junove Bootidy
27.6.2009 nastane maximum meteorického roja júnové Bootidy. Roj sa vyznačuje pomerne nízkou aktivitou, no z času na čas vie príjemne prekvapiť.
MečounPři psaní článku o názvech meteorických rojů jsem narazil na evidentní nepravidelnost ve skloňování mezinárodních názvů souhvězdí v případě souhvězdí Dorado - Mečoun. Zarazily mě tři skutečnosti:
1. Genitiv od slova Dorado zní Doradus, což se vymyká pravidlům skloňování v latině
2. Odborný zoologický název mečouna není dorado
3. Dorado patrně není latinské slovoJiří DušekOstatní
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, příspěvková organizace,
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity,
Sdružení hvězdáren a planetárií,
za finančního přispění Ministerstva kultury České republiky a statutárního města Brna
si Vás dovolují pozvat na
Astronomický festival 2009
který se uskuteční v prostorách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, p. o. od čtvrtka 10. září do neděle 13. září 2009. S odkazem na stejnojmennou akci, která se na podobném místě odehrála před deseti roky, se tentokrát neohlédneme do minulosti, nýbrž se pokusíme stručně shrnout aktuální stav daných astronomických oborů, definovat hlavní problémy a nastínit trendy nejbližší budoucnosti.
Kulová hvězdokupa M3 Další kulová hvězdokupa Messierova katalogu M3 (NGC 5272; GCL 25; h 1663; GC 3636) se nachází v nenápadném souhvězdí Honících psů. Jedná se o jednu z nejbohatších a nejjasnějších kulových hvězdokup naší Galaxie. Honící psi na obloze pronásledují Velkou medvědici, do které byla žárlivou bohyní Hérou zakleta krásná princezna Kallistó. Kallistó v podobě medvědice se snaží ulovit její vlastní syn Arkas, na obloze ho představuje souhvězdí Pastýře. Aby zabránil vraždě, proměnil vládce bohů Zeus Arkada v Malého medvěda a matku se synem vynesl na hvězdnou oblohu.
Jupiterův měsíc IoVulkanicky nejaktivnější těleso ve Sluneční soustavě právě obdrželo od astronomů "rozsudek smrti". Jupiterův měsíc Io, jehož povrch je doslova posetý aktivními vulkány, se jednoho dne "odebere k odpočinku" a jeho sopečná činnost ustane. Vyplývá to z nové studie, analyzující pozorování za více než 100 let.
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:53 SELČ. Autor: Petr HorálekHlášení o pozorování NLC v noci ze 20. na 21. června díky poměrné přízni počasí přichází z velké části Evropy. Přinášíme vám slibovanou fotogalerii od vás - čtenářů. Fotogalerie se bude postupně doplňovat o došlé fotografie. Pakliže jste úkaz pozorovali a fotografovali i Vy, rozhodně neváhejte a pošlete nám své snímky na e-mail info@astro.cz. Rádi je zveřejníme.
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:42 SELČ. Autor: Petr HorálekTěm, kteří náhodou ráno 21. června časně vstali či naopak ponocovali, přinesla skorojasná obloha nad severním obzorem mimořádnou podívanou v podobě opravdu výrazných NLC (nočních svítících oblaků). Nejlépe byla pozorovatelná od 2:10 do 3:50 středoevropského letního času a ve svém maximu se rozléhala v rádiusu více jak 100°. Dosáhla až 40° výšky nad obzorem. Jako třešnička na dortu pak představení doplnila dvojice planet Venuše a Mars a krátce po třetí hodině se zpoza mraků vydral i tenký měsíční srpek.
Meteorit, který údajně zasáhl německého školáka a jizva, kterou způsobil
Kolem 12. června 2009 se objevila na několika zpravodajských serverech zpráva, že v německém Essenu byl zasažen padajícím meteoritem školák při cestě do školy. Podle nich se nehoda odehrála takto:
Čtrnáctiletý Gerrit Blank nejprve spatřil na obloze velkou ohnivou kouli (podle některých zpráv červené barvy), která se velmi rychle přibližovala. Pak náhle ucítil bolest v ruce a něco jej srazilo k zemi. Vzápětí se ozvala ohlušující rána, která by se dala přirovnat k zahřmění hromu. Zvuk byl tak hlasitý, že Gerritovi ještě několik hodin poté zvonilo v uších.
Molekulární disk kolem dvojhvězdy V4046 Astronomové nedávno oznámili, že sekvence snímků zhotovená pomocí radioteleskopu SMA (Submillimeter Array) zřetelně ukázala přítomnost kruhového molekulárního disku, obklopujícího mladou dvojhvězdnou soustavu V4046 Sagittarii. Soustava radioteleskopů SMA poskytuje nezvykle ostrý pohled na průběh postupného vzniku obřích planet, komet a těles podobných Plutu. Výsledky pozorování rovněž potvrzují, že takovéto objekty se mohou stejně snadno zformovat kolem dvojhvězdy jako u osamělé hvězdy podobné Slunci.
BetelgeuseNejen vzdálené galaxie a exotické objekty, ale i zdánlivě obyčejné hvězdy dokáží vědcům zamotat hlavu. To je i případ astronomů z univerzity v Berkeley, kteří pozorují hvězdu Betelgeuse na observatoři Mt. Wilson v USA. Nejjasnější hvězda souhvězdí Orion se totiž neustále zmenšuje.
Opravy ventilačního potrubíStart raketoplánu Endeavour s poslední částí japonské laboratoře Kibo k Mezinárodní kosmické stanici byl dnes znova zrušen. Stalo se tak z naprosto stejné příčiny, jako v sobotu a sice kvůli úniku vodíku do potrubí, které jeho přebytky odvádí od raketoplánu.
Asperatus nad Novým Zélandem
Je možné, že po více než padesáti letech bude zapotřebí doplnit Mezinárodní atlas oblaků, který vydala Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization - WMO) již v roce 1956. V posledních zhruba patnácti letech se podařilo několikrát pozorovat oblaka, která se jen stěží dají zařadit mezi známé typy.
Pozůstatek supernovy Cas A před 340 letyOd 16. do 17. června probíhá instalace panelů s velkoformátovými (2x2 m) fotografiemi vesmíru. Po Praze a Brně budou moci také návštěvníci centra Ostravy shlédnout 48 unikátních fotografií těles Sluneční soustavy i vzdálených galaxií, mlhovin, hvězd a dalších vesmírných objektů.
Pravděpodobná srážka Země s Venuší v představě malířeTuto ilustraci poskytlo sdružení Nature Publishing group. Ukazuje, jak by v budoucnu mohla vypadat případná kolize Země s Venuší. Drobné nepravidelnosti v oběhu planet, tzv. orbitální chaos, mohou být příčinou srážek ve Sluneční soustavě. V první řadě je pravděpodobná srážka Země s Venuší nebo Marsem. Vyplývá to z nově publikované studie.
Od 14. do 28. června můžete v Muzeu Vysočiny Jihlava (Masarykovo nám. 57/58, Jihlava) navštívit výstavu "Apollo 11". K vidění jsou zde například série fotografií z programu Apollo, dobové dokumenty, modely, měsíční meteorit a vlajky.
vystup spektrografu x-shooterTisková zpráva Evropské jižní observatoře (020/2009): Velmi velký dalekohled (VLT), který je vlajkovou lodí evropské pozemní astronomie, byl vybaven prvním z druhé generace přístrojů - spektrografem s názvem X-shooter, který dokáže pořídit úplné a podrobné spektrum snímaného objektu během jediného záběru.
Spektrum VegyDaniela Korčáková, vědecká pracovnice Stelárního oddělení Astronomického ústavu, získala Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátkou o její vědecké práci.
Meteorit na povrchu Marsu u kráteru VictoriaRezavé kameny velikosti lidské pěsti, roztroušené v okolí kráteru Victoria na povrchu Marsu vypadají jako meteority - může se jednat o fragmenty tělesa, které narazilo do povrchu Marsu v místě zkoumaného kráteru, jak se domnívají astronomové. Protože kameny obsahují železo, které zrezivělo za přítomnosti vody, mohly by poskytnout přesné časové měřítko vlivu procesu zvětrávání v této oblasti v poslední době.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Snímek komety C/2023 C2 (ATLAS). Měřítko snímku je 2.2"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 3.387 au, od Slunce 3.332 au. Jasná hvězda vpravo nahoře je iota And a její jasnost se uvádí 4.29mag
