NGC 3521-eso-vltTento nový záběr získaný dalekohledem ESO/VLT zachycuje spirální galaxii NGC 3521, která se nachází 35 milionů světelných let od nás směrem do souhvězdí Lva (Leo). Galaxie je úchvatným kosmickým objektem o průměru 50 000 světelných let s jasným kompaktním jádrem, které je obklopeno složitou spirální strukturou.
Astronaut Feustel u autora Krtečka Zdeňka MileraMožná jste už četli o návštěvě Andrew Feustela a jeho rodiny všechny články, rozhovory, možná jste slyšeli v rádiu nebo viděli v televizi řadu příspěvků a vstupů. Přesto stojí za to shlédnout ucelenou fotogalerii Astronomického ústavu AV ČR.
Hvězdárna a planetárium České BudějoviceUž jste někdy hledali poklad? A už jste někdy spatřili poklad? Zlatý, stříbrný či bronzový poklad zdobený obrazy nebeských těles, hvězdami v souhvězdích, symboly znamení zvěrokruhu, portréty astronomů a kosmonautů, poklad v podobě měřících přístrojů či malých raketoplánků? Že ne? Tak přijďte do českobudějovického planetária.
Tisková zpráva Hvězdárny a planetária České Budějovice.
Tři mimořádné úkazy na konci jara 2012Léto je čas dovolených. To letošní se již pomalu přehouplo do poslední čtvrtiny. Pokud si ale v duchu pokládáte otázku, na jakou dovolenou šetřit v příštím roce, máme pro vás žhavý tip. Není to omyl, že vás o tom informujeme s tak velkým předstihem. Šňůru mimořádných úkazů v květnu a červnu 2012 mohou využít cestovní kanceláře i nadšenci, kteří by si rádi spojili cestovatelský zážitek s neobvykle pestrou přehlídkou astronomických představení a měli dostatek času si vše promyslet a naplánovat. Jeden z těchto úkazů navíc už nikdo současně žijící nejspíš znovu nespatří…
Mapa oblohy 17. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 15. 8. do 21. 8. 2011.
Měsíc po úplňku se blíží do poslední čtvrti. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Večer přelétá stanice ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Andrew Feustel při kosmickém výstupu v rámci mise STS-134. Autor: NASAV neděli 7. srpna 2011 se v kulturním domě v Brně-Soběšicích konala jedna z besed, jež byly součástí velkolepé návštěvy amerického astronauta Andrewa Feustela v České republice. Při ní přivezl zpět plyšového Krtečka, jež s ním absolvoval vesmírnou misi. Setkání s A. Feustelem jsem si nemohl nechat ujít a před besedou jsem také využil volné chvilky pana Feustela a na nejtišším možném místě - na jevišti před plnícím se sálem - jsem s ním udělal rozhovor pro astro.cz.
Feustelovi při besedě na Akademii věd 1.8.2011. Autor: Stanislava KyselováAstronaut Andrew Feustel i s rodinou odletěl zpět do USA. Jestli byl jeho pobyt v ČR úspěšný, je v tomto případě zbytečné se ptát. Vždyť všude kam přijel, vyvolal opravdové pozdvižení. Na závěr svého pobytu navštívil i Václava Havla.
Nová kopule na Hvězdárně v Rokycanech. Autor: René NovysedlákVážení záujemcovia o astronómiu, chcem vám predstaviť nový nepravidelný seriál, ktorý sa bude venovať predstavovaniu niektorých hvezdárni na Slovensku a v okolitých krajinách. V dnešnom prvom dieli se pozrieme do Čiech - Hvezdárne v Rokycanoch, neďaleko Plzne. Počas mojej návštevy som bol zvedavý hlavne na prístrojové vybavenie, pozorovacie podmienky a históriu hvezdárne. Pán riaditeľ Karel Halíř ma ochotne pozval ďalej...
Maximum meteorického roje Perseid v roce 2004. Autor: Fred BruenjesV sobotu 13. srpna v časných ranních hodinách nastane maximum známého a každoročně aktivního meteorického roje Perseidy. "Slzy svatého Vavřince," jak se roji z historických pramenů přezdívá, však letos budou padat za poměrně dosti nepříznivých podmínek. Slabé meteory se ztratí na světlé obloze ozářené téměř úplňkovým Měsícem. Přesto se především k ránu před rozbřeskem roj vyplatí pozorovat.
Snímek okolí Epsilon Aurigae pořízený CCD kamerou ST5C přes objektiv Pentacon auto 2,8/29 (zorné pole 379' x 284'). Vyznačené jsou proměnné hvězdy a srovnávací hvězdy (cmp, ch1 až ch4).Epsilon Aurigae, zákrytová dvojhvězda s dosud nejdelší známou periodou (9892 dní = 27,1 roků), se stala středem pozornosti v létě 2009. Po desetiletích čekání začala na sklonku července první fáze zákrytu a hvězda začala pomalu slábnout.
Mapa oblohy 10. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 8. 8. do 14. 8. 2011.
Měsíc dorůstá do úplňku. Nastává maximum meteorického roje Perseid. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Ráno přeletá ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2011 obdržel snímek
"LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce", jehož autorem je Libor Richter.
Červencové kolo soutěže "Česká astrofotografie měsíce" opět zamíchalo československým astrofotografickým nebem. Autor vítězného snímku "LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce", který nejvíce oslovil porotu, namířil svůj dalekohled do míst oblohy, kde kromě éterického závoje Mléčné dráhy téměř nice není.
Americká sonda Juno u Jupiteru - kresbaMůžeme se těšit na další kosmickou sondu, která bude velkým přínosem. Jmenuje se Juno, namíří si to k Jupiteru a připomene i Galilea.
Velmi hmotná černá díra obklopená prachem a plynem - v podání výtvarníkaDva týmy astronomů objevily největší a nejvzdálenější zásobárnu vody ve vesmíru, jaká kdy byla vůbec nalezena. Její množství je stěží představitelné. Objem této kosmické "nádrže" 140 biliónkrát převyšuje zásoby vody ve světových oceánech planety Země. Tato voda je rozptýlena v okolí obrovské "krmící se" černé díry (tzv. kvasaru), která se nachází ve vzdálenosti více než 12 miliard světelných let.
Antonín Vítek. Zdroj: TV NoeDalší pokračování pořadu Hlubinami vesmíru bude mít premiéru v sobotu 6. srpna 2011 ve 20:55 na TV Noe a bude tentokrát s Mgr. Antonínem Vítkem o výzkumu Sluneční soustavy.
Snímek Vírové galaxie a supernovy 2011dh, pořízený 27.06.2011 pomocí 0,40-m f/5 JST + CCD G2-1600 + filtr R expozicí 60s (zorné pole 24'.1 x 16'.1). Vyznačené jsou srovnávací hvězdy podle AAVSO a okalibrované standardy podle práce UBVRI Photometry of tVírová galaxie M51 (NGC 5194) v souhvězdí Honících Psů je jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších deep-sky objektů severní oblohy. Překrásná spirální galaxie se však v poslední době dostává do středu pozornosti i díky neobvykle hojnému výskytu supernov. Během posledních sedmnácti let byly zaznamenány tři případy vzplanutí.
Gejzíry vodní páry nad Enceladem. Autor: NASAHerschelův kosmický teleskop napomohl k vyřešení 14 let dlouhé záhady týkající se původu částeček vody v horních vrstvách planety Saturn. Může za něj Enceladus, Saturnův měsíček zodpovědný za existenci jednoho ze Saturnových prstenců. Ukázalo se totiž, že obrazce na jeho povrchu zvané "tygří pruhy" mají téměř jistou souvislost s výskytem vodních molekul v horních vrstvách plynného Saturnu. Vodní molekuly přechází na Saturn přímo z ledového měsíčku.
Snímek prvního Trojana Země pořízený v říjnu 2010 družicí WISE na vlnové délce 4,6 mikronů.Trojané jsou tělesa, která uvízla v gravitačním zajetí planety poblíž libračních bodů L4 a L5. Obíhají tedy kolem Slunce v dráze 60 stupňů před planetou, respektive 60 stupňů za planetou. Jejich dráha je v rezonanci 1:1 s planetou a je dlouhodobě stabilní. Jsou známy především v souvislosti s velkými planetami jako Jupiter. Nedávný objev družice WISE představje prvního Trojana naší planety.
Západočeská pobočka ČAS na FacebookuSociální sítě se vedle e-mailu, konference, ICQ nebo Skypu stávají jedním z internetových komunikačních kanálů. Na počátku května 2011 vznikla na sociální síti Facebook i stránka Západočeské pobočky ČAS, která se tímto stala průkopníkem mezi pobočkami ČAS… Chcete-li získat více informací o tom, co může Vaší pobočce, sekci ČAS přinést vytvoření facebookové prezentace, pak je tento krátký článek určen právě Vám.
Exoplaneta v trojhvězdném systému Gliese 667Ještě donedávna byli astronomové skeptičtí při úvahách, zda mohou existovat planety ve vícenásobných hvězdných soustavách. Předpokládalo se, že neustále se měnící gravitační síly by nakonec vedly k vyvržení planet mimo planetární systém. Avšak navzdory všem pochybnostem astronomové objevili několik planet právě v takovýchto hvězdných soustavách. Nedávno astronomové oznámili objev planety v systému trojnásobné hvězdné soustavy (trojhvězdy) HD 132563.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
