MečounPři psaní článku o názvech meteorických rojů jsem narazil na evidentní nepravidelnost ve skloňování mezinárodních názvů souhvězdí v případě souhvězdí Dorado - Mečoun. Zarazily mě tři skutečnosti:
1. Genitiv od slova Dorado zní Doradus, což se vymyká pravidlům skloňování v latině
2. Odborný zoologický název mečouna není dorado
3. Dorado patrně není latinské slovoJiří DušekOstatní
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, příspěvková organizace,
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity,
Sdružení hvězdáren a planetárií,
za finančního přispění Ministerstva kultury České republiky a statutárního města Brna
si Vás dovolují pozvat na
Astronomický festival 2009
který se uskuteční v prostorách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, p. o. od čtvrtka 10. září do neděle 13. září 2009. S odkazem na stejnojmennou akci, která se na podobném místě odehrála před deseti roky, se tentokrát neohlédneme do minulosti, nýbrž se pokusíme stručně shrnout aktuální stav daných astronomických oborů, definovat hlavní problémy a nastínit trendy nejbližší budoucnosti.
Kulová hvězdokupa M3 Další kulová hvězdokupa Messierova katalogu M3 (NGC 5272; GCL 25; h 1663; GC 3636) se nachází v nenápadném souhvězdí Honících psů. Jedná se o jednu z nejbohatších a nejjasnějších kulových hvězdokup naší Galaxie. Honící psi na obloze pronásledují Velkou medvědici, do které byla žárlivou bohyní Hérou zakleta krásná princezna Kallistó. Kallistó v podobě medvědice se snaží ulovit její vlastní syn Arkas, na obloze ho představuje souhvězdí Pastýře. Aby zabránil vraždě, proměnil vládce bohů Zeus Arkada v Malého medvěda a matku se synem vynesl na hvězdnou oblohu.
Jupiterův měsíc IoVulkanicky nejaktivnější těleso ve Sluneční soustavě právě obdrželo od astronomů "rozsudek smrti". Jupiterův měsíc Io, jehož povrch je doslova posetý aktivními vulkány, se jednoho dne "odebere k odpočinku" a jeho sopečná činnost ustane. Vyplývá to z nové studie, analyzující pozorování za více než 100 let.
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:53 SELČ. Autor: Petr HorálekHlášení o pozorování NLC v noci ze 20. na 21. června díky poměrné přízni počasí přichází z velké části Evropy. Přinášíme vám slibovanou fotogalerii od vás - čtenářů. Fotogalerie se bude postupně doplňovat o došlé fotografie. Pakliže jste úkaz pozorovali a fotografovali i Vy, rozhodně neváhejte a pošlete nám své snímky na e-mail info@astro.cz. Rádi je zveřejníme.
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:42 SELČ. Autor: Petr HorálekTěm, kteří náhodou ráno 21. června časně vstali či naopak ponocovali, přinesla skorojasná obloha nad severním obzorem mimořádnou podívanou v podobě opravdu výrazných NLC (nočních svítících oblaků). Nejlépe byla pozorovatelná od 2:10 do 3:50 středoevropského letního času a ve svém maximu se rozléhala v rádiusu více jak 100°. Dosáhla až 40° výšky nad obzorem. Jako třešnička na dortu pak představení doplnila dvojice planet Venuše a Mars a krátce po třetí hodině se zpoza mraků vydral i tenký měsíční srpek.
Meteorit, který údajně zasáhl německého školáka a jizva, kterou způsobil
Kolem 12. června 2009 se objevila na několika zpravodajských serverech zpráva, že v německém Essenu byl zasažen padajícím meteoritem školák při cestě do školy. Podle nich se nehoda odehrála takto:
Čtrnáctiletý Gerrit Blank nejprve spatřil na obloze velkou ohnivou kouli (podle některých zpráv červené barvy), která se velmi rychle přibližovala. Pak náhle ucítil bolest v ruce a něco jej srazilo k zemi. Vzápětí se ozvala ohlušující rána, která by se dala přirovnat k zahřmění hromu. Zvuk byl tak hlasitý, že Gerritovi ještě několik hodin poté zvonilo v uších.
Molekulární disk kolem dvojhvězdy V4046 Astronomové nedávno oznámili, že sekvence snímků zhotovená pomocí radioteleskopu SMA (Submillimeter Array) zřetelně ukázala přítomnost kruhového molekulárního disku, obklopujícího mladou dvojhvězdnou soustavu V4046 Sagittarii. Soustava radioteleskopů SMA poskytuje nezvykle ostrý pohled na průběh postupného vzniku obřích planet, komet a těles podobných Plutu. Výsledky pozorování rovněž potvrzují, že takovéto objekty se mohou stejně snadno zformovat kolem dvojhvězdy jako u osamělé hvězdy podobné Slunci.
BetelgeuseNejen vzdálené galaxie a exotické objekty, ale i zdánlivě obyčejné hvězdy dokáží vědcům zamotat hlavu. To je i případ astronomů z univerzity v Berkeley, kteří pozorují hvězdu Betelgeuse na observatoři Mt. Wilson v USA. Nejjasnější hvězda souhvězdí Orion se totiž neustále zmenšuje.
Opravy ventilačního potrubíStart raketoplánu Endeavour s poslední částí japonské laboratoře Kibo k Mezinárodní kosmické stanici byl dnes znova zrušen. Stalo se tak z naprosto stejné příčiny, jako v sobotu a sice kvůli úniku vodíku do potrubí, které jeho přebytky odvádí od raketoplánu.
Asperatus nad Novým Zélandem
Je možné, že po více než padesáti letech bude zapotřebí doplnit Mezinárodní atlas oblaků, který vydala Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization - WMO) již v roce 1956. V posledních zhruba patnácti letech se podařilo několikrát pozorovat oblaka, která se jen stěží dají zařadit mezi známé typy.
Pozůstatek supernovy Cas A před 340 letyOd 16. do 17. června probíhá instalace panelů s velkoformátovými (2x2 m) fotografiemi vesmíru. Po Praze a Brně budou moci také návštěvníci centra Ostravy shlédnout 48 unikátních fotografií těles Sluneční soustavy i vzdálených galaxií, mlhovin, hvězd a dalších vesmírných objektů.
Pravděpodobná srážka Země s Venuší v představě malířeTuto ilustraci poskytlo sdružení Nature Publishing group. Ukazuje, jak by v budoucnu mohla vypadat případná kolize Země s Venuší. Drobné nepravidelnosti v oběhu planet, tzv. orbitální chaos, mohou být příčinou srážek ve Sluneční soustavě. V první řadě je pravděpodobná srážka Země s Venuší nebo Marsem. Vyplývá to z nově publikované studie.
Od 14. do 28. června můžete v Muzeu Vysočiny Jihlava (Masarykovo nám. 57/58, Jihlava) navštívit výstavu "Apollo 11". K vidění jsou zde například série fotografií z programu Apollo, dobové dokumenty, modely, měsíční meteorit a vlajky.
vystup spektrografu x-shooterTisková zpráva Evropské jižní observatoře (020/2009): Velmi velký dalekohled (VLT), který je vlajkovou lodí evropské pozemní astronomie, byl vybaven prvním z druhé generace přístrojů - spektrografem s názvem X-shooter, který dokáže pořídit úplné a podrobné spektrum snímaného objektu během jediného záběru.
Spektrum VegyDaniela Korčáková, vědecká pracovnice Stelárního oddělení Astronomického ústavu, získala Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátkou o její vědecké práci.
Meteorit na povrchu Marsu u kráteru VictoriaRezavé kameny velikosti lidské pěsti, roztroušené v okolí kráteru Victoria na povrchu Marsu vypadají jako meteority - může se jednat o fragmenty tělesa, které narazilo do povrchu Marsu v místě zkoumaného kráteru, jak se domnívají astronomové. Protože kameny obsahují železo, které zrezivělo za přítomnosti vody, mohly by poskytnout přesné časové měřítko vlivu procesu zvětrávání v této oblasti v poslední době.
Snímek "superbolidu" ze stanice Gniewowo
Poslední květnový den kolem 20:48 UT přelétl nad severním Polskem extrémně jasný meteor, který byl označen za "superbolid". Při mohutné explozi byl jasnější než Měsíc v úplňku, jeho jasnost se odhaduje na -13 mag.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
