Konec primární mise Mars Odyssey
![]() |
![]() |
![]() |
Vědci z Kalifornské univerzity objevili, že meteority, zvláště ty železné, možná byly oním kritickým prvkem, který umožnil vznik pozemského života. Jejich výzkum totiž dokládá, že právě meteority mohly dodat na Zemi mnohem více fosforu, než ho kdysi zeměkoule obsahovala. A fosfor, to je jeden z klíčů k životu.
![]() |
![]() |
Film Sluneční soustava 2003 je pětadvacetiminutový dokument o našem planetárním systému. Vytvořili jsme jej tak, aby se divák přehledovým způsobem seznámil se Sluncem, planetami i menšími tělesy sluneční soustavy, a dozvěděl se o nich informace, odpovídající poznání na začátku 21. století:
Omlouvame se, puvodne byl u clanku uveden nespravny autor.
Další zlepšení bezpečnosti všech účastníků Olympijských her i jiných obdobných událostí přichází z "nebe", tedy využitím kosmických technologií vyvíjených Evropskou kosmickou agenturou.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Právě dnes je tomu pět let, co na své cestě k Saturnu sonda Cassini/Huygens, připravená ve spolupráci NASA/ESA, využila gravitace Země, aby byla urychlena na své cestě k Jupiteru a Saturnu. Po startu, 15.října 1997, totiž napřed letěla vstříc Venuši, kterou obletěla dokonce dvakrát (26.4.1998 a 24.6.1999). Po průletu kolem Země nabrala už takovou rychlost, že následující cesta k Jupiteru netrvala ani 5 měsíců.
![]() |
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4