37. rok Amatérské prohlídky oblohy

Amatérská prohlídka oblohy (APO) je sekcí České astronomické společnosti od roku 2012, nicméně jako spolek existovala již od roku 1986! Od té doby se APO snaží sdružovat nadšené pozorovatele noční oblohy a vzdělávat také začínající pozorovatele. A jak se to dařilo v roce 2023 a co nás čeká v roce dalším? Pojďme se na to podívat!

Nominujte laureáta Ceny Zdeňka Kvíze 2024

V roce 2024 bude Českou astronomickou společností opět udělena Cena Zdeňka Kvíze. Tato cena bývá udělována každé dva roky za významnou odbornou nebo vědeckou činnost v oborech, kterým se Zdeněk Kvíz věnoval, tedy studium meziplanetární hmoty, proměnných hvězd a popularizace a výuka astronomie. Výkonný výbor České astronomické společnosti se tak obrací na členy ČAS se žádostí o návrhy laureátů této ceny. Uzávěrka přijímání návrhů je 31. 12. 2023.

Výzkumy v ASU AV ČR (259): Strategie pro charakterizaci vypařování planetárních atmosfér

V oboru exoplanet se astronomové posunuli od pouhého objevování k jejich charakterizaci. Zajímavé jsou nejen parametry samotné planety a její oběžné dráhy, ale také, má-li planeta atmosféru a z čeho je složena. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení ASU byl spoluautorem studie, která se zabývala možnostmi sledování zajímavého jevu, který ve Sluneční soustavě nenastává – vypařování atmosfér. 

ČAM za listopad 2023: Polární záře nad Brněnskou přehradou

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2023

obdržel snímek „Polární záře nad Brněnskou přehradou“,

jehož autorem je Vojtěch Otruba

Téměř přesně před dvaceti lety, 20. listopadu 2003 se nad Českou republikou rozzářila polární záře. A 5. listopadu 2023 pořídil fotograf Vojtěch Otruba obraz polární záře nad Brněnskou přehradou. Ne že by mezitím nebyly u nás pozorovatelné jiné, ostatně předchozí polární záři jsme mohli sledovat 25. září tohoto roku. Důležitých je však těch 20 let.

Dění na obloze během roku 2024

Největší ozdobou oblohy v roce 2024 bude částečné zatmění Měsíce při superúplňku v září. Nebeskou divadelní sezonu ale zahájí hned v lednu meteorický roj Kvadrantid a skupina planet s Měsícem na ranní obloze. Na jaře se ukáže Merkur a nastane série setkání Měsíce, Jupiteru a Uranu v souhvězdí Býka. Přes léto planety vyklidí pole umělým družicím a nočním svítícím oblakům a hlavně „padajícím hvězdám“ meteorického roje Perseid. Ve druhé polovině roku se pak planety budou předhánět v tom, která si zaslouží více pozornosti. Obdobím nejlepší viditelnosti postupně projdou Saturn a Jupiter, objeví se Merkur na ranní obloze a v závěru roku se na večerním nebi rozzáří Venuše a Mars.

51. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Aktivita Slunce je zvýšená. Očekáváme návrat nákladního Dragonu z ISS. Po delší době startovala raketa CZ-5. Raketa Electron se vrátila do služby. Před 55 lety viděli lidé poprvé odvrácenou stranu Měsíce a východ Země nad jeho obzorem. Při misi Apolla 8 se četl i úryvek z Bible.

Mojí milenkou je vesmír – třetí a prý poslední kniha astrofotografa Zdeňka Bardona

Astrofotograf Zdeněk Bardon, člen Východočeské pobočky České astronomické společnosti a také fotoambasador ESO, nám připravil třetí a dle jeho slov poslední knihu o svých astronomických a cestovatelských zážitcích, spojených převážně s dalekohledy Evropské jižní observatoře. 240 stran textu nás zavede až do nitra velkých teleskopů světa, nechybí však ani obrázky převážně noční oblohy z míst, kde je ještě tma. A to vše doplněno někdy až neuvěřitelnými příběhy noční astronomie.

Astronomové poprvé pozorovali disk kolem hvězdy v cizí galaxii

Astronomové objevili protoplanetární disk kolem mladé hvězdy ležící ve Velkém Magellanově oblaku, malé galaxii sousedící s naší Galaxií. Disk, v němž probíhá tvorba planet, podobný těm, které známe z naší Galaxie, byl přitom v cizí galaxii zachycen vůbec poprvé. Záběry odhalují mladou hmotnou hvězdu, která stále roste, vtahuje hmotu ze svého okolí a vytváří rotující akreční disk. Pozorování byla provedena pomocí soustavy radioteleskopů ALMA pracující v Chile, jejímž evropským partnerem je ESO.

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Meteorický roj Geminidy vrcholí za velmi příznivých podmínek, v noci zazáří až 1000 meteorů

Každoroční meteorický roj Geminidy má letos velmi příznivé pozorovací podmínky. Čas maxima vychází na noc ze 14. na 15. prosince, tedy v době, kdy nebude rušit svým svitem Měsíc. Pozorovat se vyplatí zejména v pátek 15. prosince mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. V průběhu noci (hlavně tedy v časných ranních hodinách) zazáří na nebi daleko od měst produkujících rušivé světelné znečištění, až desítky meteorů v hodině. Za celou noc pozorovatel napočítá až 1000 meteorů.

Výzkumy v ASU AV ČR (258): Sluneční energetické částice v numerickém modelu

Vysokoenergetické částice přicházející od Slunce jsou příčinou některých technologických problémů spojených s proměnami kosmického počasí. U Země však v této souvislosti registrujeme ještě další pozoruhodný jev – významně zvýšené zastoupení těžkých iontů v chemickém složení těchto urychlených částic. To jde na první pohled proti „zdravému rozumu“: Jak je možné, že těžší částice se urychlují snadněji než ty lehčí? Miroslav Bárta ze Slunečního oddělení ASU se podílel na dvou studiích, které se urychlováním iontů různých chemických prvků zabývají pomocí numerických simulací.

Vyjádření prof. Miloslava Druckmüllera k udělení Nušlovy ceny

Udělení Nušlovy ceny České astronomické společnosti si velice vážím. Když čtu seznam lidí, kteří v minulosti tuto cenu dostali, tak téměř nemohu uvěřit, že do tohoto seznamu také patřím. Nejsem astronom, ale matematik, a v oblasti výzkumu sluneční koróny jsem amatér.

V Praze probíhá 14. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii

V Praze od 4. do 8. prosince 2023 probíhá za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2023. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

Cenu Františka Nušla za rok 2023 obdrží profesor Miloslav Druckmüller

Česká astronomická společnost udělí v pondělí 4. prosince 2023 v 18:00 na Hvězdárně a planetáriu Brno své nejvyšší ocenění – Nušlovu cenu – prof. Miloslavu Druckmülerovi z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně za výsledky světového významu při matematickém zpracování obrazu zatmění Slunce. Před slavnostním ceremoniálem návštěvníci ještě od 17 hodin shlédnou film „Helios“, který o životě a odborném přínosu laureáta natočila Česká televize.

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Hlubinami vesmíru s Janem Herzigem, astronomie pro mladé

Pokračování besedy s mladým astronomem o vesmíru a jeho tajích.

V našem povídání se nejprve dostaneme až na samou periferii Sluneční soustavy, když se pozastavíme u trpasličí planety Quaoar. Nedávno u ní byl objeven prstenec, který má ale podivné parametry – jaké?

Výzkumy v ASU AV ČR (257): Modely akrece dvou rentgenových dvojhvězd

Rentgenové dvojhvězdy jsou laboratořemi akrečních procesů probíhajících v okolí černých děr hvězdných hmotností. Studie publikovaná Anastasiyí Yilmaz pod vedením Jiřího Svobody z ASU ukazuje, že vlastnosti systémů určené z pozorování silně závisí na použitém interpretačním modelu. 

František Nušl - rodák z Jindřichova Hradce

V roce 1867 se jindřichohradeckému klempíři Ignáci Nušlovi narodil syn František. Po absolvování zdejšího gymnázia pokračoval na univerzitě v Praze, stal se profesorem matematiky, fyziky a astronomie, prvním ředitelem Státní hvězdárny v Ondřejově a předsedou České astronomické společnosti. O Františku Nušlovi se nyní můžete dočíst v knize o příbězích Jindřichova Hradce, kterou vydává Nakladatelství Typ z Českých Budějovic.

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

V Třebíči otevřeli u hvězdárny nové planetárium

V pondělí 20. listopadu se veřejnost mohla poprvé podívat do nového planetária v Třebíči, které je přístavbou ke stávající hvězdárně. Má svoji vlastní umělou oblohu – projekční kopuli o průměru 6 metrů. Srdcem celého planetária je nejnovější verze astronomického softwaru SpaceCrafter, který je plně integrován do řídicího systému.