Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek
„Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner
Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy, skutečnost je „na hony“ vzdálená. Označení zanesl do astronomie astronom William Herschel, mimochodem objevitel planety Uran, jemuž tyto objekty při pozorování v dalekohledu připomínaly kotouček pozorovaných planet. Ostatně, podobný pocit měli i další astronomové v 18. století. Vlastní podstata planetárních mlhovin čekala na své objasnění ještě přibližně 75 let.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 11. do 19. 11. 2023. Měsíc bude v novu a koncem týdne se vynoří jako srpek na večerní obloze. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem, ráno září na východě jasná Venuše. Mars je v konjunkci se Sluncem a zmizí přímo za ním. Aktivita Slunce je mírně zvýšená, nastaly další středně silné erupce a slabší polární záře. Nastává maximum meteorického roje Leonid. Měsíc planetky Dinkinesh je kontaktní binární těleso. Raketa Falcon 9 vynesla v rámci mise Transporter 9 řadu družic, mezi nimi i třetí slovenský cubesat Veronika. SpaceX se možná pokusí o start sestavy SuperHeavy Starship. Před 100 lety se narodil Alan Shepard, první Američan v kosmu a jeden z těch, co chodili po Měsíci. Před čtvrtstoletím padaly bolidy z roje Leonid.
Zapište si do kalendářů, že ve dnech 25. 11. a 26. 11. se opět sejdeme ku příležitosti tradičního podzimního semináře Amatérské prohlídky oblohy! Tentokrát se sejdeme v místě, kde má APO bohatou historii - na Hvězdárně a planetáriu Brno! Amatérská prohlídka oblohy vás tedy zve na tradiční víkendový seminář ASTRO@BRNO.2023, který se uskuteční v Brně! Těšit se můžete na přednášky, pořady od Hvězdárny a planetária Brno, diskuze s účastníky i vedením APO a mnoho dalšího!
9. listopadu vydala ČR dopis podpory k zapojení do přípravy nové rentgenové družice STROBE-X, navrhované ve Spojených státech amerických ve výzvě americké kosmické agentury NASA pro tzv. Probe-class mise s rozpočtem 1 miliardy USD. Mise STROBE-X (Spectroscopic Time-Resolving Observatory for Broadband Energy X-rays) je optimalizovaná pro studium nejextrémnějších podmínek ve vesmíru.
Některé úkazy jsou krásné, i když nenastanou v noci. Typickým příkladem je zatmění Slunce. Jenže to je úkaz opravdu vzácný, za kterým musíme někam jet, nebo na něj čekat i několik let. A podobně vzácné jsou i zákryty planet Měsícem. 9. listopadu 2023 se k Měsíci přiblížila jasná Venuše a byl to opravdu pěkný pohled na ranní oblohu na srpek a jasnou hvězdu v jeho blízkosti. V dopoledních hodinách se Měsíc zdánlivě přiblížil k Venuši a kolem jedenácté nastal její zákryt osvětlenou stranou Měsíce. Výstup se uskutečnil krátce po poledni.
Na začátku července se vydal do vesmíru nový dalekohled Evropské kosmické agentury nesoucí jméno dávného řeckého matematika. Dnes jsme se po měsících testování dočkali uveřejnění prvních plnohodnotných snímků. Nikdy předtím žádný teleskop nepořídil tak ostré obrázky natolik vzdálených objektů na tak velké části oblohy. Jeho cílem je především pátrat po stopách temné energie a temné hmoty. Za tímto účelem bude zkoumat tvary, vzdálenosti a pohyb galaxií vzdálených až 10 miliard světelných let.
Astrofyzikální proGResy z Opavy: Ve čtvrtek 9. listopadu v dopoledních a poledních hodinách dojde na obloze k vzácnému astronomickému úkazu: Měsíc zakryje na denní obloze jasnou planetu Venuši. Za příznivého počasí bude úkaz pozorovatelný i pouhýma očima, přímý videopřenos úkazu nabídnou veřejnosti i pracovníci Fyzikálního ústavu v Opavě.
Už je tomu více než rok, co pravidelně dostáváme nové a nové snímky z největšího kosmického dalekohledu současnosti, Dalekohledu Jamese Webba. V infračerveném světle jsme si tak mohli za tuto dobu prohlédnout již většinu z těch nejznámějších objektů hlubokého vesmíru. V nedávné době se k nim přidala Krabí mlhovina. Tu na obloze můžeme najít v souhvězdí Býka nedaleko hvězdy Zeta Tauri. V Messierově katalogu jí patří výsostné první místo. Jde asi o nejznámější pozůstatek po výbuchu supernovy, jaký na obloze najdeme.
Na Slunci došlo k erupci filamentu, posléze doprovázené výronem hmoty ze sluneční koróny. Tyto nabité částice dorazily v neděli k Zemi a silně rozbouřily zemskou magnetosféru. Na obloze se večer rozhořela krásná polární záře, která byla vidět i z části území Česka a Slovenska.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 11. do 12. 11. 2023. Měsíc po poslední čtvrti mizí do novu. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem. Ráno je nad východem jasná Venuše. Aktivita Slunce je mírně zvýšená, nastaly polární záře. Sonda Lucy zjistila, že planetka Dinkinesh je dvojitá. První stupeň rakety Falcon 9 letěl a přistál již po osmnácté. Před pěti lety astronomové nalezli transneptunické objekty ve vzdálenosti více než trojnásobku oběžné dráhy Pluta.
Studenta gymnázia v Domažlicích Jana Herziga vesmír uchvátil už v jedenácti letech. Dnes se cíleně věnuje teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. Je úspěšným účastníkem několika astronomických olympiád včetně mezinárodních.
Sluneční atmosféra je velice dynamická, obzvláště pokud budeme mluvit o jejích vyšších vrstvách – o chromosféře a koróně. Není divu, že zde pozorovatelé tu a tam pozorují výrazné struktury, které se vymykají svému okolí. Takovými útvary jsou například tzv. sluneční tornáda, jejichž název evokuje podobnost s těmi pozemskými – tedy divoce rotující sloupce plynu. Stanislav Gunár z ASU s dalšími kolegy z ASU i zahraničních institucí uvažovali, zda je tato analogie realistická.
V noci z 5. na 6. novembra 2023 nastane maximum meteorického roja Južné Tauridy. Meteorický roj Tauríd sa skladá z dvoch prúdov, a to Južné Tauridy a Severné Tauridy. Tieto prúdy meteoroidov obsahujú aj väčšie častice, a tak sú známe najmä výskytom jasných bolidov.
Astrofyzikální PRogresy z Opavy: V rámci svého studia na Fyzikálním ústavu v Opavě se studentka navazujícího doktorandského studia fyziky, Antonina Zinhailo, zaměřila na studium černých děr, ale z hlediska fyziky trošku jinak. Zabývá se jimi totiž v tzv. alternativních teoriích gravitace. Co to přesně znamená, se dozvíte v článku.
Na počátku vesmíru, uvnitř horkého a nahuštěného prostředí, byly vytvořeny tři prvky, vodík (H), helium (He) a malé množství lithia (Li). V Mendělejevově periodické tabulce jich je dnes zapsáno celkem 118, valná většina z nich byla s největší pravděpodobností zformována uvnitř jader masivních hvězd, v supernovách a při srážkách neutronových hvězd.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 10. do 5. 11. 2023. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem. Venuše září jako jasná hvězda ráno také nad východním obzorem. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Začínají padat Tauridy. Sonda Lucy mine planetku Dinkinesh. Na ISS probíhají výstupy do volného kosmu a vydá se k ní nákladní Dragon. Na čínské stanici se střídají posádky. Před 80 lety se narodil Oldřich Pelčák a před 50 lety se vydala na cestu sonda Mariner 10.
Sváteční částečné zatmění 28. října 2023 je za námi. Měsíc se zanořil jen kousek do zemského stínu, ale na mnoha místech se o to více zanořil do oblačnosti. Přesto se na našem území našlo hodně lidí, kteží si tento nevšední úkaz nenechali ujít a poslali své snímky do naší čtenářské galerie.
28. října 2023 prezident republiky Petr Pavel ocenil čestného předsedu České astronomické společnosti Dr. Jiřího Grygara Medailí za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy. Je to velmi významná událost nejen v životě Jiřího Grygara, ale také v historii České astronomické společnosti.
Před 100 lety se zrodila jedinečná technologie pro zobrazování hvězd a vesmíru. 21. října 1923 bylo světu představeno první planetárium, které divákům promítalo noční oblohu kopuli připomínající nebeskou klenbu.
V srpnu 2023 jsme zaznamenali amatérský objev komety C/2023 P1 (Nishimura). Tato kometa se navíc brzy stala velice jasnou a jen krůček ji dělil od viditelnosti pouhým okem. Byla zkrátka příliš nízko za svítání. Amatérské objevy komet jsou vzácné, většinu těchto objevů mají na svědomí velké přehlídky oblohy. Jedním z amatérů, který patří do naprosté špičky, je Gennadij Borisov. A nyní tu mám jeho další, celkově už dvanáctý objev, kometu C/2023 T2 (Borisov). Pokud je vám to jméno povědomé, jistě proto, že jeho jméno nese i první mezihvězdná kometa, objevená v roce 2019. Všechny objevil ze své soukromé hvězdárničky která se nachází na poloostrově Krym na Ukrajině, komety hledá přes své vlastnoručně vyrobené dalekohledy.
