Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Miroslava Hromadová Exoplanety

Nejen hvězdy mohou zplodit planety a měsíce

planet.jpg
Zapomeňte na tradiční názory o formování planetárních systémů - nový výzkum pod vedením astronomů z Univerzitu v Torontu odhalil, že planetární "školky" mohou existovat nejen kolem hvězd, ale také kolem objektů, které nejsou o mnoho větší než Jupiter. To předpokládá, že v miniaturní verzi sluneční soustavy mohou objekty obíhat kolem tělesa, které má hmotnost 100krát menší než naše Slunce.
František Martinek Hvězdy

Beta Pictoris a její vznikající planetární soustava

Beta_Pictoris_1.jpg
Američtí astronomové na základě dat z astronomické družice FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer) zjistili, že protoplanetární disk, který obklopuje mladou hvězdu Beta Pictoris, obsahuje velké množství uhlíku. Připojená kresba představuje pohled na hvězdu od vnějšího okraje jejího okolního disku. Tento prachoplynný disk, obklopující hvězdu, vznikl vzájemnými srážkami planetek a komet. Obří planety se zde již mohly vytvořit, vznik vnitřních planet zemského typu může právě probíhat.
František Martinek Exoplanety

Exoplanety nadále překvapují astronomy

exoplanety-jadra.jpg
Během srovnávací analýzy chemického složení exoplanet typu "horkého Jupitera" a složení hvězd, kolem nichž obíhají, se podařilo evropským astronomům objevit několik zajímavých zákonitostí. Vědci předpokládají, že získané výsledky mohou vést k přehodnocení současné teorie vzniku planet.
Veselý Jan Vzdálený vesmír

Andromeda zmítaná mořem prachu

ssc2006-14a_medium.jpg
Souhvězdí Andromedy je pojmenováno po mytologické princezně, jež se málem stala kořistí mořské obludy. Za dobrých podmínek v souhvězdí Andromedy uvidíme i bez dalekohledu mlhavý obláček - Velkou mlhovinu v Andromedě, kterou pod číslem 31 zařadil do svého katalogu Charles Messier v osmnáctém století. Teprve v první třetině dvacátého století astronomové odhalili, že jde o obří hvězdnou soustavu, galaxii, podobnou naší Mléčné dráze. Obraz složený ze tří tisíc snímků pořízených Spitzerovým kosmickým teleskopem ukazuje prachové vlny v modrém moři hvězd. Nové pozorování zároveň zpřesnilo naše představy o počtu hvězd v této sousední galaxii.
Lenka Soumarová Ostatní

Astronomický kroužek pro děti na Štefánikově hvězdárně v Praze

krouzek1.jpg
Láká vás podívat se dalekohledem na noční oblohu? Zajímají vás novinky z astronomie? Chcete vědět proč svítí hvězdy nebo je-li vesmír konečný?
Pak neváhejte a přihlašte se do astronomického kroužku, který každoročně pořádá Štefánikova hvězdárna v Praze. Kroužek je určen pro děti ze 6. - 8. třídy. Schůzky se konají od října do června každý týden na hvězdárně. Přihlášky přijímáme již nyní. Další informace na internetových stránkách hvězdárny http://www.observatory.cz .
František Martinek Kosmonautika

Novinky z Mezinárodní kosmické stanice ISS

iss013e10269.jpg
Na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS pracuje v současné době již třináctá dlouhodobá posádka, kterou tvoří ruský kosmonaut Pavel Vinogradov a americký astronaut Jeffrey Williams (start 30. 3. 2006 na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-8). Posádka se nyní připravuje k prvnímu ze dvou plánovaných výstupů do volného kosmického prostoru - mimo hermetizovaný prostor kosmické stanice. Při výstupu budou mít kosmonauti na sobě ruské skafandry ORLAN-M a palubu stanice opustí přes ruský modul PIRS. Výstup je naplánován na 2. 6. 2006.
František Martinek Kosmonautika

Sledování Slunce sondou SOHO prodlouženo

Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Na zasedání vědeckého programového výboru ESA ve dnech 15. a 16. května 2006 bylo odsouhlaseno prodloužení mise SOHO. Ukončení činnosti této evropské sondy tak bylo posunuto z dubna 2007 na prosinec 2009. Další financování programu zajistí, že SOHO bude hrát vedoucí úlohu ve flotile slunečních sond, jejichž starty se uskuteční v příštích několika letech.
Zdeněk Bardon Multimédia

Kometa 73/P a M57

Comet_schwas_M57_080506_w.jpg
CCD astrofotografie komet má svá úskalí a i když je internet zaplaven povedenými fotografiemi komety 73/P Schwassmann-Wachmann, dovoluji si zde publikovat jeden domácí amatérský snímek.
Tomáš Bezouška Ostatní

Vyšel Astropis 2/2006

Právě vyšlo letošní druhé číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 13 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o předplatném a objednávkový formulář starších čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.

  • P. Najser Z Čech až na Měsíc - Rodáci na přivrácené straně I.
  • V. Kopecký: Mají zvířata vlohy pro astronomii?
  • P. Koten: Meteory na jiných planetách
  • Z. Řehoř: Hodnocení kvality optických přístrojů III.
  • P. Kulhánek: Atomární látka ve vesmíru
František Martinek Kosmonautika

Kosmonautům budou pomáhat roboti

SPHERES-m.jpg
Koncem dubna letošního roku dopravila zásobovací loď Progress na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS první ze tří plánovaných exemplářů miniaturních družic s názvem SPHERES, jejichž vývoj probíhal ve spolupráci s pracovníky MIT (Massachusetts Institute of Technology). Před vypuštěním do vesmíru absolvovaly tyto družice "ostré" zkoušky na palubě letounu KC-135 při krátkodobém vytvoření beztížného stavu.
Veselý Jan Kosmonautika

Infračervený kosmický teleskop Akari pořídil první snímky

IC4954_IRC.jpg
Japonská infračervená družice Akari ("Světlo") byla pod původním názvem ASTRO-F vynesena na oběžnou dráhu z kosmodromu Unichoura v únoru letošního roku (viz Japonská astronomická družice ASTRO-F na oběžné dráze). Po dvou týdnech dosáhla cílové polární dráhy ve výšce přibližně 700 km nad zemským povrchem a na konci iniciační a kontrolní fáze, v dubnu 2006, pořídila první zkušební snímky. Ty potvrdily skvělou kvalitu a kondici obou kamer - FIS a IRC.
František Martinek Kosmonautika

Ruské kosmické přístroje pátrají po přítomnosti vody

HEND.jpg
Prakticky na všech mezinárodních kosmických projektech, jejichž cílem bylo pátrat po přítomnosti vody na Měsíci či některých planetách, byly umístěny ruské přístroje, navržené a vyrobené v IKI RAN (v Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd). Jedním z nich je přístroj HEND (High-Energy Neutron Detector), zkonstruovaný v laboratoři pro spektrometrii kosmického záření gama pod vedením doktora fyzikálně-matematických věd Igora Mitrofanova.


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »