Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2011 obdržel snímek
"Jupiter a Ganymed", jehož autorem je Jan Klečka.
Již i při náhodném pohledu na půlnoční hvězdnatou oblohu nás v těchto měsících zaujme jasná "hvězda" nad východním obzorem. Ovšem v dalekohledu nebo na vítězném snímku srpnového kola soutěže "Česká astrofotografie měsíce" zjistíme, že se nejedná o objekt vzdálený desítky či stovky světelných roků od nás. V tuto chvíli se nachází pouze 4,4 astronomické jednotky od Země a již od dávných dob jej nazýváme Jupiter.
Antonín Vítek. Zdroj: TV NoeNa TV Noe můžete sledovat premiéru pokračování pořadu Hlubinami vesmíru z minulého měsíce - bude v sobotu 3. září ve 21:30. Hostem bude opět Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.Hvězdárna a planetárium Brno hledá odbornou pracovnici/odborného pracovníka.
Oblaka ionizovaných plynů doplňující materiál pro tvorbu hvězdNaše Galaxie má dostatečné množství hmoty pro průběžnou tvorbu hvězd, a to díky robustním oblakům ionizovaného plynu, která padají "dolů" z okolního halo a z mezigalaktického prostoru. K takovýmto závěrům dospěli v nové studii Nicolas Lehner a Christopher Howk z fyzikální fakulty University of Notre Dame. Jejich článek s anglickým názvem "A Reservoir of Ionized Gas in the Galactic Halo to Sustain Star Formation in the Milky Way" byl publikován 26. srpna 2011 v časopise Science.
Srážka Země s asteroidem - kresbaKdyž hrozí srážka komety či velkého asteroidu se Zemí, většinou jsme znepokojeni tím, jak by tato událost ovlivnila pozemský život. Avšak vědci poukázali na to, že tyto kosmické srážky mohly v minulosti vymrštit do vesmíru úlomky zemské kůry obsahující biologické organizmy. Pokud byl tento materiál vymrštěn správnou rychlostí ze správného místa na Zemi, potom se tyto úlomky mohly srazit s jinými planetami a "zasít" život i v jiných částech Sluneční soustavy.
Radar ČHMÚ v Protivanově. Zdroj: geocaching.com.V sobotu 24. září 2011 mají zájemci z řad veřejnosti jedinečnou možnost nahlédnout do nitra procesu předpovědi počasí. Český hydrometeorologický ústav spolu s Lidovou hvězdárnou v Prostějově vás zvou na prohlídku jednoho ze dvou českých meteorologických radarů - moravského radaru u Protivanova.
Mapa oblohy 31. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 29. 8. do 4. 9. 2011.
Měsíc po novu bude vidět koncem týdne. Jupiter je nejlépe viditelnou planetou. K ránu jej doplňuje Mars. Venuše ještě prochází v blízkosti Slunce. Dobře viditelná je kometa Garradd.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Start Progressu M-12M, zatím je vše v pořádku. Autor: Energia.ruVe středu 24. srpna 2011 v 15 hodin našeho času vzlétla z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu raketa Sojuz-U, na jejímž vrcholku mířila na oběžnou dráhu kosmická loď Progress, napěchovaná téměř třemi tunami zásob a výbavy pro posádku Mezinárodní vesmírné stanice. Oběžné dráhy však Progress nedosáhl, neboť kvůli předčasnému vypnutí posledního stupně nosné rakety velmi záhy skončil svou pouť dopadem na území Sibiře. Jaké to bude mít důsledky? Ztráta tří tun nákladu se nyní nejeví jako hlavní problém.
Tmavé pruhy - projevy tekoucí vody na povrchu Marsu?Předpoklad suché krajiny na Marsu bude nutno na základě nových fotografií změnit. Tmavé pruhy, které se zde objevují v období místního léta a které mizí s příchodem zimy, mohou s velkou pravděpodobností signalizovat tekoucí vodu jen nehluboko pod povrchem planety.
Nejstudenější hnědý trpaslík WISE 1828+2650 v představě malířeAstronomům se podařilo na základě dat z astronomické družice NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) objevit šest hnědých trpaslíků spektrální třídy Y - tj. hvězdám podobných těles, jejichž teplota je nižší než teplota lidského těla.
Snímek komety 29. července 2011. Autor: John DrummondJe tomu již nějaký ten týden, co kometa Elenin zmizela z naší oblohy, jak se přibližuje ke Slunci. Naštestí pro astronomii nezmizela z noční oblohy úplně. Díky příznivé geometrii je totiž stále viditelná pro pozorovatele z jižní polokoule. Ti nezaháleli a pokračovali v jejím sledování. Díky pozorováním od Davida Seargenta, Michaela Mattiazza (oba z Austrálie) a Alexandra Amorima (Brazílie) jsme schopni zaktualizovat vývoj komety a předpověď její pozorovatelnosti na podzim. V polovině října by mělo dojít při odletu od Slunce k blízkému přiblížení k Zemi na vzdálenost 0.2339 AU, konkrétně 17. října. Tato vzdálenost vychází jako 91 násobek vzdálenosti Země-Měsíc, kometa Elenin navíc ukazuje charakteristiky mini-komety poprvé přicházející z Oortova oblaku. Jádro nebude mít velké rozměry a hrozí tedy jeho rozpad už při přiblížení ke Slunci v následujících dnech. Ten se zdá, bohužel, reálným.
Logo České kosmické kancelářeČeští konstruktéři z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze dokončili poslední letový kus mikroakcelerometru - speciálního měřicího přístroje, určeného pro mezinárodní kosmickou misi Swarm. Mikroakcelerometry budou nyní dopraveny do Německa, kde budou instalovány na trojici družic Swarm. Podle ředitele České kosmické kanceláře, Jana Koláře, se tak úspěšně završila česká fáze celého projektu, na kterém kromě VZLÚ spolupracovalo dalších 14 českých pracovišť.
Počítačová simulace srážky Měsíce s menším "bratrem"Rozsáhlá hornatá oblast na odvrácené straně Měsíce může být pozůstatkem dávné kolize s menším bratrem našeho souputníka. Vyplývá to z nové studie, kterou publikovali planetologové z University of California, Santa Cruz.
Poerupční soumraky v srpnu 2011Jsou tomu již dva roky, kdy Českou republiku uchvátila série výrazných, krásných a atypicky zabarvených soumraků či rozbřesků. Jakmile Slunce zapadlo (či než vyšlo), obloha nezačala obvyklým způsobem tmavnout, ale nad západním obzorem se rozsvítil jakýsi nachový či karmínový "mrak", který k obzoru přecházel do syté rudo-oranžové záře připomínající vzdálený požár na obzoru. Před dvěma lety se o tyto dramatické pestrobarevné jevy naposledy postaral prach ze sopky Saryčev na Kurilských ostrovech. Nyní, v srpnu tohoto roku, nám přináší stejné divadlo prach došlý pravděpodobně ze severovýchodu Afriky.
Mapa oblohy 24. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 22. 8. do 28. 8. 2011.
Měsíc se blíží k novu. Z planet je nejlépe viditelný Jupiter, k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Dobře viditelná je kometa Garradd. Stanice ISS přelétá večer.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Předpověď maxima sluneční aktivity v roce 2013Před nějakou dobou se v médiích objevovaly zmínky o malé sluneční aktivitě a obavy, zda nenastane dlouhodobé sluneční minimum, jako bylo např. Maunderovo, doprovázené malou dobou ledovou [1]. Sluníčko si z nás dlouho utahovalo, nicméně v posledních dnech se zdá, že se ze své nečinnosti probere, na což poukazuje zvýšený výskyt slunečních skvrn doprovázený zvýšenou erupční aktivitou. Stále častěji se objevují sluneční erupce typu C a dokonce typu M a byla zaznamenána i erupce X [2].
NGC 3521-eso-vltTento nový záběr získaný dalekohledem ESO/VLT zachycuje spirální galaxii NGC 3521, která se nachází 35 milionů světelných let od nás směrem do souhvězdí Lva (Leo). Galaxie je úchvatným kosmickým objektem o průměru 50 000 světelných let s jasným kompaktním jádrem, které je obklopeno složitou spirální strukturou.
Astronaut Feustel u autora Krtečka Zdeňka MileraMožná jste už četli o návštěvě Andrew Feustela a jeho rodiny všechny články, rozhovory, možná jste slyšeli v rádiu nebo viděli v televizi řadu příspěvků a vstupů. Přesto stojí za to shlédnout ucelenou fotogalerii Astronomického ústavu AV ČR.
Hvězdárna a planetárium České BudějoviceUž jste někdy hledali poklad? A už jste někdy spatřili poklad? Zlatý, stříbrný či bronzový poklad zdobený obrazy nebeských těles, hvězdami v souhvězdích, symboly znamení zvěrokruhu, portréty astronomů a kosmonautů, poklad v podobě měřících přístrojů či malých raketoplánků? Že ne? Tak přijďte do českobudějovického planetária.
Tisková zpráva Hvězdárny a planetária České Budějovice.
Tři mimořádné úkazy na konci jara 2012Léto je čas dovolených. To letošní se již pomalu přehouplo do poslední čtvrtiny. Pokud si ale v duchu pokládáte otázku, na jakou dovolenou šetřit v příštím roce, máme pro vás žhavý tip. Není to omyl, že vás o tom informujeme s tak velkým předstihem. Šňůru mimořádných úkazů v květnu a červnu 2012 mohou využít cestovní kanceláře i nadšenci, kteří by si rádi spojili cestovatelský zážitek s neobvykle pestrou přehlídkou astronomických představení a měli dostatek času si vše promyslet a naplánovat. Jeden z těchto úkazů navíc už nikdo současně žijící nejspíš znovu nespatří…
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
