Mapa oblohy 21. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 19. 12. do 25. 12. 2011.
Předvánoční Měsíc bude vidět ráno, blíží se nov. Pozorujeme všechny planety - večer okem Venuši a Jupiter, ráno Mars a Saturn, za svítání i Merkur. Kometa Lovejoy přežila průlet kolem Slunce a je na jižní obloze. Večer a ráno lze spatřit obtížně kometu Garradd. Mezinárodní stanice ISS přelétá večer a Fobos-Grunt ráno. 22. 12. ráno je zimní slunovrat a začne se prodlužovat den.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Autor: Jakub TomanPozdě, ale přeci - se zpožděním přinášíme slibovanou fotogalerii. Na večerní obloze v sobotu 10. prosince se vyhoupl neobvykle ukousnutý Měsíc. Ti, co měli jasno, byli svědky záverečné částečné fáze úplného zatmění Měsíce. Jak potemnělý úplněk stoupal nad obzor, pozvolna se vynořoval ze zemského stínu a na obloze se objevily i výrazné otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády. Do redakce došlo několik snímků tohoto monumentálního nebeského představení. Jejich autorům za ně děkujeme.
Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) u Slunce v koronografu C2 sondy SOHOKometa C/2011 W3 (Lovejoy) se překlasifikovala z komety sebevražedné na milovníka adrenalinových sportů. Surfing u povrchu Slunce se oproti předpokladům nestal kometě osudným. Celá astronomická komunita je v šoku, teprve nyní si astronomové začínají plně uvědomovat rozměr této události (a komety). U Slunce se dnes skutečně děly věci, při přibližování zjasňovala dle konzervativních předpovědí a její denní viditelnost byla ze hry. Před "dotykem" dosáhla jasnosti zhruba -3 mag. Mnoho pozorovatelů ve světě se snažilo kometu na denní obloze nalézt, ale bez úspěchu.
Obr.4. Dvojitá lampa osazená rtuťovou i (vysokotlakou) sodíkovou výbojkou a jejich spektra. Autor: Pavel Nesét, spektra: Jan MartišSvětelné znečištění, rušivé světlo, světelný smog… Tento negativní jev vzniká nehospodárným svícením, neúčelným směrováním světla ve svítidlech, ale i odrazem od povrchů. Za následek má nejen zvýšenou spotřebu elektrické energie, ale také dopady na přírodu, zdraví člověka a kupodivu přebytek světla nemusí vždy přispívat k bezpečnosti. Ale jak je to se světelnými zdroji? Závisí také negativní účinky světla na použitém typu zdroje?
Italská družice LARES ke studiu teorie relativityMalá družice ve tvaru koule o průměru 36,4 cm, pokrytá kruhovými laserovými odrážeči, je připravena k vypuštění během prvního (kvalifikačního) startu nové evropské nosné rakety Vega. Jejím úkolem bude prověření části Einsteinovy obecné teorie relativity.
Nejčastěji je konec světa spojován s dopadem obřího asteroidu na Zemi podobně, jako tomu bylo před 3 miliardami let při tzv. Velkém pozdním bombardování. Autor: Don Davis/NASA.Na konec roku si Astronomická společnost Pardubice připravila neobvyklou pozvánku. V pátek 16. prosince od 19 hodin se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice beseda na téma "Konec světa 2012 aneb Už zase?". Členové Astronomické společnosti Pardubice krátce představí nejčastěji zmiňované katastrofické scénáře spojené s koncem světa 21. prosince 2012 a zahájí tak besedu pro všechny, které tento neblaze proslulý fenomén trápí.
Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.
C/2011 W3 (Lovejoy) 10.12.2011, FRAM (telescope: Jan Ebr, Michael Prouza, Martin Jelínek, Petr Kubánek, image: Michal Ringes)Jistě jste již zaznamenali informace o zajímavé kometě C/2011 W3 (Lovejoy).
Nyní se podíváme podrobněji na pozadí jejího objevu, vývoj dalších poznatků o kometě, k nimž významným způsobem přispěli i čeští
astronomové a budeme přinášet aktualizace o tom, co se zrovna s kometou děje.
Bolid z roje Geminid nad Mohavskou pouští. Autor: Wally Pacholka.Jeden z každoročně nejaktivnějších meteorických rojů - prosincové Geminidy - vrcholí ve středu 14. prosince. Pozorovací podmínky u tohoto roje, u něhož můžeme v našich končinách zpozorovat až 100 meteorů za hodinu, jsou letos velmi nepříznivé. Maximum nastává ještě z večera, kdy je radiant roje nízko nad obzorem, a v průběhu noci silně ruší Měsíc. Rozhodně ale vyhlížet nějakou Geminidu není beznadějné.
Mapa oblohy 14. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 12. 12. do 18. 12. 2011.
