Planety, hvězdy, všechno, co kolem sebe vidíme, představuje méně než 5 procent vesmíru. Co je zbývajících 95 procent? Hvězdárna a planetárium Brno uvádí jedno z nejlepších představení pro digitální planetária na světě. Představení Temný vesmír se věnuje tajemství, které nemůžeme spatřit na vlastní oči. Mystériu, jehož jsme součástí.
Přehled událostí na obloze od 2. 3. do 8. 3. 2015. Měsíc je kolem úplňku. Večer je dobře vidět jasná Venuše a slabší Mars na západě a Jupiter na východě. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká.
Českým astronomům se podařil další husarský kousek. Zachytili „ducha“ rozpadlé komety C/2015 D1 (SOHO) – nedávného hitu družice NASA a ESA. Snímek byl pořízen 27. února 2015 robotickým dalekohledem BOOTES-1A ve Španělsku. Tato kometa byla objevena před pár dny v koronografu kosmické sondy SOHO, kometa však svůj blízký průlet kolem Slunce nepřežila. Zůstal po ní jen rozptýlený oblak prachu, který je obtížně pozorovatelný, velmi nízko nad obzorem na večerní obloze.
Už to nejsou měsíce, ale pouhé dny, které nás dělí od velmi vzácného úkazu na českém nebi – výrazného částečného zatmění Slunce 20. března 2015. Ten den se v dopoledních (pátečních) hodinách Měsíc postaví před sluneční disk a skryje z něj na některých místech naší země přes 73 procent průměru. Na nebi tak při maximální fázi úkazu spatříme přes bezpečný filtr či dalekohledy na hvězdárnách jen líbezný srpek z naší mateřské hvězdy vypadající poeticky jako jakýsi úsměv na obloze. Na co se při pozorování úkazu ještě těšit? A kam se v za jevem vydat na území České republiky?
Již nějaký ten pátek sleduje jádro komety 67P Churyumov-Gerasimenko sonda Rosetta v rámci ambiciózní mise Evropské Kosmické Agentury. 14. února 2015 došlo k zatím nejtěsnějšímu průletu kolem jádra, a kromě prvních snímků z navigační kamery si pojďme shrnout, kam nás zatím Rosetta ve vědomostech o kometách posunula.
Jméno tohoto amerického amatérského astronoma je nejvíce zmiňováno díky objevu komety 109P/Swift-Tuttle, což je mateřské těleso meteorického roje Perseid. Swift ale za svůj dlouhý život objevil neuvěřitelné množství dalších astronomických objektů.
I když v současnosti probíhá rozsáhlý projekt hledání nových exoplanet a výzkum možnosti života na nich, neměli bychom zapomínat ani na vlastní „dvorek“, tedy naší Sluneční soustavu. Je zde osm planet, osm různých světů, každá něčím výjimečná a zajímavá. Takže, jaké nejzajímavější věci bychom měli vědět o planetách Sluneční soustavy?
V prvním a druhém dílu seriálu o zajímavých bolidech v databázi EDMOND byly prezentovány bolidy zaznamenané v rámci sítí BRAMON, MeteorsUA, UKMON a CEMeNt v první polovině roku 2014. Třetí díl je věnovaný bolidům, které byly zaznamenány v rámci národních sítí BRAMON a ITMN během třetího čtvrtletí roku 2014, tedy během období činnosti nejznámějšího meteorické roje – Perseid, a také během vysoké aktivity antihelionového zdroje.
Úžasný Letní Tábor pro mladé objevitele na Hvězdárně v Úpici se uskuteční i letos. Již počtvrté se na hvězdárně v Úpici sejde parta nadšených lidí (vesměs fyziků a Instruktorů Brno), kteří pro děti ve věku 10-15 let připravili fyzikálně-experimentální tábor ÚLeT. Cíl tábora? Objevovat, přemýšlet, poznávat a užít si prázdnin!
Termín letošního ÚLeTu je 25. 7. - 1. 8. A téma? Čtěte dále...
Přehled událostí na obloze od 23. 2. do 1. 3. 2015
Měsíc je kolem první čtvrti. Večer minula jasná Venuše planetu Mars. Jupiter je vidět celou noc. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. února v 19:00 SEČ.
Necelý měsíc před blížícím se zatměním Slunce vás Česká astronomická společnost vítá na zbrusu novém webu Astro.cz! Doufáme, že vás pohled na nový vzhled příjemně překvapil. A vězte, že nejen vzhled je to, co na našem webu "voní" neotřelou novotou. Za celý rozsáhlý tým programátorů a především nadšenců z řad České astronomické společnosti vám proto co nejsrdečněji přejeme, aby se stal server Astro.cz ještě populárnějším, ale zároveň zachoval tradice, pro něž je určen. Takže na co se můžete těšit? Co zde můžete nově najít? A jak se snadno a rychle můžete do obsahu Astro.cz zapojit i vy? Čtěte dále...
Od února až do července se můžeme nad večerním nebem kochat velmi jasnou Večernicí – planetou Venuší. V dalekohledu uvidíme postupně větší a větší srpeček její fáze, jak se k nám planeta „lásky“ bude průběžně přibližovat. Ovšem pohledy na planetu nejsou skvostné jen přes dalekohled. Fantastické příležitosti nabídne vždy ke konci měsíce i náš Měsíc ve fázi úzkého srpku. Setkání s Jupiterem se pak dočkáme už na počátku letních prázdnin. A v dubnu budou krom Venuše vidět další 3 planety Sluneční soustavy! Takže je opravdu co fotografovat, těšíme se na snímky a už nyní děkujeme všem autorům již došlých příspěvků…
Kde končí Sluneční soustava? Tato otázka nabyla na významu před dvěma roky, kdy média přinesla informaci, že „sonda Voyager 1 opustila Sluneční soustavu“. Toto tvrzení je sice přitažlivé, ale jinak značně nepřesné. Voyager 1 opustil heliosféru, plazmovou bublinu obklopující Slunce, a vydal se do mezihvězdného prostoru. Stále je však gravitačně ovlivňován především Sluncem, Sluneční soustavu tedy neopustil. Plazmové bubliny kolem hvězd jsou však nesmírně zajímavé a staly se předmětem teoretické studie Dietera Nickelera a jeho kolegů, působících ve slunečním a stelárním oddělení AsÚ a také v Max-Planck Institutu pro výzkum Sluneční soustavy.
V červnu 2010, krátce poté, co jsme ztratili kontakt s vozítkem Spirit, dosáhla Opportunity půlmaratónu. A uběhlo jen pět roků a máme tu další mezník, když se tento rekordman mezi průzkumníky sluneční soustavy blíží ujetí maratónu na Marsu.
Přehled událostí na obloze od 16. 2. do 22. 2. 2015
Měsíc bude v novu. Večer je nízko na jihozápadě jasná Venuše a míjí slabší planetu Mars. Jupiter je vidět celou noc. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. února v 19:00 SEČ.
MESSENGER se brzy zřítí na Merkur, ale to je skvělá příležitost jej nasnímat v ještě větším detailu.
Počítání slunečních skvrn v průběhu času pomáhá ke zjištění aktivity Slunce. Dva indexy pro výpočet sluneční aktivity, které vědci v současné době používají, se ovšem rozcházejí v datech před rokem 1885. Nyní se snaží Mezinárodní tým vědců normalizovat historické výsledky za posledních 400 let. Při výzkumu se zjistilo, že sluneční aktivita je dnes velmi podobná té v minulých dobách, např. v době osvícenství.
Nové fotografie pořízené nedávno pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST zachytily vzácnou událost – přechod tří největších Jupiterových měsíců přes pruhovanou tvář obří plynné planety. HST pořídil řadu snímků úkazu, který zachycuje v akci především tři měsíce: Europu, Callisto a Io.
Zdá se, že nejbližší planeta u Slunce – Merkur – je pravidelně bombardována meteorickým deštěm. Ten je pravděpodobně spojený s kometou, která produkuje četné meteorické roje také na Zemi – Enckeovou kometou. Možný objev tohoto meteorického roje na Merkuru je opravdu vzrušující a obzvlášť důležitý, protože prostředí z plasmy a prachu kolem planety je relativně neprozkoumané.
Přehled událostí na obloze od 9. 2. do 15. 2. 2015
Měsíc se blíží k poslední čtvrti. Večer je nízko na jihozápadě jasná Venuše a jen kousek výše je také planeta Mars. Jupiter je vidět celou noc. Ráno můžeme dobře pozorovat Saturn. Aktivita Slunce je nízká.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. února v 18:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
