Kam postavit dalekohled? Přímo před východ - neunikne ani myška! Autor: Jan KondziolkaV minulých dnech se uskutečnilo několik akciček, které jste mnozí mohli postřehnout pod názvy Guerillaobserving, či Vykoukáme oblohu. Oč šlo? Díky náhlé změně počasí a náhlému přísunu energie na koncích slunečních paprsků jsem dostal chuť zprostředkovat širšímu okolí to, co možná ještě nikdy neviděli. Jupiter s oblačnými pásy a Galileovými měsíci a Měsíc samotný s četnými krátery. Pro astronoma všední pohled, pro laiky však, jak jsem zjistil, něco naprosto úchvatného.
Mapa oblohy 12. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 10. 2. do 16. 2.
Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je ideálně vidět Jupiter. Po půlnoci potom Mars a Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce se projevuje především velkým počtem skvrn. Začínají večerní přelety ISS. Na ranní obloze jsou ještě blízko sebe dvě komety viditelné binokulárem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. února v 19:00 SEČ.
Kráter Clavius. Autor: Vojtěch Nečas.Ačkoliv vítězným snímkem ČAM za leden 2014 se stal hluboký pohled do vesmíru - ke galaxiím M81 a M82 se supernovou, porotu zaujal ještě jeden snímek. Ten sice nevyniká žádnou významnou náročností nebo jedinečností zobrazeného objektu, ale v jistém smyslu prakticky nemá konkurenci. Jeho autorem je totiž v době pořízení snímku teprve 12letý Vojtěch Nečas.
„Reklama na nový obchodní řetězec? Nebo snad reklama na nové doutníky?“ To vše se snad může mihnout myslí letmého čtenáře titulku tohoto článku. Pojďme však nahlédnout hlouběji, nebo raději dále(ji) do hlubin vesmíru. Uvidíme, že „to opravdu není tak, jak to vypadá“.
Muzeum v Mnichově. Autor: Zp ČAS.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti pořádá v sobotu 5. dubna 2014 exkurzi do Německého muzea v Mnichově. Sbírku tohoto muzea tvoří více než 100 000 exponátů ze světa vědy a techniky. Právě díky velkému množství originálních exponátů je řazeno k nejzajímavějším muzeím techniky na světě. Sbírky jsou velmi rozsáhlé a natolik pestré, že zde každý návštěvník nalezne to, co ho zajímá.
Diagram struktury planetky (25143) Itokawa - eso1405 Autor: ESO/JAXATisková zpráva Evropské jižní observatoře (005/2014): Vědci použili dalekohled ESO/NTT (New Technology Telescope) k získání prvního přímého důkazu, že planetky opravdu mohu mít značně různorodou vnitřní strukturu. Na základě mimořádně přesných měření astronomové ukázali, že části planetky Itokawa mají odlišnou hustotu. Odhalení vnitřní struktury planetky poskytuje informace nejen o jejím vzniku, ale také může pomoci porozumět dějům, které se odehrávají, když se dvě planetky srazí. A to je důležité při procesu formování planet.
Robert Daublebský ze Sternecku Autor: WikipedieLetošního 7. února uplyne 175 let od narození rakouského a českého zeměměřiče, vojáka, geofyzika a v neposlední řadě astronoma Roberta Daublebského. Pocházel ze šlechtického rodu a používal přízvisko ze Sternecku. Jeho příjmení bývá někdy uváděno též jako Doudlebský nebo Daudlebský.
Milačik, tam je Velky voz. Autor: Matěj Kováč.Třetí ročník mezinárodní Česko - Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění vyhlásila Česká astronomická společnost a Slovenská ústredná hvezdáreň ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty. Národní organizátory soutěže přivedl ke spolupráci společný zájem o zachování tmavé noční oblohy a kvalitního nočního životního prostředí.
Emblém pilotované manévrovací jednotky Autor: http://www.spacefacts.deJeště před tím, než vůbec vzlétl první člověk do vesmíru, se odborníci zajímali o to, zda bude schopen opustit mateřskou loď a pohybovat se na ní nezávisle. V pozdějších letech se na oběžné dráze Země uskutečnila řada výstupů do volného kosmického prostoru, ale při všech byli kosmonauti nějakým způsobem s lodí spojeni.
První zcela samostatný výstup se uskutečnil až 7. února 1984 z raketoplánu Challenger během americké mise STS-41-B.
Loď Cygnus C. Gordon Fullerton u kosmické stanice v neděli 12. ledna Autor: Spaceflightnow.comJe tomu již pár neděl, co u Mezinárodní kosmické stanice zakotvila první loď Cygnus, spadající do kontraktu o komerčním zásobování stanice mezi NASA a firmou Orbital Sciences Corp. (první operační mise následuje po podzimní demonstrační premiéře Cygnusu). V překladu Labutí loď na stanici přivezla 1460 kg nákladu, z něhož je vedle zásob a výbavy rovná třetina klasifikována jako vědecký náklad. A některé nové experimenty jsou skutečně zajímavé.
Migrace planet ovlivnila vývoj Sluneční soustavy Autor: David A. Aguilar (CfA)Naše Sluneční soustava se zdá být uspořádaným a uklizeným místem ve vesmíru (až na nějaké ty výjimky), s malými kamennými tělesy v blízkosti Slunce a s velkými plynnými obry ve vzdálenější části. Všech osm planet si pravděpodobně udržuje oběžné dráhy téměř v nezměněné podobě od svého vzniku. To byla ještě nedávná představa o Sluneční soustavě.
Doc. RNDr. Jiří Bouška, CSc. Autor: Martin Šolc.Doc. Jiří Bouška se narodil 14. října 1925, takže patří do souhvězdí svých již zemřelých vrstevníků Prof. Miroslava Plavce (+2008) a Prof. Zdeňka Švestky (+2013). Všichni byli stejně postiženi uzavřením českých vysokých škol, takže mohli studovat astronomii až po skončení II. světové války. Jiří Bouška byl však před jejím skončením totálně nasazen v astronomickém oddělení Zeměměřičského ústavu v Praze pod vedením významného českého astronoma Emila Buchara (1901-1979). Byl tak již před nástupem ke studiu na tehdejší přírodovědecké fakultě UK profesionálně dobře připraven pro výzkumy v klasických oborech astronomie, tj. vyšší geodézii, astrometrii a nebeské mechanice. Proto se stal záhy po válce asistentem v Astronomickém ústavu UK v Praze, kde pak prožil celou svou aktivní vědeckou a pedagogickou dráhu.
Slunce a sluneční skvrny AR1967. Autor: Miroslav JedličkaNení to tak dávno, co za slunečním limbem zmizela skvrna AR1944, a Slunce nám na své tváři ukazuje nového obra. Skvrna AR1967 se momentálně nachází prakticky uprostřed slunečního kotouče a viditelná bude ještě asi 6 dní i prostým okem. Pochopitelně nezapomeňte dodržovat bezpečnostní pravidla. Mezitím se pokochejte již došlými snímky od našich čtenářů - fotografů.
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářCentrum studentských aktivit České kosmické kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Mapa oblačných struktur na hnědém trpaslíku Luhman 16B vytvořená pomocí VLT Autor: ESO/I. CrossfieldDalekohled ESO/VLT zkoumal horní vrstvy atmosféry nejbližšího hnědého trpaslíka
Mezinárodní tým astronomů využil dalekohled ESO/VLT k vytvoření vůbec první mapy počasí hnědého trpaslíka. V atmosféře nejbližšího známého objektu tohoto typu, který je znám pod jménem Luhman 16B (formálně WISE J104915.57-531906.1B), se podle vědců vyskytují tmavé a světlé útvary. Zkoumané těleso je součástí nedávno objeveného páru hnědých trpaslíků, který je od Slunce vzdálen jen 6 světelných let. Výsledky byly zveřejněny 30. ledna 2014 ve vědeckém časopise Nature.
Mléčná dráha na ostrově La Palma. Autor: Petr Horálek.Únorový cyklus přednášek na Hvězdárně a planetáriu Brno nás zavede do mnoha neobvyklých světů moderní vědy. Podíváme se do kvantového světa, zabrousíme do původu a vzniku našeho života, vyzkoušíme si nejmodernější laserové technologie a dokonce si vycestujeme do vzdálených koutů světa, odkud lze spatřit nejkrásnější skvosty nočního nebe.
Mapa oblohy 5. února 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 3. 2. do 9. 2.
Měsíc je kolem první čtvrti. Večer končí viditelnost planety Merkur a ideálně uvidíme Jupiter. Po půlnoci lze pozorovat Mars a k ránu Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce byla zvýšená díky návratu významné aktivní oblasti. Na ranní obloze jsou k sobě blízko dvě komety viditelné binokulárem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. února v 19:00 SEČ.
Prof. Dr. Jiří Březina, CSc. v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.Na sobotu 1. února 2014 připravila TV Noe další pokračování cyklu Hlubinami vesmíru. Hostem bude opět dr. Jiří Březina, protože dokončíme besedu z minulého dílu o planetologii.
Spirální galaxie M 83 Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST byla pořízena nová fotografie spirální galaxie Messier 83 (M 83), která je také známa pod označením Jižní větrník. Jedna z největších a nejbližších spirálních galaxií s příčkou je velmi pozoruhodná a záhadná. Bylo v ní pozorováno velké množství explozí supernov a v jejím středu se pravděpodobně nacházejí dvě jádra.
Obálka knihy Fyzika Sluneční soustavy. Autor: Miroslav Brož.Na konci roku 2013 vyšla v nakladatelství Matfyzpress kniha
Fyzika sluneční soustavy. Jedná se o novou učebnici astronomie,
kterou jsme napsali na základě přednášky po mnoho let konané
na Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov.
Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.6. až 23.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
