Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jiří Dušek Ostatní

Brněnská hvězdárna - Den otevřených dveří!

V sobotu 16. října tomu bude 50 let, co byla slavnostně otevřena brněnská hvězdárna. Jubileum naší hvězdárny si připomínáme celou řadou akcí: novým multivizuálním představením ve velkém planetáriu "Vzácná Země", novým CD "Kde se vzalo Brno?" podle našeho stejnojmenného nejúspěšnějšího letošního představení, exkluzivní sérií tří přednášek věnovaných planetě Saturn, a především Dnem otevřených dveří v sobotu 16. října.

František Martinek Ostatní

Hvězdárna Valašské Meziříčí zve na přednášku

MER4.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá pro širokou veřejnost další díl přednáškového cyklu s názvemKOSMONAUTICKÁ KRONIKA. Přednáška shrnuje nejzajímavější události v kosmonautice, raketové technice a ve výzkumu vesmíru za uplynulé čtvrtletí. Pozornost bude věnována výzkumu Marsu, který je "pod dohledem" hned několika kosmických sond. Z oběžné dráhy jej zkoumají sondy Mars Global Surveyor, Mars Odyssey a Mars Express, jeho povrch brázdí automatická "dvojčata" - pojízdné laboratoře SPIRIT a OPPORTUNITY.
František Martinek Hvězdy

Pás asteroidů kolem hvězdy Beta Pictoris

beta_pic.jpg
Tým japonských vědců, jehož vedoucím je Yoshiko Okamoto z univerzity Kitasato, ohlásil objev prstenců ze silikátového prachu v okolí hvězdy Beta Pictoris. Tato nová pozorování potvrdila již dříve ohlášené dva objevy těchto prstenců. Přítomnost prstenců vede k domněnce, že kolem hvězdy mohou obíhat planetky i planety. Vědci také určili složení prachových zrníček v prstencích a získali tak důkazy, podporující názor, že postupující tvorba planet je zde v počátečním stadiu.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Umělá inteligence směřuje do kosmu

hal.jpg
Software z NASA Ames umožní bezobslužné testování systémů přímo v kosmu. Softwarového doktora, sofistikovaný program se zabudovanou umělou inteligencí, pojmenovali Livingstone a ke družici E0-1, kroužící na oběžné dráze okolo Země, poslali k otestování již jeho druhou verzi (LV2).

Vědci z NASA nedávno úspěšně vyslali software vybavený umělou inteligenci (AI) k družici na oběžné dráze, aby otestovali schopnost tohoto software najít a analyzovat chyby v systémech kosmického plavidla, tedy operaci běžně docela problematickou i na Zemi, natož v kosmu.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Deep Impact je připraven k převozu na Cape Canaveral

hf_comet_impact_1125_01.jpg
Inženýři společnosti Ball Aerospace & Technologies Corporation jsou připraveni přepravit sondu Deep Impact na Cape Canaveral ještě tento měsíc. U sondy byly dokončeny závěrečné fáze klimatických zkoušek, poslední krok před startem mise letos v prosinci. Sonda ale už před tím podstoupila rozsáhlé testy tepelné a vakuové, zkoušky na elektromagnetickou vodivost, odolnost proti elektromagnetické interferenci, vibrační a akustické testování.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Střídání posádek ISS

iss-crew-10-chiao-sharipov-bg.jpg
Desátá posádka mezinárodní kosmické stanice (ISS) má odstartovat z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu už zítra, 13.října v 18:06 UT ke svému šestiměsíčnímu pobytu na palubě kosmické stanice.

Hlavním cílem této mise, kromě dlouhodobého pobytu vyplněného prováděním nejrůznějších vědeckých experimentů, je také dvojí opuštění kosmické stanice, přistání dvou bezpilotních zásobovacích lodí Progres a hlavně přílet prvního raketoplánu od doby havárie raketoplánu Columbia.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Propadliny Claritas Fossae

claritas_fossae_lg.jpg
Minulý týden ESA zveřejnila další nádherné a zajímavé obrazy marťanského povrchu, pořízené stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) umístěné na palubě sondy Mars Express. Tentokrát ukazují propadliny Claritas Fossae a část roviny Solis Planum.

Snímky byly pořízeny během 508 oběhu sondy okolo planety, v červnu 2004 s rozlišením přibližně 40 metrů na pixel. Zobrazený region je východní část Claritas Fossae a západní část Solis Planum na 260° východní délky a 28° jižní šířky. Rozptýlený modro bílý nádech v horní části obrázku jsou mraky nebo mlžné aerosoly.

František Martinek Kosmonautika

Nosná raketa SOJUZ-2 připravena ke startu

sojuz2.jpg
Z ruské Samary byla na kosmodrom Pleseck odeslána nová nosná raketa SOJUZ-2. Odborníci ji označují za "budoucnost kosmonautiky" - je schopna vynést na oběžnou dráhu kolem Země mnohem větší náklad než dosavadní varianty rakety Sojuz. Zatím neexistuje ve světě analogická raketa v této třídě.

Ivan Tjurin - vývojový pracovník-zámečník - je na 100 % přesvědčen, že nová nosná raketa úspěšně odstartuje. Celý svůj život Tjurin montuje rakety - odtud pramení jeho přesvědčení o absolutním úspěchu. Poslední úpravy, poslední kontejnery s nezbytným vybavením. Nosná raketa SOJUZ-2 - podle mnohých budoucnost ruské kosmonautiky - je připravena k přesunu na místo startu.

