Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Suchan Kosmonautika

HST do roku 2013?

Greenbelt (Maryland, USA) 31. října (ČTK) - Americký Národní úřad proletectví a vesmír (NASA) se rozhodl prodloužit životnost Hubbleovavesmírného teleskopu, který pomohl vědcům výrazně rozšířit znalosti okosmu. Oznámil to dnes šéf NASA Michael Griffin v Goddardově vesmírnémcentru v Greenbeltu ve státě Maryland. Raketoplán se na servisní misi soznačením STS-125 vypraví pravděpodobně v roce 2008. Pokud bude úspěšná,může prodloužit provoz přístroje až do roku 2013, kdy NASA plánujevypustit na oběžnou dráhu nový vesmírný teleskop Jamese Webba.

Michal Václavík Ostatní

ATHENA 15/2006

V říjnu 2006 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně.

Tomáš Hynek Multimédia

kometa SWAN

Swan_061025.jpg
Zpráva od Martina Lehkého o nečekaném zjasnění komety a k tomu nádherně "vymetená" obloha - tomu se nedalo odolat! A to jsem ještě nevěděl, jaké překvapení mně čeká... (Pro zobrazení větší verze klikněte na snímek)

Dojel jsem na hvězdárnu a spolu s dalšími kolegy se na kometu podíval. V Somet binaru 25 x 100 byla kometa nápadně viditelná jako mlhavá skvrna s ohonem mířícím přímo nahoru a přes celé zorné pole binaru! To, co jsem pak ale spatřil na 2-minutové expozici získané ccd kamerou přes 12" dalekohled Meade mě doslova šokovalo! Takové překvapení jsem opravdu nečekal.

František Martinek Sluneční soustava

Mars Express a historie vody na Marsu

Deuteronilus_Mensae.jpg
Již mnoho desítek let se astronomové zajímají o přítomnost vody na planetě Mars. Díky kosmické sondě Mars Express, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, bylo mnoho dosavadních spekulací podpořeno fakty. Sonda Mars Express byla vypuštěna 2. 6. 2003 a zcela změnila náš pohled na rudou planetu.
Veselý Jan Ostatní

Vzpomínka na Josefa Bartošku

pepikbartoska.jpg
Snad každá hvězdárna má svou dobrou duši. Buď otce zakladatele nebo osobu, která vtiskla charakter celé instituci. Duší Hvězdárny a planetária v Hradci Králové byl více než třicet let Josef Bartoška, známější pod jménem Pepík a přezdívkou Žito.
Tomáš Bezouška Ostatní

Vyšel Astropis Speciál 2006

astropis_spec.jpg
Právě vyšel Astropis Speciál, věnovaný XXVI. kongresu Mezinárodní astronomické unie. Podzimní Astropis Speciál přináší originální shrnutí a zajímavá témata, napsaná speciálně pro Astropis účastníky kongresu - mladými a nadějnými českými vědci. Nechybí ani dva rozhovory s předními světovými vědci - s čerstvým nositelem Nobelovy ceny za fyziku Johnem Mathesem a s pozorovatelem černých děr Reinhardem Genzelem. Uvnitř časopisu naleznete barevnou přílohu s přehledným schématem nového stavu sluneční soustavy.
  • M. Švanda: Extrémy hvězdného vývoje
  • D. Ondřich: Válka o planety
  • J. Horák: Pozorování a měření černých děr
  • J. Verfl: Čeká nás meteorický déšť?
František Martinek Exoplanety

SIM PlanetQuest a objev exoplanet velikosti Země

SIM_graph.jpg
Více než deset let po objevu první planety za hranicemi naší Sluneční soustavy znají astronomové 210 "extrasolárních planet" (zkráceně exoplanet), jak jsou všeobecně nazývány. Vědci použili dosavadní poznatky o vzniku planetárních soustav k definování předpokládaného počtu obyvatelných planet a ve spojení s četnými počítačovými simulacemi vypočítali, jak velké množství těchto obyvatelných planet bude schopna objevit v okolí blízkých hvězd připravovaná kosmická observatoř SIM PlanetQuest (SIM = Space Interferometry Mission - kosmický interferometr).
František Martinek Exoplanety

Kosmický dalekohled změřil teplotu atmosféry exoplanety

pia01938-516.jpg
Americký kosmický dalekohled s názvem Spitzer Space Telescope (SST) uskutečnil první měření teploty denní a noční polokoule planety, nacházející se mimo naši Sluneční soustavu. Tato observatoř, pracující v oboru infračerveného záření, odhalila, že Jupiteru podobná plynná obří planeta obíhá velice blízko své mateřské hvězdy, přičemž jedna její polokoule je horká jako "oheň", zatímco druhá polokoule je studená jako "led".
Marek Kolasa Ostatní

ASTRO@BRNO.2006

Amatérská prohlídka oblohy, Instantní astronomické noviny a Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@BRNO.2006, který se uskuteční 10. až 12. listopadu 2006 v prostorách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.
František Martinek Sluneční soustava

Sonda CASSINI objevila další jezera na Titanu

PIA01942.jpg
Americká kosmická sonda Cassini úspěšně pokračuje v průzkumu planety Saturn, jejího prstence a početné rodiny měsíců. Její dráha kolem planety byla zvolena tak, aby se často dostávala do blízkosti největšího měsíce planety s názvem Titan. Zatím poslední průlet sondy kolem Titanu se uskutečnil 9. 10. 2006. Sonda při něm prolétla rychlostí 6,0 km/s ve vzdálenosti 980 km od povrchu měsíce (jednalo se pravděpodobně o nejtěsnější průlet sondy nad povrchem Titanu). Kromě jiného probíhal výzkum Titanu pomocí radaru na palubě sondy.
Josef Jíra Světelné znečištění

Vyhodnocení fotografické soutěže k problematice světelného znečištění

Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň vyhlásila fotografickou soutěž se zaměřením na problematiku světelného znečištění. Cílem soutěže byla osvěta v problematice světelného znečištění a propagace správného osvětlení, zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí.

Libor Vyskočil Multimédia

Kometa C/ 2006 M4 SWAN

Mapa_SWAN.jpg
Relativně jasnou kometu C/2006 M4 SWAN můžeme v těchto dnech pozorovat na večerní obloze. Její jas se pohybuje kolem 6. magnitudy a kometa je tak dobře viditelná i v malém dalekohledu nebo dokonce triedru.
Marek Česal Ostatní

ČT: Skoro jasno

Česká televize začala vysílat pořad Skoro jasno, třinácti dílný cyklus o meteorologii. Prvni dva díly již proběhly, na další se můžete těšit příští týden ve čtvrtek 19.10. na ČT2 od 17:15.

František Martinek Exoplanety

HST potvrdil existenci nejbližší známé exoplanety

Epsilon-eridani.jpg
Hubblův kosmický dalekohled HST poskytl ve spolupráci s pozemními observatořemi definitivní důkazy existence nejbližší známé extrasolární planety. Planeta typu Jupitera obíhá kolem Slunci podobné hvězdy Epsilon Eridani, která je od Země vzdálena 10,5 světelného roku. Hmotnost exoplanety byla určena na 1,5 hmotnosti Jupitera a kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 6,9 roku.
Miloslav Machoň Ostatní

Návštěva radioteleskopu Effelsberg

pano04.jpg
V rámci odborné stáže na německé observatoři Hoher List nacházející se nedaleko města Daun, kterou pořádala katedra obecné fyziky Západočeská univerzity spolu se Západočeskou pobočkou ČAS pod vedením ředitele Hvězdárny a planetária Plzeň Lumíra Honzíka, jsme měli také možnost navštívit 100m radioteleskop Effelsberg.
Libor Lenža Ostatní

Vesmír Martina Reese

vesmir.jpg
Knižní trh je nasycen nejrůznějšími knihami o různé kvalitě obsahu i formy. Před několik dny však vyšla kniha, u které stojí za to se na chvíli zastavit a upozornit na ni potenciální čtenáře. Jedná se o knihu - či spíše obrazovou encyklopedii - pod názvem Vesmír.
Pavel Suchan Ostatní

Cena Littera Astronomica za rok 2006

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2006 popularizátora astronomie RNDr. Oldřicha Hlada z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 13. října 2006 od 16:00 ve Velkém sále budovy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku "Několik slov o hvězdách". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
Doprovodný program na veletrhu.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »