Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Suchan Ostatní

Evropská noc vědců za účasti 23 astronomických míst v ČR

noc_vedcu_logo.gif
Již potřetí se Česká astronomická společnost spolu s řadou dalších astronomických institucí a organizací v České republice zapojila do Evropské noci vědců. Ke 150 městům v 29 zemích Evropy se poslední zářijový pátek (28.9.2007) přidalo 23 astronomických míst v České republice. Počasí, které v minulých dvou letech přálo astronomickým pozorováním během Noci vědců, si ovšem letos vybralo deštivou daň. Program pod střechou však proběhl neohroženě. Kdo se zapojil do Evropské noci vědců, najdete na /akce/noc_vedcu/2007/.

Fotografie z některých akcí Evropské noci vědců

Pokud jste letošní příležitost promeškali, zatrhněte si v diáři poslední pátek září 2008!

Petr Horálek Úkazy

Kometa nízko nad obzorem

Kometa C/2007 F1 LONEOS
Kometa C/2007 F1 LONEOS
Za soumraku a za svítání je možné pozorovat malými dalekohledy a možná i pouhým okem kometu C/2007 F1 LONEOS. Její poloha na obloze je sice nepříznivá, ale kometa by se mohla stát patrně nejjasnější ze všech, které jsou na podzim obloze tohoto roku vidět.
František Martinek Kosmonautika

DAWN na cestě k počátkům Sluneční soustavy

Kresba sondy DAWN.
Kresba sondy DAWN.
Americká kosmická sonda DAWN, určená k výzkumu planetek Vesta a Ceres, největších objektů hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, byla vypuštěna z mysu Canaveral dne 27. 9. 2007 pomocí nosné rakety Delta II. Start byl původně naplánován na 13:20 SELČ. Avšak několik minut před startem vplula do koridoru startu rakety nějaká loď. Než loď opustila zakázanou oblast moře, musel být start rakety pozdržen až téměř na konec startovního okna – na 13:34 SELČ.
František Martinek Kosmonautika

Družice NuSTAR bude pátrat po černých dírách

Připravovaná americká družice NuSTAR pro oblast rentgenového záření.
Připravovaná americká družice NuSTAR pro oblast rentgenového záření.
NASA se rozhodla znovu obnovit projekt astronomické družice, která bude mít mnohonásobně větší schopnost objevovat černé díry ve vesmíru než existující přístroje na současných družicích. Projekt nové družice se jmenuje Nuclear Spectroscopic Telescope Array (zkráceně NuSTAR). Jeho cílem bude rozšířit naše znalosti o původu a dalším vývoji (osudu) hvězd a galaxií. NASA zastavila vývoj mise NuSTAR v roce 2006 v důsledku tlaku na omezení financování v důsledku změny priorit americké kosmonautiky.
Michal Václavík Ostatní

ATHENA 19 2007

Titulní strana Atheny 19/2007
Titulní strana Atheny 19/2007
Koncem září 2007 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete např. obsáhlé informace o ukončené misi STS-118 amerického raketoplánu Endeavour, poohlédnutí za objevy měsíců planety Saturn či plány na hledání marsovského života.
Jan Měšťan Ostatní