Měsíc je po úplňku. Pozorujeme všechny planety - večer především Venuši a Jupiter, ráno Mars a Saturn. Za svítání vylézá i zjasňující Merkur. Nastává maximum aktivního meteorického roje Geminid. Blíží se večerní přelety ISS. V perihelu bude jasná Kreutzova kometa Lovejoy.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Soutěž: Moje vánoční kometa
Společnost pro meziplanetární hmotu, o. s. (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) vyhlašuje 6. ročník výtvarné a fotografické soutěže "Moje vánoční kometa..." se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Superhmotná černá díra v jádru obří eliptické galaxiePozorování pomocí dalekohledu Gemini North na Havajských ostrovech vedla k objevu objektů, které astronomové označují za největší černé díry, jaké byly doposud pozorovány v nejbližším kosmickém okolí. Tento výsledek je velmi důležitý pro vysvětlení dlouhodobé záhady, kde se v současném vesmíru ukrývají právě ty největší černé díry.
Autor: Stanislava Kyselová, Akademický bulletinČeská astronomická společnost předala ve středu večer 7. prosince 2011 své nejvyšší ocenění - Nušlovu cenu - RNDr. Jiřímu Grygarovi, CSc. Přinášíme fotogalerii jako malou vzpomínku na tuto událost.
Představa globálního oceánu a četných jezer kapalné vody v ledové kůře měsíce EuropaV rámci pátrání po životě za hranicemi Země vědci důkladně studovali rovněž data z kosmické sondy Galileo (NASA). Zjistili, že v případě Jupiterova měsíce Europa se s největší pravděpodobností jedná o těleso nejen s přítomností podpovrchového globálního oceánu, ale také s výskytem jezer kapalné vody o objemu srovnatelném s pozemskými Velkými jezery (Great Lakes, nacházející se na hranicích mezi USA a Kanadou). Jezera mohou být rozmístěna uvnitř ledového krunýře tohoto měsíce.
Nejrychleji rotující hvězda z blízkaTisková zpráva Evropské jižní observatoře (047/2011): Dalekohled ESO/VLT nalezl dosud nejrychleji rotující hvězdu. Tato hmotná jasná stálice se nachází v sousední galaxii - ve Velkém Magellanově oblaku - a je od nás vzdálena asi 160 000 světelných let. Astronomové se domnívají, že hvězda má za sebou velmi bouřlivou minulost, kdy byla vyvržena z dvojhvězdného systému po explozi druhé složky soustavy.
Úplné zatmění Měsíce z června 2011. Autor: M. DruckmüllerV sobotu 10. prosince 2011 v podvečer se odehraje nad severovýchodním obzorem zatmění Měsíce. Ačkoliv půjde o zatmění úplné, na většině našeho území spatříme pouze závěrečnou fázi - částečné zatmění. Měsíc bude totiž vycházet nad obzor v době, kdy zároveň začne vystupovat ze zemského stínu. Půjde o poslední úplné zatmění Měsíce do roku 2015 pozorovatelné alespoň z části z České republiky.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 164 ze 6. 12. 2011
Robotický manipulátor Canadarm2 na stanici ISS. Autor: NASANedávno jsem na serveru youtube shlédl video s onkologickou tematikou, pod nímž byl komentář následujícího znění: "Je to příšerné, kdyby se peníze nesypaly do šílených projektů NASA, ale raději se investovaly do boje proti rakovině." Odpusťme autorovi komentáře jeho slušně řečeno neinformovanost a ukažme si, že obě oblasti k sobě mají velmi blízko.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2011 získal snímek
"Galaxie v Andromedě", jehož autory jsou Karel a Martin Bůnovi.
Je teplá voňavá jeseň ešte niekedy dávno pred našim letopočtom. Unavený pútnik leží na tráve a díva sa na oblohu posiatu hviezdami so striebristým pásom Mliečnej cesty klenúcou sa vysoko nad obzorom. Len kúsoček pod ňou si všimne slabý hmlistý fliačik, netušiac to, čo vieme dnes, že sa díva na najvzdialenejší objekt viditeľný voľným okom.
Mapa oblohy 7. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2011.
Měsíc dorůstá k úplňku, nastává úplné zatmění Měsíce, viditelné jako částečné i z našeho území. Jupiter je nejvýraznějším objektem první poloviny noci. K ránu je vysoko Mars a nad východem vystupuje Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní soumrakové obloze. Ráno začne vylézat i Merkur.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966. Autor: Roger Lynds.Pomyslný klid na obloze byl narušen neohlášeným hostem. Tím je kometa patřící do skupiny tzv. Kreutzovy skupiny "lízačů Slunce". Tyto komety prolétají jen velice blízko nad pomzslným slunečním povrchem. Kometa nese označení C/2011 W3 (Lovejoy) a objevil ji amatérský astronom Terry Lovejoy z Austrálie pomocí 0.20-m Schmidt-Cassegrainova dalekohledu v neděli 27. listopadu. Zhruba za dva týdny projde jen 190 tisíc kilometrů nad viditelným povrchem naší životadárné hvězdy.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2011 RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 ve středu 7. 12. 2011 v 18:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Záludné výběrové efekty a zářivé vyhlídky astronomie“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma). Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti se Střediskem společných činností, Divizí vnějších vztahů Akademie věd ČR.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 163 z 2. 12. 2011.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu