektronické, nebo tištěné formě. Možná vás při tom překvapily údaje u objektu
s pořadovým číslem 40. Zejména starší tištěné verze katalogu jej totiž často uváděly kompletně proškrtaný, kde místo údajů byly jen pomlčky a najdou se dokonce i takové, které jej zcela ignorují a číslo čtyřicet prostě přeskočí.
Odhalení astronomického středu Evropy. Zdroj: Město Kuřim.Ve čtvrtek 25. listopadu 2010 se v Kouřimi (Střední Čechy) konalo slavnostní
odhalení symbolu astronomicky významného místa označovaného jako
astronomický střed Evropy - průsečík 15. poledníku východní délky a
50. rovnoběžky severní šířky. Symbol od té chvíle stojí na náměstí v
Kouřimi, i když místo samé je v poli za Kouřimí.
Rakovinová buňka. Zdroj: www.alternative-cancer.net.Nová studie Centra pro Interdisciplinární chronobiologický výzkum Univerzity v Haifě našla další spojitost mezi nočním osvětlením a rakovinou. Tato studie navázala na předchozí studii téže univerzity, která také tuto korelaci potvrdila. "Vysoce výkonné světelné zdroje přispívají k enviromentálnímu světelnému znečištění, na které studie poukazuje jako na karcinogenní," říká prof. Abraham Haim, který studii vedl.
Dvě obří bubliny gama záření v naší GalaxiiKosmická observatoř NASA s názvem Fermi Gamma-ray Space Telescope (původní označení GLAST - Gamma-ray Large Area Space Telescope, start 11. 6. 2008) odhalila doposud nepozorované struktury obklopující střed naší Galaxie. Útvary mají rozpětí 50 000 světelných roků; může se jednat například o pozůstatky exploze v okolí mimořádně velké černé díry v centru naší Galaxie.
3. decembra 2010 o 12:00 bude v Eurohoteli Vihorlat v Snine vyhlásený Park tmavej oblohy Poloniny slávnostným podpisom Memoranda partnerských organizácií: Astronomický ústav Slovenskej akadémie vied, Správa NP Poloniny, Slovenský zväz astronómov amatérov, Prírodovedecká fakulta Univerzity P. J. Šafárika v Košiciach, Slovenská astronomická spoločnosť pri Slovenskej akadémii vied a Vihorlatská hvezdáreň v Humennom.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