Catch a Star! 2007: Vítězná cesta na Paranal 2

Pokračování textu z první části článku

Paranal - foto ESO
Paranal - foto ESO
Evropská jižní observatoř ESO a Evropská asociace pro vzdělávání v astronomii EAAE vyhlásily v roce 2006/2007 již pátý ročník mezinárodní středoškolské soutěže Catch a Star! (Chyť hvězdu), letos s oficiálním názvem Catch a Star! 2007. Soutěž byla rozdělena do tří kategorií. V kategorii „Artists“ zasílali studenti do soutěže své výtvarné práce s astronomickým námětem. V dalších dvou kategoriích s názvy "Adventurers" a "Researchers" se do soutěže zasílaly psané projekty na libovolná témata z oblasti astronomie. Kategorie Researchers byla hlavní kategorií celé soutěže a projekty studentů musely splňovat blíže specifikovaná kritéria - projekt musel být napsán v angličtině, musel obsahovat přesný výčet literatury, nastínění možností pozorování popisovaného jevu pomocí VLT, ALMA nebo E-ELT, atd. Pro vítěze v kategorii "Researchers" byl připraven týdenní výlet do Chile na horu Paranal, kde se nacházejí čtyři 8.2 metrové dalekohledy ESO VLT, následující tři ceny spočívaly v návštěvě evropských astronomických observatoří. Dalšími cenami ve všech kategoriích byly počítačové programy, plakáty, apod.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jeskyně na Marsu

Jeskyně na Marsu
Jeskyně na Marsu
Americká sonda Mars Odyssey objevila 7 velmi hlubokých otvorů - pravděpodobně vchodů do jeskyní na svazích marťanské sopky Arsia Mons. Podzemní jeskyně jsou příhodným místem pro hledání života na Rudé planetě a v budoucnu i vhodným úkrytem pro člověka, protože dokáží chránit před radiací, dopady meteoritů a případná přítomnost ledu by mohla poskytnou i zásoby vody.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Den na Saturnu je kratší

SaturnVISmed.jpg
Astronomové použili data ze sond Cassini, Pioneer a Voyager a vypočítali pro Saturn novou dobu rotace - 10 hodin, 32 minut a 35 sekund, tj. asi o 15 minut méně než byly výpočty z minulého roku. Těch několik minut by mohlo mít velké důsledky pro názory na Saturn a další plynné obry.
Petr Horálek Úkazy

Ranní obloze vévodí planeta Venuše

Srpek Venuše v dalekohledu
Srpek Venuše v dalekohledu

Planeta Venuše dosahuje zítřejším dnem největšího jasu (-4,5 mag). Nachází se na ranní obloze v souhvězdí Lva. Ráno ji naleznete poměrně vysoko nad obzorem, protože leží v podzimní ranní ekliptice, která svírá s obzorem nejvyšší úhel.

František Martinek Sluneční soustava

Léto na jižní polokouli Neptunu

Teplotní mapa planety Neptun - 2007.
Teplotní mapa planety Neptun - 2007.
Mezinárodní tým astronomů zjistil, že jižní pól planety Neptun je mnohem teplejší, než zbývající část planety. Objev je v souladu s faktem, že na jižní polokouli Neptunu panuje v současné době pozdní léto a oblast kolem jižního pólu je již 40 let neustále ozařována Sluncem. Údaje o teplotě na Neptunu byly získány pomocí dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Na jednom ze čtveřice dalekohledů o průměru 8,2 m s názvem Melipal je nainstalována kamera VISIR pro oblast středních vlnových délek infračerveného (tepelného) záření.
Jan Měšťan Ostatní

Catch a Star! 2007: Vítězná cesta na Paranal 1

Paranal - foto ESO
Paranal - foto ESO
Evropská jižní observatoř ESO a Evropská asociace pro vzdělávání v astronomii EAAE vyhlásily v roce 2006/2007 již pátý ročník mezinárodní středoškolské soutěže Catch a Star! (Chyť hvězdu), letos s oficiálním názvem Catch a Star! 2007. Soutěž byla rozdělena do tří kategorií. V kategorii „Artists“ zasílali studenti do soutěže své výtvarné práce s astronomickým námětem. V dalších dvou kategoriích s názvy „Adventurers“ a „Researchers“ se do soutěže zasílaly psané projekty na libovolná témata z oblasti astronomie. Kategorie Researchers byla hlavní kategorií celé soutěže a projekty studentů musely splňovat blíže specifikovaná kritéria - projekt musel být napsán v angličtině, musel obsahovat přesný výčet literatury, nastínění možností pozorování popisovaného jevu pomocí VLT, ALMA nebo E-ELT, atd. Pro vítěze v kategorii „Researchers“ byl připraven týdenní výlet do Chile na horu Paranal, kde se nacházejí čtyři 8.2 metrové dalekohledy ESO VLT, následující tři ceny spočívaly v návštěvě evropských astronomických observatoří. Dalšími cenami ve všech kategoriích byly počítačové programy, plakáty, apod.
Petr Sobotka Hvězdy

Podpořte HST při pozorování Miry

HST-3.jpg
V noci z neděle 23. září na pondělí 24. září, přesně od 21 hod do 01 hod našeho času, bude Hubblův kosmický dalekohled (HST) pozorovat známou proměnnou hvězdu Mira. Amatérští astronomové jsou žádáni, aby týden před a po tomto datu měřili hvězdu také svými přístroji, popř. jen okem.
Josef Jíra Ostatní

Věda a technika v ulicích Plzně – přijďte mezi nás

Jménem svým, ale i jménem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, si Vás dovoluji pozvat na druhý ročník Vědy a techniky v ulicích Plzně, který pořádá Česká hlava v termínu 21.-22.9. 2007. Stánek Západočeské pobočky České astronomické společnosti bude umístěn jako minulý rok v Šafaříkových sadech před Muzeem a bude součástí většího celku, který je prezentován heslem "Dotkněte se vesmíru". Kromě stánku ZpČAS zde najdete stánek H+P Plzeň, Hvězdárny v Rokycanech ale i stánek Katedry obecné fyziky, se kterou naše pobočka dlouhodobě spolupracuje.

Poznámka redakce: Program mnoha astronomických institucí k Noci vědců naleznete na www.astro.cz/akce/noc_vedcu/2007/

František Martinek Kosmonautika

KAGUYA míří k Měsíci

Japonská sonda Kaguya nad povrchem Měsíce - kresba.
Japonská sonda Kaguya nad povrchem Měsíce - kresba.
Japonská kosmická sonda KAGUYA, jejíž start se uskutečnil 13. září 2007, zamířila k Měsíci s cílem hledat odpovědi na některé základní otázky doposud záhadné historie našeho souputníka. Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynesla japonská raketa H-2A. Start se uskutečnil ze startovacího komplexu Yoshinobu na ostrově Tanegashima.
Miroslava Hromadová Hvězdy

Objeven hvězdný parazit

teardrop_objec.jpg
Byl objeven podivný hvězdný parazit - mrtvá, rotující hvězda, která, „požírá“ materiál svého hvězdném společníkovi a zmenšuje ho až na objekt menší než jsou některé planety.
František Martinek Sluneční soustava

Smiluje se Slunce nad osudem Země?

Budoucí osud Slunce - kresba.
Budoucí osud Slunce - kresba.
Italští astronomové přišli s teorií, podle níž Slunce za 5 miliard let, až se z něj stane rudý obr a zvětší svůj rozměr přibližně 100krát, pohltí planety Merkur a Venuši, avšak pravděpodobně se „smiluje“ nad osudem naší Země.
František Martinek Sluneční soustava

Překvapující snímky Saturnova měsíce Iapetus

Detailní snímek povrchu Saturnova měsíce Iapetus.
Detailní snímek povrchu Saturnova měsíce Iapetus.
Vědecký tým, zajišťující misi Cassini k Saturnu, překvapeně doslova zíral na stovky fotografií, které sonda 10. 9. 2007 vyslala na Zemi po průletu kolem Saturnova měsíce „dvou tváří“ s názvem Iapetus. Snímky byly na Zemi přijímány v průběhu úterý a středy tohoto týdne. Zachycují rozdílné povrchy měsíce, které by se daly označit jako jin a jang – bílá polokoule vypadá, jako by byla pokryta čerstvě napadaným sněhem, zatímco druhá polovina měsíce je černá jako asfalt.


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »