Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Veselý Jan Sluneční soustava

Největší kaňon ve sluneční soustavě

VM_HPHK_kino.jpg
Kaňon Valles Marineris je téměř tak hluboký, jako je Mt. Everest vysoký. Široký je místy stovky kilometrů. Nenajdete jej však na Zemi. Táhne se v délce 4000 km přes pětinu obvodu Marsu. Od 22. dubna letošního roku si na Zemi, konkrétně na hvězdárně v Hradci Králové, můžete prohlédnout alespoň model Valles Marineris v měřítku 1:910 000. Není to jediný model Valles Marineris na Zemi, dle dostupných informací je však největší a tudíž nejpodrobnější.
František Martinek Vzdálený vesmír

Zářivé drahokamy jižní oblohy

NGC_265a290.jpg
Největší astronomický dalekohled na oběžné dráze kolem Země nadále pořizuje detailní obrázky zajímavých vesmírných objektů. Poslední fotografie byly publikovány 18. 4. 2006. Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil detailní fotografie dvou otevřených hvězdokup NGC 265 a NGC 290, které jsou součástí Malého Magellanova oblaku, nacházejícího se na jižní obloze. Obě hvězdokupy vypadají na fotografiích jako jiskřivé drahokamy na noční obloze.
František Martinek Vzdálený vesmír

Hluboký pohled do prázdného vesmíru

phot_14b_06.jpg
Obrázek nepatrné části oblohy, skládající se ze 300 miliónů pixelů, byl vytvořen na Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory) na základě fotografií, pořízených kamerou Wide-Fild Camera na dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři La Silla (Chile). Zhotovení fotografie zabralo celkem 64 hodiny pozorovacího času.

Pořízená fotografie zachycuje zdánlivě "prázdnou" oblast oblohy o ploše zhruba 5krát větší, než je velikost měsíčního úplňku. Astronomům se zde otevírá mimořádně průhledné okno do nejvzdálenějších oblastí vesmíru. Objevené objekty jsou asi 100miliónkrát slabší než ty, které můžeme spatřit neozbrojeným okem.

Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 1/2006 a Speciál S1/2005 "Zákryt Slunce 3.10.2005"

Vyšly dva novéPovětroně.V čísle 1/2006 Miloš Boček dokončí Malého průvodce velkými objekty a završí tak svou vizuální přehlídku galaxií, kterou vykonalv minulých letech pomocí 40 cm Dobsonu.Petr Horálek a Martin Cholasta upozorňují na zajímavé nebeskéúkazy, zejména na jasnou kometu 73P/Schwassmann--Wachmann 3a dubnový meteorický roj Lyrid.Na závěr jsme zařadili recenzi knížky Vladimíra Mandlao stavu raketové techniky před 80 lety;napsal ji Karel Bejček.Jakožto "povinné" články zveřejňujeme i finanční a revizní zprávy Astronomické společnosti v Hradci Králové za rok 2005.
František Martinek Multimédia

Kosmická sonda MRO pořídila další detailní fotografie Marsu

PIA08068_modest.jpg
Dne 10. 3. 2006 byla na protáhlou oběžnou dráhu kolem Marsu navedena americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Zhruba půl roku budou trvat úpravy její oběžné dráhy metodou tzv. aerobrakingu. Již v současné době však probíhá testování vědecké aparatury sondy, mj. i jejích kamer, které pořizují první zkušební snímky.
Marek Česal Ostatní

ASUF V - Astronomický seminář učitelů fyziky

Katedra obecné fyziky pedagogické fakulty ZČU v Plni, Hvězdárna v Rokycanech, Hvězdárna a planetárium Plzeň a Západočeská pobočka ČAS si dovolují pozvat všechny učitele fyziky, přírodopisu a příbuzných oborů na pátý astronomický seminář učitelů fyziky. Seminář se koná opět v pátek odpoledne od 14:00 na Hvězdárně v Rokycanech, tentokráte 28. dubna 2006.

František Martinek Hvězdy

Obklopuje Vegu oblak komet a asteroidů?

vega.jpg
Poprvé bylo uskutečněno pozorování bezprostředního okolí jiné hvězdy, než je Slunce. Přitom bylo zjištěno, že kolem Vegy v souhvězdí Lyry skutečně existuje prachový disk, který je tvořen nepatrnými prachovými zrníčky o teplotě 1300 °C, která vznikají vypařováním komet a vzájemnými srážkami asteroidů. Tento objev je dílem mezinárodního týmu, jehož součástí byli i astronomové Paris Observatory.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Gama záblesky spouští extrémně silné magnetické pole

Poeítaeový model splynutí dvou neutronových hvizd.Credit: Daniel Price (U/Exeter), Stephan Rosswog (Int. U/Bremen
Poeítaeový model splynutí dvou neutronových hvizd.
Credit: Daniel Price (U/Exeter), Stephan Rosswog (Int. U/Bremen
Vědci z Univerzity v Exeteru a Mezinárodní univerzity v Brémách objevili nejsilnější magnetická pole ve vesmíru. Podle počítačových modelů vznikají při splynutí dvou extrémně hmotných a kompaktních hvězd. Výtrysky, podobné CME u našeho Slunce, mohou spouštět krátkodobé gama záblesky.
Josef Jíra Úkazy

Plzeň: Zatmění Slunce 2006 Turecko

Ve čtvrtek 13. dubna 2006 od 18h se v prostorách Pedagogické fakulty Západočeské univerzity uskuteční další setkání zájemců o astronomii, které pořádá Západočeská pobočka ČAS ve spolupráci se Západočeskou univerzitou, Hvězdárnou v Rokycanech a H+P Plzeň. Hlavním tématem tohoto setkání bude diskuze o expedici za úplným Zatměním Slunce 2006 Turecko, včetně představení prvních fotografických výsledků a naměřených dat z meteorologické stanice.
František Martinek Kosmonautika

NASA připravuje rovněž bombardování Měsíce

146511main_lunarorbiter2.jpg
NASA oznámila v pondělí 10. dubna 2006, že projekt dodatečné kosmické sondy, navržený v Ames Research Center, Moffett Field, California, byl vybrán za účelem pátrání po drahocenných zásobách vodního ledu v oblasti jižního pólu Měsíce. Start pomocí rakety Delta II je naplánován na říjen 2008.
redakce Multimédia

Fotografie komety 73P

73p_20060407.jpg
Snímek jadérek B a C komety 73P pořízený během noci 7./8. dubna 2006 naHvězdárně a planetáriu v Hradci Králové pomocí JST Petrem Horálkem aMartinem Lehkým.
František Martinek Ostatní

Soutěž: Poznáváme vesmír bez hranic

soutez.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí vyhlašuje v rámci projektu "Poznávání bez hranic", podpořeného Fondem mikroprojektů Programu Iniciativy společenství INTERREG IIIA Česká republika - Slovenská republika 2004 - 2006 soutěž s názvem "Poznáváme vesmír bez hranic".
František Martinek Sluneční soustava

Nové představy o vzniku planety Merkur

protomercury_formation1.jpg
Nové počítačové simulace vzniku planety Merkur ukazují, že velké množství materiálu bylo vyvrženo do okolního prostoru v době před 4,5 miliardami roků, když se s pra-Merkurem srazil velký asteroid. Tyto simulace, které sledovaly dráhu vyvrženého materiálu v průběhu několika miliónů roků, vrhají nové světlo na otázku, proč má Merkur mnohem vyšší hustotu, než bylo očekáváno. Dále vyšlo najevo, že část vyvrženého materiálu z planety Merkur zasáhla Venuši i Zemi.
František Martinek Hvězdy

Družice Spitzer objevila vznikající planety u mrtvé hvězdy

pulsar_disk.jpg
Spitzerův kosmický dalekohled (Spitzer Space Telescope) poskytl nové důkazy, že se planety mohou vytvořit i z popela zaniklé hvězdy. Infračervený dalekohled Spitzer zkoumal okolí pulsaru, tj. pozůstatku po explodované hvězdě a zjistil, že pulsar je obklopen diskem z materiálu, vymrštěného v průběhu závěrečné fáze života umírající hvězdy. Plyn a prachové částice v tomto disku by se mohly nakonec slepit dohromady a vytvořit planety.
František Martinek Sluneční soustava

Kometa TEMPEL 1 vydává další tajemství

Tempel_1.jpg
Tým amerických a anglických vědců, jehož vedoucím je Dick Willingale z univerzity v Leicesteru, použil astronomickou družici s názvem SWIFT (start 20. 11. 2004) k pozorování následků srážky projektilu, který se oddělil od americké kosmické sondy Deep Impact, s jádrem komety TEMPEL 1. Připomeňme, že sonda Deep Impact byla vypuštěna 12. 1. 2005 a ke srážce s kometou došlo 4. 7. 2005.


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »