Hans Lippershey z MiddelburguPOSEC: Necelé dva týdny před narozením vynikajícího italského fyzika Evangelista Torricelliho (*15.10. 1608 až +25.10. 1647) došlo k jinému, pro astronomy jistě stěžejnímu, objevu, který nelze jen tak opominout - byla podána patentová přihláška na dalekohled.
Speciál 2008Vyšlo speciální číslo časopisu Astropis, které se věnuje problematice galaxií. Aktuální číslo Astropisu by měli v nejbližších dnech najít ve schránce všichni předplatitelé a členové ČAS.
KBO
Astronómovia z Taiwanese-American Occultation Survey (TAOS) dva roky hľadali objekty nachádzajúce sa v Kuiperovom páse, ich hľadanie bolo bohužiaľ neúspešné.
"Kosmické oko"S pomocí efektu gravitační čočky se astronomům podařilo
nahlédnout do vzdálené minulosti našeho vesmíru: zachytili světlo galaxie, které bylo vyzářeno pouhé
2 miliardy let po velkém třesku, a jenž navíc přináší zprávu
o rozsáhlé tvorbě hvězd uvnitř této galaxie.
Tato zatím nejdetailnější pozorování svého druhu nám poskytují jedinečný pohled do rané fáze vývoje galaxií.
Znak Apolla 7Program Gemini skončil v listopadu 1966 letem Gemini 12, při kterém Edwin Aldrin (druhý muž na Měsíci) pokořil tehdejší rekord v délce výstupu mimo loď. 21. února 1967 mělo na oběžnou dráhu odstartovat Apollo 1 a prověřit loď. 27. ledna v ní ovšem během rutinního testu zahynula celá posádka při požáru, způsobeném elektrickým zkratem. Následovalo několik bezpilotních misí Apolla a ke své první misi s posádkou loď odstartovala 11. října 1968. 40. výročí její mise si připomínáme v těchto dnech.
Start Sojuzu TMA-13 k ISS dne 12. října 2008V neděli 12. října v 9:01 ráno našeho času odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ruská kosmická loď Sojuz TMA-13. Na palubě jsou dva členové stálé posádky stanice a další kosmický turista. K ISS dorazí Sojuz v úterý 10:33 SELČ (živě na NASA TV).
VATVU 2008Ve dnech 19. a 20. září proběhl další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni. Západočeská pobočka ČAS se společně s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň a Hvězdárnou v Rokycanech opět zúčastnila a tak se Vám pokusím na otázku v nadpisu odpovědět.
Astronomové objevili nejbizarnější kosmický objekt, který 40 krát zablikal a poté opět zmizel. Jedná se pravděpodobně o chybějící článek patřící do rodiny neutronových hvězd, první objekt se silným magnetickým polem, který vykazuje krátkou a silnou aktivitu i ve viditelném světle.
Možná jste se někdy zamysleli nad tím, jestli jsou amatérští astronomové vědě užiteční a jestli může být jejich snaha korunována nějakým úspěchem. Nad tímto tématem se rozmýšlel ve své přednášce, věnované amatérům, také doktor Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV. Po přednášce jsem ho požádal, aby nám své povídání pro Nebeský cestopis shrnul.
Logo České astronomické společnostiRedakce astro.cz přináší čtenářům novou službu. Prostřednictvím emailu vás budeme informovat o aktuálním dění v astronomii nebo kosmonautice. Neuniknou vám tak informace o úkazech na obloze, startu raketoplánu, významné události apod.
Nová velmi přesná měření odhalila, že povaha rotace naší Galaxie je jednodušší, než jsme si doposud mysleli. O tato zjištění se zasloužil dosud nejúspěšnější nástroj ESO, přístroj HARPS. Ten ukázal, že diskutabilní "pád" blízkých cefeid směrem ke Slunci je zdánlivý jev, vycházející z fyzikálních vlastností samotných cefeid. Výsledky přinesla skupina astrofyziků, vedená Nicolasem Nardetto a jsou uveřejněny v časopise Astronomy & Astrophysics.
m52Na podzim jsme na obloze svědky představení královské rodiny. Krále Cephea, princezny Andromedy, bájného Persea spolu se svým věrným Paegasem a také královny Cassiopeii. Mnou je toto souhvězdí výrazného tvaru dvojitého W (nebo chcete-li M) nazýváno královnou otevřených hvězdokup. To samozřejmě proto, že se do něj promítá velké množství těchto vesmírných objektů. Toulky triedrem v těch místech patří k parádním zážitkům. Povězme si tedy krátce něco o Cassiopeie, královně nejen podzimních nocí.
Logo České astronomické společnostiČeská astronomická společnost se tradičně aktivně účastní Podzimního
knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Ten 18. se koná tento pátek a sobotu
10. až 11. října 2008. Členové ČAS mají vstup ZDARMA. Přijeďte se podívat a
poslechnout si např. přednášku letošního laureáta ceny Littera Astronomica,
která bude mít v Havlíčkově Brodě premiéru.
Planetka 2008 TC3 na snímku od Catalina Sky Survey v pondělí v 8:30Astronomům se včera povedl husarský kousek. Poprvé v historii předpověděli srážku Země s planetkou. Objekt s označením 2008 TC3 vstoupil do atmosféry naší planety dnes brzy ráno.
Kosmická sonda Messenger dnes v 10:41:22 prolétla okolo Merkuru. Jedná se o druhý ze tří průletů okolo nejmenší planety sluneční soustavy. Messenger se k povrchu Merkuru přiblížil na nejmenší vzdálenost 200 km. Další průlet je naplánován na 29. září 2009. V březnu 2011 bude Messenger jako první sonda v historii naveden na oběžnou dráhu okolo Merkuru.
Titulní strana Atheny 23/2008Na začátku října 2008 vyšlo nové, 23. číslo, čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Ten přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete informace o letošní expedici LEPEX 2008 a pozorování Perseid. Dále na čtenáře čeká kompletní přepis diskuze s americkým astronautem Eugenem Cernanem či zajímavý úkol evropské sondy Rosetta. Na závěr se dozvíte jaké bylo počasí na Vsetíně za poslední dva kvartály. Nesmíme ale zapomenout ani na program Světového kosmického týdne a již tradiční přehled astronomických událostí a vyhledávací mapky pro pozorování jasnějších komet.
Vítr na VenušiJe velmi dobře známo, že na Venuši vanou velice silné větry. Nyní vůbec poprvé evropská sonda Venus Express dala dohromady 3D snímky oblačnosti s rozložením větrů v atmosféře Venuše pro jednu polokouli planety.
Porovnání snímků novy Vul 2007, V 458 Vul.Sekce PPH ČAS: Nova V458 Vul vzplanula 8. 8. 2007 a dosáhla v maximu 8.1 mag o pár dní později. Snímky z přehlídky IPHAS (v oboru H alfa) pořízené 6 týdnů před vzplanutím rozlišily progenitora jako hvězdu 18. magnitudy. Mnohem zajímavější ovšem bylo, že kolem progenitora snímky odhalily rozpínající se planetární mlhovinu!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