František Martinek Ostatní

Zasmějte se s astronomy

vtip.jpg
V různých časopisech či magazínech naleznete řadu nejrůznějších kreslených vtipů, z nichž některé jsou tematicky zaměřeny na určitou oblast lidského konání či na specifické vlastnosti lidí různého povolání apod. Astronomie není výjimkou. Určitě jste se již setkali (a možná i zasmáli) nad kreslenými vtipy z oblasti astronomie, kosmonautiky a výzkumu vesmíru vůbec. Na internetových stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí několik takových vtipů naleznete. Jednou týdně k nim přibude vtip nový. Jejich autorem je odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí Ladislav Šmelcer. Doporučujeme stránky občas navštívit - naleznete zde nejen astronomické vtipy, ale i seriózní informace z astronomie a kosmonautiky, přehled akcí pro veřejnost apod.
Tomáš Metelka Ostatní

Astronomové předvedli celosvětový internetový radioteleskop

e-vlbi-smm.jpg

Evropští a američtí radioastronomové předvedli nový způsob pozorování vesmíru, prostřednictvím Internetu!

Použitím internetových technologií vytvořili obrovský virtuální radioteleskop. To jim dovolilo vyobrazit objekt v reálném času a v detailu, který zatím jinak nebyl dosažen, tedy něco, co jen o několik málo let dříve bylo zhola nemožné. Hvězda, kterou vědci vybrali pro tuto pozoruhodnou ukázku byla IRC+10420, jeden z nejneobvyklejších objektů na obloze. Je obklopena mraky z prachu a plynů a silně vyzařuje na rádiových vlnách. Jde o objekt na konci jeho existence, který skončí jako supernova.

Pavel Suchan Ostatní

Cena Littera astronomica za rok 2004

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera astronomica za rok 2004 popularizátora astronomie a měsíčního kartografa Ing. Antonína Rükla z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 15. října 2004 od 16:00 ve Velkém sále budovy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Tři pohledy na Měsíc - o měsíčním povrchu, jeho historii a mapování". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.

Tiskové prohlášení ČAS číslo 66

František Martinek Kosmonautika

SpaceShipOne a SpaceShipTwo

367.jpg
Dne 4. října 2004 raketoplán SpaceShipOne uskutečnil svůj druhý start do výšky přes 100 km nad zemským povrchem v rozpětí 5 dnů a splnil tak podmínky pro udělení Ansari X-Prize v hodnotě 10 miliónů dolarů. Jeho konstruktéři tak dokázali, že dopravit člověka za hranice zemské atmosféry, na hranici kosmického prostoru, mohou nyní i soukromé společnosti, bez finanční pomoci státu.
Tomáš Metelka Hvězdy

Kosmické observatoře NASA zkoumají Keplerovu supernovu.

2004-1006kepler-full.jpg
Před čtyřmi sty lety, v noci z 8. na 9.října 1604, se na obloze objevila nová hvězda tak jasná, že mohla soupeřit se kteroukoliv ze známých planet. Protože se shodou okolností poblíž nacházel Mars, Jupiter i Saturn, všimlo si vzápětí explodující hvězdy velké množství pozorovatelů. Snad nejlepší studii tenkrát provedl Johannes Kepler a proto byla později nazvána jeho jménem.
František Martinek Kosmonautika

Z historie kosmonautiky - dramatický let Sojuzu 21

Svůj druhý kosmický let absolvoval Boris Valentinovič Volynov v roce 1976 na palubě kosmické lodi SOJUZ 21 a orbitální stanice SALJUT 5 společně s Vitalijem Žolobovem. Hlavním úkolem letu bylo snímkování zemského povrchu. Poprvé byly na pilotovaném objektu umístěny setrvačníky pro udržování stálé polohy stanice - šetřily se tak mj. pohonné látky. Během letu vznikla havarijní situace, která mimořádně změnila průběh celé expedice.
Tomáš Metelka Kosmonautika

NASA postaví velký kosmický infračervený dalekohled

spirit.jpg
NASA zvažuje možnost stavby nového kosmického infračerveného dalekohledu, který by byl ekvivalentem čtyřicetimetrového přístroje. Navrhovaný Vesmírný Infračervený Interferometrický Dalekohled - Space Infrared Interferometric Telescope, zkráceně tedy SPIRIT, by se skládal ze dvou samostatných infračervených dalekohledů pohybujících se na protilehlých stranách společné základny tak, aby bylo možné dokonale spojit jimi získané obrazy, jako by se jednalo o jeden obrovský teleskop. SPIRIT je považován za součást rozvoje zahajovaných strategických programů NASA, které by měly dát odpověď na základní otázky o počátku vesmíru. Pokud bude schválen, měl by startovat za deset let, v roce 2014.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Zemřel astronaut Gordon Cooper

2004-1005cooper-sm.jpg
Gordon Cooper Jr., americký astronaut, který poprvé letěl do kosmu 15.května 1963 se šestým a posledním letem programu Mercury a který později velel lodi Gemini 5, zemřel v úterý 5.října 2004 ráno ve svém domě v Kalifornii. Bylo mu 77 let.
František Martinek Kosmonautika

Z historie kosmonautiky - dramatický let Sojuzu 5

První start do vesmíru absolvoval Boris Valentinovič Volynov v roce 1969 na palubě kosmické lodi SOJUZ 5 společně s Alexejem Jelisejevem a Jevgenijem Chrunovem. Jejich úkolem bylo spojení s kosmickou lodí SOJUZ 4, která byla vypuštěna o den dříve s kosmonautem Vladimirem Šatalovem na palubě. Po úspěšném spojení lodí přestoupili Jelisejev a Chrunov, oblečení do skafandrů, do kosmické lodi SOJUZ 4 přes volný kosmický prostor. SOJUZ 4 pak přistál s novou posádkou na Zemi, SOJUZ 5 s Volynovem zůstal ještě na oběžné dráze kolem Země, přistání se mělo uskutečnit až následující den. Na dramatické okamžiky návratu vzpomíná Boris Volynov.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »