Začaly záchranné práce na vědeckém kontejneru Genesis
![]() |
![]() |
Videozáznam dopadu sondy (zdroj NASA) ve formátu mov.
![]() |
![]() |
![]() | Snímek sondy Genesis pořízený na úpické hvězdárně 18 hodin před přistáním pouzdra s materiálem ze vzdálenosti 182 000 km. |
Na poznávací zájezd do Polska "Za Koperníkem až k Baltickému moři a zpět", který pořádá ve dnech 16. - 21. září 2004 Pražská pobočka ČAS, se uvolnila dvě místa.
Česká astronomická společnost přichází se setkáním, které v České republice dosud chybělo. Přesto jej leckdo zná ze stránek časopisu Sky&Telescope. „Star Party“ aneb naše setkání „Mezní hvězdná velikost“. Nápad vznikl v diskusním elektronickém fóru http://astroforum.shodam.net Názvem akce, který předkládáme, chceme dát najevo, že bychom se rádi rok co rok setkávali na místech s temnou oblohou. I tak bude „MHV“ pokaždé jiná – ve skutečném i přeneseném slova smyslu.
Setkání uživatelů astronomických dalekohledů s nočním pozorováním a denním spaním se bude konat v Čeřínku nedaleko Jihlavy o víkendu 15. – 17. října 2004. Zveme všechny milovníky astronomie, zkušené pozorovatele i začátečníky. Po diskusích, jaká má MHV být, nestanovujeme pro účast žádné podmínky. Dalekohled o průměru od 10 mm do 10 000 mm je ale vítán. Přivezte si prostě s sebou to, čím se chcete dívat na oblohu, čím se chcete pochlubit nebo s čím potřebujete poradit. Účast přátel či rodinných příslušníků je možná, budou-li uvedeni v přihlášce. Během našeho setkání počítáme s presentací a prodejem firem prodávajících u nás astrotechniku. Doufáme, že bude dost času na diskuse a výměnu zkušeností, krátké přednášky a příspěvky účastníků apod. V případě, že nám počasí nebude přát, vyplníme tímto způsobem naše setkání.
![]() |
V dnešní době známe už více než sto planet obíhajících kolem jiných sluncí. Přestože v poslední době byly objeveny už i planety takřka pozemského typu, většina z nich jsou obří planety srovnatelné s Jupiterem. Navenek se přítomnost tzv. exoplanety u hvězdy projeví tím, že „cloumá“ se svou mateřskou hvězdou. Tyto drobné pohyby jsou astronomové schopni rozeznat ve spektru hvězd. V poslední době se ale začíná prosazovat jiný způsob detekce exoplanet – pokud máme štěstí, dochází k přechodům exoplanety před mateřskou hvězdou podobně jako třeba v letošním roce přecházela před Sluncem planeta Venuše. Pozorovatel pak může zaznamenat periodické poklesy jasnosti. Díky malým rozměrům planet je ale amplituda změn jasnosti velmi malá a detekce tak velmi obtížná.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 63
Rada Zlínského kraje vyhlašuje výběrové řízení na funkci ředitele Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, příspěvkové organizace, IČ 00098639, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí.
V dnešní době známe už více jak sto exoplanet. Většina znich byla objevena pomocí změn radiálních rychlostí mateřskéhvězdy. V poslední době se ale začíná prosazovat jiný způsobdetekce exoplanet - pokud máme štěstí, dochází k přechodůmexoplanety před mateřskou hvězdou a my pozorujeme periodicképoklesy jasnosti. Díky malým rozměrům planet je aleamplituda velmi malá (několik málo setin magnitudy) adetekce obtížná.
![]() |
![]() |
![]() |
Pár miniaturních zrnek z meteoritu pomáhá astronomům s řešením dlouhotrvajícího sporu o původu kosmického prachu vyvrženého z umírajících hvězd.
Chemická analýza zrnek prachu, staršího než naše sluneční soustava, potvrdila přítomnost dvou forem oxidu kovu, které astronomové před tím pozorovali pouze u hvězd na konci jejich životního cyklu.
Hned na začátku mého článku bych chtěl asi trochu poopravit nadpis a vlastně i celý název semináře, protože není samozřejmě určen jen fyzikářům, ale i učitelům zeměpisu a přírodovědy. Prostě všem co se při vyučování svého předmětu s astronomií dostanou do styku. Letošní již druhý seminář bude pokračovat v nastíněném stylu, což znamená co nejpřitažlivěji podat učitelům informace z astronomie a zároveň jim předvést jak se dá astronomie přiblížit žákům. Zároveň má ještě něco navíc a to v podobě získané akreditace pro další vzdělávání učitelů, což znamená dvě příjemné věci, že poplatek za seminář může platit škola a zahrnout to do nákladů na vzdělávání učitelů. Druhým neméně důležitým bodem je získání potvrzení o školení, které by mělo být v dalších letech zohledňováno při hodnocení pedagogických pracovníků.
![]() |

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4