Jedna z komet objevena Michelem GiacobinimPříběh komety začíná večer 4. září 1896, kdy ji na observatoři v Nice vizuálně objevil úspěšný francouzský lovec komet Michel Giacobini. Nacházela se v souhvězdí Hada, vzhledem připomínala poměrně malou kruhovou mlhovinku (průměr 1') a její jasnost se pohybovala okolo 11 mag. Na svou dobu tedy patřila k slabším kometám a i přesto, že v následujícím období nadále slábla a stávala se difúznější, dařilo se ji sledovat až do 5. ledna 1897, kdy zmizela z dosahu největších přístrojů.
Exoplaneta u hvězdy 1RXS J160929.1-210524Astronomové mají v rukou první fotografii exoplanety, obíhající okolo hvězdy podobné Slunci. Tato zpráva sama o sobě aspiruje na titul události roku v oblasti výzkumu exoplanet. Vše je ale daleko zajímavější. Exoplaneta obíhá v poněkud netypické vzdálenosti od své mateřské hvězdy.
Projekt TGST - TyphloGraphic Space Telescope, laicky Hvězdářský dalekohled pro nevidomé, vyvíjí Petr Brzobohatý (1977), spolupracovník občanského sdružení ASTARTé. Petr Brzobohatý se dlouhodobě zabývá populární a naučnou vědou pro handicapované.
V březnu tohoto roku ohromil astronomy z celého světa extrémně energetický gama záblesk. Během následujících týdnů se na pozorování jeho dosvitu zaměřilo velké množství pozemních i na oběžné dráze pracujících přístrojů. Po zpracování jimi získaných dat teď mohou vědci předložit první výsledky: podle nich byl výtrysk gama záblesku namířen téměř přesně ve směru Země.
Snímok asteroidu Stein
Stretnutie európskej sondy Rosetta s asteroidom Šteins dopadlo nad všetky očakávania. Prvé snímky, ktoré boli získané ráno 6.9.2008 z kamery OSIRIS a z infračerveného spektrometra VIRTIS sú viac ako vynikajúce.
Galaxie ESO 325-G004 v jejímž centru se pravděpodobně nachází hmotná černá díraAstronomové věří, že se jim podařilo objevit horní hranici pro hmotnost
supermasivních černých děr, jejichž existence se předpokládá v centru skoro
každé galaxie včetně té naší. Podle nového průzkumu ovšem tyto objekty nemohou
nabývat hmotností vyšších, než 10 miliard hmotností Slunce. To odpovídá
přibližně jednomu procentu hmotnosti galaxie v jejímž centru se černá díra
nachází.
Přístroj Wide Field Imager nám nabídl pohled do záludných vírů spirální galaxie M83, která je svým vzhledem podobná naší Galaxii. Přezdívá se jí Jižní větrník a jde o krásný příklad spirální galaxie zářící světlem miliard hvězd a rudou rubínovou září vodíkového plynu. Dramatický snímek galaxie M83 byl pořízen na observatoři La Silla, která se nachází vysoko v horách Chilské pouště Atacama. M83 je od nás vzdálena přibližně 15 miliónů světelných let a na jižní obloze ji najdeme v rozlehlém souhvězdí Hydry. V průměru má přes 40 000 světelných let a je zhruba 2,5 krát menší než naše Galaxie. V některých směrech se přesto podobá naší Galaxii. Obě dvě mají galaktické jádro (husté sférické centrální seskupení hvězd) protnuté příčkou.
Hurikán Ike, 12. září 2008, zdroj: NOAAHurikán je označení pro tropickou cyklonu, která vzniká v oceánech. V Atlantickém ji nazýváme hurikán, v Pacifiku pak tajfun.
Obr.: Hurikán Ike 12. září v 8:45 našeho času. Zdroj: NOAA.
Urychlovač LHCVe Švýcarské světoznámé laboratoři CERN se pomalu probouzí k životu nový supravodivý urychlovač částic LHC (Large Hadron Collinder). Velmi jednoduše řečeno má zařízení na výrobu a urychlování mikročástic a výzkumu jejich struktur a energií za úkol mimo jiné například potvrdit názor S. Hawkinga o vzniku a následném vypařování černých děr. Energie urychlovaných částic jsou skutečně úctyhodné. Čísla jdoucí až do tisíců GeV(gigaelektronvoltů) jsou jistě příčinami fám a "zaručených" prognóz vědeckého bulváru o zničení naší planety, sluneční soustavy nebo dokonce celého vesmíru. Ať už věříte čemukoli, pravdu se dozvíme 21. října 2008, kdy má být v zemi Helvétského kříže LHC slavnostně uveden do provozu.
Příprava na pozorování - orientace ve slepé mapě.Společnost pro meziplanetární hmotu, o. s. uspořádala ve dnech 23. - 31. 8. 2008 na meteorologické stanici Maruška (Hostýnské vrchy) letní pozorovatelskou expedici LEPEX 2008. Jejím cílem bylo především sledování aktivity meteorického roje α Aurigidy (AUR), upevnění pozorovatelských návyků a otestování pozorovatelů. Denní program se skládal z odborných prezentací pozorovacího programu a zpracování získaných dat.
GalaxieTisková zpráva Evropské jižní observatoře (024/2008): Utváření nejhmotnějších galaxií ve vesmíru Astronomové zachytili několik hmotných galaxií při procesu jejich slučování v době před 4 miliardami let. Objev významně podporuje všeobecně uznávanou teorii vzniku galaxií. Pořídit snímky se podařilo díky spojení sil těch nejlepších pozemních i orbitálních dalekohledů.
Exoplaneta v představách malíře. Autor: Lynette CookDívali jste se někdy dalekohledem na Jupiter? Kromě velké rudé skvrny a pásů v atmosféře můžete spatřit i 4 největší měsíce Jupiteru. To jsou poměrně známá fakta, ale už málokdo ví, že obrovi sluneční soustavy vděčíme za život…
Temný sloup v plném zemském stínu. Autor: Albert EngertBěhem částečného zatmění Měsíce 16. srpna 2008 bylo v průběhu maximální fáze možné pozorovat jak vizuálně tak fotograficky zajímavě ztvarovaný temný útvar, který se spolu s plným zemským stínem sunul přes jižní část úplňkového Měsíce. Útvar připomínal svým tvarem "lidský špičák" z profilu a jeho tvar se nikterak výrazně neměnil ani při jeho přechodu přes výraznější a kontrastnější útvary na jižní měsíční polokouli. O co tedy šlo?
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se během prázdninových měsíců července a srpna astronomie objevila v 17 pořadech, 12 článcích a 6 aktualitách. Nenechte si ujít například úplný záznam besedy astronauta Eugena Cernana s českými studenty, hned několik živých vstupů o zatmění Slunce, 9 premiér astronomického pořadu Nebeský cestopis. Ve článcích se dočtete, jestli je současné sluneční minimum opravdu tak nezvykle dlouhé, jak divně se chová Polárka, o nové sondě, která změří tvar Země a samozřejmě další díly seriálu o meziplanetárních sondách.
Jules Verne na oběžné dráze5. září se po 5 měsíčním pobytu odpojil od ISS evropský nákladní modul ATV-1 Jules Verne. Dopravil tam celkem 4,5 tuny nákladu a jeho motory byly čtyřikrát použity pro zvýšení dráhy Mezinárodní kosmické stanice. Nakonec ho posádka naplnila odpadem a 29. září by měl shořet v atmosféře nad jižním Tichomořím.
Evropská kosmická sonda Rosetta proletí v pátek 5. září ve 20:58 našeho času okolo planetky 2867 Šteins. Hlavním cílem ambiciózního projektu je ale kometa 67/P Churyumov-Gerasimenko.
CAM 2008.08
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2008 obdržel snímek
"Barvy sluneční koróny" pořízený Miloslavem Druckmüllerem (Česká republika), Peterem Aniolem (Německo) a Vojtechem Rušinem (Slovenská republika) během zatmění Slunce.
nova And 2008 V súhvezdí Andromeda bola objavená nová trpasličia nova. Podľa organizácie AAVSO, ktorá zverejnila upozornenie na objav novy dňa 2.9.2008 by mohlo ísť o trpasličiu novu typu WZ Sge.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
