Teplota na povrchu MěsíceChudák Pluto. Nejprve bylo "vykopnuto" z planetárního klubu, nyní přišlo i o primát nejstudenějšího místa ve Sluneční soustavě. Tento titul si nyní přivlastnil Měsíc, konkrétně neosvětlené krátery v blízkosti jižního pólu - což je na druhou stranu dobrá zpráva pro hledání důkazů o přítomnosti vodního ledu na jediném souputníku naší planety.
K dnešní moderní době patří i svícení na památky. Jen těžko by se už hledalo město či vesnice, která by neměla osvětlený svůj kostel či kapličku. Pro náhodné návštěvníky je to jistě oku lahodící, nicméně pro oko astronoma je to pohroma!
Andrew Feustel před kosmickým výstupemOd doby, co americký astronaut Andrew Feustel navštívil ČR uplynul zhruba měsíc a půl. Vzpomeňte si, že si s sebou v květnu vzal na poslední servisní misi k Hubbleovu teleskopu výtisk Písní kosmických a pak nám ho osobně vrátil. A. Feustel poskytl po svém návratu do USA redakci astro.cz následující rozhovor.
Dopad sondy LCROSS a stupně Centaur na povrch MěsíceNASA vybrala definitivní místo na povrchu Měsíce, které se stane "hřbitovem" pro sondu LCROSS (Lunar CRater Observation and Sensing Satellite) po absolvování vesmírné cesty v délce 9 miliónů kilometrů (včetně oběhů kolem Země a Měsíce). Vědecký tým vybral kráter Cabeus-A, který bude konečnou stanicí dvojitého dopadu sondy LCROSS a urychlovacího stupně Centaur. Ke srážce s Měsícem dojde v pátek 9. října 2009 ve 13:30 SELČ. Zmíněný kráter dostal na základě komplexního posouzení přednost pro zjištění, zda v okolí jižního pólu Měsíce existují zásoby vodního ledu.
Nový web Hvězdárny Valašské MeziříčíV květnu 2008 zprovoznila Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nové internetové stránky. Ve spolupráci s odbornými pracovníky hvězdárny je navrhla a vytvořila společnost WebConsult.cz - Internet & Marketing, s. r. o. Postupně byly internetové stránky zaplněny aktuálními informacemi pro naše návštěvníky, ale i další zájemce o astronomii. Najdete zde nejen přehled akcí, které jsme pro Vás připravili, ale také přehled zajímavých informací z astronomie, kosmonautiky, meteorologie apod.
Australský meteoritZprávu o vzácném nálezu neobvyklého typu meteoritu, který našli vědci v Nullarborské poušti v jihozápadní Austrálii na základě systematických pozorování, která umožnila nejen nalezení samotného meteoritu, ale i určení jeho původu ve Sluneční soustavě, přináší dnešní vydání prestižního časopisu Science.
Tiskové prohlášení Astronomického ústavu Akademie věd ČR
Přílet HTV k ISS v představě malířeVe čtvrtek 10. září v 19:01 SELČ odstartovala z japonského kosmodromu Tanegashima raketa H-2B s premiérovou lodí HTV-1. Jde o příspěvek Japonska k budování a provozování Mezinárodní kosmické stanice, bezpilotní loď HTV je schopna na orbitální komplex dopravit až 6000 kg zásob a vybavení. Mezi lety 2010 a 2015 navíc japonská kosmická agentura JAXA plánuje vypouštět lodě HTV k Mezinárodní kosmické stanici každý rok.
Logo Noci vědcůAstronomický ústav AV ČR, v.v.i. v rámci Evropské noci vědců připravil následující mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Vše zdarma. Návštěvníci se na pracovištích setkají s vědci, kteří zde práci v průběhu roku přímo vykonávají. Uvidíte u nás také dvě mimořádné výstavy.
Čas od času, zhruba jednou ročně, se objeví zpráva, že blízko planety Země má prolétnout planetka. Někdy se na veřejnost dostane také informace, s jakou pravděpodobností se s planetkou můžeme srazit. Jak se tato pravděpodobnost počítá, vysvětloval posluchačům Nebeského cestopisu doktor Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Nové snímky ukazují připravenost HST pro další výzkumZ oběžné dráhy Země přišla výborná zpráva - Hubbleův kosmický dalekohled je připraven začít plnit další vědecké úkoly. Květnová oprava a upgrade byly úspěšné, testování a kalibrace skončilo. Můžeme se těšit na další příděl fotografií a objevů.
Exoplaneta s měsícem v představě malířeOd vypuštění družice NASA s názvem Kepler počátkem tohoto roku astronomové netrpělivě očekávají objev první planety podobné Zemi, obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce. Tým vědců, jehož vedoucím je David Kipping (University College London) si myslí, že družice bude schopná zaregistrovat rovněž přítomnost dostatečně velkých "exoměsíců", obíhajících kolem planet mimo Sluneční soustavu. Tyto závěry budou publikovány v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Discovery po přistáníRaketoplán Discovery má za sebou úspěšnou misi na Mezinárodní kosmickou stanici, přistál po 24hodinovém odkladu 12. září ve 2:53 SELČ v Kalifornii. Přenos zde běžel od 1:40.
Zámecká hvězdárna v ziměV minulých měsících jste se mohli v článku Deštivé znovuotevření Holešovské hvězdárny dočíst o tom, že v Holešově mají nově opravenou hvězdárnu, mohli jste se také dočíst něco o historii hvězdárny, ale také o tom, že se čeká na stanovení oficiální otvírací doby...
Akreční disk kolem bílého trpaslíkaKosmický dalekohled XMM-Newton, který na oběžnou dráhu kolem Země vypustila Evropská kosmická agentura, objevil na základě pozorování v oboru rentgenového záření vesmírnou "Rosettskou desku". Pořídil totiž první detailní snímek tzv. bílého trpaslíka, kroužícího kolem druhé složky dvojhvězdy, který může explodovat během příštích několika miliónů roků jako speciální typ supernovy. Tyto supernovy jsou využívány jako "standardní svíčky" k určování vzdáleností ve vesmíru a tudíž k pochopení rozpínání vesmíru.
Exoplanéta Corot-7b (COROT-Exo-7b) bola objavená vo februári 2009 sondou COROT. Obieha hviezdu Corot-7 a je doposiaľ najmenšou známou exoplanétou. Jej priemer je iba 1,7 krát väčší ako priemer Zeme.
ASE Pregue 2009Ve dnech 4. - 10. října se v České republice uskuteční ojedinělé a prestižní setkání celosvětového významu: XXII. mezinárodní kongres účastníků kosmických letů ASE Prague 2009. Padesát astronautů, kosmonautů a taikonautů s doprovodem si bude celý týden v Praze a dalších českých a moravských městech vyměňovat profesní zkušenosti a propagovat rozvoj znalostní společnosti, mezinárodní solidarity a spolupráce, inspirovat mladé lidi ke studiu vědy, techniky a přírodních věd, a popularizovat kosmonautiku u nejširší české veřejnosti.
Tisková zpráva Sdružení pro dopravní telematiku z 2. září 2009.
Luboš Kohoutek Vyberte nejvýznamnější osobnost české vědy a techniky - tak zní název ankety, kterou vyhlásila nadace Česká hlava na serveru technet.cz. Hlasovat je možno do konce září. Mezi navrženými osobnostmi je také astronom Luboš Kohoutek. Připomeňme si jeho život a jakých úspěchů během své vědecké kariéry dosáhl.
Čas v nejznámější podobě...V minulém díle našeho povídání o čase jsme si vysvětlili základní pojmy o čase a jejich původ. Dále jsme zmínili nejdůležitělší aspekty času spojené s pohybem Slunce a jeho projekcí na obloze. Dnes se budeme zabývat dalším druhem v astronomii velmi užívaného času, a sice času hvězdného.
SkyWatcher TelescopeOpět po roce vyhlašuje Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS výběrové řízení na zapůjčitele přístrojové techniky. Níže popsané přístrojové vybavení bude zapůjčeno na dobu 1 roku jednomu z přihlášených zájemců, který nejlépe splní podmínky zápůjčky.
Sluneční hodiny v LondýněSlovo „čas“ patří k nejběžnějším pojmům používaným v mezilidské komunikaci. Jeho smysl chápeme intuitivně. Pokud bychom ho však chtěli definovat, dostaneme se do potíží.. Z hlediska klasické logiky jde o tzv. „kategorii“, tedy pojem tak obecný, že ho již definovat nelze. Chápeme ho na základě zkušenosti, že události ve světě lze seřadit podle toho, která nastala dříve a která později. V důsledku elementární životní praxe rozlišujeme minulost, přítomnost a budoucnost.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
